Příběh z poradny: Otakar a Nela procházejí náročným rozvodovým řízením. Za trvání manželství vzniklo dost majetku, nyní se oba snaží dohodnout na jeho rozdělení.

Přes neshody se jim podařilo domluvit se na péči o desetiletého syna, a to tak, že bude svěřen do výhradní péče matky, s otcem bude trávit pravidelně dvě odpoledne v týdnu, celý víkend od pátku do neděle jednou za 14 dní a celý měsíc o letních prázdninách. Další spor je ale kvůli výživnému. Nelin čistý příjem činí 20 tisíc Kč. Otakar má příjem trojnásobný, 60 tisíc Kč. Nela požadovala výživné v souladu s tabulkami pro určení výživného – 15 % z platu otce, tedy 9500 Kč. Otakar však na tento požadavek nechtěl přistoupit, tvrdil, že je to příliš, a navrhoval výživné 5000 Kč. Soud nařídil mediaci, na níž si Nela s Otakarem v klidu vyjasnili, že do výživného je potřeba zohlednit nejen jídlo, bydlení a oblečení, ale i náklady na školní akce, kroužky apod. Nakonec se jim podařilo dohodnout se na částce 8000 Kč měsíčně. Mediační dohodu o výživném schválil i soud.

Výživné je označení pro finanční částku, kterou povinná osoba zajišťuje (buď zcela, nebo částečně) výživu oprávněné osoby, případně uspokojuje další životní potřeby. Dárky, kapesné a jiná příležitostná plnění se do výživného nezapočítávají. Výživné se obvykle platí v pravidelných měsíčních splátkách. Na výši výživného se rodiče mohou dohodnout. Jestliže se nedohodnou a nebo pokud jejich dohoda je zjevně proti zájmu dítěte, pak o výši výživného rozhoduje soud.

VÝŠE VÝŽIVNÉHO NA DÍTĚ URČENÁ SOUDEM
Rozhoduje‑li soud o vyživovací povinnosti, vychází na straně jedné z odůvodněných potřeb a majetkových poměrů dítěte a na straně druhé ze schopností, možností a majetkových poměrů povinného (plátce výživného). Soud přitom zkoumá, zda se povinná osoba nevzdala bez vážného důvodu výhodného zaměstnání (výdělečné činnosti) nebo majetkového prospěchu, případně zda nepodstoupila nepřiměřená majetková rizika (např. soud nepřihlíží k tomu, že povinná osoba před určením výživného dala bez důvodu výpověď a je vedena jako uchazeč o zaměstnání na úřadě práce).

Rovněž se přihlíží k tomu, že povinný o dítě osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Rozsah vyživovací povinnosti je dále určován odůvodněnými potřebami dítěte, které závisejí zejména na jeho věku a zdravotním stavu. Dále se přihlíží k tomu, jakým způsobem se dítě připravuje na své budoucí povolání, k mimoškolním aktivitám, ke koníčkům apod. Při stanovení výše výživného soud přihlíží rovněž k dalším vyživovacím povinnostem rodiče – další dítě (děti), manžel/ka. Soud může určit částku vyšší nebo i nižší, než je navrhovaná. Není stanovená žádná horní ani spodní hranice výše výživného. Dohodnou‑li se rodiče na výši výživného, soud většinou jejich dohodu schválí.

Při výpočtu orientační výše výživného se za základ bere čistý příjem povinného rodiče bez jakýchkoliv dalších odpočtů, tedy bez zohlednění nákladů na domácnost, splátek úvěrů, hypoték, leasingů apod.

Tabulka pro určení výše výživného

věk dítěte výše výživného

v % z příjmu

do 5 let 11 až 15 %
od 6 do 9 let 13 až 17 %
od 10 do 14 let 15 až 19 %
od 15 do 17 let 16 až 22 %
nad 18 let 19 až 25 %

Tabulka má doporučující charakter, není závazná. Je velmi dobře použitelná pro jedno dítě. V případě dvou dětí se nepoužije pro každé dítě, ale použije se zpravidla procentuální rozpětí stanovené pro starší dítě a součet výživného pro obě děti bude odpovídat horní hranici procentuálního rozpětí. Z praxe vyplývá, že obvykle maximální podíl příjmu rodiče připadající na výživné na děti se pohybuje v rozmezí 30 až 35 %. Nelze ovšem vyloučit ani hraniční případy vyššího podílu.

ZVÝŠENÍ VÝŽIVNÉHO
Předpokladem pro zvýšení výživného je podstatná změna poměrů od poslední úpravy výživného, např. dítě začne plnit povinnou školní docházku nebo studovat na vysoké škole v jiném městě (proto výrazně vzrostly náklady na dopravu, ubytování, stravování, učební pomůcky atd.) nebo nastane výrazná změna v příjmech rodičů (např. změna zaměstnání).

FIKCE VÝŠE PŘÍJMU
Povinná osoba (v praxi se jedná zejména o podnikatele) je povinna soudu prokázat své příjmy a předložit podklady o svých majetkových poměrech. Nesplní‑li tuto povinnost, má se za to, že její průměrný měsíční příjem činí 25násobek životního minima jednotlivce, tj. 85250 Kč.

DOBA TRVÁNÍ VYŽIVOVACÍ POVINNOSTI
Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do doby, než jsou děti schopny živit se samy (např. pokud je dítě nemocné nebo invalidní, může trvat vyživovací povinnost rodičů po celý život dítěte). Konec vyživovací povinnosti nesouvisí s věkem dítěte, vyživovací povinnost nezaniká dosažením zletilosti, tedy 18 let nebo hranicí věku pro nárok na přídavek na dítě 26 let. Pokud dítě i po tomto věku dále studuje, trvá vyživovací povinnost až do konce studia. Je ale třeba, aby se jednalo o studium smysluplné, jímž se dítě připravuje na budoucí povolání. Pokud dítě střídá školy bez toho, aby některou z nich dokončilo, nelze na rodičích spravedlivě požadovat další placení výživného. To je ovšem třeba řešit na základě konkrétních okolností. Vyživovací povinnost naopak může skončit i před osmnáctým rokem věku, pokud dítě ukončí školu a v dalším studiu nepokračuje. V případě sporných případů lze doporučit, aby se jedna ze stran (rodič platící výživné nebo dítě, popř. oprávněný rodič) obrátila na soud. Ve většině případů vyživovací povinnost končí, když dítě začne po studiu pracovat.

NEPLACENÍ VÝŽIVNÉHO
Pokud povinná osoba neplní dobrovolně vyživovací povinnost stanovenou soudem, může oprávněná osoba podat návrh na nařízení exekuce u soudního exekutora, kterého si vybere. Seznam soudních exekutorů lze vyhledat na http://www.ekcr.cz/seznam‑exekutoru.

Exekuční návrh se podává ve třech stejnopisech k rukám soudního exekutora. K exekučnímu návrhu je třeba přiložit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti (rozhodnutí soudu o výživném). Pokud si osoba neví rady se sepsáním exekučního návrhu, má možnost požádat soudního exekutora o pomoc s jejím zpracováním.

Informace ohledně obsahu podání a související informace je možné vyhledat na webových stránkách Exekutorské komory ČR:
http://www.ekcr.cz/1/exekutori‑radi/807-12-exekuci‑narizuje‑soud‑na‑navrh‑veritele?w=

Ve lhůtě nejpozději 15 dnů ode dne doručení návrhu na zahájení exekuce požádá exekutor exekuční (okresní/obvodní) soud o pověření a nařízení exekuce. Soud má následně na provedení tohoto úkonu dalších 15 dnů. Od doručení pověření exekutorovi běží opět lhůta 15 dnů, kdy má exekutor povinnost vyrozumět oprávněného o zahájení exekuce. Exekutor pak sám zvolí nejvhodnější exekuční prostředek (srážky ze mzdy, prodej majetku ve vlastnictví povinné osoby, pozastavení řidičského oprávnění, který může exekutor vydat pouze v případě vymáhání nedoplatku výživného na nezletilé dítě). Podrobný postup při exekuci
je možné si přečíst na webu uvedeném na konci kapitoly.

ZANEDBÁNÍ POVINNÉ VÝŽIVY
Neplnění vyživovací povinnosti může být posouzeno dokonce jako trestný čin. Trestní zákoník definuje tento trestný čin tak, že pokud neplní povinný rodič, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Rodič, který se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než čtyři měsíce, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Přísnější trestní sazba na šest měsíců až tři léta hrozí rodiči, pokud vydá oprávněnou osobu nebezpečí nouze.

INFORMACE

PRÁVNÍ PŘEDPISY

  • § 910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů

DOPORUČENÍ

Pokud jste schopni se na otázce výživného pro dítě dohodnout, pak je to určitě nejlepší cesta. Pokud se nedohodnete, pak můžete zkusit hledat řešení pomocí mediace. Teprve pak doporučujeme podat k soudu návrh na zahájení řízení a žádat o úpravu soudem. I v případě dohody je však pro vás lepší nechat si dohodu o stanovení výživného schválit soudem. To vám totiž zajistí, že pokud by povinný rodič dítěte výživné nechtěl v budoucnu platit dobrovolně, budete je moci vymáhat. V případě, že povinný rodič dluží na výživném více než jeden měsíc, doporučujeme dlužnou částku vymáhat a nečekat delší dobu, kdy dluh bude vysoký a těžko splatitelný.

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE