Aperio

Online poradna pro rodiče, dotazy

Téma: Neplacené volno

14.08.2018

Dobrý den, dočerpala jsem rodičovský příspěvek a v září jsem měla nastoupit do práce. Se zaměstnavatelem jsem se domluvila, že nastoupím až v říjnu, z důvodu
zvykání dítěte ve školce a prodloužil mi rodičovskou dovolenou. Teď si jenom nejsem jistá, jestli se mám hlásit na ÚP a kdo za mě bude platit sociální a zdravotní pojištění. Děkuji za odpověď.

Dobrý den,
rodičovskou dovolenou může rodič čerpat pouze do věku 3 let věku dítěte. Nevím, kolik je Vašemu dítěti, je možné, že jste rodičovský příspěvek čerpala kratší dobu a zároveň i rodičovskou dovolenou. V tom případě si ji můžete prodloužit bez problémů.
V případě, že dítěti již byly 3roky a skončila jste s čerpáním RD, zaměstnavatel Vám může dát neplacené volno na smluvenou dobu. V tom případě je třeba dojít na svou zdravotní pojišťovnu a oznámit toto, že se staráte o dítě mladší 7let a stát za Vás i nadále bude platit zdravotní pojištění, jako když jste byla na RD.
Na ÚP se registrovat nemůžete, protože Váš pracovní poměr nebyl ukončen a stále trvá.

Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Zdenka Čurdová
Kategorie dotazu: Slaďování zaměstnání a rodinného života

Téma: Návrat do zaměstnání po RD, ukončení pracovního poměru

12.08.2018

Dobry den, prosim Vas o radu, dne 3.8. mi skoncila rodicovska dovolena a 6.8. jsem prisla opet do prace, kde mi zamestnavatel rekl, ze pro mne nema pozici a dava mi bud vypoved z orga duvodu vc odstupneho a nebo Dohodu o ukonceni jiz k 15.8. plus dorovnat vysi zakonneho odstupneho. Ve smloive mam uveden termin Pravdepodobna mzda. Je tento termin v poradku nebo jej nahradit cisly, pripadne z ceho se mi vypocitava zaklad pro vypocet nahrady mzdy pro odstupne, kdyz jsem na prekazkach? (Obavam se, aby se pro vypocet nepouzila rodicovsky prispevek, tak jak je to v pripade ze Dam vypoved jeste pred nastupem do zamestnani pred ukoncenim rodicovske). Velice Vam dekuji za radu!

Dobrý den,
průměrný výdělek např. pro výplatu odstupného se počítá s výdělku s předchozího kalendářního čtvrtletí, které předchází výplatě odstupného. V případě, jako je Váš, kdy zaměstnankyně neodpracuje v rozhodném období (kal. čtvrtletí) ani 21 dní, použije se na místo průměrného výdělku, tzv. pravděpodobný výdělek.
Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Výpočet Vašeho pravděpodobného výdělku by se měl alespoň rovnat Vašemu průměrnému výdělku naposled používanému pro pracovně právní účely, ale spíše by to měl být průměrný výdělek zaměstnance srovnatelného s Vámi.

Pokud dostanete výpověď, poběží od následujícího měsíce /září/ dvouměsíční výpovědní lhůta a pracovní poměr skončí posledního října. Během výpovědní lhůty budete doma na překážkách /protože pro Vás nemá zaměstnavatel práci/ a budete dostávat 100% mzdy. Pak máte nárok na 3 měsíční odstupné. Případná podpora v nezaměstnanosti se bude počítat z výdělku během výpovědní doby.
Pokud budete souhlasit s dohodou, pracovní poměr skončí dle Vašich informací 15.8. a dostanete 3 měsíční odstupné. Nevím, jak je řešena doba od 6. do 15.8. chodíte do práce? Máte za to výplatu? Proč pro Vás během této doby má zaměstnání, ale vrátit se nemůžete? Nebo jste na překážkách a placená průměrem?

Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Zdenka Čurdová
Kategorie dotazu: Slaďování zaměstnání a rodinného života

Téma: Diskriminace v zaměstnání

07.08.2018

Dobrý den,
dojíždím do zaměstnání a jedna cesta (jen tam) mi zabere téměř dvě hodiny. Z toho důvodu jsem měla se zaměstnavatelem před nástupem na mateřskou sjednán částečný úvazek a práci z domova (2 dny jsem jezdila do kanceláře na 8 hodina a 3 dny pracovala z domova 6 hodin).

Během mé mateřské se vyměnil generální ředitel, a když jsem se po 15 měsících vracela bylo mi sděleno, že práce z domova není povolena. Vzhledem k mému dojíždění a dvěma malým dětem (2 a 4 roky) ale prostě fyzicky nemohu dojíždět do kanceláře denně. Bohužel jsem práci z domova neměla před mateřskou sjednánu ve smlouvě (jen potvrzení e-mailem) a tak jsem tedy přistoupila na to, že budu dojíždět 3 dny na 9 hodina a můj pracovní úvazek se tak snížil na 67%. V důsledku toho se mi ale snížil i plat. Bohužel jsem hlavním živitelem rodiny a to, že se mi snížil plat dosti ovlivňuje náš rodinný rozpočet. Neměl mi zaměstnavatel dát stejné podmínky jako před nástupem na mateřskou a když mi nemohl nabídnout práci z domova, neměl mi zaručit alespoň stejné platové podmínky?

Nicméně jsem souhlasila se snížením mzdy, když mi bylo přislíbeno, že s novým fiskálním rokem se mi zvýší plat kvůli tomu, že mi byly přiděleny nové oblasti práce.
Bohužel, když k tomu došlo, bylo mi navýšení platu odmítnuto (přestože je v naší firmě standardem, že při přidělení nových úkolů se plat zvyšuje a všem ostatním kolegům (mužům) za nové úkoly byly platy zvýšeny. Zároveň mi při nástupu bylo řečeno, že práce navíc, nad můj úvazek, nebude považována za přesčasy a proplácena s příplatkem. Souhlasila jsem, protože vím, že je to v souladu se zákonem, ale zjistila jsem, že jiným kolegyním na obdobné pozici, se zkráceným úvazkem se stejná práce navíc proplácí i s příplatkem. Je to v pořádku?

Při mém 67%ním úvazku, jsme se dohodly na výplatě ve výši 75% mzdy odpovídající plnému úvazku, pan ředitel mi ale výpočet změnil a mzdu mi počítá stejně jako úvazek. A bez mého souhlasu mi firma začala vyplácet takto počítanou mzdu. Přesto, že je standardem, že ostatní zaměstnanci se zkráceným úvazkem mají mzdu o 8% vyšší než úvazek. Když jsem namítla, že nesouhlasím a poukázala na to, jak se standardně mzda ve firmě u zkrácených úvazků počítá, pan ředitel se ještě rozčílil, že se nesmím s ostatními srovnávat.

Přijde mi, že tyto přístupy ale narušují zásadu rovnosti v pracovních podmínkách. Pan ředitel mě jinak za práci velice chválí. Ale sám mi řekl, že pro něj jsou matky s malými dětmi problematickými zaměstnanci a nevím, jestli mě všemi těmito kroky "netrestá". Velice se mě to dotýká a mrzí mě to, protože jsem ve firmě již 13 let.

Můžete mi prosím říct, jestli jsou kroky pana ředitele legitimní a jestli mám případně nějakou možnost se bránit?

Moc děkuji.

Vážená paní.
Bohžel je problém,že jste se snížením mzdy souhlasila. V případě sporu by pak bylo důležité,jakou formoujste souhlasila a jakou formu měl příslib pozdějšího navýšení odměny. V případě sporu jde vždy o to co lze prokázat a jak.
Obecně je vyžadováno, aby bylo naplňováno právo na rovné zacházení ve vztahu zaměstnavatele ke všem svým zaměstnancům.

Je vyžadováno, aby bylo naplňováno právo na rovné zacházení ve vztahu zaměstnavatele ke svým zaměstnancům. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve svém ustanovení § 16 říká toto :

Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.

V pracovněprávních vztazích je tedy zakázána jakákoliv diskriminace.

Pojmy přímá diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci a případy, kdy je rozdílné zacházení přípustné, upravuje antidiskriminační zákon

Tedy platí, že zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně odměňování za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.
Například v zákoně 198/2009 sb. Antidiskriminačním zákoně je mimo jiné zakázána jakákoliv diskriminace např. z důvodů pohlaví, věku náboženství, smýšlení, či zdravotního stavu.

Právo rovného zacházení se dotýká v prvé řadě především rovného zacházení pro muže i ženy. Jak již ze znění výše uvedeného ustanovení vyplývá, rovnost pro ženy a muže se dotýká celé řady problémů v pracovním právu., včetně odměňování nebo možností postupu. To samé platí pro rovný přístup k osobám různého věku či zdravotního stavu atp.

Zásada rovnosti v odměňování pramení též z Listiny základních práv a svobod, která ve svém článku 28 stanoví, že zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci. Rovnost v odměňování pod pojem spravedlivé odměny spadá. Zaměstnancům, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty přísluší stejná odměna- mzda či plat. Zaměstnavatel Vás tedy nemůže jakkoli postihovat na odměně za práci jen proto, že jste rodič s malým dítětem- to by byla diskriminace na základě pohlaví a sociálního postavení.
Pokud Vám byly oproti jiným zaměstnancům sníženy tzv. „odměny „ tedy nenároková složka mzdy (čímž bude zaměstnavatel asi argumentovat, pokud se proti rozdílu v příjmu ohradíte), tak to zaměstnavatel také tak snadno udělat nemůže.
Nenároková složka mzdy je sice charakteristická právě tím, že má povahu pouze fakultativního plnění, tato složka se stane nárokovou složkou mzdy teprve v okamžiku, kdy zaměstnavatel rozhodne o jejím přiznání zaměstnanci. Zda zaměstnavatel a v jakém rozsahu takovéto rozhodnutí učiní, záleží na úvaze zaměstnavatele, ovšem i zde by měl být zaměstnavatel nestranný a objektivní.
Tedy nelze bez důvodu někomu nenárokovou složku přiznat a jinému ve stejné nebo srovnatelné situaci nikoli.
Pro rozdílné poskytování kterékoli složky mzdy, ať už nárokové či nenárokové, by měl být vždy dán nějaký jasný a hlavně věcný důvod. Za věcné hledisko odůvodňující rozdílnost mzdy lze obecně považovat např. výkon práce zaměstnancem v obtížnějších pracovních podmínkách, práce složitá anebo atypická, práce v atypickém rozvrhu pracovní doby oproti ostatním zaměstnancům, větší pracovní výkonnost některého zaměstnance.

Samozřejmě i již vzniklý nárok na mzdu (část mzdy) lze následně zcela nebo zčásti zrušit (odebrat, odejmout) , ale opět musí být dodržena zásada rovného odměňování.
Pokud Vaši kolegové a kolegyně bez malých dětí, konají práci s Vámi srovnatelnou a přesto mají nesrovnatelně vyšší nenárokovou složku platu- mohlo by se jednat nerovné (diskriminační) zacházení. Ve Vašem případě můžete namítat možnou diskriminaci z důvodu pohlaví.
Sama práce z domova nemůže být důvodem k nerovnému odměňování.
Jako osoba pečující o malé dítě máte nárok na vhodnou úpravu stanovené pracovní doby a zaměstnavatel Vám musí vyhovět nebrání li mu v tom vážné provozní důvody, přičemž prokázání oněch provozních důvodů je na zaměstnavateli – viz. §241 zákoníku práce.
O vhodnou úpravu pracovní doby si požádejte písemně.
Máte právo vědět ,proč nyní nelze pracovat na tzv. home office(když to doposud možné bylo), proč to bylo zakázáno, jaká změna podmínek vedla k tomuto zákazu, který potenciálně zhoršuje podmínky zaměstnanců kteří pečují o děti nebo o handicapované rodinné příslušníky (takový zákazsice může zaměstnavatel vydat nicméně tento zákaz může mít sám o sobě vysoký diskriminační potenciál- nepřímá diskriminace)
Pokud dojde v pracovněprávních vztazích k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení s pohlavími anebo s různými věkovými skupinami má zaměstnanec právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, aby byly odstraněny následky tohoto porušování a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Máte právo vědět, proč Vám byla nenároková složka (nebo jiná) složka odměny za práci snížena anebo proč ji máte diametrálně nižší než zaměstnanci konající srovnatelnou práci.
Ptejte se písemně.

