Příběh z poradny: Honza a Jitka vychovávají roční Aničku. Jitka, která je na rodičovské dovolené, dostala od zaměstnavatele nabídku zajímavé práce na částečný úvazek. Ráda by ji přijala.

Ale není si zcela jistá. Protože většina jejich známých zůstala doma minimálně do tří let věku dítěte, není si jistá, zda je dobrý nápad vrátit se do práce už tak brzy. Navíc Anička není zvyklá být dlouho mimo domova nebo bez péče rodičů. Pokud ji hlídá známá, tak je to vždy v domácnosti u Honzy a Jitky. Teď by Anička musela chodit každý den dopoledne do dětské skupiny. Jitka s ní občas chodí do rodinného centra, kde jsou programy pro rodiče s dětmi. Rozhodli se proto s Honzou, že začnou Aničku dávat několik dní v týdnu do školičky, kterou provozuje toto rodinné centrum, kde to dcerka již zná. Stejně ale přetrvávají jejich obavy, jestli Anička zvládne každodenní docházku do dětského kolektivu a požádali o konzultaci s psycholožkou.

Existuje nějaká správná doba pro návrat do práce po rodičovské? Ačkoli jste možná plánovali rychlý návrat do práce po porodu, zjistíte, že najednou je vše jinak a být doma je pro vás priorita. Anebo i s miminkem v náručí máte pocit, že vám přece jen chybí vaše profese. Odpověď je proto pro každou ženu jiná – důležité je jen, aby byla v souladu s potřebami dítěte a jejími pocity.

Podobně jako Jitka a Honza se ale někteří rodiče bojí, že jejich dítě bude strádat, pokud se matka vrátí do práce dřív než po třech letech. Je pravda, že malé děti potřebují citlivou péči milující osoby, která je vyladěná na jejich potřeby a dává jim pocit bezpečí ve chvíli, kdy něco není v pořádku. Tak si vytvářejí bezpečnou citovou vazbu, která jim pomáhá důvěřovat světu i sám sobě, a je tak jedním ze základů jejich psychické odolnosti.

To ale neznamená, že až do tří let věku děti potřebují výlučnou péči matky. Výzkumy z nám blízkého Německa ukazují, že za optimálních podmínek zvládají i malé děti (ve věku 6–18 měsíců) velmi dobře denní péči poskytovanou v jeslích či jinde. Pokud máte příležitost dělat byť i jen několik hodin denně to, co vás baví a uspokojuje, užijete si pak lépe i čas strávený se svou rodinou.

Aby bylo dítě u babičky, v jeslích nebo v dětské skupině spokojené, je dobré myslet na jeho potřeby. Kromě už zmíněné citlivé péče je pro malé děti velmi důležitá předvídatelnost, která vychází z pravidelnosti. Mnohem vhodnější než nárazové náhodné hlídání je tedy pravidelný režim – například každé dopoledne v jeslích či v péči prarodiče nebo jiné osoby, pokud se chcete do práce vrátit jen na částečný úvazek. Stres z odloučení se tak významně sníží.

Neméně důležitá je i kvalita péče. Vhodnější jsou malé skupinky, kdy může pečovatelka individuálně reagovat na potřeby malého dítěte. Dobře vybírejte i osobu, která bude o vaše dítě pečovat – profesionálky mají výhodu, že jsou v péči o malé dítě zkušenější, prarodiče či další příbuzní jsou zase angažovanější. V každém případě byste měli vidět, že ten, kdo o miminko pečuje, ho má rád a reaguje přiměřeně na jeho projevy.

Řešte i praktické otázky. Kolik času chcete strávit na cestách s dítětem a bez něj? Kolik peněz si můžete dovolit vynaložit? Někdy je obtížné najít dostatečně dobrý kompromis, ale stojí za to hledat; zvolené řešení ovlivní dlouhodobě život vaší rodiny.

Právě potíže spojené se zařizováním školky či jiného hlídání a obavy z obtížné adaptace dítěte mohou vést někdy rodiče k tomu, aby se do práce zatím nevraceli. Odložit návrat do práce může být opravdu dobrým řešením v náročných obdobích, kdy vaše rodina potřebuje mnohem víc pozornosti (dlouhodobá nemoc dítěte, velké rodinné změny aj.). Školka je ale důležitým prostředím pro socializaci dítěte (tedy pro osvojení znalostí a dovedností potřebných pro život ve společnosti).

