Rodiče chtějí pracovat. Proč jim to český pracovní trh tak komplikuje?

84 % rodičů malých dětí by chtělo pracovat méně než 40 hodin týdně. Téměř polovina během rodičovské vůbec nekomunikuje se svým zaměstnavatelem. A každá čtvrtá matka ze sledované skupiny se při návratu na pracovní trh nebo krátce po něm ocitla v nezaměstnanosti. Co nám tato čísla říkají o návratu rodičů do práce v Česku?

Představte si, že se po několika letech péče o dítě chcete vrátit do práce. Těšíte se na kolegy, na profesní výzvy, na možnost znovu rozvíjet své schopnosti. Jenže mezitím se změnilo mnohé. Vaše dítě potřebuje vyzvedávat ze školky, pracovní doba končí příliš pozdě a zaměstnavatel vám nemůže nabídnout kratší úvazek.

A tak stojíte před rozhodnutím. Pracovat za podmínek, které se s péčí o dítě jen těžko slučují? Nebo návrat odložit?

Pro mnoho rodičů v Česku to není hypotetická situace. Je to každodenní realita. A nejnovější dostupná data ukazují, jak velký problém představuje.

Rodiče nechtějí přestat pracovat. Chtějí pracovat jinak.

Možná nejvýmluvnější číslo přináší průzkum z roku 2026, do kterého se zapojilo téměř 18 000 rodičů a 323 firem.

Celých 84 % dotázaných rodičů dětí do osmi let by chtělo pracovat méně než 40 hodin týdně. Reálně se to ale daří méně než polovině z nich.

Nejde přitom jen o přání trávit více času doma. Jde o možnost skloubit dvě důležité součásti života – práci a rodičovství – aniž by jedna musela být na úkor druhé.

Další analýza ukazuje, že mezi dotázanými matkami dětí do čtyř let si plný pracovní úvazek přálo pouhých 13 %. Průměrný preferovaný rozsah práce činil 17 hodin týdně.

To je méně než polovina běžné čtyřicetihodinové pracovní doby.

Problém tedy nemusí být v tom, že rodiče nechtějí pracovat. Problém je často v tom, že nemohou pracovat způsobem, který jejich rodinná situace umožňuje.

A nejde o okrajový problém. Podle průzkumu má 71 % dotázaných matek předškolních dětí nenaplněné pracovní preference. Jejich skutečné pracovní zapojení zkrátka neodpovídá tomu, jak by chtěly pracovat.

Čtyři z deseti? Už téměř každý druhý rodič ztrácí kontakt se zaměstnavatelem.

Návrat do práce přitom nezačíná až prvním dnem v kanceláři. Začíná mnohem dříve – ideálně už během rodičovské dovolené.

Jenže právě tady se objevuje další překvapivé číslo.

45 % dotázaných rodičů během rodičovské vůbec nekomunikuje se svou firmou.

V roce 2024 to bylo 37 %. Během dvou let tak podíl rodičů bez kontaktu se zaměstnavatelem v těchto průzkumech vzrostl o osm procentních bodů.

Co to může znamenat v praxi?

Rodič postupně ztrácí přehled o dění ve firmě, nových pracovních postupech i možnostech dalšího rozvoje. Zaměstnavatel zase nemusí vědět, kdy a za jakých podmínek se chce rodič vrátit.

A když nastane čas návratu, obě strany mohou zjistit, že jejich očekávání jsou úplně jiná.

Přitom někdy mohou pomoci i zdánlivé maličkosti. Pravidelný kontakt, pozvánka na firemní setkání, informace o novinkách nebo včasný rozhovor o možnostech návratu.

Rodičovská dovolená by nemusela znamenat přerušení vztahu se zaměstnavatelem.

Každá čtvrtá matka zažila při návratu nezaměstnanost

A teď jedno z nejzávažnějších zjištění.

Analýza Ministerstva práce a sociálních věcí, zveřejněná v roce 2025, sledovala pracovní dráhy přibližně 113 tisíc žen, kterým se v roce 2018 narodilo dítě.

Výsledek?

25 % sledovaných matek se při návratu na pracovní trh nebo během následujícího roku dostalo do nezaměstnanosti.

Z toho 21 % vstoupilo do nezaměstnanosti rovnou při návratu a další 4 % po počátečním nástupu do zaměstnání.

U matek, které před rodičovskou pracovaly, zahájilo návrat na pracovní trh v nezaměstnanosti 13 %.

A nezaměstnanost nemusí být jen krátkou přestávkou mezi dvěma zaměstnáními.

Matky, které se při návratu nebo do roka od něj ocitly v nezaměstnanosti, strávily v evidenci Úřadu práce v průměru 6,9 měsíce. Šestnáct procent z této skupiny zůstalo v evidenci déle než rok.

Za každým takovým číslem může být rodina, která řeší nejistotu příjmů, hledání dostupné péče o děti i otázku, jak znovu nastartovat profesní život.

Návrat z rodičovské tak pro část matek nepředstavuje plynulý přechod zpět do zaměstnání, ale další období nejistoty.

