Podnikání rodičů – samostatná výdělečná činnost

31. 1. 2023

Obsah:

Průvodce zákony pro rodiče

Přehledné a čtivé shrnutí právních předpisů souvisejících s rodičovstvím. Nebojujte se zákony, využijte je ve svůj prospěch!

Samostatná výdělečná činnost (SVČ)

Za osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ) se považuje osoba, která:

  • vykonává samostatnou výdělečnou činnost (SVČ), nebo
  • spolupracuje při výkonu SVČ a lze na ni rozdělovat příjmy a výdaje (tzv. spolupracující osoba).

Vedlejší a hlavní SVČ

Vedlejší SVČ vykonává zejména ta OSVČ, která:

  • má nárok na rodičovský příspěvek nebo na PPM nebo nemocenské v souvislosti s těhotenstvím a porodem, pokud tyto dávky náležejí z nemocenského pojištění zaměstnanců,
  • osobně pečuje o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o jakoukoliv osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II až IV, pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou,
  • vykonává souběžně zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění (vedlejší SVČ pro sociální pojištění) nebo zaměstnání, kde je dosaženo alespoň minimální mzdy (vedlejší SVČ pro zdravotní pojištění),
  • je nezaopatřeným dítětem do 26 let věku (student).

SVČ může být považována za vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce trval důvod pro výkon vedlejší SVČ.

V těch kalendářních měsících, ve kterých není považována SVČ za vedlejší, se jedná o SVČ hlavní. Skutečnost, že SVČ má být považovaná za vedlejší, je třeba příslušné OSSZ oznámit nejpozději s podáním Přehledu o příjmech a výdajích, popř. i doložit, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém OSVČ podala Přehled o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok. Přehled vybraných důvodů výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti a způsobu jejich dokládání lze najít zde.

Oznámení důvodu pro výkon vedlejší SVČ je dobrovolný úkon OSVČ. Pokud však OSVČ oznámí skutečnost rozhodnou pro posouzení SVČ jako vedlejší, je povinna oznámit zánik této zákonem uznatelné skutečnosti, kterou OSVČ ohlásila a eventuálně doložila jako důvod pro výkon vedlejší SVČ.

Zahájení, přerušení a ukončení SVČ je třeba především oznámit registrujícímu místu – zpravidla živnostenskému úřadu, kde prostřednictvím jednotného registračního formuláře dojde i k registraci u zdravotní pojišťovny, správy sociálního zabezpečení a u finančního úřadu, jenž je centrálním registračním místem (CRM).

Zde je možné na jednom místě splnit veškerá povinná hlášení, povinné přihlášky, resp. registrace, a to vyplněním jednotného registračního formuláře a příslušného formuláře ministerstva financí. Na jednom místě tak dojde ke splnění povinností vůči živnostenskému úřadu, zdravotní pojišťovně (zdravotní pojištění), správě sociálního zabezpečení (sociální pojištění) a finančnímu úřadu (registrace k dani z příjmu a případně další daně).

Webová poradna pro rodiče

Zadejte svůj dotaz online v naší právní a psychologické poradně pro rodiče.   - Pracovní a rodinné právo - Sociální zabezpečení rodiny - Psychologické otázky

Volná živnost

Nejčastěji je využívaná tzv. volná živnost, která sdružuje činnosti, které nevyžadují odbornou způsobilost. Do volné živnosti tedy patří veškeré výrobní činnosti, obchodní činnosti a služby, které nejsou zařazené jako vázané, řemeslné a koncesované. Činnosti volné živnosti vyjmenovává příloha č. 4 živnostenského zákona, obsahová náplň těchto živností je kvalitně zpracována např. zde.

Podmínkou pro získání živnostenského oprávnění volné živnosti je:

  • plná svéprávnost (lze ji nahradit při volením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti),
  • bezúhonnost (výpis z rejstříku trestů si úřad zajistí sám),
  • ohlášení živnosti a zaplacení správního poplatku ve výši 1 000 Kč za každou živnost, přitom volná živnost sdružuje celou řadu oborů.

Ostatní druhy živností

K výkonu ostatních druhů živností (vázané, řemeslné a koncesované) je třeba splnit další podmínky (vzdělání, délka praxe apod.). Bližší podmínky stanoví přílohy č. 1, 2 a 3 živnostenského zákona.

