Zaměstnavatel v platební neschopnosti

28. 1. 2022

Platební neschopnost zaměstnavatele je vždy velmi závažným problémem, jehož důsledkem je neplnění mzdových závazků vůči zaměstnancům. Právní řád pamatuje na zaměstnance postižené platební neschopností zaměstnavatele ve dvou právních předpisech:

a/ zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“),

b/ zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 118/2000 Sb.“).

Nevíte

kudy kam?

Obraťte se na naši právní poradnu. Poradíme vám online, po telefonu nebo osobně – a hlavně bezplatně.

Úpadek, hrozící úpadek, předlužení zaměstnavatele

V České republice je právní problematika úpadku, hrozícího úpadku a předlužení obchodní společnosti či fyzické osoby (zaměstnavatele) řešena insolvenčním zákonem. Insolvenční návrh může podat sám dlužník (zaměstnavatel) za podmínek stanovených insolvenčním zákonem. V některých případech má firma dokonce povinnost podat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděla nebo při náležité pečlivosti měla dozvědět o svém úpadku (hrozícím úpadku, předlužení). To znamená, že pokud se zaměstnavatel dostane do takových ekonomických problémů, které naplňují definici úpadku (hrozícího úpadku, předlužení) dle insolvenčního zákona, má povinnost podat na sebe insolvenční návrh.

Tento krok zaměstnavatele nemá bezprostřední vliv na právní postavení zaměstnanců dlužníka. Také zaměstnanci, jsou‐li na straně zaměstnavatele splněny podmínky insolvenčního zákona, tedy je‐li v úpadku či mu úpadek hrozí, mohou, mají‐li vůči zaměstnavateli splatné pohledávky (dlužná mzda, plat, odstupné), podat návrh na zahájení insolvenčního řízení podle insolvenčního zákona. Jedná se však o velmi složitou záležitost, která může vyžadovat pomoc advokáta.

Nejčastějším způsobem řešení úpadku zaměstnavatele je konkurz nebo reorganizace.

V rámci reorganizace jsou přijata opatření směřující k ozdravení podniku dlužníka (zaměstnavatele) a zachování jeho podnikatelské činnosti. V případě konkurzu pak dochází k rozprodeji dlužníkova majetku za účelem úhrady jeho závazků. V tomto případě jsou mzdové nároky zaměstnanců v postavení pohledávek za majetkovou podstatou. Mají tedy určité výsadní postavení a je tak větší pravděpodobnost jejich uhrazení při zpeněžení majetkové podstaty.

Máte další právní otázky?

Obraťte se na naši právní poradnu. Svůj dotaz můžete s odborníky probrat osobně, telefonicky nebo ho položit online ve webové poradně. Vždy zcela zdarma.

Oprávnění insolvenčního správce

Prohlášením konkurzu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které příslušejí dlužníkovi (zaměstnavateli), pokud souvisí s majetkovou podstatou. Insolvenční správce pak vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel. Pokud dojde k prohlášení konkurzu na majetek zaměstnavatele, pak insolvenční správce může sám ukončovat pracovní poměry zaměstnanců např. výpovědí dle § 52 písm. a) zákoníku práce – z důvodu rušení zaměstnavatele, čímž pak zaměstnancům vzniká nárok na odstupné.

Insolvenční správce má také oprávnění převést podnik dlužníka na třetí osobu. Pak přejdou na tuto třetí osobu práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům dlužníkova podniku, s výjimkou pracovněprávních pohledávek (viz níže) dlužníkových zaměstnanců vzniklých do účinnosti smlouvy o převodu podniku (tyto pohledávky je třeba vymáhat na bývalém zaměstnavateli).

Pracovněprávní pohledávky

Pracovněprávními pohledávkami se rozumí zejména mzda (plat) a odstupné. Své mzdové pohledávky do insolvenčního řízení nemusí zaměstnanec povinně přihlašovat. Dle insolvenčního zákona platí, že neuplatní‐li dlužníkův zaměstnanec pracovněprávní pohledávku v jiné výši, pokládá se jeho pohledávka za uplatněnou ve výši vyplývající z účetnictví dlužníka nebo z daňové evidence. Přihlášení pohledávky je tedy vhodné, je‐li výše mzdových nároků sporná nebo v případě pochybností, zda má insolvenční správce dostatek podkladů k určení výše dlužných pohledávek. Je proto vhodné insolvenčního správce kontaktovat, aby rodiči sdělil výši dlužné mzdy (platu).

Pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců se uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku (pokud samozřejmě disponuje zaměstnavatel, na něhož byl konkurz prohlášen, alespoň takovým majetkem, z něhož přichází v úvahu tyto pohledávky uspokojovat). Pracovně‐právní pohledávky je možné přihlásit v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního správce postupem dle insolvenčního zákona na formuláři, který lze stáhnout zde. Výše pohledávky je rovna čistému příjmu, tj. bez daně a pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Jestliže zaměstnavatel žádný majetek nemá, je možné, že pohledávky vůbec nebudou uspokojeny.

