28. 1. 2022
SVČ může být považována za vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce trval důvod pro výkon vedlejší SVČ.
V těch kalendářních měsících, ve kterých není považována SVČ za vedlejší, se jedná o SVČ hlavní. Skutečnost, že SVČ má být považovaná za vedlejší, je třeba příslušné OSSZ oznámit nejpozději s podáním Přehledu o příjmech a výdajích, popř. i doložit, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém OSVČ podala Přehled o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok. Přehled vybraných důvodů výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti a způsobu jejich dokládání lze najít zde. Oznámení důvodu pro výkon vedlejší SVČ je dobrovolný úkon OSVČ. Pokud však OSVČ oznámí skutečnost rozhodnou pro posouzení SVČ jako vedlejší, je povinna oznámit zánik této zákonem uznatelné skutečnosti, kterou OSVČ ohlásila a eventuálně doložila jako důvod pro výkon vedlejší SVČ.
– zpravidla živnostenskému úřadu, kde prostřednictvím jednotného registračního formuláře dojde i k registraci u zdravotní pojišťovny, správy sociálního zabezpečení a u finančního úřadu, jenž je centrálním registračním místem (CRM). Zde je možné na jednom místě splnit veškerá povinná hlášení, povinné přihlášky, resp. registrace, a to vyplněním jednotného registračního formuláře a příslušného formuláře ministerstva financí. Na jednom místě tak dojde ke splnění povinností vůči živnostenskému úřadu, zdravotní pojišťovně (zdravotní pojištění), správě sociálního zabezpečení (sociální pojištění) a finančnímu úřadu (registrace k dani z příjmu a případně další daně).
Přehledné a čtivé shrnutí právních předpisů souvisejících s rodičovstvím. Nebojujte se zákony, využijte je ve svůj prospěch!
Nejčastěji je využívaná tzv. volná živnost, která sdružuje činnosti, které nevyžadují odbornou způsobilost. Do volné živnosti tedy patří veškeré výrobní činnosti, obchodní činnosti a služby, které nejsou zařazené jako vázané, řemeslné a koncesované. Činnosti volné živnosti vyjmenovává příloha č. 4 živnostenského zákona, obsahová náplň těchto živností je kvalitně zpracována např. zde.
K výkonu ostatních druhů živností (vázané, řemeslné a koncesované) je třeba splnit další podmínky (vzdělání, délka praxe apod.). Bližší podmínky stanoví přílohy č. 1, 2 a 3 živnostenského zákona, které lze vyhledat zde.
Obraťte se na naši právní poradnu. Svůj dotaz můžete s odborníky probrat osobně, telefonicky nebo ho položit online ve webové poradně. Vždy zcela zdarma.
Od 1. 1. 2021 byl zaveden institut paušální daně. Nový, tzv. paušální, režim je založený na dobrovolné bázi a záleží tedy na OSVČ (za splnění podmínek), zda bude chtít fungovat v tomto novém režimu či bude pokračovat postaru.
Aby se OSVČ mohla přihlásit k paušálnímu režimu, musí splnit několik zákonných podmínek, které lze zjistit např. zde.
Paušální záloha činí v roce 2022 částku 5 994 Kč a platba zahrnuje:
Záloha je splatná do 20. dne zálohového období (kalendářního měsíce), na které se záloha platí. Paušální záloha se platí na bankovní účet místně příslušného správce daně (finančního úřadu).
Zadejte svůj dotaz online v naší právní a psychologické poradně pro rodiče. - Pracovní a rodinné právo - Sociální zabezpečení rodiny - Psychologické otázky
Přehledné a čtivé shrnutí právních předpisů souvisejících s rodičovstvím. Nebojujte se zákony, využijte je ve svůj prospěch!
Výše záloh na paušální pojistné na důchodové pojištění je odvozena od výše minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro hlavní SVČ navýšeného o 15 % a OSVČ v paušálním režimu je tak vždy povinně účastna důchodového pojištění. Má-li SSZ evidován důvod pro výkon SVČ vedlejší nebo OSVČ tento důvod v průběhu daného roku oznámí, nebude k tomuto přihlédnuto. Paušální daň nemůže využít OSVČ, která vedlejší činnost vykonává z důvodu výkonu zaměstnání, v němž je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění.