Máte další právní otázky?

Obraťte se na naši právní poradnu. Svůj dotaz můžete s odborníky probrat osobně, telefonicky nebo ho položit online ve webové poradně. Vždy zcela zdarma.

Paušální režim

Od 1. 1. 2021 byl zaveden institut paušální daně. Nový, tzv. paušální, režim je založený na dobrovolné bázi a záleží tedy na OSVČ (za splnění podmínek), zda bude chtít fungovat v tomto novém režimu či bude pokračovat postaru.

Hlavní výhody tzv. paušálního režimu:

  • významné snížení administrativní náročnosti pro poplatníky ve vazbě na povinnosti související s daní z příjmů a s pojistným na důchodové a zdravotní pojištění,
  • paušalizace uvedených tří plnění do jedné platby uskutečněné poplatníkem vůči správci daně,
  • splnění povinnosti k dani z příjmů a veřejným pojistným bez nutnosti podávat daňové přiznání a pojistné přehledy.

Aby se OSVČ mohla přihlásit k paušálnímu režimu, musí splnit několik zákonných podmínek.

S účinností od 1. 1. 2023 došlo k výrazným změnám. Podstatnou změnou je zvýšení hranice příjmů ze samostatné činnosti z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že důsledkem této změny je velmi široké rozpětí příjmů, není již všem stanovena paušální daň ve stejné výši, ale nově se zavádí 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka: podrobnější informace.

Pro paušální režim platí, že:

  • poplatník na místo standardních záloh na daň z příjmů placených správci daně, záloh na pojistné na důchodové pojištění placených OSSZ a záloh na veřejné zdravotní pojištění placených zdravotní pojišťovně platí správci daně jednu paušální zálohu,
  • uvedená tři plnění se platí dohromady jednou platbou, a to každý měsíc zdaňovacího období ve stejné výši,
  • poplatník nemusí specifikovat, na které plnění peníze posílá (zda na daň z příjmů, na důchodové pojištění, nebo na veřejné zdravotní pojištění),
  • při splnění všech zákonných podmínek již není nutno po skončení zdaňovacího období nic doplácet ani nevznikají přeplatky,
  • paušální zálohy jsou placeny měsíčně po celou dobu, po kterou je poplatník v paušálním režimu,
  • při splnění všech zákonných podmínek není nutno podávat daňové přiznání a pojistné přehledy.

Výše paušální daně

Paušální záloha (I. pásmo) se v roce 2023 zvyšuje na 6 208 Kč a platba zahrnuje:

  • minimální zdravotní pojistné ve výši 2 722 Kč,
  • pojistné na důchodové pojištění navýšené od minimální zálohy o 15 % na 3 386 Kč,
  • daň z příjmů v symbolické částce 100 Kč, která kompenzuje vyšší odvod na sociálním pojištění.

Výše paušální zálohy v II. pásmu činí 16 000 Kč a ve III. pásmu činí 26 000 Kč. Podrobný rozpis složení plateb.

Záloha je splatná do 20. dne zálohového období (kalendářního měsíce), na které se záloha platí. Paušální záloha se platí na bankovní účet místně příslušného správce daně (finančního úřadu).

  • Upozornění: Platby pojistného na nemocenské pojištění nejsou součástí paušálních záloh, které OSVČ v paušálním režimu zasílá měsíčně správci daně, ale tyto je nutné hradit samostatně ve lhůtě splatnosti na účet příslušné SSZ a se správnou identifikací (variabilním symbolem).

Webová poradna pro rodiče

Zadejte svůj dotaz online v naší právní a psychologické poradně pro rodiče.   - Pracovní a rodinné právo - Sociální zabezpečení rodiny - Psychologické otázky

Průvodce zákony pro rodiče

Přehledné a čtivé shrnutí právních předpisů souvisejících s rodičovstvím. Nebojujte se zákony, využijte je ve svůj prospěch!

SVČ vedlejší u OSVČ v paušálním režimu

Výše záloh na paušální pojistné na důchodové pojištění je odvozena od výše měsíčního vyměřovacího základu pro zvolené paušální pásmo a OSVČ v paušálním režimu je tak vždy povinně účastna důchodového pojištění. Má-li OSSZ evidován důvod pro výkon SVČ vedlejší nebo OSVČ tento důvod v průběhu daného roku oznámí, nebude k tomuto přihlédnuto.

