Aperio

Online poradna pro rodiče, dotazy

Téma: Může si batole vytvořit vztah k otci, kterého vidí jen dvakrát za měsíc?

01.04.2018

dobry den chcela som sa spytat aky moze mat dieta vztah k otcovi ktoreho vidi 2x do mesiaca na 2 hodinky maly ma 2 roky ked bol babatko otca vidaval ozaj malicko ani ho nekrmil nekupal nekocikoval. Sice mu hovori tata ale ci mu tak vravi pretoze sme mu to tak povedali neviem

Dobrý den,

děkuji za Váš vzkaz. Ptáte se, zda si může dítě vybudovat vztah ke svému otci, kterého vidí jen párkrát do měsíce.
Jistě tušíte, že tato doba vídání s otcem je velmi krátká, ale pokud se vídávají pravidelně a dítě mu říká táta, časem se nějaký vztah vybuduje. Malé dítě, batole, si nejvíce oblíbí a získá nejsilnější vztah k osobám, které s nám tráví nejvíce času, bez ohledu na to, zda jsou příbuzní. Zkrátka osoba, která o něj nejvíce pečuje, tu bere pro sebe jako nejdůležitější. Nicméně jak bude dítě růst a bude si víc a víc uvědomovat, co vlastně znamená "máma" a "táta", vztah si otci vytvoří. Možná k němu nebude mít takovou důvěru, jako k někomu, s nímž s vídá častěji, ale je důležité, že existuje postava jeho otce a že se znají. Je to koneckonců jeho rodič, a vždy bude.

Zdravím Vás

Autor(ka) odpovědi: Šárka Faltová
Kategorie dotazu: Vztahy, výchova – psychologická poradna

Téma: Intimní zkušenosti 14leté dcery s chlapci

20.03.2018

Dobrý den, máme 14ti letou dceru, která je hezká, hodná, chytrá, dobře se učí, chce být učitelkou v MŠ nebo studovat na VŠ a stát se učitelkou na ZŠ. Žijeme v docela harmonické rodině, má ještě mladší sestru. Před půl rokem jsem ji začala číst zprávy, které si píše přes facebook se svými známými. Je mi hrozně, že ji toto za zády provádím, jiné východisko ovšem nevidím. Zjistila jsem, že ve 13 letech chodila s 16ti letým klukem, s nímž měla první sexuální zkušenosti (pohl.styk ještě neměla), posílala mu své fotky ve spodním prádle a naivně věřila všemu, co ji napsal ohledně jeho života. Zjistila jsem, že ji ve spoustě věcí lhal. O všem jsme si společné promluvily, nepřiznala jsem se odkud to vím. S klukem se rozešla, začala ovšem chodit s dalším, pak s dalším, ..... se kterými si píše, jaké by byly jejich sexuální zážitky. Nyní chodí s jedním, se kterým na první schůzce došlo na hlazení po int. partiích (jak jsem poznala z jejich písemné komunikace). Podle mě chce mít neustále nějakého přítele a nechápu, jak takto mladá dívka může mít touhu po sex. zážitcích po velmi krátké známosti. Nemá vůbec žádný ostych - jako by byla promiskuitní. Jakmile si spolu povídáme, neustále mi lže, že s nikým nechodí, .... Jak dál, nechci ji vše zakazovat, ale také nechci, aby ve 14ti letech byla těhotná. O možnostech ochrany před otěhotnění sice ví, ale je hodně naivní. Chtěla bych si s ním ovšem popovídat, ale okamžitě by poznala, že mám přístup na její facebook. Jsem bezradná ....... Děkuji za radu

