Dítě rozvod zvládne, pokud ho zvládnou jeho rodiče

Nemusí tomu tak být a záleží jen na rodičích samotných (na obou), jestli tuto krizovou životní situaci (spolu) zvládnou. Míra negativního dopadu rozchodu rodičů na dítě se přímo úměrně odvíjí od toho, jak jsou anebo nejsou schopni vnímat jeho potřeby a jeho prožívání a s ohledem na ně jednat. Dítě rozvod zvládne, pokud ho zvládnou jeho rodiče. Ptáte‑li se, co vaše dítě nebo děti potřebují a co pro ně můžete udělat, na konci kapitoly najdete odkazy na videa a materiály, které vám pomohou lépe porozumět tomu, co děti prožívají a co jim pomůže rozpad rodiny ustát.

Co je důležité vědět – opatrovnické řízení a rozvod

Rodiče, kteří jsou zároveň manželi, se za účelem rozvodu manželství musí vždy obrátit na soud. Novelizací občanského zákoníku účinnou od 1. 1. 2026 je řízení o rozvod manželství spojeno s řízením, v němž má být rozhodnuto o úpravě poměrů rodičů k dětem pro dobu po rozvodu. Není-li spojení řízení vhodné, může soud některou věc vyloučit k samostatnému řízení. Ve většině případů tak bude již pouze jedno řízení, ve kterém soud nejprve rozhodne o nezletilých dětech a poté bude rozhodovat o rozvodu manželství samotném.

Neznamená to však, že by o rodičích v manželství musel soud rozhodnout, resp. musel rozhodovat za ně. Rodiče mají možnost podat společný návrh v obou věcech a spolu s ním dohodu, kterou soud přezkoumá, není‑li v rozporu se zájmem dítěte, a schválí (formou rozsudku reflektujícího dohodu). V naprosté většině případů upřednostňuje soud dohodu rodičů před vlastním rozhodováním, oceňuje také od začátku snahu obou rodičů domluvit se, která je doložena např. společným vyhledáním mediátorských nebo poradenských služeb a jinými projevy společné vůle rodičů domluvit se.

Nesezdaní rodiče se na soud obracet nemusí

Za předpokladu, že se dohodnou na tom, jak budou po rozvodu o dítě pečovat. Tato dohoda nemusí mít písemnou formu, nikdo ji nepřezkoumává, zda je či není v rozporu se zájmy dítěte. Také výživné na dítě je předmětem ústní domluvy. Na soud se obrací nesezdaní rodiče ve chvíli, kdy mají rozdílné představy a nedaří se jim domluvit se nebo kdy si jeden rodič osobuje právo na dítě a odmítá druhému rodiči umožnit kontakt s dítětem. V takových případech se dožadují soudního rozhodnutí, které by v případě nedodržování druhým rodičem bylo soudně vymahatelné.

Co je důležité si uvědomit

Bez vůle obou rodičů dodržovat dohody i rozsudky soudu neumí stát v praxi vykonatelnost jejich práv v této souvislosti zajistit (vykonavateli jsou totiž ve skutečnosti rodiče samotní), a co je horší, neumí zajistit vykonatelnost práva dítěte na péči a výchovu obou rodičů. V případě, kdy se rodiče nenaučí v zájmu svého dítěte domlouvat, se lze spolehnout pouze na to, že je možné dále se soudit, prosoudit svému dítěti celé jeho dětství a sobě prodlužovat stav, ve kterém nechce nikdo setrvávat.

Důležité je ovšem také vědět, že s partnerem násilníkem, manipulátorem a trýznitelem dohoda možná není. V takovém případě je dobré se obrátit rovnou na soud ohledně stanovení výchovy i výživného. Mohou vám v tom pomoci sociální služby (specializované např. na pomoc obětem domácího násilí) nebo advokáti specializovaní na rodinné právo a zejména na spory s vysoce konfliktním rodičem.

Opatrovnické řízení

Řízení je zahájeno:

• na základě společného návrhu rodičů,
• na návrh jednoho z rodičů (druhý rodič pak v reakci podává obvykle svůj návrh odpovídající jeho představě o úpravě péče),
• na návrh OSPOD či z vlastního podnětu soudu (v případech, kdy to vyžaduje situace dítěte).

Předmětem opatrovnického řízení je úprava péče o nezletilé dítě/děti, příp. určení styku, a zahrnuje určení výživného na dítě (lze vyměřit jednomu i oběma rodičům). Odkaz na vzor společného návrhu rodičů najdete na konci kapitoly.

