Aperio

Online poradna pro rodiče, dotazy

Téma: Další pracovní poměr

14.12.2018

Dobrý den,
dne 7.1.2019 by manžel nastoupil na PPM. Od kdy musí platit jeho nová pracovní smlouva u zaměstnavatele na jinou pracovní pozici a jak dlouho musí mít tato smlouva platnost? 22 týdnů, po kterou bude čerpat PPM?A až po PPM nastoupí opět do práce, tak bude čerpat mzdu z původní pracovní smlouvy, ze které byla hrazena PPM? Děkuji

Dobrý den,
manžel po dobu pobírání PPM samozřejmě nemůže vykonávat pracovní činnost, ze které mu plyne PPM. Může ale uzavřít jiný pracovní poměr se stávajícím, nebo jiným zaměstnavatelem. Doba tohoto pracovního poměru je čistě na dohodě mezi ním a zaměstnavatelem. Po dobu pobírání PPM nemusí mít uzavřen vůbec žádný jiný pracovní poměr. Pokud se zaměstnavatelem domluví a nový pracovní poměr uzavře na dobu, kdy bude z původního zaměstnání čerpat PPM, pak po ukončení čerpání PPM přejde opět na své původní pracovní místo a bude pobírat mzdu z původní pracovní smlouvy.

Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

S pozdravem

Vaše Aperio
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Souběžný pracovněprávní vztah

30.11.2018

Dobrý den, jsem na rodič. dovolené a prac. poměr mám stále u zaměstnavatele, kde jsem nastoupila na mateřskou do 3 let dítěte. Chci nastoupit do jiného zaměstnání, ale nechci dávat výpověď původnímu zaměstnavateli kvůli zkušeb. době a jistotě dalšího zaměstnání. Mohu mít další hlavní pracovní poměr ? Jak je to s daňovým přiznáním a zápočtovým listem, pokud mohu pracovat během rodičovské pro jiného zaměstnavatele .Děkuji

Vážená paní,
možnost výkonu zaměstnání pro jiného zaměstnavatele během čerpání mateřské/rodičovské dovolené právní předpisy nevylučují. Tato pracovní činnost má omezení. Matka (otec) může vykonávat vedle svého zaměstnání výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Jestliže zaměstnavatel souhlas odvolá, musí být odvolání písemné; zaměstnavatel je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Pro některá povolání jsou stanoveny přísnější podmínky, např. pro bankovní úředníky, státní zaměstnance apod.
Zápočtový list se zásadně vydává při skončení pracovního poměru. Zápočtový list nový zaměstnavatel zásadně nepotřebuje (pokud tedy nepracujete v rizikovém prostředí).
Pokud se týká daní, pak platí zaměstnanec měl během roku jen jedno zaměstnání nebo více nepřekrývajících se zaměstnání, může požádat svého posledního zaměstnavatele (do 15.2. po skončení roku) o zúčtování daně, ve Vašem případě tedy nového zaměstnavatele, a to písemně nebo vyznačením ve formuláři Prohlášení poplatníka.

Nejpozději 15.2. nám musí zaměstnanec předložit zaměstnavateli Potvrzení o příjmech od všech svých zaměstnavatelů (kromě příjmů, ze kterých zaměstnavatel strhl srážku daně). Také předloží doklady pro odčitatelné položky a slevy na dani.
Zúčtování daně provede zaměstnavatel do 31.3., uplatní přitom odčitatelné položky a slevy na dani za celý rok.

Pokud vznikne přeplatek vyšší než 50 Kč, vrátí jej zaměstnavatel zaměstnanci nejpozději se mzdou za březen.
O přeplatek, který zaměstnavatel zaměstnanci vrátí, sníží zaměstnavatel nejbližší odvod záloh finančnímu úřadu (nejpozději do konce roku), nebo požádá finanční úřad o vrácení částky přeplatku.
Případný nedoplatek na dani vzniklý z ročního zúčtování zaměstnavatel vybírat nebude.

Další informace:
http://www.jakpodnikat.cz/dane-ze-mzdy.php

S pozdravem

Vaše Aperio
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Přivýdělek na RD, další PPM

27.11.2018

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat ohledně přivýdělku na RD.
Dosud jsem byla na DPP u původního zaměstnavatele na jiné pracovní pozici. Pokud bych pokračovala na DPP příští rok, abych nepřesáhla 300h ročně, výdělek by se mi snížil.
Kvůli finanční situaci zvažuji od ledna nastoupit na 1/2 úvazku k původnímu zaměstnavateli, ale na jinou pracovní pozici - je to vůbec možné? Četla jsem, že "pokud se člověk rozhodne vrátit do práce, byť jen na zkrácený úvazek, je třeba si uvědomit, že návrat k zaměstnavateli na původní pracovní smlouvu v momentě, kdy dítěti bude více než dva roky, znamená konec rodičovské dovolené. Nikoli však konec rodičovského příspěvku." Syn však bude mít teprve 1 rok v lednu. Znamenalo by to pro mě, že při nástupu na 1/2 úvazku na jinou pracovní pozici by mi zůstala zachována RD i RP?
Nevím jestli by nebyla lepší DPČ, protože bych stejně odváděla sociální a zdravotní. Přemýšlela jsem jen, že při úvazku bych měla nárok také na firemní benefity jako jsou stravenky, dovolená, odměny.
Dále by mě zajímalo, pokud bych v době trvání 1/2 úvazku popsaného výše znovu otěhotněla, jak je to s nástupem na MD.
Moc děkuji za odpověď.

Dobrý den,
během RD si rodič může neomezeně přivydělat, tzn., můžete uzavřít další pracovní poměr, popř. DPP, DPČ. Během rodičovské dovolené můžete vykonávat výdělečnou činnost pro stávajícího i jiného zaměstnavatele. Ovšem, je nutno respektovat zákoník práce, který v § 304 uvádí, že zaměstnanci (i na rodičovské dovolené) mohou vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti.
Zaměstnavatelé často nabízejí rodičům během rodičovské dovolené práci (brigádu) v dalším základním pracovněprávním vztahu, většinou na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti. Tato práce má jedno omezení, rodič v tomto dalším pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny jako práce v původní pracovní smlouvě. To znamená, že může vykonávat pouze jiné práce, než vykonával na základě původní pracovní smlouvy.
Můžete tedy uzavřít další pracovní poměr se stávajícím zaměstnavatelem, ale na jiný výkon práce /např., původně prodavačka, nyní uklízečka/, ideálně se uzavírá na dobu určitou, po dobu trvání rodičovské dovolené. Původní pracovní smlouva nezanikne, pokud bude nová sepsaná na jiný druh práce. Můžete uzavřít další pracovní poměr s jiným zaměstnavatele, ale pokud půjde o stejný výkon práce /např. prodavačka X prodavačka/, musíte mít souhlas stávajícího zaměstnavatele. Můžete samozřejmě i podnikat a zvyšovat si tak svůj příjem .

Jestliže budete mít stále stejného zaměstnavatele, pak podle § 19 odst. 4 zákona č. 187/2006 Sb., platí: pokud u zaměstnankyně za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, považuje se za denní vyměřovací základ denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ /DVZ/ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství. PPM tedy v žádném případě nebude nižší a a pokud budete dosahovat nižších výdělků, bude se počítat jako u předešlého dítěte.

Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

S pozdravem

Vaše Aperio
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Návrat do práce po skončení mateřské dovolené

27.11.2018

Dobrý den,
ráda bych po mateřské dovolené navázala čerpáním řádné dovolené v délce 45 pracovních dnů a poté bych se chtěla na částečný úvazek vrátit do práce. Zároveň bych však čerpala rodičovskou dovolenou. Chtěla jsem se zeptat na pár praktických informací:
1) mám nárok na své původní pracovní místo i když mezi MD a RD budu čerpát ŘD?
2) když zjistím, že práci nezvládám a budu se chtít vrátit na rodičovskou dovolenou, jsou zde nějaké limity nebo můžu odejít ze dne na den?
3) když se vrátím z MD na částečný úvazek a zároveň budu čerpat RD, jsem chráněná proti ukončení pracovního poměru, jelikož zároveň čerpán rodičovskou dovolenou?
Děkuji za odpovědi

Vážená paní,
není možné čerpat rodičovskou dovolenou a zároveň konat práci. Rodičovská dovolená je koncipována jako dlouhodobá překážka v práci na straně zaměstnance, a proto je tato doba dobou ochrannou před skončením pracovního poměru. Pokud se vrátíte do práce na svou pozici, pak nebudete chráněna před výpovědí, nebudete v ochranné době.
ad1) ano, máte právo vrátit se na svou pozici, a to po skončení rodičovské dovolené a řádné dovolené.
ad2) pokud budete konat práci pro zaměstnavatele, je možné zažádat o rodičovskou dovolenou. Pochopitelně i ze dne na den. Je však nutné mít na paměti i oprávněné zájmy zaměstnavatele, a proto doporučuji informovat zaměstnavatele v předstihu několika týdnů, aby si mohl zajistit náhradu.
ad3) viz výše.