Pokud ovšem OSVČ bude povinna z jakéhokoliv důvodu podat přehled, tzn., že její daň nebude rovna paušální dani, může skutečnost, že její SVČ je vedlejší, na podaném přehledu oznámit a vedlejší SVČ bude při zúčtování přehledu zohledněna.

Paušální daň nemůže využít OSVČ, která vedlejší činnost vykonává z důvodu výkonu zaměstnání, v němž je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění.

Daňové slevy v paušálním režimu

Další odchylkou od klasického režimu je nemožnost uplatnění daňových slev a úlev v paušálním režimu. Není tedy možné uplatnit např. slevu na poplatníka, na manžela či manželku, na děti či slevu na invaliditu. Stejně tak nebude možné odečíst úroky z hypoték a příspěvky na penzijní a životní pojištění atp.

Zda se vám paušální daň vyplatí, zjistíte např. díky kalkulačce paušální daně.

Tato kapitola se dále bude věnovat stávajícímu „klasickému“ režimu SVČ, tedy režimu, kdy je povinné odvádět zvlášť odvody na důchodové pojištění (OSSZ), zdravotní pojištění (zdravotní pojišťovna) a na daň z příjmu (FÚ).

Daňová evidence a daňový základ

Daňová evidence slouží ke zjištění daňového základu z příjmů z podnikání a jiné SVČ.

Obsahuje daňovou evidenci příjmů a výdajů, daňovou evidenci majetku a závazků. Evidence obsahují příjmy peněžní i nepeněžní, které OSVČ obdržela v hotovosti nebo na účet od 1. 1. do 31. 12. příslušného kalendářního roku, a pohledávky související s podnikáním nebo jinou SVČ (zejména ty, které trvají k 31. 12.). Daňovou evidenci lze vést v Excelu.

Určení daňového základu

Daňový základ se určí tak, že se od příjmů ze SVČ odečtou výdaje, které OSVČ vynaložila na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Výdaje mohou být:

  1. skutečné, a to na základě daňové evidence. V tomto případě je nutné evidovat příjmy a výdaje a archivovat doklady,
  2. paušální, tj. procentem z příjmů, pak OSVČ nemusí shromažďovat doklady za výdaje, vede pouze evidenci příjmů a pohledávek.

Paušální výdaje pro SVČ jsou v roce 2023 stanoveny takto:

  • 80 %, nejvýše 1 600 000 Kč za rok, z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného,
  • 60 %, nejvýše 1 200 000 Kč za rok, z příjmů ze živnostenského podnikání (živnosti volné a živností vázaných či koncesovaných),
  • 40 %, nejvýše 800 000 Kč za rok, z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, na kterou osoba nemá živnost, například z jiného podnikání dle zvláštních předpisů, z užití či poskytnutí práv z průmyslového či jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, z jiné samostatné výdělečné činnosti,
  • 30 %, nejvýše 600 000 Kč za rok, z příjmu z nájmu a u příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.

Paušální výdaje zahrnují veškeré výdaje včetně mezd a odpisů majetku. Další výdaje nelze uplatnit (ani sociální či zdravotní pojištění).

V praxi to probíhá tak, že u OSVČ, které mají jen nízké příjmy, daňová evidence obsahuje jen seznam faktur a na straně výdajů využívají výhodné daňové paušály. V případě, že by OSVČ měla větší výdaje v souvislosti s podnikáním (např. vybavení), pak může být výhodnější vést evidenci skutečných výdajů, protože daňový základ bude nižší.

Povinnost podat daňové přiznání

OSVČ (jež není v tzv. paušálním režimu) je povinna za kalendářní rok podat finančnímu úřadu daňové přiznání, a to ve lhůtě do 1. dubna (v roce 2023 do 3. dubna) následujícího roku (je-li podáno osobně či poštou), či do 1. května (v roce 2023 do 2. května, je-li podáno elektronicky). V případě využití sužeb daňového poradce je tato povinnost odložena na 1. červenec (v roce 2023 na 3. červenec). Přečtěte si cenné informace, návody a rady k vyplnění daňových formulářů.