Co je zpravidla nutné doložit:

• originál (nebo ověřenou kopii) oddacího listu,
• originály (nebo ověřené kopie) rodných listů dětí,
• potvrzení o výši příjmů za posledních šest měsíců nebo za jinou soudem určenou dobu,
• přiznání k dani z příjmů za poslední kalendářní rok,
• potvrzení úřadu práce, že je rodič veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a o vypláceném hmotném zabezpečení,
• potvrzení o dávce státní sociální pomoci,
• potvrzení o výši jakéhokoliv důchodu.

Při rozhodování o péči nově od roku 2026 už soud nebude rozhodovat o svěření dítěte do péče společné, střídavé, nebo výlučné. Vychází se z ustanovení občanského zákoníku, které uvádí, že dítě má právo na rovnocennou péči obou rodičů, stejně jako rodiče mají právo na rovnocennou péči o své dítě. To však neznamená, že by oba rodiče měli o dítě pečovat ve stejném rozsahu, soud bude rozhodovat o rozsahu péče stejně jako dosud. Jen nově nebude péče označována jakousi „nálepkou“, která často byla v podstatě jedinou překážkou v tom, aby se rodiče na péči bez problémů dohodnuli. 

Dohodnou-li se rodiče na tom, jak o dítě budou pečovat podle svých možností, schválí soud dohodu rodičů o tom, že dítě zůstává v jejich péči, a nebude nijak určovat rozsah péče. Nebude také rozhodovat o výživném, na kterém se, jak předpokládá, rodiče také dokázali dohodnout. Pokud se rodiče na výživném dohodnou, ale budou chtít mít v ruce vykonatelný titul (pro případ vymáhání výživného), potom bude soud moci schválit jejich dohodu týkající se výše výživného. Takové rozhodnutí je podobné dosud užívanému rozhodnutí o péči společné.

Pokud rodiče nebudou schopni se na péči o dítě dohodnout, soud rozhodne, že dítě zůstává v péči obou rodičů, ale určí, v jakém rozsahu bude každý z rodičů o dítě pečovat. Rozsah péče bude soud moci stanovit na široké škále od výrazně úzké péče jednoho z rodičů, např. o víkendu jednou za dva týdny, až po rovnoměrnou péči obou rodičů půl napůl. Při určení rozsahu péče musí být rozhodující nejlepší zájem dítěte. Dále soud v těchto případech vždy rozhodne i o výživném. Ačkoliv se tedy jedná o péči bez jakéhokoliv označení a jde o péči obou rodičů, ve výsledku může být rozhodnutí soudu o podobě péče prakticky totožné s péčí dříve označovanou jako výlučná nebo střídavá.

Spory mezi rodiči a cesty, jak je překonávat

Kolem typů péče o dítě panují někdy mezi rodiči různé předsudky a mylné představy. Některé matky se brání rozsáhlejší péči otce z obavy, že by je jejich okolí odsoudilo jako špatné matky. Někteří otcové usilují o rovnoměrnou péči i z toho důvodu, že se domnívají, že jim soud nevyměří žádné výživné.

O co jde rodičům ve sporu o určení úpravy poměrů dítěte po rozvodu?

• Mají strach, že ztratí své dítě.
• Mají strach, že nebudou mít dostatečný prostor, aby dítěti vštípili pro ně důležité hodnoty a zásady, aby se mohli dostatečně podílet na výchově, vést dítě k zálibám, které jsou jim blízké, aby mohli dostatečně naplňovat svou rodičovskou roli.
• Chtějí mít pod kontrolou finanční prostředky, které dítěti v rámci placení výživného poskytují. Chtějí rozhodovat o tom, na co budou tyto prostředky vynaloženy.
• Bojí se manipulace dítěte proti své osobě ze strany druhého rodiče.
• Přestali mít druhého rodiče svého dítěte rádi, přestali si ho vážit a nedokážou v něm vidět vhodného rodiče pro své dítě. A to na základě toho, jak se zachoval, jak se v něm druhý rodič zklamal, jak mu/jí ublížil a protože pro ní/něj už není vhodným životním partnerem.