Právní předpisy:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

S pozdravem

Vaše Aperio
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: možnost práce pro zaměstnavatele při rodičovské dovolené

25.11.2018

Dobrý den, jsem na rodičovské dovolené s rok a půl starým synem. Se svým zaměstnavatelem diskutuji možnost začít pracovat na čtyři až osm dní v měsíci. Zatím má velký zájem, abych vykonávala původní práci. Navrhuje mi částečný úvazek. A já si nejsem jistá a nedaří se mi to nikde dohledat... Přijetím částečného úvazku se vzdám možnosti vrátit se na původní plný, který mi ze zákona drží? Pokud znovu otěhotním, mateřská se mi bude už vypočítávat z platu na částečném úvazku a ne z původního plného? Rozdíl je tam v platu obrovský. Ráda bych začala pár dní v měsíci pracovat, i můj zaměstnavatl má zájem, ale obávám se, abych si částečným úvazkem do budoucna spíš neublížila. Co pro mě přijetí částečného úvazku na stejnou práci u stejného zametsnavatele bude znamenat? Děkuji za odpověď. S pozdravem

Dobrý den,
pokud budete pracovat na stejné pozici, ze které Vám plynul nárok na peněžitou pomoc v mateřství, je nutné na základě dohody se zaměstnavatelem rodičovskou dovolenou ukončit a nastoupit zpět do zaměstnání s tím, že byste dodatkem ke stávající pracovní smlouvě sjednali kratší pracovní dobu apod. Zde byste již nebyla chráněna proti výpovědi ze strany zaměstnavatele. Abyste měla garanci, že po skončení rodičovské dovolené se vrátíte na původní úvazek, je např. možné uzavřít smlouvu takto:

Se zaměstnavatelem uzavřete dodatek k pracovní smlouvě, např. v tomto znění:

Smluvní strany:
1.
zaměstnavatel: ………
a

2.
zaměstnankyně:…………..

se dohodli na změně pracovní smlouvy uzavřené mezi smluvními stranami dne ………..takto:
1. Stanovená pracovní doba zaměstnankyně činí 12 hodin týdně s tím, že zaměstnankyně bude na pracovišti v sídle zaměstnavatele, vždy v (např. pondělí a středu) od 8,00 do 14,00 hod., a to s účinností od………….(např. 1. 3. 2013) do …………….(datum 3letých narozenin vašeho dítěte). Po uplynutí této doby bude zaměstnankyně opět pracovat v plném rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, tj. 40 hodin týdně (nebo tak, jak je to u vašeho zaměstnavatele).
2. V ostatním zůstává obsah pracovní smlouvy ze dne…….. ve znění změn a dodatků nezměněn.
Datum: …….
Podpisy:

……………………………. …………………………………….
Zaměstnavatel zaměstnankyně

Pokud byste plánovala dalšího potomka, tak je zde ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., které říká, že u zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství (PPM) z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství-PPM; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich úpravou podle právních předpisů. To znamená, že Vaše PPM by neměla být nižší než u předchozího dítěte, když bude nástup na další PPM do 4 let předchozího dítěte.

Právní úprava:
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění

S pozdravem

Vaše Aperio
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: PPM ze zaměstnání a podnikání, přivýdělek na MD a RD

20.11.2018

Dobrý den,

plánuji nastoupit na mateřskou dovolenou/poté na rodičovskou dovolenou.
V této chvíli mám zaměstnání (pracovní smlouvu 1,0 u jednoho zaměstnavatele a 0,5 úvazku u druhého zaměstnavatele) i podnikám. Jak zaměstnání, tak podnikání mohu bez problému dále provozovat také během mateřské/rodičovské dovolené.
Chtěla jsem se zeptat, jestli zákon nějak omezuje, jak dlouho musím být minimálně na mateřské dovolené?
Vzniká mi nárok na rodičovský příspěvek i když se rozhodnu dále pracovat/podnikat? Pokud ano, je nějak omezená výše úvazku, v případě rodičovské dovolené?

Děkuji moc za odpovědi

Dobrý den,

abyste měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM), musíte splnit podmínky dané zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, tedy:
1) Účast na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech přede dnem nástupu na PPM. Nástup na PPM nastává dle volby nejdříve 8 týdnů a nejpozději 6 týdnů před očekávaným termínem porodu.
2) Účast na nemocenském pojištění (či plynoucí ochranná lhůta) v době nástupu na PPM.
3) U OSVČ navíc platí podmínka účasti na nemocenském pojištění alespoň 180 dnů v posledním roce před nástupem na PPM.

Splnění podmínek se hodnotí u všech pojištění samostatně. Zaměstnanci zaměstnaní na pracovní smlouvu jsou účastni nemocenského pojištění vždy, OSVČ jsou pojištění účastny pouze v případě, že si dobrovolně nemocenské pojištění platí.
Pokud podmínky nároku na PPM splňujete jak z obou zaměstnání, tak ze samostatně výdělečné činnosti (SVČ), bude Vám náležet dávka PPM s tím, že se výše denních vyměřovacích základů sečtou. Maximální možná měsíční výše vyplácené PPM je 36 750 Kč.

V zaměstnání, ze kterého chcete čerpat PPM, musíte nastoupit na mateřskou dovolenou (MD), během které nesmíte vykonávat stávající druh práce. Během MD je možné si u zaměstnavatele přivydělat pouze na jiný druh práce na jinou smlouvu (ať už pracovní smlouvu či DPČ, DPP). Nemůžete tedy při pobírání PPM pokračovat ve stávající činnosti, musíte čerpat MD. Jakmile byste toto porušila a vykonávala stávající práci, za tyto dny by Vám PPM nenáležela, a tedy by se o tuto dobu čerpání PPM zkrátilo.
MD musí trvat minimálně 14 týdnů a nesmí skončit dříve než po šestinedělí (viz níže § 195 odst. 5 zákoníku práce).

Co se týče OSVČ a čerpání PPM, není nutné po dobu pobírání PPM podnikání zastavit či přerušit, činnost mohou např. dále vykonávat zaměstnanci či spolupracující osoba, pouze osoba pobírající PPM nesmí osobně tuto podnikatelskou činnost vykonávat.

Pokud chce žena vykonávat podnikatelskou činnost či zaměstnání až do porodu (nebo i po něm), může, ale musí počítat s tím, že o část peněz (nebo všechny) z PPM přijde. Podpůrčí doba, která standardně trvá 28 týdnů (37 týdnů u dvojčat a vícerčat), se tak jako tak rozběhne nejpozději na začátku šestého týdne před očekávaným porodem – ale za dny, kdy žena vykonává podnikatelskou činnost či zaměstnání, ztrácí na dávku nárok.

Samozřejmě je na Vás, zda se rozhodnete čerpat PPM ze všech Vašich výdělečných činností, kde splňujete podmínky, či zda např. jen ze zaměstnání.

Na RD a při pobírání rodičovského příspěvku (RP) je to jinak, v té době již můžete pracovat zcela bez omezení, výše výdělku ani úvazku se nesleduje. Jediným omezením je případná docházka dítěte ml. 2 let do předškolního zařízení, která je možná max. 46 hodin měsíčně, jinak za tento měsíc nárok na RP nevzniká. Docházka u starších dětí se již nesleduje vůbec.

Související ustanovení:

Mateřská a rodičovská dovolená
§ 195 zákoníku práce
Mateřská dovolená
(1) V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů.
(2) Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.
(3) Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, přísluší mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí doby stanovené v odstavci 1. Vyčerpá-li však zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu, přísluší jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů, jde-li o zaměstnankyni, která porodila zároveň 2 nebo více dětí.
(4) Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů.
(5) Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena (§ 198 odst. 2) před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.

§ 196
Rodičovská dovolená
K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.

§ 32 zákona o nemocenském pojištění
(1) Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má
a) pojištěnka, která porodila dítě; před porodem má v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněžitou pomoc v mateřství těhotná pojištěnka,
...
(2) Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (§ 34 odst. 1). Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z více pojištění, musí být tato podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění.
(3) Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství osoby samostatně výdělečně činné je kromě splnění podmínky účasti na pojištění podle odstavce 2 účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné podle § 11 po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby stanovené podle § 34 odst. 1. Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství zahraničního zaměstnance je kromě splnění podmínky účasti na pojištění podle odstavce 2 účast na pojištění jako zahraničního zaměstnance podle § 10 odst. 7 po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby stanovené podle § 34 odst. 1.
...

§ 8
Souběh pojištění z více zaměstnání
Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání. ...

§ 14
(1) Nárok na dávku vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny v době pojištění.
(2) V případě souběhu pojištění se podmínky pro vznik nároku na dávku posuzují v každém pojištění samostatně. Je-li nárok na tutéž dávku, s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, současně z více pojištění, náleží dávka ze všech pojištění jen jednou.

§ 16
Pojištěnec nemá nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, otcovské a ošetřovného za dobu, po kterou
a) vykonává v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, práci nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost,
...

S pozdravem

Vaše Aperio
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Přivýdělek na rodičovské dovolené

14.11.2018

Dobrý den,
od r. 2007 jsem byla zaměstnána u jednoho zaměstnavatele. V r. 2014 jsem nastoupila na MD a následně RD, při které jsem svou původní pozici vykonávala na DPČ. Po narození 2. dítěte v r. 2015 jsem ale i tuto spolupráci musela ukončit s tím, že se v r. 2017 vrátím na svou původní pozici na HPP. V tomto období byla ale moje původní pracovní pozice přejmenována, resp. zrušena, výpověď jsem vzhledem k trvající RD neobdržela. Od r. 2017 pracuji opět na DPČ, avšak na zcela jiné pozici. RD mám nyní nahlášenou do 4 let věku dítěte, tj. do srpna 2019. Do té doby chci ukončit spolupráci na DPČ a nastoupit na HPP u jiného zaměstnavatele. Můžete mi prosím poradit, jakým způsobem mám pracovní poměr ukončit, abych měla nárok na odstupné?
Předem vám děkuji!

Dobrý den,

předně je třeba si říci, že pokud zaměstnanec začne vykonávat svoji původní pozici, má dojít k ukončení rodičovské dovolené (RD) a pokračování na původní pracovní smlouvu (např. s dodatkem upravujícím úvazek). Není však dle zákoníku práce možné, aby zaměstnanec vykonával stejný druh práce na další smlouvu. Není tedy dle zákona možné, abyste byla stále vedena na RD u Vaší původní pracovní smlouvy a zároveň aby Vám běžela DPČ na stejný druh práce. To jen pro informaci k úvodu Vašeho dotazu.

Abyste měla ze zákona nárok na odstupné, musí být Váš pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnavatele výpovědí, či musí být ukončen dohodou o ukončení pracovního poměru, z organizačních důvodů. Mezi organizační důvody patří rušení zaměstnavatele či jeho části, přemístění zaměstnavatele či nadbytečnost zaměstnance v důsledku organizační změny. Píšete, že Vaše původní pracovní pozice byla zrušena, pokud jste tedy nadbytečná v důsledku této organizační změny, náleží Vám odstupné. Zaměstnavatel Vám sice během RD, jež je ochrannou dobou, výpověď doručit nemůže, můžete však navrhnout ukončení prac. poměru z tohoto důvodu dohodou - tu je možné uzavřít i během RD. Pro nárok na odstupné je klíčové, aby byl v dohodě jako důvod ukončení uveden právě důvod nadbytečnosti dle § 52 písm. c) zákoníku práce.

Váš pracovněprávní vztah založený dohodou o pracovní činnosti (DPČ) nárok na odstupné ze zákona nezakládá. Navíc z Vašeho popisu situace nevyplývá, že byste na pozici vykonávané na DPČ byla nadbytečná. DPČ tedy můžete kdykoli ukončit ze své vlastní iniciativy či dohodou (viz zákoník práce níže).

Související ustanovení.

Výpověď daná zaměstnavatelem
§ 52
Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:
a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,
...

Odstupné
§ 67
(1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně
a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,
d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.
Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.
...
(4) Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

§ 77
Společné ustanovení
(1) Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně; jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci.
(2) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru; to však neplatí, pokud jde o
...
c) odstupné,
...
(4) Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit
a) dohodou smluvních stran ke sjednanému dni,
b) výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
c) okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.

§ 34b
...
(2) Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. U zaměstnavatele, jímž je stát, platí věta první jen tehdy, jedná-li se o výkon práce v téže organizační složce státu.

S pozdravem

Vaše Aperio
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: SVČ a RD

12.11.2018

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jak je to s živností při MD a RD. Při nástupu na MD jsem začala vyrábět korálky a prodávat je přes internetový portál. Prodej se týkal jen pár kusů, výdělěk tedy minimální. Zjistila jsem ale, že jakmile prodám více kusů než jeden, už se to bere jako soustavná činnost, na kterou je potřeba živnostenské oprávnění. Když si tedy živnost vyřídím, tak by mne zajímalo, jestli se do příjmu počítá i PPM a RP? A je pravda, že do určitého obratu není třeba dělat daňové přiznání, jen přiznat, že částka nebyla dosažena? A nakonec, jak se vypořádat s výdělkem, který jsem měla před tím, než si živnost vyřídím. Děkuji moc.