Kratší úvazky? Stále spíše výjimka než samozřejmost

Když tolik rodičů touží po kratší pracovní době, nabízí se jednoduchá otázka: Proč nejsou částečné úvazky běžnější?

Podle Českého statistického úřadu pracovalo ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 na částečný úvazek v hlavním zaměstnání pouze 15 % pracujících žen a 5,3 % pracujících mužů.

Celkem šlo o 514 tisíc lidí. A přestože jejich počet meziročně vzrostl o 6,4 %, kratší úvazky zůstávají v Česku méně rozšířenou formou zaměstnání.

Tato statistika se týká všech pracujících, nejen rodičů. Přesto dobře ilustruje, že kratší pracovní doba není na českém pracovním trhu samozřejmostí.

Přitom právě postupný návrat může být pro mnoho rodin řešením. Začít třeba dvěma nebo třemi pracovními dny týdně, postupně navyšovat rozsah práce a přizpůsobovat ho možnostem péče o dítě.

Ne každý rodič potřebuje stejný model. Někdo se chce vrátit na plný úvazek, jiný potřebuje více času. Důležité je, aby existovala skutečná možnost volby.

Sedm z deseti rodičů se během rodičovské systematicky nevzdělává

Několik let mimo každodenní pracovní prostředí může znamenat i ztrátu kontaktu s profesním vývojem.

Podle průzkumu z roku 2026 se sedm z deseti dotázaných rodičů během rodičovské systematicky nevzdělává.

Není těžké představit si proč. Péče o malé dítě je časově i psychicky náročná a prostor na vlastní rozvoj se často hledá jen obtížně.

Právě proto by profesní vzdělávání nemělo být pouze odpovědností rodiče.

Pomoci může přístup k firemním školením, online kurzům, mentoringu nebo možnost postupného zaškolení po návratu.

Rodičovská dovolená není konec profesního rozvoje. Neměla by ale znamenat ani povinnost zvládnout vše bez podpory.

A co kdyby se rodiče v péči vystřídali?

Zajímavý rozpor odhalují také data o sdílení rodičovské péče.

Podle průzkumu by 54 % dotázaných matek stálo o to, aby se na rodičovské vystřídaly se svým partnerem.

Ve skutečnosti se to podařilo pouze 3 %.

Rozdíl mezi přáním a realitou je obrovský.

Čísla sama o sobě nevysvětlují, proč se rodiče nevystřídali. Mohou ale být důležitým impulzem k debatě o tom, jakou roli hrají rodinné finance, pracovní podmínky obou partnerů nebo společenská očekávání.

Péče o děti totiž není jen otázkou matek. A stejně tak by neměl být jen jejich problém návrat do zaměstnání.

Co se musí změnit, aby rodiče nemuseli volit mezi prací a rodinou?

Z dostupných výzkumů vystupuje jedno společné téma: rodiče potřebují více možností a lepší podporu.

Neexistuje jeden univerzální způsob návratu, který by vyhovoval všem. Někdo potřebuje kratší úvazek, jiný pružnou pracovní dobu, možnost práce z domova nebo podporu při opětovném zapojení do pracovního kolektivu.

Důležité je také to, co se děje před návratem. Zda zaměstnavatel s rodičem komunikuje, zda mu umožňuje udržovat profesní znalosti a zda společně hledají realistické řešení.

A podpora by neměla končit podpisem pracovní smlouvy nebo prvním dnem zpět v zaměstnání.

Protože úspěšný návrat neznamená jen získat práci. Znamená také mít možnost si ji dlouhodobě udržet a skloubit ji s rodinným životem.

V APERIO pomáháme rodičům najít cestu zpět do práce

V APERIO – Společnosti pro zdravé rodičovství dlouhodobě podporujeme rodiče při slaďování pracovního a rodinného života. Pomáháme jim orientovat se v pracovněprávních otázkách, připravovat se na návrat do zaměstnání a hledat řešení situací, které mohou být náročné.

Zároveň upozorňujeme na to, že odpovědnost nemůže ležet pouze na rodičích. Důležitou roli mají zaměstnavatelé, dostupnost péče o děti i nastavení pracovních podmínek.

Rodiče by totiž neměli být nuceni vybírat si mezi tím, zda budou dobrými rodiči, nebo zda budou moci naplno využívat svůj pracovní potenciál.

Obojí může jít společně. Jen k tomu potřebují odpovídající podmínky.

Zdroje a metodická poznámka

MUMDOO: Report flexibilní práce 2026, září 2026.

Ministerstvo práce a sociálních věcí: Analýza návratů matek na trh práce, květen 2025.

Český statistický úřad: Částečné úvazky využívají hlavně ženy, Statistika & My, květen 2026.

Klára Kalíšková, IDEA při CERGE-EI: Odstranění překážek v práci může přinést 10 miliard do veřejných rozpočtů ročně, březen 2025.

Poznámka: Uvedená data pocházejí z různých výzkumů a administrativních statistik, které sledují odlišné skupiny rodičů a časová období. Jejich výsledky proto nelze přímo porovnávat ani sčítat. Údaje z dotazníkových šetření popisují odpovědi jejich účastníků.