Zahraniční prvek – koordinace sociálních systémů

28. 1. 2022

Koordinace sociálního zabezpečení

Svoboda pohybu, pobytu a usazování patří k základním principům Evropské unie (EU). Občané EU mají možnost pracovat v kterékoli z členských zemí EU a jednotlivé státy s těmito občany musejí zacházet jako s vlastními státními příslušníky.

Vzhledem k tomu, že je sociální politika jednotlivých států odlišná, je nutná koordinace národních sociálních systémů, aby nedocházelo ke znevýhodnění migrujících občanů. Pravidla koordinace však nenahrazují a nemění vnitrostátní systémy, členské země i nadále samy rozhodují o podmínkách pojištění a vyplácení dávek. Koordinační pravidla platí pro státy EU, Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.

Koordinace sociálního zabezpečení je založena na čtyřech základních principech:

  • Princip rovného zacházení – migrující osoby mají stejná práva a povinnosti jako občané daného státu.
  • Princip aplikace právního řádu jediného státu – migrující osoba nemůže podléhat právním předpisům více států nebo naopak nebýt pojištěna vůbec. Obecně platí, že se uplatňuje legislativa země, kde zaměstnaná osoba pracuje nebo osoba samostatně výdělečně činná vykonává výdělečnou činnost.
  • Princip sčítání dob pojištění – jestliže člověk stráví část svého pracovního života v jednom a část v jiném členském státě, pojištěné doby se sčítají.
  • Princip zachování nabytých práv – dávky sociálního zabezpečení mohou být vypláceny oprávněné osobě i mimo území státu, kde na ně vznikl nárok, do státu jejího místa bydliště.

Nevíte

kudy kam?

Obraťte se na naši právní poradnu. Poradíme vám online, po telefonu nebo osobně – a hlavně bezplatně.

Určení příslušnosti státu k výplatě dávek

S výše zmíněnými svobodami souvisí nárůst případů, kdy se v rodině vyskytuje nějaký zahraniční prvek. Zahraničním prvkem je nejčastěji výkon výdělečné činnosti či bydliště někoho z rodiny v zahraničí. V takových případech je nutné rozhodnout, která země je příslušná k výplatě určitých dávek. Případ se totiž ne vždy posuzuje pouze dle situace žadatele o dávku, nýbrž se bere v potaz rodina jako celek.

Základními dávkami vyplácenými v souvislosti s mateřstvím a rodičovstvím jsou peněžitá pomoc v mateřství (PPM) a rodičovský příspěvek (RP).

PPM je dávka nemocenského pojištění, nárok na ni je tedy spjat s účastí na nemocenském pojištění (jde o pojistnou dávku). Pokud osoba splní podmínky dané zákonem (více viz kapitola Nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství (PPM) a vyrovnávací příspěvek), má na PPM nárok. Vzhledem k zásadě sčítání dob pojištění se pro potřebnou dobu účasti započítávají i předchozí pojištěné doby v jiných zemích EU.

  • Příklad: Paní Alexandra byla již několik let zaměstnána v Německu. Jelikož bylo dojíždění náročné, zaměstnání ukončila a našla si nový pracovní poměr v České republice. Zanedlouho zjistila, že je těhotná. Paní Alexandra nesplňovala potřebnou dobu účasti na nemocenském pojištění (která činí alespoň 270 dnů v předchozích dvou letech před nástupem na PPM v ČR), avšak po započtení doby účasti na pojištění v Německu podmínku splnila a nárok na PPM jí tedy vznikne.

Rodinné nepojistné dávky

U nepojistných dávek, u nichž nárok na ně nezávisí na předchozí účasti na pojištění, platí odlišná pravidla. Vždy se posuzuje situace obou rodičů. Mezi rodinné nepojistné dávky se u nás řadí především rodičovský příspěvek (bližší informace k RP najdete v kapitole Rodičovský příspěvek) a přídavek na dítě (viz kapitola Přídavek na dítě a příspěvek na bydlení).

Platí následující pravidla pro jejich výplatu:

  • primárně je příslušná země, ve které probíhá výdělečná činnost;
  • pokud v rodině není vykonávána žádná výdělečná činnost, je příslušná země vyplácení důchodu;
  • posledním kritériem je místo bydliště.

Pokud výdělečná činnost probíhá ve více zemích, je příslušná ta země, ve které má bydliště dítě, pracuje-li v této zemi zároveň jeden z rodičů. Bydlištěm se rozumí faktické bydliště dítěte, tedy místo, kde má tzv. střed zájmů (kde převážně pobývá, kde navštěvuje lékaře apod.), nejde tedy o trvalý pobyt. Stejné kritérium, tj. bydliště dítěte, je rozhodující i v případě, že nárok vyplývá současně z více zemí z důvodu vyplácení důchodů či místa bydliště.

  • Příklad: Matka dítěte je momentálně nezaměstnaná a pečuje v ČR o dítě. Otec dítěte je zaměstnán v Rakousku. Jelikož jediná výdělečná činnost, která v rodině probíhá, je vykonávána v Rakousku, je Rakousko primárně příslušné k výplatě rodinných dávek (dávek obdobných našemu rodičovskému příspěvku).
  • Příklad: Matka u svého zaměstnavatele v ČR čerpá rodičovskou dovolenou a pečuje doma o dítě, otec dítěte je zaměstnán v Německu. Vzhledem k tom, že je výdělečná činnost vykonávána v obou zemích, bude primárně příslušnou zemí země bydliště dítěte – v tomto případě tedy ČR.

V případě, že země, která je primárně příslušná k výplatě dávky, žádnou obdobnou rodinnou dávku nevyplácí, nebo pokud je výše dané dávky nižší, než je výše našeho RP, může být ČR sekundárně příslušnou zemí, a to v případě, že je rodina s ČR právně spjata (např. výdělečnou činností). Sekundární země v takovém případě bude platit doplatek, který odpovídá rozdílu mezi těmito dávkami. Tímto způsobem je zajištěno, že budete dostávat plnou výši dávek, na kterou máte nárok.

I v situacích, kdy ČR není v konkrétním případě příslušná k výplatě rodinných dávek, lze podat žádost o rodičovský příspěvek v ČR, tedy a krajské pobočce Úřadu práce ČR. ÚP je povinen žádost i v takovém případě přijmout a případně ji postoupit příslušné zahraniční instituci.

  • Příklad: Matka dítěte je nezaměstnaná, otec dojíždí za prací do Německa. Přestože je k výplatě rodinných dávek příslušné Německo, matka může podat žádost o RP na českém úřadu práce. ÚP sám předá záležitost k vyřízení příslušnému německému úřadu. Alternativou je, že otec sám podá žádost v Německu.

Informace:

Více k tématu najdete v e-booku Průvodce zákony

Obsahuje vzory smluv a žádostí, příběhy rodičů a konkrétní doporučení, jak v složitých situacích postupovat.

Webová poradna pro rodiče

Zadejte svůj dotaz online v naší právní a psychologické poradně pro rodiče.   - Pracovní a rodinné právo - Sociální zabezpečení rodiny - Psychologické otázky

Chci dostávat pravidelné info od Aperio

Nastavení souborů cookies
Cookies jsou malé textové soubory ukládané do zařízení návštěvníka našeho webu. Slouží například k zajištění technického fungování webové stránky a pro statistické a analytické účely.  Technické cookies soubory zajišťují fungování a ochranu našeho webu a nelze je vypnout. Analytické soubory funkci webu zlepšují, ale můžete je v Individuálních preferencích vypnout.