Dobrý den,
příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. Podmínkou nároku na rodičovský příspěvek je, že dítě mladší 2 let navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci. U dítěte, které dovršilo 2 roky věku, není docházka do zařízení omezena. Takže podnikat při rodičovském příspěvku můžete. Naopak po dobu nároku na rodičovský příspěvek máte určité výhody. Do určité výše příjmů nejste povinna odvádět pojistné na sociální pojištění a nejste povinna hradit minimální pojistné na zdravotní pojištění.

Nyní k jednotlivým pojištěním podrobněji.
Povinnosti OSVČ vůči okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ)

OSVČ je vůči správě sociálního zabezpečení zejména povinna:
• sdělit OSSZ zejména (znovu)zahájení, pozastavení a ukončení SVČ a případně další skutečnosti stanovené zákonem nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce,
• platit buď pojistné na sociální zabezpečení, nebo zálohy na pojistné a příslušný doplatek pojistného,
• předkládat Přehled o příjmech a výdajích.

Povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění v roce 2018

Pojistné na důchodové pojištění odvádí OSVČ, která v kalendářním roce:
• vykonávala hlavní SVČ,
• vykonávala vedlejší SVČ a přihlásila se dobrovolně k účasti na důchodovém pojištění,
• vykonávala vedlejší SVČ v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění.

Osoba vykonávající vedlejší SVČ je povinně účastna důchodového pojištění v případě, kdy její daňový základ dosáhl v roce 2018 rozhodné částky ve výši 71 950 Kč (za rok 2017 tato čáskta byla 67 756 Kč). Tato částka se sníží o jednu dvanáctinu (tj. o 5 996 Kč) za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vedlejší SVČ vykonávána.

Určení vyměřovacího základu a výše pojistného

Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného činí minimálně 50 % daňového základu, který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla SVČ vykonávána. OSVČ si může sama dobrovolně určit vyšší vyměřovací základ.

Minimální roční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající hlavní SVČ v roce 2018 činí 89 940 Kč.
OSVČ vedlejší je povinna hradit pojistné na sociální pojištění, pokud její daňový základ je vyšší než 71 950 Kč (tj. roční vyměřovací základ činí 35 976 Kč).

Sazba pojistného

Pojistné činí 29,2 % vyměřovacího základu (z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti).

Přehled o příjmech a výdajích

OSVČ je povinna každý rok předkládat OSSZ Přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, a to na předepsaném tiskopise, který je možné vyhledat na http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/osvc.htm. Na základě údajů v přehledu se stanovuje částka, kterou má OSVČ na pojistném za daný rok zaplatit. Uhrazené zálohy za toto období se zúčtují a vypočítá se výše doplatku či přeplatku za rok. Souběžně se stanoví výše záloh na pojistné na další kalendářní rok. Přehled se podává zpravidla do konce dubna. V případě zpracování daňového přiznání daňovým poradcem do konce července.

Povinnost hradit zálohy na pojistné
OSVČ hlavní
• OSVČ, která vykonává hlavní SVČ, je povinna hradit pojistné na důchodové pojištění vždy.
Výše záloh na pojistné na důchodové pojištění vychází z měsíčního vyměřovacího základu, který nemůže být nižší než měsíční vyměřovací základ vypočítaný přímo v tiskopisu Přehled o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok. Minimální výše zálohy měsíčně je 2 061 Kč a po podání Přehledu za rok 2017 se mění na 2 189 Kč. Alespoň minimální výši měsíční zálohy odvádí OSVČ, která v roce 2018 své podnikání jako OSVČ hlavní zahájila.

