Jak vypadá české porodnictví sleduje bezplatný webový Průvodce porodnicemi, který můžeme provozovat díky příspěvkům dárců. Průvodce porodnicemi mimo jiné porovnává, jak je nastavena standardní péče v českých porodnicích a to, jak porod zažívají rodičky. Analýza vychází ze 4702 dotazníků od žen, které porodily v letech 2016–2020 a v prvním čtvrtletí 2021 v některé z porodnic v ČR, z toho 1049 žen porodilo v roce 2020. 

Kdo dotazník vyplnil 

Ve všech sledovaných letech je u vzorku respondentek nižší podíl císařských řezů než je celkový podíl v ČR. Za rok 2020 to bylo 17 % (u žen, které vyplnily dotazník pro Aperio) oproti 24,8 % (údaj ČGPS)*. Oproti běžné populaci je mezi respondentkami Aperia více žen s vyšším vzděláním – 53 % rodiček má vysokoškolské vzdělání, 29 % maturitu, 5 % základní vzdělání (souhrn za všechny roky).  

Příprava k porodu 

Zákaz pořádání prezenčních vzdělávacích akcí v roce 2020 se projevil na tom, že se méně nastávajících rodičů zúčastnilo předporodních kurzů (21 % v r. 2020 oproti 29 % v r. 2019) a jednorázových schůzek před porodem (11 % v r. 2020 oproti 16 % v r. 2019) ve své porodnici. 

„Pozitivně hodnotíme, že se zvýšil počet žen, které měly sepsanou dokumentaci v porodnici již před porodem a při samotném porodu už nemusely odpovídat na otázky týkající se rodinné anamnézy atd. Také více rodiček konzultovalo již v těhotenství svůj porodní plán (přání),“ říká Miloslava Kramná, koordinátorka Průvodce porodnicemi.

V r. 2020 mělo 60 % žen připravenou zdravotnickou dokumentaci před porodem. Svůj porodní plán mělo 38 % respondentek a 28 % ho předem konzultovalo se zdravotníky.

Blízká osoba u porodu

V souvislosti s protipandemickými opatřeními nás zajímalo, zda ženy rodily častěji samy. V březnu 2020 byl vládními nařízeními zakázán doprovod rodící ženy, od dubna se na partnera rodičky vztahovala výjimka, pokud porod probíhal v samostatném porodním pokoji a byly splněny další podmínky.

Podíl porodů, kde byl se ženou partner, mírně poklesl, ale přesto 79 % rodiček partner doprovázel. V roce 2021 stoupla přítomnost partnera dokonce na 91 %, což je více než před začátkem pandemie (86 % v r. 2019).

Přítomnost dalších osob (duly, komunitní porodní asistentky apod.) byla dle nařízení vlády omezena – to se projevilo v poklesu na pouhých 7 % (v r. 2020), resp. 5 % (v r. 2021), přičemž v předchozích letech to bylo 10–13 %.

Kdo vedl porod

Nejčastějším scénářem v porodnicích je, že příjem provede lékař/ka, porod vede porodní asistentka a závěr porodu vede opět lékař či lékařka (57–59 % porodů).

„Pozitivní trend vidíme v tom, že narůstá podíl porodů, kdy celý porod i jeho závěr vede porodní asistentka (26 % v r. 2017, 35 % v r. 2021) a lékař/ka provádí příjem. Porodní asistentky by totiž dle doporučení WHO** měly být primárním poskytovatelem zdravotní péče o ženu během fyziologického porodu,“ vysvětluje Miloslava Kramná.

Počet porodů, které vedl/a pouze lékař/ka, je nízký a tento podíl klesá (15 % v r. 2017, 8 % v r. 2021).

Aplikace farmakologických prostředků a epidurální analgezie

Co se týče medikace během porodu, nezaznamenali jsme ani vliv pandemie, ani dlouhodobý trend. Ve sledovaném období u 15–21 % žen byla aplikována epidurální analgezie a u 33–41 % žen byly použity farmakologické prostředky na úlevu od bolesti.

Poloha ve vypuzovací fázi porodu (tzv. 2. doba porodní)

V posledních třech letech nedochází k významným změnám – téměř polovina žen rodila v poloze vleže, 30 % v polosedě a 12 % v kleku na porodnickém křesle či lůžku. Z dalších poloh, které ženy využily, byl stoj s oporou (10 %) a poloha na všech čtyřech na žíněnce (7 %). Pouze 2 % žen rodily ve vaně do vody. Ve zhruba třetině případů ženy v průběhu této fáze polohu změnily.

Epiziotomie

Podíl žen, kterým byla provedena epiziotomie, mírně klesá. V roce 2020 byl nástřih hráze proveden u 40 % žen, v roce 2016 u 46 % rodiček. Přesto toto číslo hodnotíme jako vysoké.

První hodiny po porodu (kontakt matky a dítěte)

U řady rodičů je při výběru porodnice jedním z rozhodujících faktorů, jak podporuje navázání citové vazby mezi rodiči a dítětem. Pozitivní je zjištění, že u narůstajícího počtu porodnic je standardem v poporodní péči kontakt matky s dítětem kůže na kůži (tzv. skin to skin). V roce 2020 toto bylo dopřáno 72 % novorozenců, zatímco v roce 2016 jen 61 % novorozenců. Významně narůstá počet dětí, u kterých byla pupeční šňůra přestřižena až po jejím dotepání. V roce 2020 to bylo u 43 % dětí, zatímco v roce 2016 jen u 22 % dětí.

Kojení

Při propuštění z porodnice odchází plně kojených ¾ novorozenců, částečně kojeno je 20 % novorozenců a 5 % dětí dostává při propuštění pouze umělé mléko.

Téměř polovina žen – 48 % udává, že jejich kojenec byl během pobytu na poporodním oddělení dokrmován, čili dostal jinou stravu než mateřské mléko matky.

Narůstá sice počet žen, kterým bylo doporučováno kojit dítě podle potřeby, nikoli v pravidelných intervalech, ale přesto stále 58 % žen bylo doporučováno kojit nejdříve po 2 či po 3 hodinách.

V r. 2020 bylo 55 % žen konfrontováno s požadavkem zdravotníků, aby své dítě vážily před a po každém kojení, i když se toto procento v průběhu let snižuje.

Dobrou zprávou na konec je, že i přes náročné období nejen pro zdravotnictví, v roce 2020 narostla spokojenost s péčí na oddělení šestinedělí na hodnotu 8,1 oproti 6,9 (v r. 2019), hodnoceno na desetibodové stupnici.

Zdroj:

Analýza dat z Průvodce porodnicemi

* https://www.perinatologie.eu

** https://czlobby.cz/sites/default/files/projekty, str. 8

*** https://czlobby.cz/sites/default/files/projekty, str. 23