Dobrý den,

jsem ráda, že jste se obrátila na poradnu Aperio. Píšete, že Vás velmi znepokojuje intimní a sexuální chování Vaší dcery, která se stýká s chlapci. Při čtení a dovídání se o těchto intimnostech Vám musí být dosti nepříjemně, nedivím se tomu.
Vaše dcera je ve věku dospívání, ke kterému zájem o druhé pohlaví patří. Do chození a randění některé páry řadí intimní doteky, kterými se sbližují a zjišťují, jestli je pro ně zajímavé spolu být. Pokud první intimní zkušenosti nabírá dobrovolně a s chlapcem, který se jí líbí, je to v podstatě velmi dobrá varianta. Není tam nátlak a nucení. Zákon hovoří o věkové hranici 15 let pro první sexuální pohlavní styk, k tomu však, jak čtu Vaše řádky, dosud nedošlo. Vězte ale, že biologicky bývá tělo připraveno pro pohl. styk daleko dříve, než je zákonem stanovená hranice, a hormonální změny dělají s psychikou své.
Pokud dcera zájem o chlapce již má a nějaké zkušenosti má za sebou, jako matka tím z pozice své role příliš neuděláte, ani když ji budete číst zprávy, naopak tím budete zraňovat sebe.. Pokud bych Vám mohla doporučit, spíše než na osobní věci - co s chlapci dcera provádí a jak spolu tráví čas - se zkuste dceři pověnovat z pohledu prevence. Aby věděla, jak se chránit a proč je to důležité; že pokud nechá chlapce "čekat" a on vydrží, může si tím zjistit, jestli je ten pravý; aby věděla, že pokud bude mít s chlapcem pohlavní styk ještě před 15.rokem, vystavuje ho - a on sebe - skutečnosti spáchání trestného činu pohlavního zneužití.
Tento rozhovor asi také nebude úplně příjemný, ale opravdu bych se vyhnula přílišným otázkám na "tělo" ohledně aktuálních vztahů dcery a pídění se po tom, co spolu dělají. Já Vám zcela rozumím v tom, že jde o výraz Vašich obav a starostí o dceru, ona to však může vnímat jako nepřiměřenou kontrolu, a to důvěru nezajistí.
Jako rodič byste však potřebujete mít přehled o tom, kde tráví dcera volný čas a s kým. Trvejte na sdělení alespoň základních údajů, případně kontaktů na něj a jeho rodiče. Alespoň tyto hranice můžete nastavit.

Držím Vám palce, a přeji mnoho trpělivosti

Autor(ka) odpovědi: Šárka Faltová
Kategorie dotazu: Vztahy, výchova – psychologická poradna

Téma: Syn se bojí otce

20.03.2018

Dobry den.Muj syn se boji otce,ma 14 let a nevzdoruje nepostavi se mu radeji vse odkyve at ma klid.Zijeme v uplne rodine skoro bez hadek celkem v klidu financne zajisteni.Manzel jezdi do sveta je jen vikendy doma.Pres tyden je to v pohode syn je prirozeny,komunikuje.O vikendu se sekne a je uplne jiny napjaty.Mame jeste dceru /12let/ ta je v klidu.Nikdy jsme je nebili.Syn byl jako maly zivel jen jednou mu dal otec facku za lhani ale to mu spadly i bryle.Nechci aby syn mel snizene sebevedomi a bal se projevovat,vyjadrovat nesouhlas.Manzel ma sklony mirne chovat se despoticky jeho otec despota je vyrustal v tom.Syn radeji nejde ani na pocitac kdyz je otec doma.Nevim si rady syn je hodny,dobre se uci i domaci prace pomaha.Nechci ho nutit k navsteve psychologa.Dekuji

Dobrý den,

děkuji za Váš vzkaz. Píšete, že Vás znepokojuje bázlivé chování syna vůči otci, se kterým se vídá přes víkendy. Je dobře, že si všímáte odlišného chování, kdy je přes týden v pohodě - bez potíží komunikuje, je hodný, pomáhá a projevuje se přirozeně. Ve věku 14 let je zrovna v období puberty a je pravdou, že v tomto věku se jak dívky tak chlapci obvykle vymezují vůči rodičům. Ne u každého dítěte je to však pravidlem. Působí to, že Váš syn může otce vnímat jako silnou autoritu, vůči které by bylo nevhodné se otevřeně postavit. Pokud chcete syna povzbudit a dodat mu sebevědomí, zkuste mu vytvořit podmínky, kde by se mohl syn volně projevovat a získat uznání - např. přihlásit jej na sportovní kroužek, kde bude mít šanci dosahovat dobrých výkonů a zároveň bude mít kolem sebe partu dobrých přátel.
Rozumím Vám, že je nepříjemné, když je o víkendu někdo z členů rodiny napjatý a houstne atmosféra. Napadá mě zkusit třeba na víkend naplánovat nějaký společný výlet anebo přihrát na nějakou "příležitost", aby spolu rodina, včetně syna a otce, přirozeně komunikovali. Těžko říci, co synovi bráni s otcem více komunikovat a naopak. Může tam být i ostych, velký obdiv, respekt, bázlivost, nedůvěra..
Pokud spolu zažijí příjemné chvilky, je větší šance, že k sobě najdou schůdnější cestu.
Je však třeba být trpělivý - každý vztah, obzvlášť rodiče X dospívající děti, potřebuje svůj čas na vlastní vývoj.

Držím palce

Autor(ka) odpovědi: Šárka Faltová
Kategorie dotazu: Vztahy, výchova – psychologická poradna

Téma: Maturitní zkouška, co dál?

27.02.2018

Dobrý den, je mi 18 let a studuji poslední maturitní ročník. Jsem zoufalá a hrozně se bojím, co se mnou bude. Máma se o mě už tak půl roku nezajímá, už se ani nezdravíme a ani se na sebe nepodivame. Vůbec nevím kvůli čemu tahle situace nastala ale vím, že jí nenávidím. Je to hrozně hnusné tohle říkat o matce ale nemám k ní žádný vztah a ano zkoušela jsem s ní mluvit o tom proč to tak je, ale bohužel ani neodpoví. S tátou je to pořád super. Tak před půl rokem mi máma řekla, že jí je jedno zda udělám nebo neudělám maturitu ale po škole prostě vypadnu z baráku. Hrozně se bojím, že maturitu neudělám a co pak? I táta mi řekl, že to máma myslí vážně.. Kdybych neudělala maturitu, chtěla bych jít alespoň na učňák abych měla nějakou školu ale budu si muset vydělávat. Hrozně se bojím budoucnosti, už teď mi jeden učitel řekl, že mě nejspíše k maturitě nepustí.. Hrozně se bojím. Děkuji za odpověď

