Dovolená – jak na výpočet, pravidla čerpání

18. 1. 2024

Jak na výpočet dovolené, pravidla pro čerpání dovolené, žádost o dovolenou po skončení mateřské dovolené.

Obsah:

Průvodce zákony pro rodiče 2023

Přehledné a čtivé shrnutí právních předpisů souvisejících s rodičovstvím. Nebojujte se zákony, využijte je ve svůj prospěch!

Podmínky nároku na dovolenou za kalendářní rok 

Dovolená za (celý) kalendářní rok přísluší zaměstnanci (rodiči), kterému v kalendářním roce trval nepřetržitě pracovní poměr k témuž zaměstnavateli a odpracoval u něho 52 týdnů v rozsahu stanovené (případně kratší) týdenní pracovní doby. Délka dovolené za kalendářní rok odpovídá délce týdenní pracovní doby v hodinách vynásobené výměrou dovolené v týdnech, na kterou má zaměstnanec právo.

Vysvětlivky ke vzorečkům:
TPD
= stanovená týdenní pracovní doba (např. 40, 37,5, 38 hod.)
KPD
= sjednaná kratší pracovní doba (např. 30 hod.)
VD
= výměra dovolené používaná u zaměstnavatele (např. 4, 5, 6, 8 týdnů)
OH
= odpracované hodiny
OT
= odpracované týdny

Vzoreček č. 1

  • TPD (KPD) x VD = počet hodin dovolené
  • Příklad: 40 x 4 = 160 hodin dovolené

Poměrná část dovolené za kalendářní rok

Pokud rodič (zaměstnanec) v pracovním poměru k témuž zaměstnavateli v kalendářním roce neodpracoval 52 týdnů a nevznikl mu tak nárok na celou dovolenou za kalendářní rok, je nezbytné vypočítat nárok na dovolenou jinak. Podmínkou je, aby vykonal práci alespoň v rozsahu 4 týdnů v daném roce. Vypočítá se pak poměrná část dovolené, která činí za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.

Vzoreček č. 2:

  • OH : 52 týdnů (kalendářní rok) x VD = počet hodin dovolené
  • Příklad – odpracováno 26 týdnů: 1040 : 52 x 4 = 80 hodin dovolené

Vzoreček č. 3:

  • TPD (KPD) : 52 týdnů (kalendářní rok) x OT x VD = počet hodin dovolené
  • Příklad: Odpracováno 30 týdnů při pracovní době 20 hodin týdně.
  • 20 : 52 x 30 x 4 = 46 hodin dovolené
  • Příklad: Odpracováno 41 týdnů při pracovní době 20 hodin týdně a 5 týdnech dovolené za rok.
  • 20 : 52 x 41 x 5 = 79 hodin dovolené

Právo na dovolenou je tak ve výsledku vyjádřeno v hodinách, avšak při zachování požadavku, aby dovolená byla odvozena od její výměry v týdnech.

Vliv překážek v práci na dovolenou

Pro posouzení rozsahu odpracované doby je nutné vzít v úvahu překážky v práci, které se v daném období vyskytly. Překážkami v práci rozumíme situace, ve kterých zaměstnanec či zaměstnankyně nemůže vykonávat práci, ale nejedná se o neomluvenou absenci (zameškanou směnu). Některé z nich se v neomezeném rozsahu považují za výkon práce a nárok na dovolenou během nich vzniká, u jiných existují určité podmínky a limity.

V následujících situacích se tedy nevyžaduje skutečný výkon práce, ovšem platí, že nelimitované překážky nebo jejich součet spolu se skutečně odpracovanou dobou musí trvat alespoň 4 týdny v kalendářním roce.

A) Nelimitované překážky – započítávají se v celém rozsahu:

  1. dočasná pracovní neschopnost vzniklá v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
  2. mateřská dovolená a rodičovská dovolená příslušející zaměstnanci do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, 
  3. důležité osobní překážky v práci uvedené v nař. vl. č. 590/2006 Sb. (tj. vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, účast zaměstnance na svatbě, pohřbu rodinného příslušníka, doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení atd.),
  4. doba ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti a doba péče o dítě mladší než 10 let podle § 191 ZP nebo dlouhodobé péče podle § 191a ZP – viz § 348 odst. 1 písm. a) ZP,
  5. další překážky v práci na straně zaměstnance upravené v právních předpisech; jedná se například o překážky v práci z důvodu obecného zájmu (výkon veřejné funkce, výkon občanské povinnosti, jiné úkony v obecném  zájmu – např. dárcovství krve, pracovní volno související s brannou povinností (§ 204 zákoníku práce), školení, jiné formy přípravy nebo studia (§ 205 zákoníku práce), 
  6. překážky na straně zaměstnavatele – § 207 až § 209 zákoníku práce, např. prostoj, přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy,
  7. doby uvedené v § 348 odst. 1 zákoníku práce, například dovolená nebo náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek.

VÝPOČET nejlépe podle vzorečku 2 nebo 3.

Příklad

Martina odpracovala na plný úvazek 40 týdnů, následně čerpala 1 týden OČR a zbytek roku (11 týdnů) čerpala dlouhodobé ošetřovné podle zákona o nemocenském pojištění. Roční výměra dovolené u zaměstnavatele jsou 4 týdny. Martině vznikne nárok na plnou délku dovolené.

40 : 52 x 52 x 4 = 160 hodin dovolené

Příklad

Josef odpracoval na zkrácený úvazek 30 hodin týdně 6 týdnů, následně čerpal 1 týden dovolené převedený z předchozího kalendářního roku, odpracoval 8 týdnů, 2 týdny strávil v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu a pracoval až do konce roku. Roční výměra dovolené u zaměstnavatele je 5 týdnů.

30 : 52 x 52 x 5 = 150 hodin dovolené

B) Limitované překážky v práci jako výkon práce pro účely dovolené 

Některé překážky v práci se pak do odpracované doby počítají jen částečně – maximálně do výše 20násobku týdenní pracovní doby a za podmínky, že kromě nich trvalo v daném roce alespoň 12 týdnů výkonu práce a/nebo nelimitovaných překážek.

Limitované překážky – započítávají se do určitého limitu:

  1. dočasná pracovní neschopnost, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
  2. karanténa nařízená podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
  3. rodičovská dovolená, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
  4. jiné důležité osobní překážky v práci podle § 199 odst. 1 zákoníku práce. Jedná se o překážky v práci sjednané v kolektivní nebo jiné smlouvě nebo stanovené ve vnitřním předpisu (např. sick days, doprovod dítěte první školní den), které nejsou upraveny v právních předpisech.

VÝPOČET nejlépe podle vzorečku 2 nebo 3.

Příklad

Petr odpracoval na plný úvazek 8 týdnů, následně byl 4 týdny v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu a následně místo partnerky nastoupil na rodičovskou dovolenou, ze které 4 týdny čerpal v době, kdy by ona byla oprávněna čerpat mateřskou dovolenou a zbývajících 36 týdnů čerpal jako „klasickou rodičovskou“. První 3 intervaly se započítají jako odpracovaná doba (tedy 16 týdnů) a ze zbytku rodičovské jen maximum 20 týdnů.

40 : 52 x 36 x 4 = 111 hodin dovolené

Příklad

Ivana prvních 30 týdnů kalendářního roku čerpala rodičovskou dovolenou, následně odpracovala 6 týdnů, 1 týden čerpala OČR, pracovala 7 týdnů, opět čerpala 1 týden OČR a do konce roku pracovala zbývajících 7 týdnů. Výkon práce a OČR (nelimitovaná překážka) trvaly dohromady 22 týdnů (tedy více než 12 týdnů), započítají se v plném rozsahu a k tomu i 20 týdnů rodičovské dovolené.

40 : 52 x 42 x 5 = 162 hodin dovolené

Dovolená se zaokrouhluje na celé hodiny vždy nahoru, může dojít k odchylkám při výpočtu. Nepřihlíží se k hodinám nad celé násobky stanovené týdenní pracovní doby – vždy se počítá jen celý odpracovaný týden, typicky 40 hodin. I tady může dojít k odchylkám výpočtu.

Více k tématu najdete v e-booku Průvodce zákony

Na téměř 300 stránkách najdete vzory smluv a žádostí, příběhy rodičů a konkrétní doporučení, jak v různých situacích postupovat.

