Strach z porodu navíc není dobré přehlížet

– naše tělo při něm reaguje na ohrožení tak, že postup porodu zbrzdí, nebo jej dokonce zastaví, a přitom nerozlišuje, zda je ohrožení reálné nebo jen „v naší hlavě“. Vypadá to tedy, skoro jako by si člověk mohl hodit korunou – možná bude porod úžasný, ale možná taky ne. Porod si sice nemůžeme naprogramovat, ale přesto můžeme hodně ovlivnit, jak bude vypadat.

Jak by mohl vypadat recept na traumatický porodní zážitek?

• Stručně: Ignorujte své obavy z porodu v průběhu těhotenství, poslouchejte a čtěte co nejvíce hororových porodních příběhů, o porodu předem raději nic nezjišťujte, nebo naopak přečtěte všechno, co se píše na internetových diskuzích (o předporodním kurzu ani neuvažujte!), porodnici vybírejte jen podle toho, jak je blízko vašeho bydliště nebo že tam rodí všichni, a rozhodně si ji nechoďte prohlédnout předem. Při porodu se na nic neptejte, nechte o všem rozhodovat lékaře a porodní asistentky (měla byste je vidět poprvé v životě), doprovod nechte na chodbě nebo raději rovnou doma a při porodu se soustřeďte na to, jak jsou kontrakce nepříjemné a ohrožující a jak vám dítě procházející porodními cestami ubližuje a určitě vás pořádně natrhne. Za to ho po narození nechte pěkně rychle odnést na novorozenecké oddělení. Vědomě asi zvolí takovou cestu jen málokdo; vyhýbání se pochybnostem, pasivní přístup a odevzdání se do rukou zdravotníků je ale poměrně častou strategií těhotných. Hraje v tom roli i to, jak je u nás vnímán porod a role zdravotníků při něm: „Porod je děs, ale doktor to vyřeší.“
• Druhý extrém: Zarputilý boj a potřeba kontrolovat, aby vše probíhalo úplně přirozeně, přitom není východiskem. Při porodu je důležité, aby se žena cítila bezpečně a byla obklopena lidmi, kterým důvěřuje. Pokud jde do porodu s velmi konkrétní představou a je připravená překonat jakýkoli odpor při jejím prosazování, je pravděpodobné, že se na porodním sále vytvoří nepřátelská atmosféra, která nepodporuje postup porodu. Porod se navíc často odvíjí jinak, než očekáváme. Nevýhodou je i to, že rodička se při porodu setkává s řadou lidí, které vidí poprvé v životě. Je proto dobré se realisticky podívat na to, co a jak můžeme při porodu ovlivnit, a pokusit se věcmi pohnout ve svůj prospěch.

Jak mít porod ve vlastních rukách a zároveň „nechat vše plynout“?

V první řadě začněme u sebe. Těhotenství je obdobím změn nejen tělesných, které jsou pečlivě sledovány v prenatální poradně, ale i psychosociálních, které bývají na okraji zájmu jako něco, co se prostě musí přežít. Psychika těhotné ale dozrává k mateřství stejně jako její tělo a je vhodné jí věnovat stejnou pozornost. V některých případech – když žena cítí, že své prožitky už přestává zvládat anebo že některé myšlenky či obavy se jí stále vracejí – může pro ni být vyhledání psychologické nebo psychoterapeutické pomoci účinnou prevencí komplikací při porodu. Dále je dobré zajistit si co nejlepší podporu při porodu.

Přítomnost blízké osoby nebo i duly či vlastní porodní asistentky je nespornou výhodou.

Navažte před porodem i při něm dobrý kontakt s personálem porodnice – konstruktivní a pozitivní komunikace pomůže, aby k vám přistupovali partnersky a s respektem k vašim potřebám. Je to náročný krok, ale vyplatí se – špatné vzpomínky na jednání zdravotníků vytvářejí a utužují negativní zážitek z porodu. Komunikací získáte navíc větší kontrolu nad tím, co se s vámi v průběhu porodu děje, což dobrý zážitek z porodu podpoří i v případě, že je nutné přistoupit k zákrokům, které jste si nepřála. Komunikace není samozřejmá dovednost a je třeba ji pěstovat a učit se ji.

Pokud porod nevyjde přesně podle vašich představ (což se děje velmi často), můžete se podívat na to, co se v jeho průběhu dělo – co vám to říká o vás samotných? O vašich obvyklých reakcích na krizovou situaci? Jak zapadá to, jak jste přivedla své dítě na svět, do vašeho životního příběhu? Integrace je důležitou částí práce s porodním zážitkem a nejlépe vám s ní pomůže někdo, kdo vás dobře zná a kdo se vašeho porodu účastnil, ale ke komu nemáte další osobní vazby, jako např. dula či porodní asistentka.

Jen jeden den v životě ženy?

Porod není jako trhání zubu, které stačí prostě vydržet a přetrpět. Je to den, kdy se z ženy stává matka a kdy se narodí její dítě. Výzkumy přesvědčivě prokazují, že vzpomínky na tento den mají moc ovlivnit to, jak žena prožívá sebe jako matku a jaký vztah si vytvoří ke svému dítěti. Ženy trpící porodním traumatem často už podruhé neotěhotní a mají dlouhodobě narušený vztah k partnerovi i dítěti. Na druhou stranu dobrý porodní prožitek posiluje rodičovské sebevědomí novopečené matky a pomáhá jí tak překonávat obtížné období prvních týdnů a měsíců mateřství. Proč tedy pro sebe a své dítě něco neudělat už na začátku vaší společné cesty? Držíme vám palce!

Na tom, jak (se) rodíme, záleží.