OSVČ vedlejší
• OSVČ, která vykonává vedlejší SVČ, hradí zálohy v roce 2018 na pojistné:
– dobrovolně, pokud se přihlásí k účasti na důchodovém pojištění na příslušný rok,
– povinně, když její dosažený daňový základ za rok 2018 založil účast na důchodovém pojištění (tj. je vyšší než rozhodná částka 71 950 Kč).
Více informací lze najít na
http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/platba-pojistneho/zalohy-na-pojistne-na-duchodove-pojisteni.htm

Příklad: OSVČ bude mít za rok 2018 příjem 240 000 Kč. Uplatní výdajový paušál ve výši 60 %. Její daňový základ bude tedy 96 000 Kč.
Pojistné na sociální pojištění (Psp) za rok 2018 u OSVČ:
Vzhledem k tomu, že její daňový základ (96 000 Kč) je vyšší než rozhodná částka 71 950 Kč, kdy OSVČ vedlejším vzniká povinnost odvádět pojistné na sociální pojištění, je OSVČ povinna zaplatit pojistné na sociální pojištění.
Psp = 96 000 × 0,5 × 0,292 = 14 016 Kč.
Výše pojistného za rok 2018, které musí zaplatit, činí 14 016 Kč.
Měsíční výši zálohy (Z) pro rok 2018 OSVČ vypočte tak, že výši pojistného za rok 2018 vydělí počtem měsíců, ve kterých v daném roce vykonávala samostatně výdělečnou činnost. V jejím případě se jedná o 12 měsíců.
Z = (Psp 2018 : 12) = (14 016 : 12) = 1 168 Kč
Měsíční záloha ve výši 1 168 Kč na rok 2018 bude poprvé placena od měsíce podání Přehledu za rok 2018.

Příklad: OSVČ vedlejší, avšak má nižší příjmy. Její příjem bude činit 100 000 Kč za rok. Výdaje uplatňuje rovněž paušálem ve výši 60 % příjmů. Výdaje činí 60 000 Kč (100 000 Kč × 0,6 = 60 000 Kč). Daňový základ činí 40 000 Kč (100 000 Kč – 60 000 Kč = 40 000 Kč).
Vzhledem k tomu, že její daňový základ (40 000 Kč) je nižší než částka, která je rozhodná pro OSVČ vedlejší (v roce 2018 činí 71 950 Kč Kč), kdy vzniká povinnost odvádět pojistné na s\ociální pojištění, nemusí OSVČ platit pojistné na sociální pojištění.

Splatnost záloh

Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, např. pojistné za leden 2018 je splatné od 1. do 20. 2. 2018 atd. Dnem platby je až den, kdy je platba připsána na správný účet.

Platba pojistného a dočasná pracovní neschopnost

OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského nebo PPM z nemocenského pojištění OSVČ. Kalendářním měsícem se v tomto případě rozumí i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.
OSVČ, která dosáhla maximálního vyměřovacího základu ze zaměstnání a tuto skutečnost OSSZ oznámí a doloží, není povinna od tohoto měsíce platit zálohy na pojistné, a to až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž OSVČ tohoto maximálního vyměřovacího základu dosáhla.

Zdravotní pojištění

Povinnosti OSVČ vůči zdravotní pojišťovně

Povinností OSVČ je především:
• oznámit písemně do 8 dnů zahájení, přerušení nebo ukončení SVČ,
• oznámit, zda je současně osobou, za niž platí zdravotní pojištění stát,
• platit zálohy na pojistné (mimo dále uvedené výjimky),
• doplatit rozdíl mezi zálohami a skutečnou výší pojistného, popř. zaplatit pojistné z vypočteného vyměřovacího základu,
• poskytnout zdravotní pojišťovně doklady potřebné při provádění kontroly.

Výše pojistného na zdravotní pojištění

Pojistné se stanovuje ve výši 13,5 % vyměřovacího základu. Vyměřovací základ činí 50 % z daňového základu.

Minimální měsíční záloha a splatnost pojistného na zdravotní pojištění 2018

Minimální měsíční záloha pro rok 2018 na pojistné je 2024 Kč, která se hradí poprvé za leden 2018 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2018). Tutéž zálohu odvádí OSVČ, která zahájí v roce 2018 SVČ. Splatnost záloh na pojistné je od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.

Výjimky z povinného odvodu z minimálního vyměřovacího základu

Minimální vyměřovací základ neplatí především pro OSVČ:
• celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku a tyto děti nenavštěvují předškolní zařízení déle než čtyři hodiny denně (v případě školních dětí družinu),
• za kterou je plátcem pojistného stát (tj. příjemce rodičovského příspěvku, osoby na mateřské a rodičovské dovolené apod.).

Tyto osoby nejsou povinny odvádět zálohy na pojistné na zdravotní pojištění v prvním roce SVČ. Výše jejich vyměřovacího základu pro odvod pojistného je „skutečný“ vyměřovací základ a od něj se odvíjejí i zálohy na zdravotní pojištění pro následující kalendářní rok. To platí pouze tehdy, jestliže výše uvedené skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc.
Osoba, která současně vedle SVČ je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, nemusí odvádět zálohy na pojistné na zdravotní pojištění vůbec.

Příklad: OSVČ bude mít v roce 2018 příjem 240 000 Kč. Uplatní výdajový paušál ve výši 60 %. Její daňový základ je tedy 96 000 Kč.
Pojistné na sociální pojištění (Pzp) za rok 2018 OSVČ činí:
Pzp = 96 000 × 0,5 x 0,135 = 6 480 Kč
Měsíční výši zálohy (Z) pro rok 2018 spočte OSVČ tak, že celkovou výši pojistného za celý rok 2018 vydělila počtem měsíců, ve kterých vykonávala samostatně výdělečnou činnost, v jejím případě 12 měsíců:
Z = (Pzp 2018 : 12) = (6 480 : 12) = 540 Kč
Měsíční záloha ve výši 540 Kč na rok 2018 bude poprvé placená od měsíce podání Přehledu za rok 2018.

Přehled o příjmech a výdajích

OSVČ je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu a o pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu.
Je-li úhrn zaplacených záloh vyšší než pojistné (vypočtené jako 13,5 % z vyměřovacího základu), jedná se o přeplatek pojistného. Přeplatek pojišťovna OSVČ vrátí.
Je-li úhrn zaplacených záloh nižší než pojistné (vypočtené jako 13,5 % z vyměřovacího základu), jedná se o nedoplatek pojistného. Doplatek rozdílu mezi skutečnou výší pojistného a zaplacenými zálohami je splatný vždy do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být podán pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích.

Na základě přehledu se též určí výše záloh na příští kalendářní rok. Měsíční záloha na pojistné pro OSVČ, pro kterou je SVČ hlavním zdrojem příjmů, se určí tak, že se pojistné za předchozí kalendářní rok dělí počtem měsíců, ve kterých byla SVČ vykonávána.
když příjmy (před odpočtem výdajů) z příležitostných činností nepřevýší třicet tisíc za rok, nemusíte je danit ani přiznávat. Když uvedenou hranici překročíte, musíte podat daňové přiznání a všechny příležitostné příjmy zdanit.

Informace

• Internetové stránky: www.cssz.cz, www.mpsv.cz, www.jakpodnikat.cz, www.podnikatel.cz, www.mpo.cz
• Zdravotní pojišťovny: www.vzp.cz, www.ozp.cz atd.

Právní úprava:
1. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
3. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
4. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
5. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
6. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

S pozdravem

Vaše Aperio
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

 
 

Přispějte na vznik Linky pro mámy a táty


Díky vám budeme moci poskytnout rodičům PRVNÍ POMOC v krizi
tak, aby se co nejméně dotkla jejich dětí.


 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2018 - ke stažení ve formátu PDF

APERIO kurzy pro rodiče

PEČUJETE O DĚTI NEBO PARTNERA S DUŠEVNÍMI PROBLÉMY?
Dodáme vám energii a pomůžeme vám vyrovnat se s vaší situací,
abyste mohli být rodině pevnou oporou.
Přihlaste se do programu Naberte dech!

Naberte dech

OBJEVTE DALŠÍ inspirativní APERIO KURZY pro rodiče ZDE

APERIO Průvodce porodnicemi

Vyberte si dobře porodnici pro vás a vaše miminko

APERIO Průvodce porodnicemi

Užitečné odkazy

saminadeti.cz
www.saminadeti.cz - tipy, odkazy a rady (nejen) pro sólo rodiče
profem.cz - pomoc obětem domácího a sexuálního násilí
vasevyzivne.cz - bezplatná právní pomoc při vymáhání výživného
Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2017 - nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy v roce 2017 - v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

Pomohlo vám APERIO?

Přispějte darem na náš účet, pomůžete tak spolu s námi dalším rodičům.
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333.
Odkaz na platební bránu najdete na donorské stránce. Děkujeme!

Nakupujte v internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z Vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí Vás to nic navíc. Děkujeme!
Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

APERIO v médiích

APERIO v Sama Doma. Co nabízíme pro rodiče v obtížné situaci?

Dokonalé Vánoce nejsou pohodové Vánoce, rozhovor s Eliškou Kodyšovou, psycholožkou a ředitelkou APERIA

Právnička Jana Seemanová v pořadu Sama doma, 1. března 2016.