A o svá práva (na dítě), nikoliv o své povinnosti vůči dítěti. Je to pochopitelné, sami prožívají těžkou životní situaci, ale nelze se s tím spokojit. Je třeba pomoci rodičům uvědomit si, že oni jsou ve vztahu rodič–dítě tím dospělým, který má především povinnosti, a jejich dítě je tím zranitelným, koho je třeba chránit a jehož práva je třeba zohledňovat a naplňovat. Rodiče by nejraději měli „papír na dítě“, který jim zaručí jejich rodičovská práva. Život se ale nežije podle rozpisů a tabulek. Je dynamický, vyvíjí se, stejně jako potřeby dítěte, a proto je nezbytné, aby se rodiče naučili spolu komunikovat na rodičovské úrovni a domlouvat se.

Dílčí (krátkodobé) dohody pomáhají dětem i rodičům

Může být těžké dohodnout se hned v začátku na způsobu péče o dítě nebo uzavřenou dohodu posléze dodržovat v praxi. Zpravidla je to tím, že si neumíme představit, jak bude náš každodenní život po rozpadu rodiny vypadat. Je to zcela nová, neznámá situace. Dohody se píšou ve „vykonatelných výrocích“ (jejichž plnění v praxi musí být přezkoumatelné) a představují spíše určitý rámec, ve kterém bude třeba v praxi činit mnohé další dohody a mnohá další společná rozhodnutí. Co skutečně pomáhá, je začít uzavírat dílčí (zatímní, dočasné) dohody. Orientovat se na TADY a TEĎ nebo na několik příštích dní. Takové vnímání a úprava nakonec koresponduje i s potřebami dítěte, které žije TEĎ a s ohledem na věk umí uvažovat v režimu dnů nebo týdnů, nikoliv několika let (to se týká především malých dětí).

• Příklad: Manželé se rozhodli, že už spolu nebudou, otec se odstěhoval kvůli neustálým hádkám, a tak už děti nevídá každý den. Rodiče zatím nejsou schopni dohodnout se na typu péče. Matka by chtěla děti do své péče s tím, že otci nebude bránit ve styku s dětmi. Otec by chtěl děti do střídavé péče, aby měl jistotu, že s nimi bude moci být pravidelně. Ani jeden si neumí představit, že by své stanovisko změnil. Mohou se ale pokusit uzavřít zatímní dohodu na další týden a domluvit se, jak společně zajistí péči o své děti: Anička má v pondělí kroužek, tatínek odpoledne vyzvedne doma Filípka a společně vyzvednou Aničku z kroužku. Tatínek udělá s Aničkou úkoly, připraví oběma dětem večeři a v 19 h. je odveze k mamince, aby šly děti včas spát. Z pátku na sobotu děti přespí u tatínka a ten je pak po sobotním obědě, např. na dětském hřišti, předá mamince. Tam se dohodnou, jak bude péče probíhat další týden.

Zatímní (krátkodobé) dohody jsou velmi důležité. Pomohou zajistit kontakt dětí s oběma rodiči, zmírní pocit strachu na straně obou rodičů a také dětí, pomohou jim představit si, jak by mohl jejich další život vypadat. Učí rodiče domlouvat se na malých věcech, na ohraničený časový úsek, a vyzkoušet si, jak bude jejich život po rozvodu vypadat. Získávají pozitivní zkušenost, že jsou schopní se domlouvat.

Rodičovský plán

Ucelenou představu, o čem všem bude třeba se domlouvat, nabízí rodičovský plán, který si mohou rodiče vypracovat. Je možné vyplnit jej nejdříve samostatně a pak si své představy navzájem sdělit. Při jeho sestavování lze také využít služeb mediátora a začlenit rodičovský plán do mediace. Stejně tak je možné obrátit se na rodinnou a manželskou poradnu s prosbou o pomoc při sestavování rodičovského plánu. S rodičovským plánem je dobré seznámit také dítě, a čím je starší, tím více ho zapojit do společného rozhodování o tom, jak bude život rodiny po rozvodu/rozchodu rodičů vypadat.

Co rodičovský plán může obsahovat:

• bydliště dítěte,
• úpravu styku a komunikace dětí a rodičů,
• určení školských zařízení (jesle, mateřská škola, základní škola, střední škola apod.),
• výčet mimoškolních aktivit (zájmové kroužky, sport apod.),
• způsob zajištění lékařské péče a pravidla informování druhého rodiče v případě nemoci, režim kontaktu druhého rodiče s dítětem v době jeho nemoci (např. bude‑li dítě nemocné, zůstává v té domácnosti, kde onemocnělo, druhý rodič ho navštěvuje a podílí se na péči o něj v této domácnosti),
• trávení prázdnin a svátků,
• řešení finančních plnění (pravidelné a mimořádné platby),
• pravidla komunikace mezi rodiči (jak bude probíhat, její četnost, zavázání se k tomu, že dítě nebude prostředníkem komunikace mezi rodiči),
• cokoliv dalšího, co je pro konkrétní rodinu důležité.

• Příklad: Rodiče se domluví, že budou komunikovat prostřednictvím e‑mailu a SMS v průběhu týdne a jedenkrát týdně ústně při předávání dítěte, a to vždy v domácnosti, ze které si druhý rodič dítě vyzvedává. Jednou za měsíc si rodiče vyhradí více času pro společnou komunikaci, aby probrali a domluvili zásadnější věci apod. Zavážou se k tomu, že si z dítěte nebudou dělat poslíčka a nebudou přes něj druhému rodiči nic vzkazovat. Jejich komunikace bude přímá. Pokud toho ze začátku nebudou schopni, stanoví si pravidla, která budou schopni zvládat s cílem zlepšování komunikace do budoucna. Chtějí pro svoje dítě, aby mohlo pravidelně zažívat okamžiky, kdy jsou oba rodiče spolu a jsou nekonfliktní.

Rodičovský plán (a vše v něm domluvené) není soudně vymahatelný. Jde o konkretizaci dohody rodičů a jistý preventivní plán, který umožní pochopit a představit si, jak bude život rozdělené rodiny vypadat. Rodiče se při něm učí domlouvat se nad konkrétními věcmi, učí se do rozhodování zapojovat dítě. To vše jim umožní budoucí komunikaci a každodenní život. Pro rodiče je někdy důležité, že jiná autorita ví, na čem se domluvili, a proto chtějí i přes jeho nevykonatelnost založit rodičovský plán do spisu a někdy to v praxi vyžadují sami soudci. Odkaz na vzor rodičovského plánu najdete na konci kapitoly.

Společná rodičovská odpovědnost

Oba rodiče jsou nositeli rodičovské odpovědnosti, a to za všech okolností. Pouze v případech, kdy soud rodiče zbavil odpovědnosti, pozastavil ji nebo nějak omezil, rodičovskou odpovědnost ztrácí, dočasně ztrácí nebo je jim omezena.

Rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v

• péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví a péči o jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření,
• ochraně dítěte,
• udržování styku s dítětem, zahrnujícího osobní styk, nepřímý styk uskutečňovaný prostředky komunikace na dálku, vzájemné poskytování všech podstatných informací o dítěti mezi rodiči a poskytování všech podstatných informací o rodičích dítěti,
• zajišťování výchovy a vzdělání dítěte,
• určení místa bydliště dítěte,
• zastupování dítěte a
• spravování jmění dítěte.

Rodičovská odpovědnost vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud.

I když je dítě více v péči jednoho z rodičů, je druhý rodič stále nositelem rodičovské odpovědnosti, a to i když se druhý rodič s dítětem nestýká a nemá s ním žádný kontakt. Je tedy v zájmu obou rodičů, aby se naučili domlouvat na všem zásadním, co se jejich dítěte týká, co nejdříve, protože to budou muset činit nejméně do doby, než dítě nabude plné svéprávnosti.

Řízení a rozvod manželství

Řízení je zahájeno:

• na návrh jednoho z manželů,
• na společný návrh manželů předložený společně s dohodou o vypořádání SJM, příp. dohodou o výživném manželů (smluvený rozvod).

Manželé, kteří mají společné nezletilé děti, nemohou být rozvedeni bez skončeného opatrovnického řízení ve věci úpravy péče o děti(buď schválením dohody rodičů, nebo rozhodnutím soudu). Obě rozhodování provádí soud při společném řízení.

Podrobné informace k rozchodu a rozvodu najdete v kapitole Rozvod manželství a rozchod rodičů. Tématu výživného se detailně věnujeme v samostatné kapitole s názvem Výživné a jak se určuje jeho výše.

Další informace

• Rodičem po rozvodu – webový portál spolku Cochem.cz
• Zustavamerodici.cz
• Právo na rodiče – webový portál spolku Cochem.cz
• Rodičovský manuál aneb Společně i po rozchodu
• DVTV Apel, Desetitisícům dětí ročně se rozpadá rodina
• Rodiče, nerozvádějte se s námi – obrazová příručka pro řešení rozvodové situace v rodině
• Vzor rodičovského plánu
• Vzory dohody k úpravě poměrů k nezletilému dítěti (včetně rodičovského plánu)