Dobrý den,

děkuji za Váš vzkaz. Je moc dobře, že se v tomto náročném období snažíte hledat způsoby, jak situaci ustát a zvládnout. Píšete, že máte problematický vztah s matkou a již delší dobu mezi vámi dvěma neprobíhá komunikace. Blíží se Vám závěr studia a objevují se rozpaky, zda se maturitní zkoušku podaří zvládnout, anebo co si počít, když to nedopadne.
Je dobře, že s otcem vycházíte, pravděpodobně v něm máte i oporu a zastání. Co se týká maturitní zkoušky, lze ji skládat i opakovaně, popřípadě složit o něco později, až splníte chybějící předměty anebo podmínky vyučujících. V tuto chvíli je myslím stěžejní komunikovat zejména s vyučujícími a zjistit si, jakým způsobem máte splnit podmínky k tomu, abyste Vás k maturitě připustili. Pokud Vám jeden z vyučujících sdělil, že Vás nejspíš k maturitě nepustí, není zdaleka nic prohráno - z vlastní zkušenosti vím, že učitelé potřebují vidět Vaši snahu a aktivitu při řešení nesnází. Doporučuji tedy zajít za vyučujícím a znovu se, v klidu, zeptat, za jakých podmínek je možné předmět splnit.
Co se týká Vaší komunikace s matkou, působí to, že je mezi Vámi neřešený konflikt. Někdy se stává, že rodič, který je nervózní, má obavy, anebo je naštvaný na své dítě, přestane komunikovat, anebo komunikuje pouze formou buď-anebo. Tedy obdobně, jak píšete, když Vám mamka dává podmínky pro setrvání doma. Rodič tímto vlastně stanovuje hranice.
Je Vám již 18 let, což znamená, že jste plnoletá a plně svéprávná. Je možné, že Vám svým postojem dává mamka najevo, že jste již dospělá a nesete plnou odpovědnost za své jednání, včetně přípravy do školy.
Těžko však říci takto na dálku, co se mezi Vámi odehrálo anebo jaká je situace. Věřím a rozumím Vám plně v tom, že je to pro Vás teď dost nepříjemná situace, ze které máte strach, jak to vůbec dopadne.
Doporučuji však aktivní snahu splnění podmínek pro připuštění k maturitě, pokud ještě šance je, také si promluvte s tátou otevřeně o tom, jak může situace prakticky vypadat a co budete dělat dál, pokud zkoušku neuděláte. Někdy je nejlepší připravit se na nejhorší scénář - ono nás to pak aspoň přestane děsit a objevíme více možností, kterými můžeme krizovou situaci řešit.

Držím Vám palce

Autor(ka) odpovědi: Šárka Faltová
Kategorie dotazu: Vztahy, výchova – psychologická poradna

Téma: Obtíže při adaptaci vnuka na školku

30.01.2018

Dobrý den, vnuk ozvi byly v srpnu tři roky. Od září chodí do školky. Ráno často pláče,střídá se nemoc-školka. Ráno ho do školky dává tatínek, odpoledne vyzvedávám já. Maminka pracuje do čtyř. Vím že se neumí úplně sám obléknout a že se ve školce nechce zapojit do společné práce. Teď paní učitelka řekla, že vůbec nemluví, jen kuňká. Doma ale mluví, opakuje slova. Začíná slova spojovat v krátké věty. Slyšela jsem děti, že Šíma zlobí a paní učitelka mu dala na zadek. Mám obavy,že ve školce přestal mluvit právě proto, že mu říkají že zlobí a že mu nerozumí. Tatínek i slyšel děti, že si ze Šímy dělali legraci a šišlali na něj, což se mu nelíbilo. Když jsem to říkala paní učitelce, tak mi odpověděla, že si o to říká sám, že nemluví a pořád brečí. Obracím se na Vás s prosbou, jak to nejlépe vyřešit. V pedagogickou psichologické pořádně jsou dlouhé čekací doby. Na logopedie jdeme na začátku února. Paní učitelka říkala, že logopedická poradna pro Šímu ještě není, že nemluví.

Dobrý den,

děkuji za Váš vzkaz, jsem ráda, že jste se obrátila na Aperio poradnu. Popisujete obtíže při začleňování vnuka ve školce. Ono to vůbec není snadné období - dítě přestává být výlučně středem pozornosti, najednou má kolem sebe třeba 20 a více vrstevníků, které má na starosti zpravidla jen jeden dospělý.
Školka jako předškolní zařízení klade vyšší nároky na adaptaci, resp. schopnost přizpůsobit se prostředí - paní učitelka má na starosti hned několik dětí. Je velmi obtížné až téměř nemožné věnovat se každému dítěti, oblékat jej pokaždé apod. Z tohoto důvodu doporučuji trénovat s vnukem, a samozřejmě zapojit i rodiče, samostatnost a upevňovat návyky oblékání, případně další, které musí sám dělat ve školce. Pokud Šíma v tomto nestačí ostatním dětem, může mu to skutečně spíše škodit - i v malém dětském kolektivu se velmi rychle tvoří vazby a kamarádství. Jakékoliv odlišnosti si děti ihned všimnou. Důsledkem může být vyčleňování. Vyčleňované dítě pak může mít tendenci právě ke "zlobení", což bývá projevem žádosti o pozornost anebo nerespektování hranic a pravidel. Co se týká řeči, je moc dobře, že doma mluví, je však potřeba tuto schopnost často trénovat, věnovat se rozvoji řeči a posilovat jeho sebevědomí v tom, aby řeč používal i jinde než doma. Tato opatření - podporu samostatnosti v oblékání a rozvoj řeči, můžete procvičovat ještě předtím než dojdete do pedagogicko-psychologické poradny.
Doporučuji také více pohovořit s paní učitelkou - zjistit, jak se vlastně Šíma v kolektivu chová, co znamená zlobení a spolu se poradit - samozřejmě nejlépe i s rodiči - jak Šímovi pomoci, aby dokázal přátelství navázat i s ostatními a projevovat se nekonfliktně

Držím palce

Autor(ka) odpovědi: Šárka Faltová
Kategorie dotazu: Vztahy, výchova – psychologická poradna

Téma: Syn nerespektuje hranice

10.01.2018

Dobrý den,prosím o radu,již si nevíme doma rady s dospělým synem(23 let)který uráží mě,manžela i mladšího bratra(17 let),je na nás hrubý,vulgární až agresivní,momentálně nepracuje,nepřispívá na domácnost,když si najde práci,dlouho v ní nevydrží,přestane tam chodit ze dne na den nebo ho vyhodí ve zkušební době,je levák,má zkříženou lateralitu,dyslektik a dysortografik,krade nám doma věci,které prodá v hospodě,zastavárně,lže,má zájem jen o hospodu,cigarety a marihuanu,už jsme zoufalí,nechceme ho vyhodit na ulici,aby skončil jako bezdomovec,jemu je vše jedno,jezdí také tramvají na černo a důsledky jsou mu jedno,že nic nemá,je jediná jeho odpověď,jak ho máme vrátit zpět na správnou cestu?je-li to vůbec možné,co máme dělat?moc nás to trápí,jak postupovat,jak reagovat?děkuji

Dobrý den,

děkuji za Váš vzkaz. Popisujete neutěšený stav, který ve Vaší rodině vyvolává starší syn, když svých chováním nerespektuje hranice. Věřím, že to je pro Vás, ale i pro celou rodinu velká zátěž, vidím, jak moc Vás to trápí. Bohužel netuším, zda se jeho chování změnilo v poslední době, anebo se takto chová v podstatě "normálně", nicméně i tak je dopad jeho chování na všechny členy domácnosti a vzájemné vztahy stejný. Píšete, že mu chcete pomoci a že se obáváte, aby neskončil na ulici. To Vám rozumím, že máte obavy, aby se mu něco nestalo defacto Vaším rozhodnutím. Mnoho rodičů, kterým se děti takto vymykají, prožívají obdobné pocity. ¨
Nejlepší pomocí však ve Vašem případě je nastavit jasné hranice a pravidla. Doporučuji nejprve se domluvit s manželem a poté synovi přednést, na jakých pravidlech jste se dohodli, aby syn mohl požívat výhody, jakým je pro něj bezesporu bydlení u rodičů-u Vás. Pokud však tato pravidla znovu poruší (stačí opravdu jednou, nedoporučuji v tomto případě dávat ještě šanci 3x a dost), je to jasný signál k tomu, aby opustil Vás domov. Pravdou je, že pokud mu budete stále vycházet vstříc, tak i přes sebesilnější pocit "nechci mu ublížit, chci mu pomoci" mu tímto vlastně škodíte a vůbec nepomáháte.
Dokud nepozná, že hranice existují, a musí se respektovat, bude je porušovat i nadále, dáváte mu totiž nevědomky signál, že je to vlastně v pořádku, pokud skutečně nezakročíte a stále o tom jen mluvíte. Navíc tím, že se takto chová ve Vaší rodině trpí dlouhodobě mnohem více ostatní členové - Vás mladší syn, manžel a samozřejmě Vy.
Ohledně obav, co bude s Vaším synem,když nebude bydlet doma - tech možností je mnoho. Je dospělý, má spoustu příležitostí, byť to v případě jeho aktuálního chování nevypadá, ale to se může změnit pokud zjistí, že se musí postarat sám. Rodiče "problémových" dospělých dětí (z dětství mají diagnostikované třeba adhd, poruchy pozornosti, čtení..) se často jen diví, jak se syn/dcera dokázali postavit na vlastní nohy mimo rodinu. Jinak co se týká institucionálního zabezpečení, pro mladé dospělé existují tzv. Domy na půl cesty, kde mu může najít oporu a příbytek.
Spíše si říkám, že větší oporu a pomoc, než Vás dospělý mladý syn, potřebujete Vy jako matka. Doporučuji pro Vás, zkuste navštívit krizové centrum, nebo poradnu pro mezilidské vztahy (nevím, kde bydlíte, ale google Vám pomůže), kde Vám odborníci mohou pomoci naleznout především v sobě oporu a trpělivost vydržet toto období a "být si jist, že dělám správě", i když to není hned vidět..

Držím Vám palce a přeji pevnou vůli

Autor(ka) odpovědi: Šárka Faltová
Kategorie dotazu: Vztahy, výchova – psychologická poradna

Téma: Dcera chce jít bydlet k otci

21.12.2017

Dobry den,chtela bych radu ohledne sve 12ti lete dceri,jiz 9let neziji s jejim otcem,on ma svou rodinu i dite,dcera k nemu vzdy jezdila rada a nikdy jsem ji ho nezakazovala,ted nastala ale situace,kdy se zacala hrozne spatne ucit a chce jit bydlet k otci aniz by ji u me neco chybelo.Pry to chce jen zkusit a pry ja jsem na ni oskliva,kdyz nosi spatne znamky.Jsem z toho uplne zoufala,tata si ji ma dle soudniho rozhodnuti brat kazdych 14 dni,coz doposud nedelal,bere si ji na vikend po 3 az 4 tydnech,nikdy nejevil premiru zajmu o dceru a najednou ma zajem o jeji vychovu.S dcerou neni vubec rec,odmita vse co udelam a reknu,ignoruje me a je spise takova(VYSMATA) jako ze ma vyhrano.Ja s jejim odchodem nesouhlasim,je momentalne v puberte a dle meho nazoru se snazi si prosadit svou,ja na ni kladu pouze naroky na uceni,myslim si,ze pokud dopustim,aby odesla k otci,dame ji tim oba najevo,ze pokud si dupne,bude po jejim a ze k problemum se nestavi celem,ale utika se od nich.U me ji nic nechybi,davam ji lasku,zazemi a vse co potrebuje,neni nijak tyrana fyzicky ani psychicky,ale opravdu nevim co delat.Dekuji

Dobrý den,

děkuji za Váš vzkaz. Píšete, že Vaše dcera chce jít bydlet k otci, přestože příliš nejeví zájem o kontakt, a dceru si bere méně, než je stanoveno. Rozumím tomu, že je pro Vás jen těžko pochopitelné, proč k němu chce jít dcera bydlet, když se otec takto projevuje a u Vás má přitom lásku, zázemí a pravidla. Někdy se stává, že si děti idealizují druhého rodiče, které s ním není tolik v kontaktu. Vy máte teď poněkud nevděčnou roli - jste s ní každý den, nejste si tak vzácné, řešíte provozní věci včetně toho, že dbáte na to, aby se učila a dodržovala pravidla, což je naprosto v pořádku. Oproti tomu se dceři může zdát, že by se u otce měla lépe, pokud má jiná pravidla nebo menší nároky na vzdělávání. V období pubertálního vzdoru navíc dceřino odhodlání může posilovat paradoxně to, když vidí, jak moc s tím nesouhlasíte, a jde na "truc".
Mám zkušenost, že obdobnou situací prochází i jiné matky dcer - v určitém momentu, i vcelku přirozeně, dochází k tomu, že dcera, resp. dívka potřebuje poznat také svět mužů, a to bezpečně u svého otce. Právě proto, myslím si, že by možná nebylo od věci nechat ji, ať si bydlení u otce vyzkouší. Důležité přitom je domluvit se také s otcem na pravidlech, které bude o dcery vyžadovat (pokud má každý rodič jiné nároky a pravidla, je pro dítě obtížnější se v tom vyznat a respektovat hranice). S dcerou tuto možnost zkuste probrat jako s dospělou uvědomělou osobou, vyjádřete, že to je její vlastní rozhodnutí. Každé rozhodnutí přitom v sobě nese odpovědnost za něj.
Chápu, že nechat dceru jít bydlet k otci může být pro matku přetěžký úkol. Na druhou stranu, když zmizí zábrana, není proti čemu se vzpínat, obrazně řečeno.
Je ovšem obtížné posuzovat Vaši situaci takto na dálku přes internet, proto bych Vám spíše doporučila poradit se osobně, nejlépe i s dcerou, v rodinné poradně, a o vnímání situace z pohledu Vašeho a dcery se zabývat s někým, kdo je nezávislý a vůči komu není potřeba se vymezovat nebo "bojovat".

Držím Vám palce

Autor(ka) odpovědi: Šárka Faltová
Kategorie dotazu: Vztahy, výchova – psychologická poradna

Téma: Somatické potíže syna při návštěvě otce

11.12.2017

Dobrý den. Chci se zeptat. S bývalým přítelem mám syna. Nebydlíme spolu už rok. Brával si jej na 1 noc co 14dni ó víkendu kdy se o něj starala především babička . Pak si syna začal bravat na 2noci a to když syna přivezl tak mi v noci plakal a budil se. Nyni se dlouho neviděli jelikož syn byl nemocný..neštovice a pak měl zase horečky. Prostě to špatně vycházelo . Nyní návštěvy řešíme soudně a teď ji otec měl opět na víkend a syn měl průjem a zvracel od doby co k němu měl jít. Když od něj přijel vše se uklidnilo. Paní doktorka řekla že je to psychosomatickeho původu. Měla bych návštěvy u otce zkrátit? Nechci malému uškodit . S otcem mluvit nejde jde mu jen ó to aby malý byl s ním a babičkou nebo jinak nevím proč se na jeho zdraví nedívá . Děkuji

Dobrý den,

děkuji za Váš vzkaz do poradny. Je dobře, že jste se v takové situaci obrátila o pomoc a podporu. Z textu Vaší zprávy plyne, že se syn poslední dobou nevídal pravidelně se svým otcem. Bohužel nevím, kolik je Vašemu synovi let, mohu jen odhadovat, že jde o předškoláka anebo malého školáka. V každém případě je určitě důležité mluvit se svým synem o tom, co se děje, a jak vlastně celou situaci pobytu u maminky a tatínka vidí. Určitě s ním o tom v klidu promluvte, zkuste si vysvětlit a případně se vrátit k tomu, co se vlastně stalo anebo proč musí být u každého rodiče zvlášť. Chápu Vaše obavy o to, zda Vašemu synovi návštěvy u otce vůbec prospívají. Na druhou stranu se domnívám, že je velmi důležité, aby kontakt s otcem udržoval. A spíše než tento kontakt ještě zkracovat či omezovat, tak naopak pracovat na tom, aby se otec se synem více sžili. Potíže během kontaktu mohou totiž vznikat už jen tím, že jsou pro sebe vlastně cizí. Setkávání 1x za 14 dní je příliš málo na to, aby mohl vzniknout důvěrnější vztah mezi otcem a synem. Jak bude syn starší a starší, mohlo by se stát, že by kontakt s otcem ještě začal odmítat z vlastní vůle a úsudku sám, v takových případech se pak už vztah jen velmi těžce obnovuje, a to na obou stranách.
Jako možnou příčinu potíží, které vlastně syn může projevovat svými somatickými potížemi, také vnímám to, že mezi Vámi a otcem je napětí, nemluvíte spolu, či je kontakt s otcem nemožný, jak píšete. Děti napětí mezi rodiči vnímají velmi citlivě, snadno se to může projevit v psychosomatických potížích. Nevím, do jaké míry je možné obnovit spolupráci a komunikaci s otcem, napadá mě však, že by bylo vhodné zkusit zavést pravidelnější potkávání otce se synem, např. vyzvednout z kroužku a poté spolu strávit odpoledne, na večer se opět vrátit domů.
Chtěla bych Vás tedy podpořit v tom, ať se synem o situaci mluvíte, věnujete se jeho případným otázkám a pochybám, a při kontaktu s otcem zavést pravidelnější potkávání, aby měli šanci k sobě znovu nalézt cestu a zvyknout si na to, že se potkávají jinak než před rokem. Pokud se o syna starala babička, bude nejspíš také důležitou osobou, která může pomoci při zlepšování kontaktu a trávení času otce se synem.

Držím Vám palce a přeji trpělivost v tomto důležitém období

Autor(ka) odpovědi: Šárka Faltová
Kategorie dotazu: Vztahy, výchova – psychologická poradna

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

 

RODIČE NA START! 2018

19. května, 14:00, park Na Pankráci
Chcete zkusit bosochodíčky, chůzi po skle nebo žhavých uhlíkách?
Zveme na benefiční běh a zábavné odpoledne pro celou rodinu 1km/5km/minitratě, pochod s dítětem v šátku, bosochodníky, chůze po skle i žhavém uhlí, kreativní dílničky a mnoho dalšího.


Na podporu bezplatné právní poradny APERIO.

Nová příručka pro rodiče na rok 2018

NEBOJUJTE SE ZÁKONY - využijte je ve svůj prospěch 2018
Právo, sociální zabezpečení, psychologie
Ušetří vám peníze, čas i energii

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2018 - ke stažení ve formátu PDF

APERIO kurzy pro rodiče

NOVÉ ŠANCE v Praze a Olomouci pro rodiče v obtížné situaci
práce, výchova, komunikace, finance, osobní rozvoj
podzim 2018

Nové šance

OBJEVTE DALŠÍ inspirativní APERIO KURZY pro rodiče ZDE

APERIO Průvodce porodnicemi

Vyberte si dobře porodnici pro vás a vaše miminko

APERIO Průvodce porodnicemi

Užitečné odkazy

saminadeti.cz
www.saminadeti.cz - tipy, odkazy a rady (nejen) pro sólo rodiče
profem.cz - pomoc obětem domácího a sexuálního násilí
vasevyzivne.cz - bezplatná právní pomoc při vymáhání výživného
Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2017 - nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy v roce 2017 - v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

Pomohlo vám APERIO?

Přispějte darem na náš účet, pomůžete tak spolu s námi dalším rodičům.
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333.
Odkaz na platební bránu najdete na donorské stránce. Děkujeme!

Nakupujte v internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z Vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí Vás to nic navíc. Děkujeme!
Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

APERIO v médiích

APERIO v Sama Doma. Co nabízíme pro rodiče v obtížné situaci?

Dokonalé Vánoce nejsou pohodové Vánoce, rozhovor s Eliškou Kodyšovou, psycholožkou a ředitelkou APERIA

Právnička Jana Seemanová v pořadu Sama doma, 1. března 2016.