Další odchylkou od klasického režimu je nemožnost uplatnění daňových slev a úlev v paušálním režimu. Není tedy možné uplatnit např. slevu na poplatníka, na manžela či manželku, na děti či slevu na invaliditu. Stejně tak nebude možné odečíst úroky z hypoték a příspěvky na penzijní a životní pojištění atp.
Zda se vám paušální daň vyplatí, zjistíte např. zde.
Tato kapitola se dále bude věnovat stávajícímu „klasickému“ režimu OSVČ, tedy režimu, kdy je povinné odvádět zvlášť odvody na důchodové pojištění (OSSZ), zdravotní pojištění (zdravotní pojišťovna) a na daň z příjmu (FÚ).
Obsahuje daňovou evidenci příjmů a výdajů, daňovou evidenci majetku a závazků. Evidence obsahují příjmy peněžní i nepeněžní, které OSVČ obdržela v hotovosti nebo na účet od 1. 1. do 31. 12. příslušného kalendářního roku, a pohledávky související s podnikáním nebo jinou SVČ (zejména ty, které trvají k 31. 12. ). Daňovou evidenci lze vést v Excelu.
Daňový základ se určí tak, že se od příjmů ze SVČ odečtou výdaje, které OSVČ vynaložila na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Výdaje mohou být:
V praxi to probíhá tak, že u OSVČ, které mají jen nízké příjmy, daňová evidence obsahuje jen seznam faktur a na straně výdajů využívají výhodné daňové paušály. V případě, že by OSVČ měla větší výdaje v souvislosti s podnikáním (např. vybavení), pak může být výhodnější vést evidenci skutečných výdajů, protože daňový základ bude nižší.
OSVČ (jež není v tzv. paušálním režimu) je povinna za kalendářní rok podat finančnímu úřadu daňové přiznání, a to ve lhůtě do 1. dubna následujícího roku (je-li podáno osobně či poštou), či do 1. května (je-li podáno elektronicky). V případě využití sužeb daňového poradce je tato povinnost odložena na 1. červenec. Cenné informace, návody a rady k vyplnění daňových formulářů lze získat např. na webu https://www.mesec.cz/danovy-portal/dan-z-prijmu/jak-vyplnit-danove-priznani/.
OSVČ má určité povinnosti ohledně odvodů pojistného. Co se týče odvodů na sociální zabezpečení, jde o povinnosti vůči Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), a to především:
Osoba vykonávající vedlejší SVČ je povinně účastna důchodového pojištění v případě, kdy její daňový základ dosáhl v roce 2022 rozhodné částky ve výši 93 387 Kč (za rok 2021 tato částka byla 85 058 Kč). Tato částka se sníží o jednu dvanáctinu (tj. o 7 782 Kč) za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vedlejší SVČ vykonávána.
Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného činí minimálně 50 % daňového základu, který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla SVČ vykonávána. OSVČ si může sama dobrovolně určit vyšší vyměřovací základ.
Pojistné činí 29,2 % vyměřovacího základu (z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti).
a to na předepsaném tiskopise. Na základě údajů v přehledu se stanovuje částka, kterou má OSVČ na pojistném za daný rok zaplatit. Uhrazené zálohy za toto období se zúčtují a vypočítá se výše doplatku či přeplatku za rok. Souběžně se stanoví výše záloh na pojistné na další kalendářní rok. Přehled se podává ve lhůtě do 1. května (daňové přiznání podáno osobně či poštou) či do 1. června (daňové přiznání podáno elektronicky). V případě zpracování daňového přiznání daňovým poradcem ve lhůtě do 1. srpna.
