Zkušenosti z firem

Společenská odpovědnost firem se stala v posledních deseti letech termínem skloňovaným v mnoha pádech. Podle některých názorů je postavena na prázdných frázích, které slouží jako zástěrka nebo ospravedlnění ekologicky a sociálně necitlivého chování výrobních korporací. Například v případě opatření flexibilizace pracovních režimů panuje obava, že alternativní pracovní úvazky slouží jako platforma pro nerovné zacházení se zaměstnanci/kyněmi pracujícími na částečné úvazky nebo z domova. Na druhé straně mnoho dalších vnímá tyto aktivity firem jako slibný trend, který akcentuje významnou roli firem v prosazování nejen politik sladění práce a rodiny, ale celkové změny postoje společnosti vůči pečujícím osobám a zvýšení genderové rovnosti ve společnosti.

V předloženém textu se budeme snažit ukázat na příkladě zkušenosti se zaváděním programu sladění práce a rodiny v pražském ředitelství firmy Nestlé, že to, jaké dopady programy v realitě mohou mít a jaká je jejich podoba, je výslednicí mnoha vlivů, které často ten, kdo v pozici genderového auditora/auditorky přichází z prostředí mimo firmu, nemusí správně identifikovat a porozumět jim. Naším cílem je tedy představit celý proces přípravy programu sladění práce a rodiny a jeho následnou implementaci tak, jak proběhl v administrativním centru firmy Nestlé. Cílem projektu a „zakázkou“ ze strany firmy bylo vytvoření funkčního systému, který do nabídky pracovních pozic umožní zahrnout alternativní pracovní režimy. Na základě informací získaných během polostrukturovaných rozhovorů, analýzou dokumentů, ale i prostým zúčastněným pozorováním, byl vypracován manuál, který zahrnuje jasná a přehledná pravidla a postupy pro uplatnění, pokud někdo ze zaměstnanců/kyň Nestlé projeví zájem o přeřazení na alternativní typ pracovního režimu.

Text nejen rekapituluje postup při vytváření koncepce projektu, při jeho zpracování a formulování výstupů, ale přináší také reflexi postoje iniciátorky projektu - HR manažerky firmy na straně jedné a genderově orientované analytičky na straně druhé. Následující text tedy představuje jakýsi dvojhlas, protože je v něm dán prostor názorům a postojům psaným z velice rozdílných perspektiv. Autorka studie byla HR manažerkou zkontaktována prostřednictvím Sociologického ústavu, kde autorka brigádně vypomáhala se sběrem dat. Projekt výzkumu potom vznikl z pera autorky tak, aby naplnil co nejlépe zadání. V průběhu projektu se však ukázalo, že společný je cíl, nikoliv však perspektivy, ze kterých je nahlížen. Rozdílné postoje a motivace obou hlavních autorek byly námětem mnoha diskusí v průběhu realizace projektu a odrážejí se i v tomto textu.