Jak lze práci z domova dojednat

Zaměstnavatel nemůže práci z domova jednostranně nařídit. Na případné práci z domova a jejích podmínkách se musí zaměstnavatel a zaměstnanec či zaměstnankyně dohodnout. A lze se také domluvit, zda zaměstnanec či zaměstnankyně bude pracovat z domova všechny pracovní dny v měsíci nebo jen některé.

Z pohledu pracovního práva se na pracovněprávní vztahy zaměstnance pracujícího z domova vztahuje stejná právní úprava jako na zaměstnance, který pracuje na pracovišti zaměstnavatele.

Pro koho je práce z domova vhodná

Práce z domova je vhodná zejména pro ty, kteří nemají problém se sebekázní, plánováním a dodržováním termínů, určováním priorit a také umí efektivně komunikovat se zaměstnavatelem a ostatními zaměstnanci.

Výhodou je dovednost používat aplikace pro vzdálené ukládání a sdílení dokumentů, plánování činností, online hovory atd. Práce z domova je vhodná spíše pro odborné zaměstnance s vyšší kvalifikací. Domácké manuální a rutinní práce nebývají ve výsledku výhodné ani z hlediska časového, ani z hlediska výdělku.

Rodičům s malými dětmi umožňuje práce z domova lépe slaďovat rodinu a kariéru.

Práce z domova může být vhodná a výhodná též pro zaměstnance s postižením nebo rodiče dítěte s postižením (pokud se vyrovnají s rizikem izolace), ale i v těchto situacích se hodí spíše pro odborné pracovníky s vysokou kvalifikací.

U osob se zdravotním postižením se navíc může přidat i riziko, že podnikatelský záměr zaměstnavatele tkví pouze v důmyslném využití různých benefitů plynoucích ze zákona o zaměstnanosti, ne však ku prospěchu OZP. Nebo může jít o „práci pro práci“, případně zaměstnanec musí v rámci své práce něco aktivně např. telefonicky nabízet často s větou typu „pomůžete postiženým“, což může být ve výsledku vysoce frustrující.

Práce z domova, její započetí a pracovní podmínky

Práce z domova je možná jen na základě dohody zaměstnavatele a zaměstnankyně či zaměstnance. Zaměstnavatel i rodič mohou navrhnout druhé straně vykonávat práci z domova. Zaměstnavatel k ní nesmí nikoho nutit.

Pracovní podmínky zaměstnanců pracujících z domova jsou v zásadě stejné jako u zaměstnanců pracujících na pracovišti zaměstnavatele (např. nárok na dovolenou, školení apod.). Práci z domova lze vykonávat i po kratší pracovní dobu. Pokud se nějaké ustanovení zákoníku práce či pravidlo na zaměstnance na home office nevztahuje, pak je toto výslovně uvedeno v § 317 zákoníku práce.

Podmínky výkonu práce z domova mohou být také sjednány v dohodě o výkonu práce z domova mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nebo specifikovány i vnitřním předpisem zaměstnavatele. Ideální cestou, jak upravit práci z domova, zejména pokud takto u zaměstnavatele pracuje více zaměstnanců, je kombinace vnitřního předpisu a dohod s konkrétními zaměstnanci.

Řadu práv a povinností obou stran konkrétního pracovněprávního vztahu při home office lze totiž upravit právě v dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a záležitosti řekněme obecné povahy u konkrétního zaměstnavatele pak doladit vnitřním předpisem.

Například zaměstnavatelé, kteří umožňují práci z domova všem zaměstnancům kupříkladu jednou týdně, stanovují její podmínky právě ve vnitřních předpisech, kde obecně upravují různé „provozní detaily“, jako je třeba způsob, jakým zaměstnanci práci z domova nahlašují na pracovišti nadřízenému.

Dohoda o výkonu práce z domova a co by měla obsahovat

Časové období, kdy bude zaměstnanec pracovat z domova

Tedy určení daného počtu hodin či dnů v týdnu nebo v měsíci, kdy bude zaměstnanec či zaměstnankyně pracovat z domova. Lze si tak dohodnout práci z domova na určité dny v týdnu, lze si dohodnout, že zaměstnanec bude pracovat z domova plně, lze dohodnout práci z domova pouze na určité období (např. od 1. 1. 2023 do 31. 5. 2023).

Odkud bude zaměstnanec pracovat

Je možná jakákoliv dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnavatel může zaměstnanci umožnit pracovat pouze z jednoho konkrétně vymezeného místa v dohodě, ale také se strany mohou domluvit na více místech. Například si lze dohodnout, že práce z domova bude probíhat nejen z místa bydliště zaměstnance či zaměstnankyně, ale i z chalupy atp.

I u práce z domova musí zaměstnavatel zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci. To znamená, že i na pracoviště, z něhož bude probíhat práce z domova, se vztahují předpisy BOZP a také platí, že i zaměstnanec pracující z domova musí dbát na bezpečnost práce. Proto by i místo, z něhož bude zaměstnanec či zaměstnankyně pracovat, mělo být voleno s ohledem na BOZP. Zaměstnavatel však nemá bez předchozí dohody nebo bez souhlasu zaměstnance přístup na pracoviště (bydliště, coworkingová kancelář) zaměstnance, který vykonává práci z domova.