Je třeba dívat se i dál do budoucna – jak bude vypadat váš život za patnáct nebo dvacet let, pokud se nevrátíte do zaměstnání? Mít zaměstnané oba rodiče také podporuje psychickou odolnost a pozdější rodičovské sebevědomí vašich dětí: pokud budete plnit každé přání a potřebu svých dětí, nejen že budou méně samostatné, ale jako vzor pro ně budete v budoucnu nedostižní.

Pokud se už rozhodnete, že dítě bude navštěvovat vhodné zařízení péče o děti, věnujte pozornost postupnému zvykání dítěte na jiné prostředí, pravidla a pravidelnou docházku. Před nástupem do jeslí, školky či dětské skupiny se snažte s dítětem častěji trávit čas v prostředí mimo domov (například v rodinném centru, na kroužku mezi jeho vrstevníky apod.). Zařiďte, aby ho pravidelně někdo hlídal, ideálně také mimo domov. Povídejte si s dítětem, jaké změny ho čekají, a představujte je dítěti pozitivně.

Pravidelnou docházku do zařízení péče o děti zpočátku naplánujte jen na krátkou dobu (např. na dvě hodiny denně) a postupně ji prodlužujte. Jako součást adaptace umožňují některé školky v prvních dnech také pobyt rodičů s dítětem ve školce. Dítě tak nabírá jistoty v novém prostředí za přítomnosti matky či otce. Mělo by však jít o krátkou dobu, protože dlouhodobější pobyt rodiče adaptaci dítěti neusnadňuje a je obtížně pochopitelný pro ostatní děti, které jsou ve školce bez rodičů.

Většina dětí zvládne adaptaci během dvou či tří týdnů. Některé děti ale potřebují minimálně měsíc. Pokud v tomto období dítě onemocní, často začíná celá adaptace od začátku.

Pokud dítě při loučení s maminkou pláče a i žena snáší tento rituál s těžkým srdcem, je na místě, aby dítě do školky vodil tatínek, nebo i někdo jiný, s kým nemá dítě tak úzký vztah a nebude pro něho tak obtížné se od něho odpojit a zapojit se do programu s ostatními dětmi.

Našli jste tu správnou školku a dítě vypadá spokojené.

O to víc vás může zaskočit, když se najednou objeví potíže. I děti ve velmi přizpůsobivém předškolním věku si často až po několika týdnech či měsících uvědomí, že školka není jen krátkodobé rozptýlení, po kterém zase budou doma s mámou nebo tátou, ale že je to každodenní realita. To mohou některé z nich přijímat obtížně. Objeví se potíže, ze kterých dítě už dávno „vyrostlo“ – může se budit v noci, slabě se počurávat (ve dne či v noci), být plačtivější a rozmrzelejší. Ačkoli v naprosté většině případů tyto potíže časem pominou, vyplatí se věnovat dítěti pozornost, povídat si s ním, sledovat, jak si hraje, tedy znovu se na něj naladit. Pozornost a přijetí často stačí k tomu, aby potíže ustoupily. Nevyplatí se však nechávat děti na delší dobu doma ze školky (jak někdy učitelky doporučují), pokud nejde o nemoc či přetížení.

Potíže s chováním se mohou objevit i u větších dětí. Naladění se na ně a přijetí jejich potřeb je účinné i zde. Řada dětí je v dnešní době přetížena školními a mimoškolními povinnostmi, kritická jsou především období na začátku a konci školního roku. Pokud můžete, nechte ho v náročných obdobích na den doma ze školky, nebo mu aspoň odpusťte některou z jeho povinností, vidíte‑li, že potřebuje odpočinek, ale má pocit, že si ho nemůže dovolit. V dnešní uspěchané době,
která nás vede k výkonu a ignorování signálů vlastního těla, je umění „dát si volno“ užitečnou dovedností. Nejde však o univerzální recept. Jiné děti zase
potřebují – zvlášť na začátku školní docházky – důslednost a provázení, aby se naučily, jak se učit a trávit čas smysluplně.

INSPIRACE

Horáková Hoskovcová, Simona, Suchochlebová Ryntová, Lucie. Výchova k psychické odolnosti dítěte. Praha: Grada, 2009.

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE