Příběh z poradny: Martina se potýká s dlouhodobými zdravotními problémy, často má zablokovaná záda a práce v pekárně je stále namáhavější. O svou šestiletou dceru pečuje sama.

Při lékařské prohlídce lékař konstatoval, že zdravotní potíže Martiny jsou bohužel vážné a musí ze stávajícího zaměstnání odejít. Je pravděpodobné, že během několika měsíců bude pobírat invalidní důchod. Nyní Martina shání fyzicky nenáročnou práci na částečný úvazek. Předpokládaná mzda za kratší úvazek bohužel nevystačí na dostatečné pokrytí měsíčních nákladů její rodiny, a to ani dohromady s pobíráním důchodu. Poradkyně Aperia doporučila Martině, aby se obrátila na úřad práce a podala žádost o příspěvek na bydlení. Důležitou podmínkou pro to, aby jí byl příspěvek schválen, je mít trvalé bydliště v bytě, který s dcerou obývá. Pokud Martina nedosahuje příjmu převyšujícího 2,7násobku životního minima, může zažádat také o přídavek na dítě.

Přídavek na dítě a příspěvek na bydlení patří do systému státní sociální podpory. Sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Přídavek na dítě a příspěvek na bydlení se poskytuje v závislosti na výši příjmu.

ROZHODNÝ PŘÍJEM

Rozhodný příjem pro dávky státní sociální podpory je čistý měsíční průměr příjmů rodiny za rozhodné období (např. je‐li rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí, součet příjmů za čtvrtletí se dělí číslem tři). Jedná se o příjmy, které uvádí zákon o státní sociální podpoře, a to zejména:

  • příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) – z pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce,
  • výživné,
  • příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,
  • příjmy z nájmu,
  • dávky nemocenského pojištění (např. nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství) a důchodového pojištění,
  • podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,
  • rodičovský příspěvek pro nárok na přídavek na dítě a příspěvek na bydlení,
  • přídavek na dítě pro nárok na příspěvek na bydlení,
  • mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti,
  • příjmy ze zahraničí.
Posuzování rozhodného příjmu u OSVČ

Vykonává‐li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost, započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu za každý měsíc

  • jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, a to bez ohledu na to, kolik měsíců osoba ve zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost vykonávala a zda tato činnost byla ve zdaňovacím období vykonávána jako činnost hlavní či vedlejší, nebo
  • jedna dvanáctina příjmů, jde‐li o příjmy podléhající dani, ze kterých byla stanovena daň paušální částkou.

Vykonává‐li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost, započítává se jí však jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu vždy nejméně částka 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.

Vykonává‐li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost, avšak v předcházejícím zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost nevykonávala, započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu

  • za každý měsíc, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost, částka odpovídající 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství, nebo
  • za každý měsíc, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší činnost, částka, kterou uvede ve svém prohlášení o příjmu.

ŽÁDOST O DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

O jednotlivé dávky státní sociální podpory se žádá na úřadu práce podáním příslušné písemné žádosti na předepsaném formuláři společně s požadovanými přílohami, jako např. potvrzení  o příjmu (na originálním nebo staženém tiskopisu z https://formulare.mpsv.cz/okdavky/cs/welcome/index.jsp). Příslušnými úřady jsou úřady práce podle místa trvalého pobytu žadatele. Kontaktní pracoviště úřadu práce ČR lze vyhledat na http://portal.mpsv.cz/kontakty. Žádost by měla být vyřízena do 30 dnů.

Rodina

Za rodinu se pro účely nároku na přídavek na dítě považuje oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby. Společně posuzovanými osobami jsou zejména:

  • nezaopatřené děti,
  • nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí,
  • manželé, partneři nebo druh a družka,
  • nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou sólo (osamělí), a prarodiče nezaopatřených dětí, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Jestliže rodiče dítěte, kteří se jinak posuzují společně, spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, je možné podat žádost o rozhodnutí, aby se na ně nadále nepohlíželo jako na osoby společně posuzované. Formulář pro žádost o vyloučení osoby z okruhu společně posuzovaných osob naleznete např. na stránkách www.mpsv.cz.) Příjmy rodiče, který nežije s dítětem, se nadále nebudou započítávat pro výpočet dávek. Pro nárok na příspěvek na bydlení se společně posuzují všechny osoby, které jsou hlášeny v bytě k trvalému pobytu.

Životní minimum

Důležitým pojmem pro výpočet sociálních dávek je životní minimum, které se stanoví, a to podle počtu společně posuzovaných osob, takto:

1. U osamělého jednotlivce činí částka životního minima 3410 Kč měsíčně.
2. Při společném posuzování více osob se stanoví měsíční částka životního minima (jako součet částek společně posuzovaných osob) následovně:

  • 1. osoba v pořadí: 3140 Kč;
  • další osoby v pořadí:
    – osoba od 15 let věku, která není nezaopatřená osoba: 2830 Kč,
    – nezaopatřené dítě od 15 do 26 let věku: 2450 Kč,
    – nezaopatřené dítě od šesti do 15 let věku: 2140 Kč,
    nezaopatřené dítě do šesti let věku: 1 740 Kč.

Kalkulačku výpočtu životního minima najdete na stránkách MPSV: http://www.mpsv.cz/cs/11853

Příklad: Životní minimum tříčlenné rodiny paní Hany činí: 3140 Kč (paní Hana) + 2140 Kč (1. dítě) + 2140 Kč (2. dítě) = 7420 Kč.

PŘÍDAVEK NA DÍTĚ

Na přídavek má nárok nezaopatřené dítě, pokud rozhodný příjem rodiny za minulý kalendářní rok nepřevýšil hranici 2,7násobku životního minima rodiny. Rozhodný příjem pro nárok na přídavek na dítě se počítá vždy za předchozí kalendářní čtvrtletí. Každé čtvrtletí se bude prokazovat rozhodný příjem za předcházející kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považuje i rodičovský příspěvek.

Příklad: Sólo rodič má čistý příjem 18026 Kč měsíčně a pečuje o dvě děti ve věku 8 a 10 let. Nejdříve je potřeba spočítat životní minimum rodiny 3140 Kč (rodič) + 2140 Kč (1. dítě) + 2140 Kč (2. dítě) = 7420 Kč. 2,7násobek životního minima rodiny je 7420 Kč × 2,7 = 20034 Kč. Čistý měsíční příjem rodiny (18026 Kč) je nižší než 2,7násobek jejího životního minima (20034 Kč), a proto rodině nárok na přídavek na děti vzniká.

Výše přídavku na dítě
Výše přídavku na nezaopatřené dítě činí měsíčně:

  • u dítěte ve věku do 6 let věku 500 Kč,
  • u dítěte od 6 do 15 let věku 610 Kč,
  • u dítěte od 15 do 26 let věku 700 Kč.

Výše přídavku na dítě ve zvýšené výměře
Přídavek na dítě se zvyšuje o částku 300 Kč na dítě v případě, že alespoň jeden z rodičů má příjem ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti či dávky nahrazující tento příjem. Dávkami nahrazujícími příjem jsou dávky nemocenského pojištění: nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, dávky důchodového pojištění (starobní či invalidní důchod), podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, příspěvek na péči o osobu do 18 let věku a rodičovský příspěvek, pokud je poskytován po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství.

Výše přídavku na nezaopatřené dítě ve zvýšené výměře činí měsíčně:

  • u dítěte ve věku do 6 let věku 800 Kč,
  • u dítěte od 6 do 15 let věku 910 Kč,
  • u dítěte od 15 do 26 let věku 1000 Kč.

Rodiny, které uvedené příjmy nemají, budou nadále pobírat přídavek na dítě v dosavadních (základních) částkách.

PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ

Příspěvek na bydlení není vázán na péči o nezaopatřené dítě. Jeho přiznání závisí na výši rozhodného příjmu rodiny. Do rozhodného příjmu se započítává přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Příspěvek na bydlení se vyplácí měsíčně. Osoby, které bydlí na základě podnájemní smlouvy, nárok na příspěvek na bydlení nemají. Jedná se o smlouvy uzavřené s nájemcem bytu – např. mezi členem bytového družstva a podnájemníkem.

Podmínky vzniku nároku na příspěvek na bydlení

Na příspěvek má nárok vlastník nebo nájemce bytu (tj. má uzavřenou smlouvu o nájmu bytu s vlastníkem bytu), který je v bytě hlášen k trvalému pobytu a splňuje dvě podmínky:

  • náklady na bydlení jsou vyšší než součin rozhodného příjmu rodiny a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35),
  • součin rozhodného příjmu rodiny a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.
Náklady na bydlení

Právní předpisy rozdělují žadatele o dávku z hlediska výpočtu dávky i prokazování nákladů na bydlení na dvě skupiny:

  • Nájemci bytu předkládají úřadu nájemní smlouvu, ve které je sjednána výše nájemného a výše záloh za služby spojených s bydlením (náklady na bydlení).
  • Vlastníci bytů úřadu předkládají nájemní smlouvu s bytovým družstvem nebo list vlastnictví. Náklady tvoří tzv. srovnatelné náklady, které každoročně svým nařízením stanovuje vláda. Od 1. 1. 2019 je výše srovnatelných a normativních nákladů na bydlení stanovena nař. vl. č. 320/2018 Sb., jehož znění lze najít na www.zakonyprolidi.cz

Obě skupiny dokládají další náklady na bydlení (viz dále jednotlivé náklady na bydlení).

Jednotlivé náklady na bydlení

Do nákladů na bydlení se započítávají náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu (náklady za dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva).

Náklady za pevná paliva se započítávají fixními částkami za kalendářní měsíc a jsou stanoveny nařízením vlády č. 320/2018 Sb. Náklady na bydlení musí být pro nárok a výši příspěvku na bydlení rozepsány na jednotlivé výše uvedené položky.

Prokazování nákladů na bydlení

Služby za plnění poskytované s užíváním bytu se prokazují podrobným rozpisem jednotlivých služeb. Náklady placené zálohově musí být v pravidelném zúčtovacím období zúčtovány. Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční. Náklady se prokazují fakturou nebo rozpisem od správce nemovitosti nebo vlastníka. Za náklady na bydlení se nepovažuje např. poplatek za telefon, rozhlas, televizi. Návod jak má být vyplněný formulář o doložení nákladů na bydlení naleznete zde: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/vzory-vyplnenych-formularu/vzor-doklad-o-vysi‐-nakladu-na-bydleni.pdf.

Normativní náklady na bydlení

Pro výpočet příspěvku na bydlení jsou potřebné tzv. normativní náklady, které jsou stanoveny v § 2 nařízení vlády č. 407/2017 Sb. v bodě a) pro bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a v bodě b) pro bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků. Jejich výše je odstupňována podle počtu osob v domácnosti a podle velikosti obce.

Normativní náklady zahrnují pro nájemní byty částky nájemného, pro družstevní byty a byty vlastníků obdobné náklady, které vycházejí z propočtů Českého statistického úřadu. Dále jsou zahrnuty ceny služeb a energií propočítané podle průměrné spotřeby na počet osob v domácnosti. Normativní náklady se stanoví zvlášť jak pro nájemní byty, tak i pro družstevní byty a byty vlastníků.

Příjemce příspěvku na bydlení

O dávku žádá vlastník nebo nájemce bytu. Příspěvek na bydlení je přiznáván na období jednoho roku s tím, že žadatel čtvrtletně prokazuje příjmy a výše nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek je rozhodující příjem rodiny za kalendářní čtvrtletí, které předcházelo kalendářnímu čtvrtletí, na něž se uplatňuje nárok.

Výše příspěvku na bydlení

Z hlediska žadatele mohou nastat dvě situace:

  • Náklady na bydlení jsou vyšší než normativní náklady – výše příspěvku se rovná rozdílu mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35).
  • Náklady na bydlení jsou nižší než normativní náklady – výše příspěvku se rovná rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35).

K orientačnímu výpočtu výše příspěvku na bydlení je možné použít kalkulačku např. na https://www.penize.cz/kalkulacky/prispevek-na-bydleni.

INFORMACE

Úřady práce: http://portal.mpsv.cz/upcr/

PRÁVNÍ PŘEDPISY

• Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
• Nařízení vlády č. 320/2018 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok  2019 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení
• Zákon č. 110/2006 Sb.,o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů

DOPORUČENÍ

Jestliže na základě orientačního výpočtu dospějete k závěru, že by vám mohl vzniknout nárok na příspěvek na bydlení nebo na přídavek na dítě, pak určitě vyplňte a podejte žádost o dávku. Všechny internetové poradny a kalkulačky dávají totiž pouze orientační informace. V případě negativního rozhodnutí o dávce lze podat odvolání, které je nutné podat nejpozději do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

Příklad:
Rozhodný příjem tříčlenné rodiny (rodič a dvě děti – 14 a 18 let), která bydlí v Praze v nájmu:

• průměrný čistý měsíční příjem ve výši 16 000 Kč,
• přídavky na děti ve výši 1 910 Kč.Celkový příjem (rozhodný příjem rodiny) činí 17 910 Kč.
1. Náklady na bydlení ve výši 15000Kč (nájemné a veškeré služby a započitatelné náklady spojené s bydlením – viz text shora).
2. Normativní náklady na bydlení stanoveny ve výši 15 288 Kč – podle nař. vl. č. 320/2018 Sb., § 2 písm. a) – tabulka – Praha, nájemní smlouva, 3 osoby v bytě.

Splnění podmínek pro přiznání příspěvku:
1. Náklady na bydlení (15 000 Kč) jsou vyšší než součin rozhodného příjmu rodiny (17 910 Kč) a koeficientu 0,35, tj. 6 268,50 Kč (počítáme: 17 910 x 0,35 = 6268,50 Kč).
2. Součin rozhodného příjmu rodiny (17 910 Kč) a koeficientu 0,35, tj. 6 268,50 Kč není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení této tříčlenné rodiny (15 288 Kč).

Obě podmínky potřebné k přiznání nároku na příspěvek na bydlení jsou splněny.

Výpočet výše příspěvku na bydlení:
Jelikož skutečné náklady na bydlení (15 000 Kč) jsou nižší než normativní náklady na bydlení tříčlenné rodiny v nájemním bytě v Praze (15288 Kč), vypočte se výše příspěvku na bydlení jako rozdíl skutečných nákladů na bydlení (15000Kč) a rozhodného příjmu rodiny (17910Kč) vynásobeného koeficientem 0,35, tj. 6 268,50 Kč. Počítáme takto: 15 000 Kč – 6 268,50 Kč = 8 731,50 Kč (zaokrouhleno 8 732 Kč).
Uvedené rodině bude na příslušné čtvrtletí přiznán příspěvek na bydlení ve výši 8 732 Kč měsíčně.

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE