Přinesl pomoc nezaopatřeným dětem v situaci, kdy rodič na základě rozsudku soudu má stanovenu konkrétní částku výživného, ale svou vyživovací povinnost vůči dítěti (popř. dětem) neplní vůbec nebo ji plní nedostatečně, tedy v nižší částce. V takovém případě se pak pečující rodič či dítě samotné (zletilé) může obrátit na stát a požádat o sociální dávku, tzv. náhradní výživné.

Nárok na tuto sociální dávku mají v souladu s výše uvedeným zákonem nezaopatřené děti s bydlištěm na území ČR, kterým povinná osoba nezasílá určenou částku výživného řádně a včas. Nezaopatřeným dítětem se pro tento účel rozumí nezaopatřené dítě podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, tedy dítě do skončení povinné školní docházky a následně dítě do věku maximálně 26 let, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo je stiženo úrazem či nemocí, a z toho důvodu se na povolání nemůže připravovat nebo nemůže být výdělečně činné. Jde zde o pevně stanovenou věkovou hranici, po které již není možno o náhradní výživné žádat, ačkoliv vyživovací povinnost může stále trvat. Bydliště na území ČR musí být nejen trvalé, ale také skutečné, bude-li skutečné bydliště dítěte v jiném státě, nárok na tuto sociální dávku nevznikne.

Pokud se rodiče na placení výživného dohodnou pouze mezi sebou a není jeho výše schválená soudem, nárok na náhradní výživné není. Je tedy třeba, aby takovou dohodu rodičů soud schválil anebo, v případě sporného řízení, soud rozhodl o výživném direktivně. Dále je pro nárok na tuto sociální dávku nezbytné, aby na základě takového rozsudku jakožto exekučního titulu byl podán návrh na exekuci nebo návrh na soudní výkon rozhodnutí. V této věci je možno se obrátit na kteréhokoliv soudního exekutora nebo na soud, který rozhodl o výživném. Jakmile je návrh podán, je možno žádat náhradní výživné.

Pokud byl v posledních 4 měsících před podáním žádosti nebo v průběhu řízení o náhradní výživné soudní výkon rozhodnutí nebo exekuce zastaven, protože rodič, který neplatí výživné, nemá žádný majetek, nárok na náhradní výživné i tak stále trvá. Bližší informace o vymáhání výživného naleznete v kapitole Vymáhání výživného.

Řízení o náhradním výživném je zahájeno podáním písemné žádosti na k tomu určeném tiskopise, který je k dispozici na všech kontaktních pracovištích Úřadu práce ČR (ÚP ČR) nebo na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Žádost se podává na příslušném kontaktním pracovišti ÚP ČR podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby (nezaopatřeného dítěte). V současné době lze o dávku žádat s využitím Identity občana prostřednictvím vzdáleného přístupu.

K žádosti je potřeba doložit:

• exekuční titul, ve kterém je uvedena vyživovací povinnost k oprávněné osobě, a to formou úředně ověřené kopie nebo předložením originálu zaměstnanci ÚP ČR, který si jej okopíruje,
• doklad prokazující výši částečného plnění výživného (např. výpis z účtu, poštovní poukaz nebo písemné potvrzení o zaplacení výživného),
• doklad prokazující, že byla pohledávka na výživné postoupena, pokud došlo k postoupení pohledávky na výživné,
• doklad prokazující nezaopatřenost dítěte (u dítěte do 15 let věku rodný list, u staršího dítěte pak potvrzení o studiu),
• doklad osvědčující, že byl podán návrh na výkon soudního rozhodnutí nebo exekuce (je-li výživné vymáháno v zahraničí, musíte k žádosti přiložit doklad osvědčující, že byl podán návrh na výkon soudního rozhodnutí nebo exekuce příslušnému orgánu v zahraničí nebo žádost o vymáhání výživného prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí).

Pokud nejsou doloženy všechny potřebné doklady, bude žadatel ze strany ÚP ČR kontaktován s požadavkem na doplnění. ÚP ČR musí o náhradním výživném rozhodnout co nejrychleji, maximálně do 30 dnů od podání kompletní žádosti (tedy od případného doplnění informací).

Výše měsíční dávky se vypočítá jako rozdíl stanoveného výživného a skutečně uhrazeného výživného, bude však vždy maximálně 3 000 Kč. Výše tohoto „náhradního výživného“ bude vždy vypočtena na čtyři kalendářní měsíce dopředu a při kalkulaci se bude vycházet ze čtyř měsíců předcházejících.

Po schválení žádosti je nutné každé 4 měsíce dokládat, jak bylo povinným rodičem hrazeno výživné v uplynulých 4 měsících. Dojde-li k nějaké změně podstatné pro nárok na dávku (např. dítě přestane být nezaopatřené), je nutno tuto informaci nahlásit na ÚP ČR nejpozději do 8 dnů. Pokud by došlo k výplatě náhradního výživného za měsíce, ve kterých nebyly splněny podmínky nároku, dávku je třeba vrátit.

Náhradní výživné začne být vypláceno v následujícím měsíci po schválení žádosti. Dávka je vyplácena zpětně (např. v září za srpen). Změní-li se výše vyživovací povinnosti, je třeba o tom ÚP ČR informovat, pak se změní výše náhradního výživného od kalendářního měsíce, ve kterém se stal vykonatelným rozsudek o nové výši vyživovací povinnosti.

V případě, že náhradní výživné bude ve výši nižší než 100 Kč, je dlužná částka vyplacena jednou za 4 měsíce. Nárok na náhradní výživné je po dobu 48 měsíců. Do této lhůty se počítá skutečná doba neplacení výživného povinným rodičem.

Přijetí žádosti nemůže být ze strany ÚP ČR odepřeno. Na základě podané žádosti a po zhodnocení plnění podmínek může být rozhodnuto, že na danou dávku není nárok. V případě nesouhlasu s rozhodnutím je samozřejmě možné podat opravný prostředek (odvolání).

Informace

• Úřad práce ČR (ÚP ČR)
• Ministerstvo práce a sociálních věcí: https://www.mpsv.cz/nahradnivyzivne