Příběh z poradny: Devatenáctiletá Zuzana se na Aperio obrátila s dotazem, co všechno musí zařídit, až se jí narodí miminko. Byla v pátém měsíci a v práci již tuto novinu oznámila.

Nebyla si ale jistá, jestli správně rozumí pojmům nemocenská, mateřská dovolená, rodičovská, peněžitá pomoc v mateřství a zda se umí orientovat v informacích od jiných matek, které se navíc různí. Poradkyně Zuzaně vysvětlila rozdíly mezi pojmy z pohledu práva – např. peněžitá pomoc v mateřství je dávka nemocenského pojištění, někdy se označuje nepřesně jako „mateřská“, kdežto mateřská dovolená a rodičovská dovolená jsou pracovním volnem podle zákoníku práce. Zuzaně po rozhovoru s poradkyní připadala situace již mnohem přehlednější. Také si vzápětí přes webový formulář vyžádala pdf verzi příručky pro rodiče „Nebojujte se zákony“, ve které si vybrala několik kapitol, které si chce před narozením miminka přečíst.

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

Cílem nemocenského pojištění je finanční zabezpečení ekonomicky aktivních osob v různých životních situacích, jako je např. nemoc, mateřství a rodičovství, a to prostřednictvím dávek nemocenského pojištění. Tato kapitola se zabývá zabezpečením ekonomicky aktivních matek v období rizikového těhotenství, mateřství nebo v případě nemožnosti konat svou práci z důvodu těhotenství či mateřství.

Okruh pojištěných osob

Nemocenské pojištění u většiny zaměstnanců vzniká ze zákona a je povinné. Okruh těchto osob (tzv. pojištěnců) stanoví zákon. Jedná se především o:

– zaměstnance v pracovním poměru – za předpokladu, že sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku 3000 Kč (od 1. 1. 2019),
– zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti – za předpokladu, že sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku 3 000 Kč,
– zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, jestliže výše odměny přesahuje částku 10 000 Kč měsíčně (min. výše odměny tedy musí být 10 001 Kč).

Finanční zabezpečení

1) Zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy. V době dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci od zaměstnavatele náhrada mzdy, a to od 4. do 14. dne jejího trvání (od 1. července 2019 bude náhrada mzdy vyplácena již od 1. dne dočasné pracovní neschopnosti). Od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti pak vzniká nárok na nemocenské.

2) Správa sociálního zabezpečení vyplácí tyto dávky nemocenského pojištění související s těhotenstvím:

  • nemocenské,
  • peněžitá pomoc v mateřství (PPM),
  • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (VPTM).
Výpočet dávek

Výše dávek nemocenského pojištění (nemocenského, peněžité pomoci v mateřství) a náhrady mzdy se určuje z vyměřovacího základu. Ten se zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem (denní vyměřovací základ) se ještě podle zákonem stanoveného postupu upravuje (redukuje). Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
Popis výpočtu včetně redukčních hranic a příkladů najdete na http://www.vypocet.cz/popis-vypoctu-nemocenske/.

Výplata nemocenských dávek

Dávky nemocenského pojištění vyplácí Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ), a to prostřednictvím účtu České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Dávky se pojištěnci poukazují na jeho účet u peněžního ústavu v ČR nebo se vyplácejí v hotovosti poštovní poukázkou. V případě výplaty dávky v hotovosti poštovní poukázkou hradí náklady na její doručení příjemce. To znamená, že vyplacená dávka bude o tyto náklady snížena.

NEMOCENSKÉ

Důvody dočasné pracovní neschopnosti v těhotenství

Finanční zabezpečení náleží zaměstnankyni, jestliže byla lékařem uznána dočasně práce neschopnou z důvodu těhotenství (tzv. rizikového těhotenství) k výkonu své dosavadní práce. Na finanční podporu má samozřejmě nárok také tehdy, jestliže byla uznána dočasně pracovně neschopnou z jiných důvodů (např. chřipka, angína, úraz).

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti

Náhrada mzdy přísluší zaměstnanci pouze za dny (nebo za směny), které jsou pracovními dny, a dále za svátky, za které zaměstnanci jinak přísluší náhrada
mzdy.
Právo na náhradu mzdy má zaměstnanec jen tehdy, když ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti splňuje podmínky nároku na nemocenské a když trvá zaměstnání (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti popř. i dohoda o provedení práce).

Výše náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti

Výše průměrného               Náhrada

hodinového výdělku (Kč)   hodinové mzdy (Kč)

80                                       43

100                                     54

150                                     81

200                                     107

250                                     125

300                                     140

350                                     149

400                                     158

450                                     167

500                                     176

od 572                                189

Orientační výši náhrady mzdy lze zjistit na http://www.mpsv.cz/cs/13626.

Podmínky pro nárok na nemocenské

Nemocenské náleží, jestliže:

  • dočasná pracovní neschopnost je delší než 14 kalendářních dnů,
  • dočasná pracovní neschopnost vznikla v době pojištění (tj. v době trvání zaměstnání), nebo po skončení pojištění v tzv. ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání (pokud zaměstnání trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů poslední pojištění trvalo).

Ochranná lhůta mj. neplyne ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce,

  • pojištěnka nevykonává práci v zaměstnání, ze kterého je nemocenské poskytováno,
  • nárok na dávku byl předepsaným způsobem uplatněn. To znamená, že lékař vystavil žádost o nemocenské a žádost byla odevzdána zaměstnavateli, popř. bývalému zaměstnavateli, pokud zaměstnání skončilo.

Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny. Začíná se vyplácet od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a končí dnem skončení dočasné pracovní neschopnosti nebo nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, nejdéle však po dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtu předchozích období dočasných pracovních neschopností).

Nemocenské v souvislosti s porodem

Nárok na tzv. nemocenské v souvislosti s porodem vzniká tehdy, jestliže těhotná žena k počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu:
• nesplnila podmínky pro nárok na PPM (doloží potvrzením OSSZ)
• je účastna na nemocenském pojištění, tj. zaměstnána, nebo je v ochranné lhůtě (ochranná lhůta činí 7 kal. dnů).

O vzniku dočasné pracovní neschopnosti ženy, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, rozhodne lékař. Po šesti týdnech ode dne porodu lékař tuto dočasnou pracovní neschopnost ukončí. Na další nemocenské může mít žena nárok z jiného důvodu, než je těhotenství nebo porod.

Příklad:
Těhotné ženě skončilo zaměstnání. Je v dočasné pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství a pobírá nemocenské. Nárok na PPM jí nevzniká, protože 180denní ochranná lhůta od skončení zaměstnání uplyne dříve, než by mohla nastoupit na PPM (před počátkem osmého týdne před očekávaným dnem porodu). Bude-li ženě trvat dočasná pracovní neschopnost z důvodu rizikového těhotenství až do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, bude ženě náležet tzv. nemocenské v souvislosti s porodem. Lékař ukončí tuto dočasnou pracovní neschopnost uplynutím šesti týdnů po porodu.

Orientační výše nemocenského v roce 2018

Průměrná výše měsíčního příjmu (za předchozích 12 měsíců) Denní výše nemocenského
100 000 1080 (max.)
90 000 1024
80 000 965
70 000 905
60 000 846
50 000 787
40 000 671
30 000 533
20 000 356
13 350 (minimální mzda) 238

Konkrétní výši dávek lze zjistit pomocí orientační kalkulačky na http://www.mpsv.cz/cs/13622 nebo www.vyplata.cz.

Vycházky či změna pobytu při dočasné pracovní neschopnosti

Vycházky a jejich dobu může povolit ošetřující lékař. Rozsah vycházek musí odpovídat zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a nenarušovat stanovený léčebný režim. Ošetřující lékař může vycházky povolit nejvýše v celkovém rozsahu šest hodin denně, a to v době od 7 do 19 hodin. Vymezí konkrétní časový úsek nebo časové úseky těchto vycházek. Ošetřující lékař může ve výjimečných případech na žádost pojištěnce povolit, aby si pojištěnec volil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. Takto povolit vycházky lze nejvýše na dobu tří měsíců, a to i opakovaně. Je však potřeba mít písemný souhlas OSSZ, o který požádá ošetřující lékař.
Režim dočasně práce neschopného pojištěnce, tedy ani vycházky, se nestanoví v případě dočasné pracovní neschopnosti v souvislosti s porodem (tedy v období od 6. týdne před očekávaným termínem porodu do 6. týdne po porodu).

Změna pobytu je možná na základě žádosti. Rozlišují se dvě situace:

  • Změna pobytu v rámci ČR – povoluje pouze ošetřující lékař, a to na základě žádosti pojištěnce. Byla‑li pojištěnci povolena změna místa pobytu v období prvních 14 kalendářních dnů jeho dočasné pracovní neschopnosti, je povinen zaměstnavateli změnu místa pobytu předem písemně (nebo jinak prokazatelně) oznámit.
  • Změna pobytu z důvodu pobytu v cizině – povoluje ošetřující lékař, a to na základě předchozího písemného souhlasu OSSZ. O souhlas u OSSZ žádá sám pojištěnec.
Nemocenské a rodičovská dovolená

V době čerpání rodičovské dovolené nevzniká nárok na nemocenské.

Příklad: Matka v době čerpání rodičovské dovolené znovu otěhotní a její těhotenství je rizikové. V tomto případě nemá nárok na nemocenské. Je‑li matka nemocná nebo je‑li její těhotenství rizikové, je ošetřující lékař povinen rozhodnout o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, a to v den, kdy zjistil, že zdravotní stav jí nedovoluje vykonávat dosavadní zaměstnání (bez ohledu na to, je‑li matka právě na rodičovské dovolené či neplaceném volnu). Pokud lékař dočasnou pracovní neschopnost uzná, náleží matce nemocenské až ode dne, od kterého by měla opět nastoupit do zaměstnání (popř. náhrada mzdy, pokud by den jejího nástupu do zaměstnání připadl do období prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti). Totéž platí, když byla matka uznána práce neschopnou v první den nástupu do zaměstnání. Matka se nemusí fakticky do zaměstnání dostavit, neboť v první den návratu nastoupí na dočasnou pracovní neschopnost.

PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ (PPM)

PPM je dávka nemocenského pojištění, kterou pobírá (obvykle) žena v souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím a péčí o novorozeně. Někdy se tato dávka označuje jako „mateřská“. Pokud je žena zaměstnána, nastupuje během pobírání PPM mateřskou dovolenou. Smyslem dávky je nahrazení příjmu, o který pojištěnec přichází v souvislosti s mateřstvím či převzetím dítěte do péče. PPM je podmíněna předchozí pracovní činností a účastí pojištěnce na nemocenském pojištění v předcházejícím období.

PPM z důvodu porodu

PPM z důvodu porodu náleží matce, jestliže je účastna nemocenského pojištění (tj. je zaměstnaná) nebo je v ochranné lhůtě a těhotenství skončilo porodem (dítě je zapsáno do knihy narození). Při potratu PPM nenáleží. Dále musí splnit podmínku účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM alespoň po dobu 270 kalendářních dnů. V případě, že dítě se narodí předčasně a matka nesplňuje podmínku účasti ke dni narození dítěte, může být podmínka splněna k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. V tomto případě se pak považuje podmínka účasti na pojištění za splněnou ke dni nástupu na PPM.

Do doby 270 dnů se započítává také:

  • doba studia (na střední nebo vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři), považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání, jestliže toto
    studium bylo úspěšně ukončeno, (dobu studia lze započíst pouze v případě, že po ukončení studia započne nemocenské pojištění, tedy zpravidla, když je uzavřen pracovní poměr),
  • doba rodičovské dovolené,
  • doba neplaceného volna,
  • doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Do doby 270 dnů účasti na nemocenském pojištění se nezapočítává doba nároku na nemocenské po skončení zaměstnání či doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.

PPM náleží po skončení zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. U matky, jejíž pojištění skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta 180 kalendářních dnů od skončení zaměstnání.

Ochranná lhůta PPM a rizikové těhotenství

Jestliže těhotná žena po skončení např. tříletého zaměstnání nastoupí v ochranné lhůtě (7 dnů) na tzv. rizikové těhotenství a pobírá nemocenské, lze rozlišit dvě situace:

  • Trvá‑li ženě 180denní ochranná lhůta (ze skončeného zaměstnání) ještě ke dni nástupu na PPM (na kterou nastupuje počátkem osmého až šestého týdne před očekávaným dnem porodu) a splňuje i ostatní podmínky nároku na tuto dávku, má nárok na PPM bez ohledu na to, zda je v dočasné pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství či nikoliv. Doba dočasné pracovní neschopnosti po skončení zaměstnání se do počtu 270 dnů účasti na nemocenském pojištění nezapočítává.
  • Netrvá‑li ženě 180denní ochranná lhůta (ze skončeného zaměstnání) počátkem osmého až šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nárok na PPM nevzniká. Pobírá‑li žena ze skončeného zaměstnání nemocenské až do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, pak jí náleží, a to od počátku tohoto týdne, nemocenské poskytované v souvislosti s porodem.
PPM uchazečky o zaměstnání

U uchazeček o zaměstnání je nutné rozlišit dvě situace:

  • Uchazečce trvá ochranná lhůta (tj. je v 180 denní ochranné lhůtě od skončení zaměstnání počátkem osmého až šestého týdne před očekávaným dnem porodu) – má nárok na PPM.
  • Ostatním uchazečkám o zaměstnání PPM nenáleží.
Doba poskytování PPM

PPM se matce poskytuje maximálně po dobu 28 týdnů, popř. 37 týdnů v případě ženy, která porodila více dětí. Tato doba se nazývá podpůrčí dobou. U pojištěnky, která porodila, nesmí být podpůrčí doba u PPM kratší než 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu.
PPM nemůže být vyplácena za dobu, kdy zaměstnankyně nadále vykonává zaměstnání, ze kterého jí PPM náleží.

Nástup na PPM

Podpůrčí doba PPM začíná nástupem na PPM, a to:

  • dnem, který pojištěnka sama určí v období od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud pojištěnka tento den v tomto období neurčí, nastává nástup na PPM počátkem šestého týdne před očekávaným dnem porodu,
  • dnem porodu, pokud k porodu došlo dříve, než bylo výše uvedeno.
Příklad: Těhotná zaměstnankyně se cítí dobře, proto chce co nejdéle do porodu pracovat, na PPM tedy dobrovolně nastoupí až dva týdny před očekávaným dnem porodu. Jelikož si neurčila nástup na PPM v období mezi 8. a 6. týdnem před očekávaným dnem porodu, považuje se za nástup na PPM počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Podpůrčí doba se tedy počítá již od 6. týdne před očekávaným termínem, pojištěnka tak přijde o 4 týdny výplaty PPM.

Tabulka orientační výše PPM pro rok 2018:

Průměrná výše měsíčního příjmu

(za předchozích 12 měsíců)

Denní výše PPM
100 000 1336 (max.)
90 000 1271
80 000 1202
70 000 1132
60 000 1064
50 000  994
45 000  927
40 000  859
35 000  789
30 000  691
25 000  576
20 000  461
15000  346
13 350 (min. mzda)  308

Konkrétní výši dávek lze zjistit pomocí orientační kalkulačky na http://www.mpsv.cz/cs/13622 nebo na www.vyplata.cz.

Další PPM do čtyř let věku předchozího dítěte

Pro nárok na PPM se doba rodičovské dovolené i neplaceného volna do čtyř let věku dítěte posuzuje jako doba účasti na nemocenském pojištění. PPM náleží při narození dalšího dítěte i bez návratu do zaměstnání. V praxi to znamená, že matce, u níž při nástupu na další PPM trvá pracovní poměr, nárok na další PPM vzniká vždy.

Nebude‑li mít matka v rozhodném období žádný příjem ze zaměstnání (např. z důvodu čerpání rodičovské dovolené) nebo není‑li v rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za rozhodné období první předchozí kalendářní rok, v němž měla matka započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Z tohoto příjmu se určí denní vyměřovací základ pro výpočet další PPM.

Vzniká‑li za trvání stejného zaměstnání v období do čtyř let věku předchozího dítěte nárok na PPM, porovnává se denní vyměřovací základ před redukcí (výpočtem) s denním vyměřovacím základem před redukcí (výpočtem) u předchozího dítěte. Matce náleží PPM z vyměřovacího základu, který je pro ni výhodnější.

Příklad: Příklad: Matka má uzavřený pracovní poměr na dobu neurčitou. Po skončení rodičovské dovolené se vrátila do práce na kratší pracovní dobu do stejného zaměstnání, a proto jí náležela jen polovina mzdy. Krátce po návratu do práce znovu otěhotněla. Vzhledem k tomu, že matce vznikl za trvání stejného zaměstnání v období do čtyř let věku předchozího dítěte nárok na PPM, došlo k porovnání s denním vyměřovacím základem před redukcí (výpočtem) u prvního dítěte. Vzhledem k tomu, že u prvního dítěte z důvodu práce na plný úvazek byl vyměřovací základ vyšší, bude PPM vypočítáván z vyměřovacího základu u prvního dítěte.
Vzdání se nároku na PPM

Matka se může vzdát nároku na výplatu PPM, a to nejdříve po uplynutí 14 týdnů podpůrčí doby, ne však dříve než šest týdnů ode dne porodu. Vzdání se nároku je možné učinit písemným prohlášením na příslušné OSSZ.

Žádost o peněžitou pomoc v mateřství

Těhotné ženě (event. ženě, která porodila) potvrzuje „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství“, její ošetřující lékař, u něhož je v péči (většinou gynekolog), kterou podává svému zaměstnavateli, popř. poslednímu zaměstnavateli, který ji předá příslušné správě sociálního zabezpečení.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Zaměstnankyně má nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z nemocenského pojištění, když za práci, na niž byla převedena, dosahuje výdělku nižšího než za dosavadní práci.

Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství má:

  • těhotná zaměstnankyně, která je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím vykonávala, je zakázána těhotným ženám nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její těhotenství,
  • zaměstnankyně, která je v období do konce devátého měsíce po porodu převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je zakázána matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její zdraví nebo mateřství,
  • zaměstnankyně, která kojí a která je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala, je zakázána ženám, které kojí, nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohrožuje její zdraví nebo schopnost kojení.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství nenáleží zaměstnankyním, které pracují na základě dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce.

Doba výplaty vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci nebo ustanovení na jiné služební místo. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí těhotné zaměstnankyni nejdéle do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, pak po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu nebo do skončení kojení.

Žádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Při žádosti o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství je nutné předložit tiskopis „Žádost o vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství“, který vydává ošetřující lékař nebo gynekolog. Žádost se předkládá zaměstnavateli.

Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství

Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství je stanovena výši rozdílu mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Zjednodušeně řečeno, dávka dorovnává novou výši příjmu do výše příjmů před převedením na jinou práci.

INFORMACE

PRÁVNÍ PŘEDPISY

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním‑matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích), ve znění pozdějších předpisů.

DOPORUČENÍ

Jestliže plánujete založit rodinu, plánujte její finanční zabezpečení. Je to důležité především na začátku, kdy je dítě hodně malé a vyžaduje intenzivní péči.

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE