HODNOTY a POSTOJE

z nichž vychází činnost APERIA

Aperio > O nás > Hodnoty a postoje Aperia

Sólo rodiče, rozvody, rozchody

APERIO se na základě analýzy potřeb rodin dlouhodobě věnuje tematice sólo rodičů (tzv. samoživitelů/samoživitelek).

KDO JE SÓLO RODIČ?
Pojem sólo rodič používá a šíří APERIO namísto pojmu samoživitel/ka už od roku 2009. Tento pojem lépe označuje komplexní roli toho, kdo sám zajišťuje obživu a péči o rodinu.
Sólo rodič je v našem pojetí tedy ten, kdo vede sám domácnost, ve které vyrůstají děti. Může se jednat i o rodiče, kteří mají dítě ve střídavé péči; nebo o rozvedené/svobodné/ovdovělé rodiče, kteří mají partnera, který však s nimi nežije trvale v jedné domácnosti a nesdílí symetricky péči o dítě. Tato skupina je tedy velice rozmanitá a potýká se s velmi různorodými potížemi při péči o děti a jejich výchově. Jejich společným jmenovatelem je právě chybějící trvalá přítomnost druhého rodiče.


FAKTA o sólo rodičích v ČR

Počet rodin, které mají v čele sólo rodiče, mírně, ale trvale stoupá; více než ze ⅘ jsou v čele těchto rodin ženy (1). Rodiny sólo rodičů jsou jedny z nejvíce ohrožených chudobou v ČR – více než třetina rodin s jedním rodičem v ČR žije pod hranicí chudoby (ČSÚ, 2016 www.statistikaamy.cz/2016/03/hranicni-meze-chudoby).

Před chudobou nechrání tyto rodiny ani výdělečná činnost dospělého člena rodiny, ani dávky státní sociální pomoci. Příjem, ze kterého žijí rodiny s jedním rodičem je většinou tak nízký, že nestačí na základní potřeby.

Chudoba v rodině má navíc negativní vliv na psychosociální vývoj dětí (2). Rodiny sólo rodičů jsou také více ohroženy sociálním vyloučením, nemají dostatek kontaktů s ostatními rodinami, čímž se začarovaný kruh uzavírá. Děti nemají jiné vzory, než svého rodiče; rodiče zůstávají sami, bez náhledu na svou situaci, bez možnosti zvýšit si sebevědomí. Ten, kdo vychovává dítě sám, se může snadno ocitnout za hranicí, kdy už si sám pomoci nemůže. Situace velké části rodin s jedním rodičem je v současné době tak kritická, že Aperio vyhodnotilo tuto skupinu rodičů jako nejpotřebnější z hlediska poskytování bezplatné pomoci.  

APERIO získalo v letech 2010 a 2017 za komplexní program poradenství pro sólo rodiče Národní cenu kariérového poradenství Euroguidance, kterou uděluje NAEP.

1) http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/6b5c18eccf5e21d7c1256c4d0034d22b/7c4f2185474d7e42c1257b04003868c4/$FILE/czam020113analyza.pdf

2) http://developingchild.harvard.edu/index.php/download_file/-/view/1340/

Přístup Aperia k pomoci sólo rodičům

APERIO sólo rodiče nehodnotí podle toho, jak se do své životní situace dostali. Snaží se je podporovat v jejich individuální situaci a podle jejich individuálních potřeb.

Podporuje vyrovnávání podmínek pro děti z neúplných rodin, ve srovnání s dětmi  z úplných rodin a to především finančních (např. zavedení náhradního výživného, systémové podpory ze strany státu, dostupných služeb péče o děti a vzdělávání), ale i dalších. Pomáhá sólo rodičům v mnoha oblastech, v nichž řeší specifické problémy, např. výchova dětí, psychické a právní problémy, pracovní trh a další. Snaží se také vylepšit vnímání a přístup společnosti k rodinám sólo rodičů.

APERIO  také pracuje s tzv. „Patchwork families“ (v překl. „sešívané“ rodiny) – vnímá potřeby lidí žijících s novým partnerem/rkou a jeho/jejím dítětem/dětmi a podporuje věnování pozornosti společnosti a státu tomuto tématu.

APERIO propaguje tzv. Cochemskou praxi – model spolupráce všech institucí a profesí pracujících s rodinami v konfliktu (rozvod, svěření dětí do péče, atd.), směřující primárně k dohodě rodičů. Tento model podporuje osobní a rodičovskou zodpovědnost a vede ke snížení rodičovského konfliktu.

 

Porozvodová péče o děti – APERIO vnímá jako problematický rodičovský konflikt, jeho intenzitu a délku, nikoliv zvolenou formu péče. APERIO podporuje primárně dohodu rodičů o péči o děti po rozvodu či rozchodu při zachování nejlepšího zájmu dětí, přičemž všechny formy péče včetně střídavé jsou možné. Také podporuje seriózní výzkumy na tato témata a sleduje zkušenosti ze zahraničí.

Postoj APERIA rovněž uvádí článek zveřejněný na www.aperio.cz u příležitosti návrhu zákona o střídavé péči v r.2011: http://www.aperio.cz/239/stridava-pece-%E2%80%93-krok-nebo-skok-smerem-k-zapadni-evrope

Doporučení pro úpravu legislativy

Legislativní úpravy týkající se sólo rodičů mají tendenci osamělost jako kategorii vytěsňovat. Vzhledem k nárůstu neúplných rodin však je potřeba zohlednit tuto skupinu rodin v legislativě.

Pomoc a podpora sólo rodičů by se měla zaměřit na tyto oblasti:

  1. podpora spolupráce rodičů po rozchodu/rozvodu – v oblasti výživného a dohod o svěření a péče o děti. Rodiče by si měli být vědomi, že jsou rodiči, dokud dítě není schopno se samo živit.
  2. podpora řešení sporů mezi rodiči mimosoudním řešením sporů – uplatňování tzv. Cochemské praxe, využívání mediace, či dlouhodobého provázení rodičů s dětmi ve střídavé péči, atd.
  3. legislativní zakotvení podrobnějších kritérií při určování výše výživného (např. určování výše výživného procentem ze mzdy),
  4. zavedení náhradního výživného placeného státem rodičům, kterým partner výživné neplatí a vymáhání výživného po neplatícím partnerovi státem
  5. ochrana rodin se sólo rodičem před chudobou – vyšší daňové bonusy, nebo slevy na děti pro pečující rodiče (nejen pro manžele)
  6. dostupné a kvalitní služby péče o děti především do 3 let věku (v současné době poptávka výrazně převyšuje nabídku hlavně v některých regionech)
  7. finančně dostupné služby, které podpoří sólo rodiče v aktivním zvládání obtížné situace (finanční, pracovní, sociální, psychologické).

Doporučení pro práci odborníků se sólo rodiči

APERIO podporuje :

  • vznik centrální metodiky a strategie pro práci se sólo rodiči, která definuje sólo rodiče jako svébytnou skupinu a pojmenuje hlavní složky práce s touto skupinou;
  • spolupráci všech subjektů, které poskytují služby či pomoc sólo rodičům: od státních (Úřady práce), regionálních a obecních (OSPOD, azylové domy, psychologické poradny) až po neziskové (rodinná centra, občanské poradny, centra sanace rodiny). Tyto subjekty by si měly být vědomy komplexnosti situace sólo rodičů a měly by umět nasměrovat je na ostatní zařízení, kde jim mohou poskytnout pomoc přiměřenou jejich situaci;
  • respektování jejich specifické situace (tedy absenci druhého rodiče) při poskytování služeb;
  • vznik zázemí pro setkávání sólo rodičů, ale i pro zapojení těch sólo rodičů, kteří jsou sociálně vyloučení (ženy v azylových domech aj.) do skupin jiných rodičů, ideálně v nízkoprahových zařízeních typu mateřská či rodinná centra.

Bezplatné aktivity pro rodiče

DLOUHODOBÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM NOVÉ ŠANCE
kariérní a osobní restart pro rodiče kombinovaný s e-learnigovým programem

MENTORING PRO SÓLO RODIČE
včetně kurzu a následné podpory pro mentory/ky

PORADENSTVÍ
individuální právní, psychologické a personalistické

KRIZOVÁ TELEFONNÍ LINKA
pro rozcházející se rodiče

LOBBOVÁNÍ ZA LEGISLATIVU PODPORUJÍCÍ SÓLO RODIČE
např. zavedení náhradního výživného

VÝZKUMY, ANALÝZY,
např. “Sami na děti, sami na vše ostatní?”

POSITION PAPER

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO SPECIFICKÉ SKUPINY SÓLO RODIČŮ
například rodiče, kteří pečují o členy rodiny s duševním onemocněním

Mýty a předsudky o sólo rodičích

O sólo rodičích panují některé rozšířené mýty (předsudky), které APERIO pojmenovalo.

„Sólo rodiče si za svou situaci mohou sami.“

Ať už se jedná o nesezdaná partnerství, nebo větší rozvodovost, jedná se o celospolečenské  jevy, o jejichž příčinách lze diskutovat. Výsledkem těchto změn je v každém případě větší počet rodin s jedním rodičem a potažmo také dětí vyrůstajících v těchto rodinách. Při diskuzi o tomto fenoménu je potřeba brát v úvahu následující aspekty:

    1. Rodič, který se ocitne v takové situaci je v krizi a potřebuje podporu, aby zvládl péči a výchovu dětí, které za tuto situaci rozhodně nemohou.
    2. Rozpad partnerství není možné předvídat – jeden nebo oba partneři se mohou změnit.
    3. Rozpad několikaletého nesezdaného soužití je stejně obtížný jako rozvod manželství.
    4. Není možné hodnotit, kdo za situaci může, protože do partnerství dvou lidí nikdo zvenčí nevidí.

V případě rozpadu vztahu bývá často v pozadí i vliv výchovy a opakování známých, ale nefunkčních vztahových vzorců z původních rodin partnerů.

„Sólo rodiče si mohou díky sociální podpoře přijít na významné příjmy, žijí v nesezdaných partnerstvích kvůli dávkám.“

V současnosti nemají sólo rodiče nárok na žádné zvláštní dávky oproti ostatním osobám s nízkými příjmy či na rodičovské dovolené. Jediná výhoda je delší doba poskytování ošetřovného (16 dní místo 9).

Častý argument, že dávky pro sólo rodiče jsou snadno zneužitelné těmi, kteří žijí v nesezdaném soužití, nemá oporu ve statistice.

V České republice žádná čísla o zneužívání dávek neexistují; údaje z Irska a Británie ukazují, že jde jen o max. 3-5%.

Naopak rodiče žijící v manželství mají nárok na větší daňové úlevy a v případě úmrtí manžela/ky jsou daleko lépe zabezpečeni.

„Sólo rodiče jsou horší rodiče.“

Řada výzkumů ukazuje, že dlouhodobé následky, které nesou děti po rozchodu rodičů, jsou způsobeny nikoli rozchodem samotným, ale okolnostmi, které rozchodu předcházejí nebo z něj vyplývají: rodinný konflikt, chudoba, absence a přetíženost jednoho rodiče.

Těmto okolnostem lze často předejít – mediací či jiným způsobem podpory zvládnutí emoční zátěže rozchodu; prevencí či odstraněním chudoby u sólo rodičů (viz výše), podporou kontaktu s druhým rodičem i po rozchodu a podporou příležitostí pro vytváření funkčních sítí sociální opory.

Výchova dítěte je pro sólo rodiče náročnější, než pro rodiče žijící v partnerství.

„Sólo rodiče mohou najít práci, pokud chtějí.“

Pro udržitelné zaměstnání je efektivnější nejprve vyřešit naléhavé existenční problémy (chybějící bydlení aj.), zajistit si služby péče o děti a až poté hledat odpovídající práci (kvalifikaci i zájmům).

To se však ne vždy lehce řeší, protože finančně dostupných služeb péče o děti je stále málo, stejně jako zaměstnavatelů, kteří poskytují flexibilní zaměstnávání. Sólo rodiče proto často volí zaměstnání, které vyhovuje časově, ale ne úrovní kvalifikace ani ostatními podmínkami (zejména finančními), dostávají se pak do spirály chudoby.

„Sólo matky většinou nepracují.“

Pracují více, než ženy-matky, které žijí v manželství/partnerství. 79% sólo matek v ČR je zaměstnáno nebo pracuje jako OSVČ.

„Se sólo rodiči lze pracovat jako s jinými nízkopříjmovými či rizikovými rodinami.“

Ačkoli bývají neúplné rodiny zařazovány do sociálně vyloučených či rizikových rodin, jejich situace bývá různorodější.

Nejčastější příčinou chudoby je absence druhého rodiče.

K potížím ekonomickým se přidávají někdy i další obtíže typické pro tuto skupinu (přetížení emoční i fyzické, chronické nemoci). Ty pak ještě víc komplikují pracovní i společenské uplatnění sólo rodičů.

Důležité zdroje informací:

Aktualizace – září 2018


Naše historie





Aperio
Neziskovka roku 2018
CHCI PODPOŘIT KRIZOVOU POMOC PRO RODIČE
Podpořte nás