Přídavek na dítě a příspěvek na bydlení

23. 1. 2024

Přídavek na dítě a příspěvek na bydlení patří do systému státní sociální podpory. Sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Přídavek na dítě a příspěvek na bydlení se poskytuje v závislosti na výši příjmu.

Obsah:

Průvodce zákony pro rodiče 2024

Přehledné a čtivé shrnutí právních předpisů souvisejících s rodičovstvím. Nebojujte se zákony, využijte je ve svůj prospěch!

Rozhodný příjem

Rozhodný příjem pro dávky státní sociální podpory je čistý měsíční průměr příjmů rodiny za rozhodné období (např. je‐li rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí, součet příjmů za čtvrtletí se dělí číslem tři). Jedná se o příjmy, které uvádí zákon o státní sociální podpoře, a to zejména:

  • příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) – z pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce,
  • výživné,
  • příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,
  • příjmy z nájmu,
  • dávky nemocenského pojištění (např. nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství) a důchodového pojištění,
  • podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,
  • rodičovský příspěvek pro nárok na přídavek na dítě a příspěvek na bydlení,
  • přídavek na dítě pro nárok na příspěvek na bydlení,
  • mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti,
  • příjmy ze zahraničí.

Posuzování rozhodného příjmu u OSVČ

Vykonává‐li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost, započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu za každý měsíc:

  • jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, a to bez ohledu na to, kolik měsíců osoba ve zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost vykonávala a zda tato činnost byla ve zdaňovacím období vykonávána jako činnost hlavní či vedlejší, nebo
  • jedna dvanáctina příjmů, jde‐li o příjmy podléhající dani, ze kterých byla stanovena daň paušální částkou.

Vykonává‐li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost, započítává se jí však jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu vždy nejméně částka 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.

Vykonává‐li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost, avšak v předcházejícím zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost nevykonávala, započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu:

  • za každý měsíc, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost, částka odpovídající 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství, nebo
  • za každý měsíc, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší činnost, částka, kterou uvede ve svém prohlášení o příjmu.

Nevíte

kudy kam?

Obraťte se na naši právní poradnu. Poradíme vám online, po telefonu nebo osobně – a hlavně bezplatně.

Žádost o dávky státní sociální podpory

O jednotlivé dávky státní sociální podpory se žádá na úřadu práce podáním příslušné písemné žádosti na předepsaném formuláři společně s požadovanými přílohami, jako např. potvrzení o příjmu (na originálním nebo staženém tiskopisu). Příslušnými úřady jsou úřady práce podle místa trvalého pobytu žadatele. V současné době lze o většinu dávek žádat s využitím Identity občana prostřednictvím klientské zóny Jenda. Žádost by měla být vyřízena do 30 dnů.

Rodina

Za rodinu se pro účely nároku na přídavek na dítě považuje oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby. Společně posuzovanými osobami jsou zejména:

  • nezaopatřené děti,
  • nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí,
  • manželé, partneři nebo druh a družka,
  • nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou sólo (osamělí), a prarodiče nezaopatřených dětí, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Jestliže rodiče dítěte, kteří se jinak posuzují společně, spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, je možné podat žádost o rozhodnutí, aby se na ně nadále nepohlíželo jako na osoby společně posuzované.

Formulář pro žádost o vyloučení osoby z okruhu společně posuzovaných osob naleznete zde. Příjmy rodiče, který nežije s dítětem, se nadále nebudou započítávat pro výpočet dávek.

Pro účely poskytování příspěvku na bydlení se společně posuzují všechny osoby, které užívají byt. Vždy se však společně posuzují rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, manželé a partneři.

Životní minimum

Důležitým pojmem pro výpočet sociálních dávek je životní minimum, které se stanoví tak, že pokud je osoba pro účely tohoto zákona posuzována společně s jinými osobami, jsou částky životního minima odstupňovány podle pořadí osob.

Pořadí posuzovaných osob se stanoví tak, že se nejdříve posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté osoby, které jsou nezaopatřenými dětmi. V rámci každé z těchto skupin posuzovaných osob se pořadí stanoví podle věku od nejstarší po nejmladší osobu. Věkem osoby rozhodným pro stanovení částek životního minima je věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno.

1. Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 4 470 Kč.

2. Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně

  • 4 040 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem,
  • 3 490 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku,
  • 3 050 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku,
  • 2 480 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku.

Životní minimum osob, které se posuzují společně, se stanoví jako úhrn částek životního minima všech těchto osob.

Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře.

  • Příklad: Životní minimum tříčlenné rodiny paní Hany činí: 4 470 Kč (paní Hana) + 3 050 Kč (starší dítě) + 2 480 Kč (mladší dítě) = 10 000 Kč.

Přídavek na dítě

Na přídavek má nárok nezaopatřené dítě, pokud rozhodný příjem rodiny za minulý kalendářní rok nepřevýšil hranici 3,4násobku životního minima rodiny. Rozhodný příjem pro nárok na přídavek na dítě se počítá vždy za předchozí kalendářní čtvrtletí. Každé čtvrtletí se bude prokazovat rozhodný příjem za předcházející kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považuje i rodičovský příspěvek.

Výše přídavku na nezaopatřené dítě činí měsíčně:

  • u dítěte ve věku do 6 let věku 830 Kč,
  • u dítěte od 6 do 15 let věku 970 Kč,
  • u dítěte od 15 do 26 let věku 1 080 Kč.

Výše přídavku na dítě ve zvýšené výměře

Přídavek na dítě se zvyšuje o částku 500 Kč na dítě v případě, že alespoň jeden z rodičů má příjem ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti či dávky nahrazující tento příjem. Dávkami nahrazujícími příjem jsou dávky nemocenského pojištění: nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, dávky důchodového pojištění (starobní či invalidní důchod), podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, příspěvek na péči o osobu do 18 let věku a rodičovský příspěvek, pokud je poskytován po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství.

Výše přídavku na nezaopatřené dítě ve zvýšené výměře činí měsíčně:

  • u dítěte ve věku do 6 let věku 1 330 Kč,
  • u dítěte od 6 do 15 let věku 1 470 Kč,
  • u dítěte od 15 do 26 let věku 1 580 Kč.

Rodiny, které uvedené příjmy nemají, budou nadále pobírat přídavek na dítě v dosavadních (základních) částkách.

Příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení není vázán na péči o nezaopatřené dítě. Jeho přiznání závisí na výši rozhodného příjmu rodiny. Do rozhodného příjmu se započítává přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Příspěvek na bydlení se vyplácí měsíčně. Osoby, které bydlí na základě podnájemní smlouvy (smlouvy uzavřené s nájemcem bytu – např. mezi členem bytového družstva a podnájemníkem), mají také nárok na příspěvek na bydlení.

Podmínky vzniku nároku na příspěvek na bydlení

Na příspěvek má nárok vlastník, nájemce nebo podnájemce bytu (v dalším textu již jen jako „nájemce“), který splňuje dvě podmínky:

  • náklady na bydlení jsou vyšší než součin rozhodného příjmu rodiny a koeficientu 0,30,
  • součin rozhodného příjmu rodiny a koeficientu 0,30 není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

Náklady na bydlení

Právní předpisy rozdělují žadatele o dávku z hlediska výpočtu dávky i prokazování nákladů na bydlení na dvě skupiny:

  • Nájemci bytu předkládají úřadu nájemní smlouvu, ve které je sjednána výše nájemného a výše záloh za služby spojené s bydlením (náklady na bydlení).
  • Vlastníci bytů úřadu předkládají výpis z katastru nemovitostí. Vlastníci podílu v bytovém družstvu předkládají nájemní smlouvu s bytovým družstvem. Náklady tvoří tzv. srovnatelné náklady, které každoročně svým nařízením stanovuje vláda.

Obě skupiny dokládají další náklady na bydlení (viz dále jednotlivé náklady na bydlení).

Jednotlivé náklady na bydlení

Do nákladů na bydlení se započítávají náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu (náklady za dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva). Náklady za pevná paliva se započítávají fixními částkami za kalendářní měsíc a jsou stanoveny nařízením vlády.

Náklady na bydlení musí být pro nárok a výši příspěvku na bydlení rozepsány na jednotlivé výše uvedené položky, ale nově se v případě nákladů za plnění poskytované s užíváním bytu nevyžaduje podrobný rozpis jednotlivých služeb.

Prokazování nákladů na bydlení

Služby za plnění poskytované s užíváním bytu se prokazují podrobným rozpisem jednotlivých služeb. Náklady placené zálohově musí být v pravidelném zúčtovacím období zúčtovány. Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční.

Náklady se prokazují fakturou nebo rozpisem od správce nemovitosti nebo vlastníka. Za náklady na bydlení se nepovažuje např. poplatek za telefon, rozhlas, televizi. Přečtěte si návod, jak má být vyplněný formulář o doložení nákladů na bydlení.

Normativní náklady na bydlení

Pro výpočet příspěvku na bydlení jsou potřebné tzv. normativní náklady, které jsou stanoveny:

  • a) pro bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy;
  • b) pro bydlení v družstevních bytech a v bytech vlastníků. Výše normativních nákladů je odstupňována podle počtu osob v domácnosti a podle velikosti obce. Normativní náklady zahrnují pro nájemní byty částky nájemného, pro družstevní byty a byty vlastníků obdobné náklady, které vycházejí z propočtů Českého statistického úřadu. Dále jsou zahrnuty ceny služeb a energií propočítané podle průměrné spotřeby na počet osob v domácnosti. Normativní náklady se stanoví zvlášť jak pro nájemní byty, tak i pro družstevní byty a byty vlastníků.

Příjemce příspěvku na bydlení

O dávku žádá vlastník nebo nájemce bytu. Žádost se podává na dobu neurčitou. V současné době je umožněno prokazovat čtvrtletní náklady na bydlení a čtvrtletní příjmy rodiny jen dvakrát ročně a příspěvek na bydlení bude vyplácen po období šesti měsíců.

Povinně se dokládají náklady na bydlení a příjmy rodiny za 1. a 3. kalendářní čtvrtletí (pro stanovení nároku na příspěvek na bydlení ve druhém a čtvrtém kalendářním čtvrtletí). Nepovinně se dokládají náklady na bydlení a příjmy rodiny za 4. a 2. kalendářní čtvrtletí (pro nárok na příspěvek na bydlení v prvním a třetím kalendářním čtvrtletí), pokud žadatel o příspěvek na bydlení nabude dojmu, že se mu v tomto kalendářním čtvrtletí zvýšily náklady na bydlení, případně snížil příjem rodiny a může to mít vliv na dosažení vyšší výše příspěvku na bydlení.

Nepovinně dokládané příjmy a náklady na bydlení za 4. čtvrtletí kalendářního roku je třeba úřadu práce doložit nejpozději do 31. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Nepovinně dokládané příjmy a náklady na bydlení za 2. kalendářní čtvrtletí je třeba úřadu práce doložit nejpozději do 31. července daného kalendářního roku.

Úřad si to může ověřit

Zaměstnanci Úřadu práce ČR (který je příslušný k výplatě dávky) mají v rámci zhodnocení nároku na dávku nebo její výši oprávnění vykonat přímo v bytě šetření. Šetření mohou zástupci Úřadu práce ČR vykonat po předchozím souhlasu žadatele o dávku, příjemce dávky nebo společně posuzovaných osob.

Pokud jedna z výše uvedených osob nedá souhlas se vstupem do obydlí nebo znemožní provedení šetření v místě, úřad příspěvek na bydlení nepřizná nebo odejme. Pracovník Úřadu práce ČR se vždy při výkonu šetření v místě musí prokázat příslušným služebním průkazem i zvláštním oprávněním, které mu vydává krajská pobočka Úřadu práce ČR.

Výše příspěvku na bydlení

Z hlediska žadatele mohou nastat dvě situace:

  • Náklady na bydlení jsou vyšší než normativní náklady – výše příspěvku se rovná rozdílu mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30.
  • Náklady na bydlení jsou nižší než normativní náklady – výše příspěvku se rovná rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30.

Více k tématu najdete v e-booku Průvodce zákony

Na více než 300 stránkách najdete vzory smluv a žádostí, příběhy rodičů a konkrétní doporučení, jak v různých situacích postupovat.

Webová poradna pro rodiče

Zadejte svůj dotaz online v naší právní a psychologické poradně pro rodiče.   - Pracovní a rodinné právo - Sociální zabezpečení rodiny - Psychologické otázky

Chci dostávat pravidelné info od Aperio

Nastavení souborů cookies
Cookies jsou malé textové soubory ukládané do zařízení návštěvníka našeho webu. Slouží například k zajištění technického fungování webové stránky a pro statistické a analytické účely.  Technické cookies soubory zajišťují fungování a ochranu našeho webu a nelze je vypnout. Analytické soubory funkci webu zlepšují, ale můžete je v Individuálních preferencích vypnout.