Přechod ze školky do školy. Jak ho zvládnout co nejlépe?

22. 8. 2023

Už je to tady – z vašeho dítěte bude školák. Těší se, nebo si přeje, aby mu bylo ještě chvíli pět a mohlo chodit pořád do školky? A co vy? Bojíte se, jak tu velkou změnu zvládnete, a přemýšlíte nad tím, jak mu přechod ze školky do školy co nejvíc ulehčit? Na následujících řádcích vám poradíme, na co se zaměřit a co naopak až tolik neřešit.

Webová poradna pro rodiče

Zadejte svůj dotaz online v naší právní a psychologické poradně pro rodiče.   - Pracovní a rodinné právo - Sociální zabezpečení rodiny - Psychologické otázky

Více k tématu najdete v e-booku Průvodce zákony

Na téměř 300 stránkách najdete vzory smluv a žádostí, příběhy rodičů a konkrétní doporučení, jak v různých situacích postupovat.

Tak už nám ta škola začíná

Pokud je dítě zralé a chystá se na start školy, jistě se zajímá o to, co ho čeká. V případě, že má starší sourozence, se ani moc ptát nemusí. Z toho plyne, že nejlépe podpoříme dítě, které se chystá do školy, tím, že jeho starší sourozenci budou mít školu rádi. Jak snadné, že?

Pokud ale dítě racionálně dozrálo k tomu, že školou končí legrace a začíná utrpení, nevymlouvejme mu to. Může mít pravdu. Ale také nemusí. Záleží pouze a jen na osobnosti učitele, se kterým se setká a který ho první rok(y) povede. Proto se maximálně zajímejte o pověst učitelek a učitelů vašich prvňáčků. Jaký na ně mají názor ostatní rodiče? Nedejte na jednoho, ne každý vyhovuje každému. Některé děti jsou šťastnější při volnější výuce, jiné mají rádi direktivnější vedení (je pro ně například srozumitelnější a motivační). A to samé platí pro rodiče.

Po nástupu dítěte do školy udržujte přiměřeně (!) aktivní komunikaci s učitelem – pokud se něco děje, nerozumíte nějakému jeho hodnocení, úkolu nebo poznámce, ptejte se. Není šťastný způsob navázání komunikace, když nastoupíte na učitele rázně a stresujete ho nepřátelským postojem. Ne všichni učitelé jsou fajn, ale pod tlakem se problémy řeší těžce. Nebojte se a navažte racionální klidnou komunikaci. Pokud není na druhé straně odezva, obraťte se na ředitele, případně školního psychologa, který by měl fungovat i jako mediátor v komunikaci mezi vámi, učiteli i vedením.

Linka pro mámy a táty

Bezpečný prostor pro vaše pocity a obavy. Neváhejte a zavolejte, uleví se vám.

Vnímejte, jak se vaše dítě cítí

V prvních měsících obzvláště pozorně vnímejte, jak se vaše dítě cítí, jak mu je, a nedejte jen na to, co vám sdělí slovy (většinou něco zahuhlá, anebo se dozvíte hromadu věcí, jen ne to, že mu Pepa v šatnách naplival do čepice). Tak malé dítě někdy neumí vyjádřit, co ho ve škole skutečně trápí a proč, či zda je jen unavené z přepracování. Ne že by neumělo popsat své pocity, ale je toho na něj mnoho nového a mnohdy neví, kde končí „to je normální” a začíná „nejsem normální” nebo „ostatní dělají nenormální věci”. Můžete pozorovat psychosomatické projevy jako zácpu, průjem nebo nevolnost, skleslost vydávající se za únavu, pochybnosti o sobě sama a vliv stresu na kousání nehtů nebo nechutenství.

Nyní je čas dítěti opravdu naslouchat. Nehodnotit. Chybou je shodit výkon dítěte, sotva se rozkoukalo ve škole. Když se to tak vezme, toto období nás dospělé může hodně odpoutat od posedlosti hodnotit všechno kolem sebe. Doporučuji pozastavit se, vnímat a dítě podporovat. Je to jedno z nejdůležitějších období, kdy vás opravdu potřebuje.

Eliška Antošová, psycholožka

Rodiče si mnohdy spojují vstup dítěte do školy s novou naleštěnou aktovkou, výstavním penálem a obalenými sešity. Ano, někdy vás školství přesvědčí, že Země se netočí kolem Slunce, ale pečlivými linkami precizně ořezané tužky šrafuje správně obalený sešit. Ale nezapomínejte na to, že nad vybavení jsou pocity vašeho dítěte. Že ač vám před očima vyrostl velký člověk s opravdovským dospěláckým stálým chrupem a poučkami, za které by se nemusela stydět ani vaše tchýně, stojí před vámi pořád zranitelné dítě. A naopak pokud máme pocit, že vypouštíte do zlého světa vaše sotva chodící miminko, vězte, že tohle mimino si dokáže často namazat ke svačině na chleba i vás.

Pozor na cukry

Když jsme u té svačiny, není nutné kupovat si lásku dítěte svačinovým boxem naládovaným bonbony, sladkými pochoutkami, tyčinkami, koblihami nebo nutelou. K bílému pečivu přidat na zakousnutí čokoládu a v lahvi mít nalitý sirup nebo džus. Svačiny dětí patří mezi první šok, který autorka tohoto textu po nástupu do práce školní psycholožky zažila. Z dvaceti dětí jedno má zeleninu, z pěti jedno ovoce. Zbytek je cukr, anebo cukr se sacharidy obarvený azobarvivy, které jsou povinovány varováním na obalu výrobku, že způsobují hyperaktivitu. Každé páté dítě má pytlík s bonbony (s azobarvivy), který podělí mezi ostatní děti nacpané sacharidy. Samozřejmě, že ke svačině je potřeba nějaký ten sacharid, ale úplně stačí ten z pečiva doplněný o vlákninu, bílkoviny a zdravé tuky. Potom se nedivme, že devět z deseti problémů, které řešíme, je hyperaktivita a porucha pozornosti.

Spánek je základ

Dalším důležitým bodem, který je základem podpory vašeho školního dítěte jakéhokoliv věku, je řádná spánková hygiena. Do té patří i vypnutí obrazovek (mobil, počítač, televize) alespoň dvě hodiny před spaním a spánek alespoň osm hodin, v pubertě i deset. Pokud vaše dítě kouká do mobilu po sedmé až osmé hodině večerní, děláte mu tím medvědí službu. Koupíte si sice trochu klidu a vděku, ale důsledky na kvalitu spánku jsou prokázané neurology i neuropsychology. A kvalita spánku se odráží nejen na výkonu ve škole, ale především na náladě, paměti, pozornosti a chování dítěte.

Čtěte si

Co má dítě dělat celý ten dlouhý večer? Jednoduché. Být s vámi. Potkávám až příliš mnoho dětí, které s rodiči tráví minimum času. Jistě, musíme chodit do práce. A právě proto nám zbývají večery. To úplně stačí, když jsme opravdu přítomní. A když zrovna nemáme sílu večer se věnovat dětem, anebo máme večerní směnu, v pořádku, potom tu je druhá nejprospěšnější věc pro školní dítě – kniha a papír. Večerní čas je ideální k malování, tvoření a čtení. Samostatné čtení mnohdy zvládají děti teprve od druhé až čtvrté třídy, tak mějte trpělivost a pokračujte ve čtení dětem tak dlouho, jak to jen jde. Jen postupně přidávejte na objemu, kolik bude číst dítě a kolik vy. V ideálním případě skončíte tak, že si budete číst vzájemně, dítě vám a dítě sobě samo pod peřinou do noci, až z toho ráno bude nevyspalé. Jsou jisté přípustné oběti. :)

Stručné shrnutí a hlavní doporučení

Máte toho nad hlavu? Ve zkratce připomeňme nejdůležitější body:

1

Správné načasování vstupu do školy. Nebojte se případně pedagogicko-psychologické poradny.

2

Přiměřeně komunikujte s učitelem i s dítětem.

3

Buďte vnímaví, dítěti se věnujte. Čtěte mu. Udržte si své hranice.

4

Dohlížejte na spánkovým režim.

5

Nehodnoťte ho, podporujte ho. Jestli jste bezradní, obraťte se na školního psychologa. Pokud zde nepochodíte, konzultujte problémy s jiným dětským psychologem nebo zavolejte na Linku pro mámy a táty.

6

Nelpěte na svém očekávání. Za očekáváním totiž často následuje zklamání. Zklamání je největší kámen úrazu (nejen) prvňáčka. Škola není závod.

7

Buďte trpěliví, sžívání se s novou situací a režimem školního života může trvat dlouhé měsíce a je to naprosto v pořádku. Je to natolik nová situace, že dobře rozmyslete objem kroužků, které v první třídě zavedete, abyste dítě nepřetížili.

8

Veďte (i dále) vaše dítě k umění odpočívat, tím mu zasadíte zdravé jádro sebepéče i do dospělého života.

Chci dostávat pravidelné info od Aperio

Hádky mezi partnery a jak je řešit
Zajímá vás, proč vlastně hádky vznikají, a chcete dostat konkrétní tipy, jak se dohodnout?
Nastavení souborů cookies
Cookies jsou malé textové soubory ukládané do zařízení návštěvníka našeho webu. Slouží například k zajištění technického fungování webové stránky a pro statistické a analytické účely.  Technické cookies soubory zajišťují fungování a ochranu našeho webu a nelze je vypnout. Analytické soubory funkci webu zlepšují, ale můžete je v Individuálních preferencích vypnout.