Pokud by Vám to nebylo sděleno, ani na písemnou žádost, mohla byste obrátit se stížností na Inspektorát práce
www.suip.cz
Teoreticky by mohla přicházet v úvahu i žaloba Vás jakožto zaměstnankyně na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nerovné zacházení.
Čistě teoreticky by bylo možno podat na zaměstnavatele žalobu na plnění a požadovat dorovnání rozdílu ve výši odměn . Doporučuji však případné soudní řešení konzultovat s advokátem,specialistou na pracovní právo. Kontakty lze nalézt na webu www.cak.cz
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Kateřina Vítová
Kategorie dotazu: Slaďování zaměstnání a rodinného života

Téma: Ukončení pracovního poměru po RD, podpora v nezaměstnanosti, výplata RP

28.07.2018

Dobrý den,
mám 2 holčičky. Mladší dceři budou v květnu 2019 tři roky. Bude mi tedy končit Rodičovská. Do HPP se vracet nebudu. Přestěhovali jsme se a bylo by to velké dojíždění. Budu tedy dávat výpověď. V tuto chvíli mám živnost (přivýdělek, ne moc vysoký).
Co můžu v květnu 2019 udělat?
Jít na úřad práchttps://aperio.cz/admin/poradna/edit/43624e? Nebo si zažádat o Rodičovskou dovolenou na 4 roky? Jaké jsou podmínky?
Z čeho se vypočítává příspěvek z Úřadu práce? Musela bych zrušit živnost.
Při rodičovské dovolené 4 roky, můžu pobírat 0 Kč příspěvek? Ale nemusela bych rušit živnost.
Přikláním se k rodičovské dovolené (přes léto bych ráda byla ještě s holčičkami doma).
Už jsem psala jednou dotaz, jen toto bych ještě moc prosila dovysvětlit. Předchozí dotaz:http://www.aperio.cz/poradna/42227
Děkuji

Dobrý den,
rodičovskou dovolenou poskytuje zaměstnavatel maximálně do 3let věku dítěte, pokud bude chtít být po této době i nadále doma s dítětem, můžete zaměstnavatele požádat o neplacené volno, s tím ona však on nemusí souhlasit.
Jiná věc je rodičovský příspěvek, to je dávka státní sociální podpory a lze jí pobírat až do 4let věku dítěte, tedy i v době, kdy již nečerpáte rodičovskou dovolenou. Minimální vyplácená částka RP je 50Kč měsíčně.
V době, kdy pobíráte RP, je Vaše SVČ považována za vedlejší, proto je ideální rozložit si RP až do 4let věku dítěte, zvláště pro situaci, kdy by Váš pracovní poměr měl v 5/19 skončit. Pokud byste se chtěla registrovat na ÚP, musíte být připravená do zaměstnání nastoupit a mít tak zajištěnou péči o dcery. Také Vaší SVČ byste musela přerušit.
Pokud se na ÚP zaregistrujete po ukončení rodičovské dovolené, bude Vám náležet podpora pouze minimální. Minimální podpora v roce 2018 je první dva měsíce 4315 Kč měsíčně, další dva měsíce 3452 Kč měsíčně, zbývající měsíc/e 3164 Kč měsíčně.

Právní úprava:
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Zdenka Čurdová
Kategorie dotazu: Slaďování zaměstnání a rodinného života

Téma: Další výdělečná činnost

10.07.2018

Dobrý den, chtěla bych si upřesnit, podmínka: "zaměstnanci mohou vykonávat výdělečnou činnost u jiného zaměstnavatele, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem" platí i v případě, že bych pro jinou firmu pracovala na základě živnostenského oprávnění? Můj současný zaměstnavatel a firma, pro kterou bych během své RD chtěla pracovat, mají shodný předmět činnosti. Předem moc děkuji, JS

Dobrý den.
Právně závazný výklad zákona Vám může dát jen nezávislý soud. Nicméně převládající výklad, dle dostupných článků a publikací, je zhruba toto:
Zákaz jiné výdělečné činnosti bez předchozího souhlasu zaměstnavatele se vztahuje pouze na činnost, která je shodná s předmětem činnosti Vašeho stávajícího zaměstnavatele – nejde o to, jaký druh práce pro svého zaměstnavatele konáte, ale co je předmětem činnosti současného a nového potenciálního zaměstnavatele.
Pokud je předmětem činnosti vašeho zaměstnavatele např. poskytování daňového poradenství v neziskovém sektoru, nemůžete pracovat pro jiného zaměstnavatele, který poskytuje tyto služby, ani nemůžete v tomto oboru podnikat. Na druhou stranu nevadí, pokud budete současně zaměstnána jako mzdová účetní ve firmě distribuující léčiva. Vždy je tedy nutné porovnat předmět činnosti Vašeho současného zaměstnavatele a zaměstnavatele, u kterého byste chtěla zároveň pracovat.
Vždy musíte posuzovat nejen, jaký typ činnosti má zaměstnavatel v předmětu činnosti, ale i jaká je cílová skupina činnosti - tedy pro jaké klienty.
Pokud se činnosti zaměstnavatelů byť i jenom částečně překrývají, můžete další výdělečnou činnost vykonávat pouze za podmínky, že o tom svého současného zaměstnavatele předem informujete a zaměstnavatel Vám dá svůj souhlas a to v písemné formě.
Výše uvedené platí i pro případ vykonávání další výdělečné činnosti na ŽL.
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Kateřina Vítová
Kategorie dotazu: Slaďování zaměstnání a rodinného života

Téma: Péče o osobu blízkou

04.07.2018

Dobrý den,

v současné době jsem osobou pečující o osobu blízkou (o svoji matku) a se zaměstnavatelem jsem domluvená na neplaceném volnu. Chtěla bych požádat o radu, pokud bychom chtěli jet na dovolenou a mamku umístili po tu dobu do nějakého placeného zařízení s péčí, jak to bude s příspěvkem na péči? Bude na něj mít mamka nárok? A co potom já, budu muset platit zdravotní pojištění? A vlastně jak by to bylo i v případě, kdyby mamka byla hospitalizovaná v nemocnici? Jak by to opět bylo s příspěvkem na péči a mým zdravotním pojištěním? A vlastně i sociálním, byla by to náhradní doba?
Děkuji.

Dobrý den.
K otázce nároku na příspěvek na péči v době hospitalizace : Příspěvek by mamince z důvodu hospitalizace nebyl vyplácen v případě, jestliže by zdravotní péče v průběhu hospitalizace byla poskytována po celý kalendářní měsíc. Podmínka celého kalendářního měsíce není splněna, pokud k hospitalizaci došlo první den v kalendářním měsíci nebo k propuštění z tohoto zařízení došlo poslední den v kalendářním měsíci. Z uvedeného vyplývá, že pokud maminka bude hospitalizovaná třeba o 4.7. do 2. 8. tak by měla nárok na příspěvek na péči za měsíc červenec i srpen ,jelikož ani v jednom měsíci nestrávila celý měsíc v zařízení. Výše uvedené platí pro zdravotnická zařízení, u odlehčovacích služeb,platíte z příspěvku na péči ty odlehčovací služby, u pobytových odlehčovacích služeb, platíte samozřejmě bydlení a stravu. Čásky,které za odlehčovací služby mohou být poskytovatelem požadovány upravuje vyhl. 505/1995 sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách.
Přijetí maminky k hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení a propuštění z hospitalizace je třeba nahlásit příslušné krajské pobočce úřadu práce ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.
Odlehčovací služby jsou sociální služby dle zákona o sociálních službách (zák. č. 108/2006 sb.), tam obvykle poskytnete matce péči,tím že službu zajistíte a z příspěvku zaplatíte.
Nevím, jak vysoký má maminka příspěvek na péči. Příspěvek na péči by měl být přiznaný od II. stupně výše (což asi je), aby se Vám jako pečující osobně doba péče započítala jako náhradní doba pro důchodové účely. Pokud tomu tak je, je nutné, abyste na úřadu práce, který o příspěvku rozhodl, byla nahlášena jako pečující osoba. Na úřadě práce následně dostanete potvrzení o péči, které předáte Vaší zdravotní pojišťovně. Zdravotní pojištění bude za Vás hradit stát. Sociální pojištění po dobu péče neplatíte. Potvrzení o péči předáváte zpětně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, nejdéle však do 2 let po skončení péče. Předpokládám,že výše uvedené úkony na poli komunikace s úřaddem práce máte splněny.
Pokud chcete plánovanou hospitalizaci maminky ve zdravotnickém zařízení využít na dobu dovolené a potřebného odpočinku pečujících osob, kratší než jeden měsíc není to z hlediska nároku na příspěvek na péči problém- ten měsíc odpočinku může být i tak, že maminku předáte 1.8. a vyzvednete 31.8.- nárok na příspěvek na péči zůstane zachován,nesmíte však maminku nechat v nemocnici do 1.9.
Kodlehčovacím službám :
Ty jsou upraveny v § 44 zák. 108/2006 sb. o sociálních službách -dlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí; cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek.
Odlehčovací služba obsahuje tyto základní činnosti:
a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,
c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy,
d) poskytnutí ubytování v případě pobytové služby,
e) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,
f) sociálně terapeutické činnosti,
g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí,
h) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti.
Konkrétní detailní podmínky poskytování se mohou u různých poskytovatelů trošku lišit, ale rámcově musí služba poskytnout to,co je uvedeno výše- samozřejmě dle individuální situace a potřeb klienta.
Službu dle regionu,kde s maminkou bydlíte si můžete nalézt zde : http://iregistr.mpsv.cz/socreg/vitejte.fw.do;jsessionid=053DFA769B1AF808F7D7701196F86F95.node1?SUBSESSION_ID=1530698216870_1
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Kateřina Vítová
Kategorie dotazu: Slaďování zaměstnání a rodinného života

Téma: Pečovatelka a studium

02.07.2018

Dobrý den,
od února 2018 pracuji na 0,8 úvazek pro oblastní charitu jako pečovatelka. Od září 2018 budu nastupovat na střední zdravotnickou školu, jelikož chci vystudovat obor praktická sestra. Vzhledem k tomu, že maturitu již mám (jiný obor) a jsem dospělý student, školu budu navštěvovat 3 dny v týdnu St, Čt a Pá. Oslovila jsem zaměstnavatele (ne písemně), zda by bylo možné zkrátit můj pracovní úvazek na polovinu a pracovat 4 dny v týdnu Po, Út a víkend. Zaměstnavatel odmítl z provozních důvodů a na mé místo bude nastupovat nová pečovatelka na plný úvazek.
Při studiu pracovat musím, jsem matka samoživitelka 5ti letého dítěte. Proto nyní hledám nové zaměstnání. Absolvovala jsem první pohovor, ale zaměstnavatel nabízí buď práci na plný úvazek nebo na dohodu, na zkrácený úvazek prý nemá dotace. Mohu trvat na polovičním úvazku? Nechci přijít o benefity spojené s pracovním úvazkem.
Děkuji předem za odpověď.
K

Dobrý den.
Čistě teoreticky na zkrácený úvazek a úpravu pracovní doby nárok máte, ale nikoli z důvodu studia, ale z důvodu péče o malé dítě. Dle zákoníku práce, zák.262/2006 sb., § 241 odst. 2 platí: Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.
Požádejte zaměstnavatele o vhodnou úpravu pracovní doby, a to písemně. Pokud nevyhoví, bude muset prokázat ony vážné provozní důvody a obávám se, že argument o dotacích z tohoto pohledu neobstojí.
Můžete se, v případě, že Vám zaměstnavatel nebude ochoten bez relevantního důvodu vyhovět, obrátit na Inspektorát práce (www.suip.cz)
Z důvodu studia byste úpravu pracovní doby mohla žádat jen tehdy, pokud byste studovala pro potřeby zaměstnavatele, z jeho popudu - pak by se Vás týkala ust. § 231 a násl. Zákoníku práce týkající se zvyšování kvalifikace. Zaměstnavatel by s Vámi mohl uzavřít např. kvalifikační dohodu atp.
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Kateřina Vítová
Kategorie dotazu: Slaďování zaměstnání a rodinného života

Téma: Neplacené volno

19.06.2018

Dobry den,
je prosim mozne predlzit si rodicovsku dovolenku z 3 na 4 roky? aky je prosim najlepsi postup? Existuje nejaka lehota, dokedy to musim zamestnavatelovi oznamit?
Vysvetlim situaciu: momentalne som na materskej dovolenke a ta konci 20.1. 2016, ked dcera dovrsi vek troch rokov, existuje u nej podozrenie na autizmus, ktore sa nam potvrdi po vsetkych vysetreniach pravdepodobne okolo tretieho roku, takze pocitam s tym, ze nedokazem vcas zaistit asistenta v skolke, prip. skolku, ktora by ju s diagnozou vzala, kedze na autisticke skolky je dlhsia cakacia doba.
Dakujem,
S pozdravom

Dobrý den.
Rodičovská dovolená je institutem pracovního práva. Zaměstnavatel ji zaměstnankyni či zaměstnanci musí poskytnout v rozsahu, v jakém o ni požádá, nejvýše však do tří let věku dítěte. Po třetích narozeninách dítěte již nelze RD prodlužovat, ani ji čerpat. Po třetích narozeninách dcerky byste tedy měla nastoupit zpět do zaměstnání anebo si požádat o neplacené volno, které je však nenárokové a zaměstnavatel Vám jej poskytnout nemusí, je to na jeho uvážení, resp. na vaší vzájemné dohodě.
Neplacené volno z důvodu péče o dítě je obyčejem pracovního práva, v zákoníku práce tedy neplacené volno není nijak upraveno.
Požádejte o neplacené volno písemnou žádostí, zaslanou doporučeně nebo prostřednictvím datové schránky zaměstnavateli.
Žádost zašlete cca měsíc až dva před skončením Vaší rodičovské dovolené. Není to zákonem stanovená lhůta, berte to jako mé dporučení.
Žádost můžete formulovat takto:

ŽÁDOST O NEPLACENÉ VOLNO
Jméno a příjmení : …………………………………………
Žádám o poskytnutí neplaceného volna v době od ……………….. do ……………….. tj.
celkem …………. pracovních dnů
celkem …………. kalendářních dnů
Důvod péče o dítě :
Jméno a datum narození dítěte: ………………………………………………………….
Datum: …………………………..
Podpis : ……………………………..

Jen dovětek - pokud se u Vaší dcerky diagnoza potvrdí, věnujte prosím pozornost tomuto odkazu :http://www.aperio.cz/748/nebojujte-se-zakony-vyuzijte-je-ve-svuj-prospech
V příručce Nebojujte se zákony je i kapitola o dětech s postižením a dávkách pro tyto děti.
Mějte se hezky a držím palce.
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Kateřina Vítová
Kategorie dotazu: Slaďování zaměstnání a rodinného života

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

 

Benefiční odpoledne přineslo 40 000,-
pro APERIO poradnu


Díky vám poskytneme rodičům 5 000 minut právního poradenství navíc.

Nová příručka pro rodiče na rok 2018

NEBOJUJTE SE ZÁKONY - využijte je ve svůj prospěch 2018
Právo, sociální zabezpečení, psychologie
Ušetří vám peníze, čas i energii

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2018 - ke stažení ve formátu PDF

APERIO kurzy pro rodiče

NOVÉ ŠANCE v Praze a Olomouci pro rodiče v obtížné situaci
práce, výchova, komunikace, finance, osobní rozvoj
podzim 2018

Nové šance

OBJEVTE DALŠÍ inspirativní APERIO KURZY pro rodiče ZDE

APERIO Průvodce porodnicemi

Vyberte si dobře porodnici pro vás a vaše miminko

APERIO Průvodce porodnicemi

Užitečné odkazy

saminadeti.cz
www.saminadeti.cz - tipy, odkazy a rady (nejen) pro sólo rodiče
profem.cz - pomoc obětem domácího a sexuálního násilí
vasevyzivne.cz - bezplatná právní pomoc při vymáhání výživného
Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2017 - nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy v roce 2017 - v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

Pomohlo vám APERIO?

Přispějte darem na náš účet, pomůžete tak spolu s námi dalším rodičům.
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333.
Odkaz na platební bránu najdete na donorské stránce. Děkujeme!

Nakupujte v internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z Vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí Vás to nic navíc. Děkujeme!
Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

APERIO v médiích

APERIO v Sama Doma. Co nabízíme pro rodiče v obtížné situaci?

Dokonalé Vánoce nejsou pohodové Vánoce, rozhovor s Eliškou Kodyšovou, psycholožkou a ředitelkou APERIA

Právnička Jana Seemanová v pořadu Sama doma, 1. března 2016.