Zaměstnavatel je povinen před započetím práce zaměstnance proškolit pro práci z domova z pohledu bezpečnosti práce.

Rozvrhování pracovní doby

Při práci z domova si zaměstnanec či zaměstnankyně rozvrhuje pracovní dobu sám či sama. Je ale možné si domluvit určitá omezení – např. aby zaměstnanec nepracoval v sobotu a neděli nebo od 22:00 do 6:00 hod. Takto lze zakotvit i povinnost dodržovat minimální odpočinky mezi směnami atd. Zaměstnanec má při práci z domova nárok na příplatek za práci v sobotu a v neděli nebo za noční práci. Zaměstnanci na home office však naopak nepřísluší mzda, plat nebo náhradní volno za práci přesčas, ani náhradní volno, náhrada mzdy či příplatek za práci ve svátek.

Způsob zadávání práce, odevzdávání a kontrola práce

Je samozřejmě možné a více než vhodné se dohodnout na tom, jakým způsobem bude zaměstnanci práce zadávána, jak bude výkon práce kontrolován a jak bude hotová práce zaměstnavateli předávána.

Odvolání zaměstnance z práce z domova

V rámci úpravy práce z domova si lze v dohodě sjednat, že zaměstnavatel může zaměstnance v případě potřeby nebo neuspokojivých výsledků práce i jednostranně odvolat k výkonu práce na pracovišti. Pokud je totiž práce z domova v dohodě sjednána na dobu neurčitou a možnost povolání zaměstnance zpět na pracoviště v dohodě o práci z domova sjednána není, musí se strany o změně práce z domova na práci na pracovišti opět dohodnout.

Další ujednání v dohodě o práci z domova

Do dohody je vhodné zařadit ujednání ohledně pracovních pomůcek a zařízení potřebných k práci. Pokud zaměstnanec používá k práci vlastní majetek(např. počítač, pracovní stůl a židle), lze dohodnout, že mu zaměstnavatel bude kompenzovat opotřebení takového majetku. K náhradám ze strany zaměstnavatele patří i spotřeba elektřiny. Zaměstnanec však takové náklady musí umět vyčíslit a doložit, případně lze v dohodě sjednat úhradu nákladů zaměstnance paušálem.

Při poskytnutí nástrojů a pomůcek zaměstnanci zaměstnavatelem je dobré si dohodnout, jakým způsobem bude prováděna kontrola jejich stavu. Je vhodné sjednat i pravidla pro zacházení se zapůjčeným notebookem či telefonem.

Též je třeba do dohody vtělit i ujednání ohledně ochrany informací při práci z domova.

Překážky v práci při práci z domova

Na zaměstnance pracující z domova se nevztahují ustanovení o rozvržení stanovené týdenní pracovní doby, o prostojích a o přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Při důležitých osobních překážkách v práci zaměstnancům pracujícím z domova nenáleží od zaměstnavatele náhrada mzdy (výjimkami jsou svatba, úmrtí, přestěhování).

Zaměstnanci při práci z domova také nepřísluší náhrady mzdy nebo platu při jiných důležitých překážkách v práci, mezi které patří například vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, náhrada mzdy pro přerušení nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, narození dítěte a vyhledání nového zaměstnání. Výjimky tvoří náhrady mzdy u překážky z důvodu svatby, pohřbu nebo stěhování.

I u zaměstnanců pracujících vzdáleně je však zachován nárok na náhradu mzdy v případě dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel je tedy povinen stanovit rozvržení pracovní doby do směn a to právě pro případ dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance a platby náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.

Novela zákoníku práce

Očekává se velká novela zák. 262/2006 Sb., zákoníku práce, která by měla být schválena během roku 2023. Novela bude mimo jiné upravovat i výkon práce na dálku, tzv. home office. Ta bude možná výhradně na základě písemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Dohoda bude muset obsahovat určení místa nebo míst práce, způsob komunikace, přidělování práce a její kontroly, rozvrh pracovní doby, způsob náhrady nákladů zaměstnance či dobu, na kterou se dohoda uzavírá.

Novela počítá s úpravou nároku na náhradu nákladů spojených s výkonem práce na dálku, jako jsou elektřina, plyn, voda, teplo atd., a to za každou započatou hodinu práce zaměstnance. Paušální náhrada bude průběžně upravována vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí. Zvláštní postavení pak budou mít zaměstnanci pečující o dítě mladší 15 let, těhotné zaměstnankyně a zaměstnanci sami dlouhodobě pečující o osobu závislou na pomoci jiné osoby. Novela by měla zavést povinnost zaměstnavatele vyhovět jejich žádosti o práci na dálku, nebrání-li tomu vážné pracovní důvody nebo povaha vykonávané práce.

Informace

• www.suip.cz – inspektoráty práce