OSVČ a sociální pojištění (důchodové a nemocenské pojištění)

OSVČ má určité povinnosti ohledně odvodů pojistného. Co se týče odvodů na sociální zabezpečení, jde o povinnosti vůči Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), a to především:

  • sdělit OSSZ zejména (znovu) zahájení, pozastavení a ukončení SVČ a případně další skutečnosti stanovené zákonem nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce,
  • platit buď pojistné na sociální zabezpečení, nebo zálohy na pojistné a příslušný doplatek pojistného,
  • předkládat Přehled o příjmech a výdajích (nejde-li o OSVČ v tzv. paušálním režimu).

Důchodové pojištění

Pojistné na důchodové pojištění odvádí OSVČ, která v kalendářním roce:

  • vykonávala hlavní SVČ,
  • vykonávala vedlejší SVČ a přihlásila se dobrovolně k účasti na důchodovém pojištění,
  • vykonávala vedlejší SVČ v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění.

Osoba vykonávající vedlejší SVČ je povinně účastna důchodového pojištění v případě, kdy její daňový základ dosáhl v roce 2023 rozhodné částky ve výši 96 777 Kč (za rok 2022 tato částka byla 93 387 Kč). Tato částka se sníží o jednu dvanáctinu (tj. o 8 065 Kč) za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vedlejší SVČ vykonávána.

Určení vyměřovacího základu a výše pojistného

Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného činí minimálně 50 % daňového základu, který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla SVČ vykonávána. OSVČ si může sama dobrovolně určit vyšší vyměřovací základ.

  • Minimální roční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající hlavní SVČ v roce 2023 činí 120 972 Kč.
  • OSVČ vedlejší je povinna hradit  pojistné na sociální pojištění, pokud její daňový základ je vyšší než 96 777 Kč (tj. roční vyměřovací základ činí 48 396 Kč).

Sazba pojistného

Pojistné činí 29,2 % vyměřovacího základu (z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti).

OSVČ je povinna každý rok předkládat OSSZ Přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, a to na předepsaném tiskopise. Na základě údajů v přehledu se stanovuje částka, kterou má OSVČ na pojistném za daný rok zaplatit. Uhrazené zálohy za toto období se zúčtují a vypočítá se výše doplatku či přeplatku za rok. Souběžně se stanoví výše záloh na pojistné na další kalendářní rok.

Přehled se podává ve lhůtě do 1. května (daňové přiznání podáno ve lhůtě 3 měsíců od uplynutí zdaňovacího období, bez ohledu na to, zda bylo podáno elektronicky či v papírové podobě) či do 1. června (daňové přiznání podáno elektronicky po 3. 4. 2023). V případě zpracování daňového přiznání daňovým poradcem po 1. dubnu (po 3. dubnu v roce 2023) ve lhůtě do 1. srpna.

Povinnost hradit zálohy na pojistné

OSVČ, která vykonává hlavní SVČ, je povinna hradit pojistné na důchodové pojištění vždy.

Výše záloh na pojistné na důchodové pojištění vychází z měsíčního vyměřovacího základu, který nemůže být nižší než měsíční vyměřovací základ vypočítaný přímo v tiskopisu Přehled o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok. Minimální výše zálohy měsíčně je 2 841 Kč a po podání Přehledu za rok 2022 se mění na 2 944 Kč. Alespoň minimální výši měsíční zálohy odvádí OSVČ, která v roce 2023 své podnikání jako OSVČ hlavní zahájila.

OSVČ, která vykonává vedlejší SVČ, hradí zálohy v roce 2023 na pojistné:

  • dobrovolně, pokud se přihlásí k účasti na důchodovém pojištění na příslušný rok,
  • povinně, když její dosažený daňový základ za rok 2022 založil účast na důchodovém pojištění (tj. je vyšší než rozhodná částka 96 777 Kč).

Splatnost záloh

Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí. Dnem platby je až den, kdy je platba připsána na správný účet.

Platba pojistného a dočasná pracovní neschopnost

OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, PPM nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ. Kalendářním měsícem se v tomto případě rozumí i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.

  • Upozornění: OSVČ, která je účastna paušálního režimu, je povinna platit paušální zálohy i za ty kalendářní měsíce, v nichž po celý tento kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenské dávky (nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, dlouhodobého ošetřovného). OSVČ v paušálním režimu není osvobozena od placení paušálních záloh za tyto měsíce.

OSVČ, která dosáhla maximálního vyměřovacího základu ze zaměstnání a tuto skutečnost OSSZ oznámí a doloží, není povinna od tohoto měsíce platit zálohy na pojistné, a to až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž OSVČ tohoto maximálního vyměřovacího základu dosáhla.

Nemocenské pojištění

Účast na nemocenském pojištění OSVČ je dobrovolná. Pojistné je stanoveno z měsíčního základu procentní sazbou. Sazba pojistného činí 2,1 %. Měsíční základ nesmí být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (8 000 Kč).

OSVČ a zdravotní pojištění

Povinností OSVČ vůči zdravotní pojišťovně je především:

  • oznámit písemně do 8 dnů zahájení, přerušení nebo ukončení SVČ,
  • oznámit, zda je současně osobou, za niž platí zdravotní pojištění stát,
  • platit zálohy na pojistné (mimo dále uvedené výjimky),
  • doplatit rozdíl mezi zálohami a skutečnou výší pojistného, popř. zaplatit pojistné z vypočteného vyměřovacího základu,
  • poskytnout zdravotní pojišťovně doklady potřebné při provádění kontroly.

Pojistné se stanovuje ve výši 13,5 % vyměřovacího základu. Vyměřovací základ činí 50 % z daňového základu.

Minimální měsíční záloha a splatnost pojistného na zdravotní pojištění 2023

Minimální měsíční záloha pro rok 2023 na pojistné je 2 722 Kč, která se hradí poprvé za leden 2023 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2023). Tutéž zálohu odvádí OSVČ, která zahájí v roce 2023 SVČ. Splatnost záloh na pojistné je od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.

Výjimky z povinného odvodu z minimálního vyměřovacího základu

Minimální vyměřovací základ neplatí především pro OSVČ:

Tyto osoby nejsou povinny odvádět zálohy na pojistné na zdravotní pojištění v prvním roce SVČ. Výše jejich vyměřovacího základu pro odvod pojistného je „skutečný“ vyměřovací základ a od něj se odvíjejí i zálohy na zdravotní pojištění pro následující kalendářní rok. To platí pouze tehdy, jestliže výše uvedené skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc.

Osoba, která je současně vedle SVČ zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, nemusí odvádět zálohy na pojistné na zdravotní pojištění vůbec.

Nevíte

kudy kam?

Obraťte se na naši právní poradnu. Poradíme vám online, po telefonu nebo osobně – a hlavně bezplatně.

Přehled o příjmech a výdajích

OSVČ je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu a o pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu (nejde-li o OSVČ v tzv. paušálním režimu).

Je -li úhrn zaplacených záloh vyšší než pojistné (vypočtené jako 13,5 % z vyměřovacího základu), jedná se o přeplatek pojistného. Přeplatek pojišťovna OSVČ vrátí.

Je -li úhrn zaplacených záloh nižší než pojistné (vypočtené jako 13,5 % z vyměřovacího základu), jedná se o nedoplatek pojistného. Doplatek rozdílu mezi skutečnou výší pojistného a zaplacenými zálohami je splatný vždy do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být podán pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích.

Na základě přehledu se též určí výše záloh na příští kalendářní rok. Měsíční záloha na pojistné pro OSVČ, pro kterou je SVČ hlavním zdrojem příjmů, se určí tak, že se pojistné za předchozí kalendářní rok dělí počtem měsíců, ve kterých byla SVČ vykonávána.

Zda je výhodnější být zaměstnaný, nebo podnikat, není jednoznačné. Je třeba zvážit výhody a nevýhody obou možností.

Více k tématu najdete v e-booku Průvodce zákony

Na téměř 300 stránkách najdete vzory smluv a žádostí, příběhy rodičů a konkrétní doporučení, jak v složitých situacích postupovat.

Chci dostávat pravidelné info od Aperio

Nastavení souborů cookies
Cookies jsou malé textové soubory ukládané do zařízení návštěvníka našeho webu. Slouží například k zajištění technického fungování webové stránky a pro statistické a analytické účely.  Technické cookies soubory zajišťují fungování a ochranu našeho webu a nelze je vypnout. Analytické soubory funkci webu zlepšují, ale můžete je v Individuálních preferencích vypnout.