26. 1. 2023
Pracovní smlouvu na dobu určitou je možné uzavřít nejdéle na tři roky. Zaměstnavatel ji poté může maximálně dvakrát prodloužit.
Pracovní poměr na dobu určitou může trvat maximálně devět let. Je‑li pracovní poměr na dobu určitou uzavřen na kratší dobu než na tři roky (např. na šest měsíců), i tak může být prodloužen nebo opakován jen dvakrát, a to pokaždé maximálně na tři roky.
Přehledné a čtivé shrnutí právních předpisů souvisejících s rodičovstvím. Nebojujte se zákony, využijte je ve svůj prospěch!
Doba trvání pracovního poměru uzavřeného na dobu určitou může být dohodnuta:
Nejsou‑li při uzavírání pracovního poměru na dobu určitou dodrženy výše uvedené zákonné podmínky, může zaměstnanec před ukončením tohoto pracovního poměru písemně oznámit zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával. Pak bude platit, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou.
Pokračuje‑li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání práce, platí, že již jde o pracovní poměr na dobu neurčitou.
Návrh na určení, zda byly splněny zákonné podmínky pro uzavření pracovního poměru na dobu určitou, lze uplatnit u soudu nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.
Uzavírat opakovaně pracovní poměry na dobu určitou nad rozsah a rámec výše uvedený lze jen výjimečně. Například tehdy, jsou‑li u zaměstnavatele dány vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, na jejichž základě nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnanci, který má tuto práci vykonávat, navrhl založení pracovního poměru na dobu neurčitou. Dále je třeba splnit podmínku, že takovýto postup bude těmto důvodům přiměřený a bude uzavřena písemná dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací, která upraví:
Pokud u zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí, je možné písemnou dohodu nahradit vnitřním předpisem.
Požádá‑li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší 15 let nebo těhotná zaměstnankyně či zaměstnanec pečující o člena rodiny s postižením o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání‑li tomu vážné provozní důvody.
Osobou pečující o člena rodiny s postižením se myslí zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost).
Pro posouzení vážnosti provozních důvodů u zaměstnavatele je rozhodující vyhodnocení, jaký zásah do provozu představuje zkrácení pracovní doby nebo úprava pracovní doby ve srovnání se situací, kdy by rodič pracoval na plný úvazek. Jedná se především o případy, kdy je znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz (plnění úkolů nebo činnosti) u zaměstnavatele.
Vážné provozní důvody se posuzují u každého zaměstnavatele individuálně, nicméně vážnost provozních důvodů např. u kancelářských profesí je více než diskutabilní, jiná bude samozřejmě situace např. ve školství či leteckém provozu.
Jestliže zaměstnavatel žádosti nevyhoví, je možné obrátit se s žalobou k soudu nebo podat stížnost na oblastní inspektorát práce. Spor o kratší pracovní dobu či jinou vhodnou úpravu pracovní doby je možné řešit i pomocí mediace.
Pracovní podmínky jsou stejné jako u plného úvazku. Zaměstnanec a zaměstnavatel se písemně (obvykle na žádost zaměstnance, ale kratší úvazek může samozřejmě rodiči vracejícímu se z rodičovské dovolené navrhnout i zaměstnavatel) dohodnou na kratší pracovní době s tím, že mzda bude vzhledem k tomuto rozvržení nižší. Zaměstnanec pak pracuje například čtyři hodiny denně pět dní v týdnu.
Nárok na zaměstnanecké benefity zůstává zachován.
Dovolená náleží v rozsahu čtyř týdnů (nebo i více dle podmínek u daného zaměstnavatele), její čerpání je uzpůsobeno rozvržení kratší pracovní doby.
Za práci přesčas se považuje práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu – 40 hodin. Rodičům pracujícím na kratší pracovní dobu nemůže zaměstnavatel nařídit práci přesčas, ale může se na ní s rodičem dohodnout.
Tuto slevu mohou zaměstnavatelé využívat od roku 2023. Snížené pojistné na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem je nižší o 5 % a zaměstnavatel ho může využít při odvodu pojistného za zaměstnance při sjednané týdenní pracovní době zaměstnance v rozsahu 8 až 30 hodin týdně - zkrácený úvazek, u zaměstnanců, kteří jsou:
Opatření má motivovat zaměstnavatele k vytváření kratších úvazků a též k zaměstnávání absolventů středních škol, rodičů a pečujících osob, osob znevýhodněných na trhu práce z důvodu věku a osob se zdravotním postižením.
O jinou úpravu pracovní doby se jedná v případě individuálního rozvržení pracovní doby, které je odlišné od obecného rozvržení pracovní doby. V praxi se užívají tyto možnosti úpravy:
Za sdílené pracovní místo je ve smyslu novely považováno jedno pracovní místo s jedním druhem práce, s jednou sledovanou týdenní pracovní dobou, které není obsazeno pouze jedním zaměstnancem.
Na základě písemné dohody se zaměstnavatelem se na sdíleném pracovním místě střídají nejméně dva zaměstnanci se sjednanou kratší pracovní dobou, kteří si na sdíleném pracovním místě dle svých potřeb sami rozvrhují pracovní dobu. Na jednom pracovním místě se tak mohou střídat zaměstnanci, kteří z nějakého důvodu potřebují kratší pracovní dobu.
Musí však být splněny následující podmínky:
Má‑li rodič zájem o kratší pracovní dobu, je třeba o ni rozhodně požádat a zároveň nepředpokládat, že zaměstnavatel na kratší pracovní dobu nepřistoupí. Doporučujeme požádat o tuto úpravu pracovní doby písemně a až poté, kdy budete zpátky v práci. Obsahem písemné žádosti o kratší pracovní dobu musí být určení této kratší pracovní doby, zkrátka musí být zřejmé, o jaké zkrácení zaměstnanec žádá. Zaměstnavatel by měl na písemnou žádost odpovědět písemně. Pokud dojde mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem k dohodě, je třeba uzavřít ji písemně.
Žádost je adresována zaměstnavateli a musí obsahovat datum, místo a podpis žadatele.
Žádost o jinou vhodnou úpravu pracovní doby by měla obsahovat požadované rozvržení pracovní doby, může obsahovat i časové ohraničení žádosti.
Žádost je adresována zaměstnavateli a musí obsahovat datum, místo a podpis žadatele.
Během roku 2023 se očekává novela zákoníku práce, která má ukotvit právo na práci z domova pro zaměstnance pečující o dítě mladší 15 let, těhotné zaměstnankyně a zaměstnance, kteří sami dlouhodobě pečují o osobu závislou na pomoci jiné osoby. Návrh ukládá zaměstnavateli povinnost vyhovět žádosti pečujících osob o práci na dálku, nebrání-li tomu vážné pracovní důvody nebo povaha vykonávané práce.
Na téměř 300 stránkách najdete vzory smluv a žádostí, příběhy rodičů a konkrétní doporučení, jak v složitých situacích postupovat.
Váš praktický, vlídný a informacemi nabitý průvodce od porodu až do třetích narozenin vašeho potomka.
Rekvalifikace může být dobrý způsob, jak získat lepší práci. Jaké máte možnosti a jak můžete získat podporu při rekvalifikaci se dozvíte v článku.
Číst celý článek
Vše, co potřebujete vědět.
Číst celý článek
Tipy, jak rodinný a pracovní život slaďovat co nejúspěšněji.
Číst celý článek
Jste státní zaměstnanec a pečujete o dítě nebo se chystáte na mateřskou či rodičovskou? Přečtěte si, na co máte nárok.
Číst celý článek
V této kapitole vám poradíme, jak si můžete sestavit finanční plán, díky němuž získáte kontrolu nad svými penězi a budete se umět správně rozhodovat.
Číst celý článek
Co je diskriminace, nejčastější případy a jak se proti diskriminaci bránit, najdete v našem článku.
Číst celý článek
Sdílejte tento článek s přáteli