Návrat rodičů do práce v Česku: kde vznikají překážky a co pomáhá

Dlouhá rodičovská a chybějící cesta zpět

V Česku trvá mateřská dovolená zpravidla 28 týdnů. Na ni může navázat rodičovská dovolená, kterou lze čerpat až do tří let věku dítěte. Oběma obdobím se přitom často nepřesně říká „mateřská“.

Tři roky rodičovského volna nejsou v Evropě českou zvláštností. Například sousední Německo také umožňuje až tři roky rodičovské na jedno dítě. Jinak má ale nastavenou finanční podporu: základní rodičovské dávky se zpravidla čerpají v prvních 14 měsících života dítěte a systém nabízí také variantu, kterou lze kombinovat s prací na částečný úvazek.

Možnost věnovat se dítěti je cenná. Problém nastává ve chvíli, kdy mezi plnou péčí doma a návratem na původní úvazek chybí schůdná cesta nebo mezikrok.

OECD ve své zprávě o Česku z roku 2025 upozorňuje, že dlouhá rodičovská může zhoršovat kariérní vyhlídky matek. A právě ženy přitom zůstávají doma s dětmi výrazně častěji – podle údajů citovaných OECD tvořily matky v letech 2023/24 více než 98 % příjemců rodičovské.

Důležité je proto podporovat větší zapojení otců a zároveň vytvářet podmínky, aby rodiče, kteří si to přejí, mohli zůstat v kontaktu se svou profesí a do práce se vracet postupně.

Co rodičům komplikuje návrat do práce?

Péče o děti není dostupná tehdy, kdy ji rodiče potřebují

Jednou z hlavních překážek je dostupnost péče o malé děti. Podle Evropské komise využívalo v Česku v roce 2024 formální péči nebo vzdělávání pouze 7,3 % dětí mladších tří let. Průměr Evropské unie byl přitom 39,2 %.

Neznamená to, že přesně tolika dětem chybí místo ve školce nebo dětské skupině. Číslo ale ukazuje, jak malá část českých rodin má v tomto věku k dispozici pravidelnou institucionální péči.

A problém nekončí nástupem dítěte do školky nebo školy. Rodiče musí řešit také otevírací dobu školek a družin, prázdniny nebo období, kdy je dítě nemocné. Pracovní doba a dostupná péče o děti do sebe zkrátka často nezapadají.

Práce není dostatečně flexibilní

Mnoho rodičů pracovat chce, potřebuje ale podmínky, které lze skloubit s péčí o dítě.

Ve výzkumu MUMDOO z roku 2024, do kterého se zapojilo více než 10 000 rodičů a 180 firem, si 97 % dotázaných rodičů přálo nějakou formu flexibility. Zároveň 57 % uvedlo, že nemají hlídání vůbec nebo ho mají pouze příležitostně.

Zájem o práci přitom vyjádřilo 93 % respondentů pečujících o dítě do čtyř let, reálně pracovala přibližně polovina z nich.

Výsledky tohoto výzkumu nelze automaticky vztáhnout na všechny české rodiče. Dobře ale ukazují, proč jsou důležité dostupné kratší úvazky, předvídatelné směny nebo možnost přizpůsobit pracovní dobu péči o dítě.

Práce, do které se rodič vrací, už může vypadat jinak

Dva nebo tři roky jsou na pracovním trhu dlouhá doba. Může se změnit tým, používané systémy, pracovní postupy i dovednosti, které zaměstnavatel očekává.

Velkým tématem posledních let jsou například digitální technologie a umělá inteligence. Podle Evropské komise používá digitální technologie při práci naprostá většina evropských pracovníků a nástroje AI už přibližně 30 % z nich. Školením zaměřeným na AI ale prošla výrazně menší část.

Tato čísla se netýkají přímo českých rodičů po rodičovské. Ukazují ale, jak rychle se pracovní prostředí mění.

Rodič by se neměl vracet s pocitem, že musí všechno nové dohnat sám. Zaměstnavatel může návrat výrazně usnadnit kvalitním zaškolením, časem na adaptaci a možností si nové postupy bezpečně vyzkoušet.

Chybí kontakt a jistota

Po několika letech mimo pracoviště může být těžké navázat tam, kde člověk skončil. Pokud rodič během rodičovské ztratí kontakt s kolegy a neví, co ho po návratu čeká, může být návrat o to náročnější.

Neznamená to, že rodičovství snižuje pracovní schopnosti nebo že každý rodič po návratu zažívá nejistotu. Ze zkušeností poradenské práce APERIO ale víme, jak důležité jsou včasné informace, respektující komunikace a možnost zeptat se bez obavy, že bude nejistota vnímána jako slabost.

Proč to mají sólo rodiče ještě těžší?

Pro sólo rodiče bývá slaďování práce a péče ještě složitější. Každodenní péči zpravidla nemají s kým pravidelně sdílet. Když je dítě nemocné, zavře školka nebo se nečekaně změní směna, chybí druhý dospělý, který by mohl péči převzít.

Zároveň potřebují stabilní příjem. Výpadek hlídání se tak může snadno proměnit také ve výpadek příjmu.

Policy paper APERIO z roku 2026 připomíná, že podle údajů ČSÚ za rok 2024 bylo příjmovou chudobou ohroženo 36,3 % lidí žijících v neúplných rodinách s dětmi. V celé populaci to bylo 9,5 %.

Problém není v tom, že by sólo rodičům chyběla chuť pracovat. Častěji se potýkají s kombinací jediného příjmu, omezených možností zastoupení v péči a vysokých nákladů na bydlení.

Zkušenosti z programu APERIO Naberte dech zároveň ukazují, že kromě odborných informací může pomoci také bezpečný prostor pro sdílení zkušeností a praktická podpora dalších rodičů.

Jak může vypadat návrat, který funguje dlouhodobě?

Dobře zvládnutý návrat nezačíná prvním dnem zpátky v práci. Zaměstnavatel může rodičům nabídnout dobrovolný kontakt už během rodičovské, průběžně je informovat o důležitých změnách a několik měsíců před návratem společně probrat pracovní náplň, rozsah úvazku nebo potřebné zaškolení.

Po návratu může pomoci jednoduchý adaptační plán, konkrétní člověk, na kterého se lze obracet s dotazy, a pravidelná setkání, na kterých je možné vyhodnotit, co funguje a co je potřeba změnit. Školení nových systémů nebo nástrojů AI by měla vycházet z toho, co člověk pro svou práci skutečně potřebuje, a dát mu dostatek prostoru nové dovednosti získat.

Důležitá je také flexibilita, která odpovídá konkrétní práci. V kancelářských profesích může pomoci pružný začátek pracovní doby nebo práce na dálku. Ve výrobě a provozu mohou být důležitější stabilní směny, rozpisy známé s dostatečným předstihem nebo sdílená pracovní místa.

Kratší úvazek by zároveň neměl znamenat plný objem práce stlačený do menšího počtu hodin. Rozsah úkolů by měl odpovídat úvazku a rodič by měl mít i nadále možnost profesně růst.

U sólo rodičů je obzvlášť důležité předem domluvit, co se stane v situaci, kdy nečekaně vypadne péče o dítě.

Zaměstnavatelé ale sami všechny překážky odstranit nemohou. Stát a obce musí zároveň vytvářet dostatečnou síť dostupné péče o děti, včetně služeb, které rodinám pomohou během prázdnin nebo v časech, které běžná školka či družina nepokrývá.

Návrat do práce není jen odpovědností rodiče

Rodič se může na návrat připravovat, sledovat vývoj ve své profesi, vzdělávat se nebo si předem promyslet, jaké pracovní podmínky potřebuje. Neměl by ale nést celou odpovědnost sám.

Fungující návrat vzniká tam, kde se připravenost rodiče potká s připraveností zaměstnavatele a dostupnou péčí o děti.

APERIO pomáhá rodičům prostřednictvím právního a psychosociálního poradenství, vzdělávání a sdílení zkušeností. Ve spolupráci s HEINEKEN Česká republika se věnujeme také přímo návratu rodičů do práce prostřednictvím odborného webináře a kariérní miniakademie.

Protože návrat po rodičovské by neměl být zkouškou toho, co všechno rodič dokáže zvládnout sám. Měl by být přirozenou součástí pracovního života, na kterou jsou připraveni rodiče, zaměstnavatelé i systém kolem nich.

Jana Marková, ředitelka APERIO – Společnost pro zdravé rodičovství, z. s.