Pracovní poměr a jeho skončení

Pracovní poměry zaměstnanců, jejichž zaměstnavatel se ocitl v insolvenčním řízení, rozhodně automaticky nekončí a nemohou být ani rozvázány z jiných důvodů, než které stanovuje zákoník práce. V případě rodičů na rodičovské dovolené (popř. těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně čerpající mateřskou dovolenou) přichází do úvahy rozvázání pracovního poměru pouze výpovědí zaměstnavatele z důvodu rušení zaměstnavatele nebo jeho části (neboť na tuto formu výpovědi se nevztahuje zákaz výpovědi v ochranné době čerpání rodičovské dovolené – rodič čerpající rodičovskou dovolenou může v tomto případě výpověď dostat), výpovědí zaměstnance z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu nebo dohodou.

V případě výpovědi z důvodu rušení zaměstnavatele náleží i rodiči na rodičovské dovolené (popř. těhotné zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou) odstupné. Zaměstnavatel ani zaměstnanec však nemají žádnou povinnost pracovní poměr rozvazovat. Nárok na odstupné vzniká zaměstnanci také tehdy, pokud je pracovní poměr rozvazován výpovědí ze strany zaměstnavatele z tzv. organizačních důvodů (k tomu více v kapitole Návrat do zaměstnání po skončení mateřské a rodičovské dovolené) nebo dohodou z týchž důvodů. Nárok na odstupné nevzniká v případě, pokud zaměstnanec podá výpověď sám nebo pokud je pracovní poměr rozvázán dohodou z jiných než organizačních důvodů. Pokud tedy zaměstnavatel nemá zájem dát zaměstnancům výpověď z organizačních důvodů nebo s nimi uzavřít z těchto důvodů dohodu o rozvázání pracovního poměru, nárok na odstupné nevzniká. Také je totiž možné, že dojde k restrukturalizaci (viz shora) zaměstnavatele a zaměstnanec bude u zaměstnavatele dále v pracovním poměru pokračovat.

Více k tématu najdete v e-booku Průvodce zákony

Obsahuje vzory smluv a žádostí, příběhy rodičů a konkrétní doporučení, jak v složitých situacích postupovat.

Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

Podle insolvenčního zákona mohou zaměstnanci v rámci insolvenčního řízení samostatně uplatňovat své mzdové nároky vůči zaměstnavateli. Zákon č. 118/2000 Sb. jim však dává jednodušší cestu k náhradě nevyplacené mzdy (platu) či odstupného. Mohou totiž o jejich uspokojení požádat kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce ČR nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce ČR, a to při dodržení podmínek uvedeného zákona.

Kteří zaměstnanci jsou pod ochranou zákona č. 118/2000 Sb.

Na úřad práce se podle zákona č. 118/2000 Sb. může obrátit zaměstnanec, s nímž zaměstnavatel sjednal buď pracovní smlouvu, nebo dohodu o pracovní činnosti, nebo dohodu o provedení práce (za podmínek zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů) – a na jejich základě mu vznikly v rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem v důsledku jeho platební neschopnosti.

Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium (ochrana před věřiteli), a to před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh plus tři kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a tři kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.

Mzdové nároky

Mzdovými nároky se rozumějí nároky, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti. Mezi mzdové nároky, které zaměstnanci náležejí, patří při:

  • pracovním poměru mzda (plat), její náhrady a odstupné,
  • dohodě o pracovní činnosti odměna (popř. její náhrada),
  • dohodě o provedení práce odměna, a to za podmínky, že výše odměny přesáhla částku 10000 Kč měsíčně.

Zaměstnavatel je v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců,

a to dnem následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo po dni, kdy byl na něho podán insolvenční návrh u příslušného soudu. Insolvenční návrh je oprávněn podat kromě dlužníka (zaměstnavatele) také kterýkoli z jeho věřitelů (tedy i zaměstnanec). O vyhlášeném moratoriu před zahájením insolvenčního řízení nebo o podaném insolvenčním návrhu informuje insolvenční soud úřad práce, v jehož obvodu má zaměstnavatel sídlo, místo podnikání či bydliště.

Úřad práce poté zveřejní na úřední desce informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou uplatnit mzdové nároky u úřadu práce a současně informuje o lhůtě, do které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit. Tyto informace vyvěsí na svých úředních deskách i ostatní úřady práce a lze je také najít zde.

Ocitli jste se ve složité

životní situaci?

Nejste na to sami, kontaktujte nás na krizové lince +420 739 416 408 nebo nám napište online do webové poradny Aperio.

Lhůta pro uplatnění mzdových nároků

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do pěti měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy úřad práce zveřejnil na své úřední desce informace soudu o zaměstnavateli, na jehož majetek bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo byl podán insolvenční návrh a jsou‐li splněny další podmínky stanovené insolvenčním zákonem.

Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí. Není‐li nárok na uspokojení mzdových nároků uplatněn včas (tj. ve výše uvedené lhůtě), právo na vyplacení mzdových nároků zaniká. Dotčeno však není právo zaměstnance na vymáhání těchto mzdových nároků žalobou u soudu.

Webová poradna pro rodiče

Zadejte svůj dotaz online v naší právní a psychologické poradně pro rodiče.   - Pracovní a rodinné právo - Sociální zabezpečení rodiny - Psychologické otázky

Žádost o uspokojení mzdových nároků

Zaměstnanec může uplatnit mzdové nároky u kteréhokoli úřadu práce, a to písemně na tiskopisech „Žádost o uspokojení mzdových nároků“ a „Doložení mzdových nároků zaměstnance“, které obdrží na úřadě práce. Kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR lze vyhledat na stejném odkaze. Při uplatnění mzdových nároků je zaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, a to předložením pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Rozsah a výše mzdových nároků

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za tři kalendářní měsíce rozhodného období. Pokud zaměstnanci vznikl nárok na odstupné, nejedná se o samostatný mzdový nárok. Tento mzdový nárok se zahrnuje do měsíce (společně se mzdou), ve kterém zaměstnanec u zaměstnavatele naposledy pracoval.

Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci nesmí překročit za jeden měsíc 1,5násobek rozhodné částky. Rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. 5. 2021 do 30. 4. 2022 (Sdělení MPSV č. 142/2021 Sb.), částka 35 611 . Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci nesmí tedy za uvedené období překročit za jeden měsíc částku 35 611 Kč (1,5 x 35 611). Maximální částka za období tří měsíců, kterou může úřad práce zaměstnanci vyplatit, je 160 249 Kč.

Příklad

Zaměstnavatel dluží zaměstnanci mzdu za dva měsíce ve výši 25 000 Kč měsíčně a trojnásobek odstupného. Úřad práce uspokojí první měsíc v plné výši, protože dlužná částka je nižší než maximální částka. Ve druhém měsíci se uplatňuje odstupné společně se mzdou, tj. v celkové výši 100 000 Kč. Za druhý měsíc bude zaměstnanci vyplacena částka v omezené výši, tj. 53 416 Kč.

Dokládání uplatněných mzdových nároků

Po uplatnění mzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnanců úřad práce vyzve písemně zaměstnavatele (popř. insolvenčního správce), aby předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech zaměstnanců. Pokud nepředloží seznam dlužných mzdových nároků zaměstnance a tím nepotvrdí jeho nárok na uplatněné mzdové nároky, a ani zaměstnanec nepředloží doklady, které by prokazovaly, že mu mzda (a ostatní příjmy) za uplatněné měsíce skutečně nebyla vyplacena, budou zaměstnanci rozhodnutím úřadu práce přiznány mzdové nároky pouze ve výši částky rovnající se minimální mzdě.

Zaměstnanec může ovšem sám prokázat nevyplacené mzdové nároky, a to potvrzením zaměstnavatele o nevyplacené mzdě (nebo prohlášením mzdové účetní), že částka na výplatní pásce určená k výplatě nebyla zaměstnanci skutečně vyplacena. Prokáže‐li zaměstnanec své tvrzení, úřad práce mu pak dodatečně vyplatí mzdové nároky, a to ve výši rozdílu mezi poskytnutou částkou a jejich prokázanou výší. Neuspokojil‐li úřad práce mzdové nároky ve výši uplatňované zaměstnancem nebo mzdové nároky nepřiznal vůbec, může je zaměstnanec uplatnit společně s dalšími peněžitými pohledávkami vůči zaměstnavateli přímo u insolvenčního správce.

Vrácení neoprávněně vyplacených mzdových nároků

Zaměstnanec je povinen vrátit úřadu práce finanční prostředky, včetně úroků z prodlení, jestliže věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to nejpozději do tří týdnů ode dne, kdy se o této skutečnosti dověděl. O vrácení těchto částek může úřad práce rozhodnout do tří let od jejich přiznání, pak právo zanikne.

Více k tématu najdete v e-booku Průvodce zákony

Obsahuje vzory smluv a žádostí, příběhy rodičů a konkrétní doporučení, jak v složitých situacích postupovat.

Webová poradna pro rodiče

Zadejte svůj dotaz online v naší právní a psychologické poradně pro rodiče.   - Pracovní a rodinné právo - Sociální zabezpečení rodiny - Psychologické otázky

Chci dostávat pravidelné info od Aperio

Nastavení souborů cookies
Cookies jsou malé textové soubory ukládané do zařízení návštěvníka našeho webu. Slouží například k zajištění technického fungování webové stránky a pro statistické a analytické účely.  Technické cookies soubory zajišťují fungování a ochranu našeho webu a nelze je vypnout. Analytické soubory funkci webu zlepšují, ale můžete je v Individuálních preferencích vypnout.