Výše záloh na pojistné na důchodové pojištění vychází z měsíčního vyměřovacího základu, který nemůže být nižší než měsíční vyměřovací základ vypočítaný přímo v tiskopisu Přehled o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok. Minimální výše zálohy měsíčně je 2 588 Kč a po podání Přehledu za rok 2021 se mění na 2 841 Kč. Alespoň minimální výši měsíční zálohy odvádí OSVČ, která v roce 2022 své podnikání jako OSVČ hlavní zahájila
Obsahuje vzory smluv a žádostí, příběhy rodičů a konkrétní doporučení, jak v složitých situacích postupovat.
Zadejte svůj dotaz online v naší právní a psychologické poradně pro rodiče. - Pracovní a rodinné právo - Sociální zabezpečení rodiny - Psychologické otázky
Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí. Dnem platby je až den, kdy je platba připsána na správný účet.
OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, PPM nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ. Kalendářním měsícem se v tomto případě rozumí i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.
OSVČ, která dosáhla maximálního vyměřovacího základu ze zaměstnání a tuto skutečnost OSSZ oznámí a doloží, není povinna od tohoto měsíce platit zálohy na pojistné, a to až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž OSVČ tohoto maximálního vyměřovacího základu dosáhla.
Účast na nemocenském pojištění OSVČ je dobrovolná. Pojistné je stanoveno z měsíčního základu procentní sazbou. Sazba pojistného činí 2,1 %. Měsíční základ nesmí být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (7 000 Kč). Více informací zde.
Minimální měsíční záloha pro rok 2022 na pojistné je 2 627 Kč, která se hradí poprvé za leden 2022 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2022). Tutéž zálohu odvádí OSVČ, která zahájí v roce 2022 SVČ. Splatnost záloh na pojistné je od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.
Tyto osoby nejsou povinny odvádět zálohy na pojistné na zdravotní pojištění v prvním roce SVČ. Výše jejich vyměřovacího základu pro odvod pojistného je „skutečný“ vyměřovací základ a od něj se odvíjejí i zálohy na zdravotní pojištění pro následující kalendářní rok.
Osoba, která je současně vedle SVČ zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, nemusí odvádět zálohy na pojistné na zdravotní pojištění vůbec.
kudy kam?
OSVČ je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu a o pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu (nejde-li o OSVČ v tzv. paušálním režimu).
Je -li úhrn zaplacených záloh vyšší než pojistné (vypočtené jako 13,5 % z vyměřovacího základu), jedná se o přeplatek pojistného. Přeplatek pojišťovna OSVČ vrátí.
Je -li úhrn zaplacených záloh nižší než pojistné (vypočtené jako 13,5 % z vyměřovacího základu), jedná se o nedoplatek pojistného. Doplatek rozdílu mezi skutečnou výší pojistného a zaplacenými zálohami je splatný vždy do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být podán pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích.
Na základě přehledu se též určí výše záloh na příští kalendářní rok. Měsíční záloha na pojistné pro OSVČ, pro kterou je SVČ hlavním zdrojem příjmů, se určí tak, že se pojistné za předchozí kalendářní rok dělí počtem měsíců, ve kterých byla SVČ vykonávána.
Přehledné a čtivé shrnutí právních předpisů souvisejících s rodičovstvím. Nebojujte se zákony, využijte je ve svůj prospěch!
Zadejte svůj dotaz online v naší právní a psychologické poradně pro rodiče. - Pracovní a rodinné právo - Sociální zabezpečení rodiny - Psychologické otázky
Vše, co potřebujete vědět: kdo na něj má nárok, kde a jak můžete o příspěvek požádat.
Číst celý článek
Trik, jak určovat dětem hranice s respektem a pozitivně.
Číst celý článek
Poradíme vám, na co se připravit, abyste ho zvládli bez větších komplikací.
Číst celý článek
Pandemie naplno odhalila, jak důležitá a nepostradatelná péče je a jak málo si jí společnost váží. Jak využít skrytý potenciál péče a vrátit jí její hodnotu?
Číst celý článek
Pro koho je práce z domova vhodná a jaké jsou pracovní podmínky.
Číst celý článek
Tipy, jak rodinný a pracovní život slaďovat co nejúspěšněji.
Číst celý článek
Sdílejte tento článek s přáteli