Pravidla pro čerpání dovolené

Čerpání dovolené se řídí řadou zákonných pravidel, z nichž vybíráme následující:

  • Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace nebo rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo.
  • Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance – zaměstnavatel tedy nemá povinnost žádosti zaměstnance vyhovět.
  • Alespoň jedna část dovolené by měla být čerpána jako minimálně 2 týdny vcelku, je ale možné se dohodnout jinak.
  • Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době – dohoda může být i konkludentní, tedy že zaměstnanec kratší dobu oznámení pouze akceptuje.
  • S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje určité zákonné roční minimum, převést do následujícího kalendářního roku.
  • Nemůže-li být dovolená vyčerpána do konce příslušného kalendářního roku nebo byla-li její část převedena na základě písemné žádosti zaměstnance do následujícího kalendářního roku, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.
  • Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.
  • Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské či rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
  • Čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny (tzv. půlden dovolené, typicky 4 hodiny), nejde‑li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.
  • Zaměstnavatel může dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat.
  • Proplacení nevyčerpané dovolené je možné jen v souvislosti se skončením pracovního poměru.

Pravidla pro čerpání dovolené v souvislosti s čerpáním mateřské/rodičovské dovolené 

Požádá‑li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.

Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, po kterou je rodič na mateřské nebo rodičovské dovolené. Nástupem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou se dovolená přerušuje.

Žádost o dovolenou po skončení mateřské dovolené

Nárok na dovolenou vzniká u každé mateřské dovolené, tj. i při čerpání mateřské dovolené u dalšího dítěte. V případě, že matka o dovolenou včas nepožádá, zaměstnavatel není povinen pozdější žádosti vyhovět, ale její nárok na dovolenou tím nezaniká.

Souběh rodičovského příspěvku a čerpání dovolené (resp. pobírání náhrady mzdy za dovolenou) se nevylučuje.

Žádost o dovolenou je doporučeno podat písemně, aby se předešlo případným budoucím sporům o jejím podání. Žádost je nutné podat před nástupem na dovolenou.

Vzor žádosti o dovolenou

  • Vzor: Dne 16. 10. 2023 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou. Dne 22. 11. 2023 se mi narodil syn Jan. Dne 28. 4. 2024 mi skončila mateřská dovolená. Mateřská dovolená se považuje z pohledu nároku na dovolenou za výkon práce. Žádám o čerpání dovolené za rok 2024 tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou. Po dočerpání celé dovolené, na kterou mi v roce 2023 a 2024 vznikl nárok, žádám o čerpání rodičovské dovolené, a to do 2 let věku mého syna.

Co se týče délky nároku na dovolenou, pak je nutné mít na paměti, že vzniká i během samotného čerpání dovolené. V souvislosti s mateřskou a rodičovskou dovolenou může situace vypadat například následovně:

Příklad

Lucie pracovala na plný úvazek, u zaměstnavatele je dovolená v délce 4 týdnů za rok. Nastoupila na mateřskou dovolenou k 1. 1. 2024, započítá se jí tedy 28 týdnů nelimitované překážky. Když by nastoupila ihned na rodičovskou dovolenou, započítalo by se jí do konce roku maximum 20 týdnů, dohromady tedy 48 týdnů. Zcela určitě jí tak vznikne nárok v následující výši:

40 : 52 x 48 x 4 = 148 hodin dovolené

Příklad

Pokud si Lucie požádá o čerpání dovolené po mateřské dovolené a před nástupem na rodičovskou, musí se jí do nároku na dovolenou za kalendářní rok ale započítat i celé týdny této dovolené, neboť dovolená se považuje za výkon práce. Výše uvedený nárok 148 představuje 3,7 týdne, vzniká tedy nárok za další 3 týdny:

40 : 52 x 3 x 4 = 10 hodin dovolené
  • Teprve po vyčerpání těchto v součtu 158 hodin dovolené nastoupí Lucie na rodičovskou dovolenou.

Více k tématu najdete v e-booku Průvodce zákony

Na téměř 300 stránkách najdete vzory smluv a žádostí, příběhy rodičů a konkrétní doporučení, jak v různých situacích postupovat.

Webová poradna pro rodiče

Zadejte svůj dotaz online v naší právní a psychologické poradně pro rodiče.   - Pracovní a rodinné právo - Sociální zabezpečení rodiny - Psychologické otázky

Chci dostávat pravidelné info od Aperio

Hádky mezi partnery a jak je řešit
Zajímá vás, proč vlastně hádky vznikají, a chcete dostat konkrétní tipy, jak se dohodnout?
Nastavení souborů cookies
Cookies jsou malé textové soubory ukládané do zařízení návštěvníka našeho webu. Slouží například k zajištění technického fungování webové stránky a pro statistické a analytické účely.  Technické cookies soubory zajišťují fungování a ochranu našeho webu a nelze je vypnout. Analytické soubory funkci webu zlepšují, ale můžete je v Individuálních preferencích vypnout.