psychologická poradna

Dobrý den, můj dotaz se týká syndromu bílého pláště v těhotenství. Jsem v 37 tt a od střední školy díky hromadným prohlídkám tímto trpím, ale nebylo to nikdy tak hrozné jako poslední rok. To mě u obv. Dr. díky vysokému tlaku při měření tak vynervovala sestra, která mě několikrát během chvíle pořád přeměřovala před dalšími asi 3 lidmi a hned mi vypočetla vše co se mi může díky tomu stát, že mě tak rozhodila, že jsem z ordinace vylezla jako troska před zhroucením a od té doby reaguji na toto daleko hůře. Bohužel během těhu se měření tlaku nevyhnu, takže si to opravdu "vychutnávám" V poradně nebo v porodnici mi vyskočí díky stresu tlak klidně až na 170/100. Měla jsem doma holtra a tlak byl 120/75 a i teď ke konci těhu se pohybuje při měření doma kolem 130/80. Když mám jít ale k Dr. jsem už dopředu hrozně vynervená, šíleně mi buší srdce, mám úzkostí stažený hrudník a chytá mě při nafukování manžety panika, kdy bych nejradši buď utekla nebo omdlela. Za chvíli mě čeká porod a už dopředu se bojím né bolesti při porodu, ale právě měření tlaku a toho, že mě budou neustále pozorovat a možná nutit do cís. řezu kvůli tomu hroznýmu tlaku, což se prý dělá. Jinak těhu mám bezproblémové a všechna vyšetření mě i mimi jsou OK. Myslíte, že by bylo dobré nasadit nějaké psychofakmaka pro uklidnění teď před porodem nebo během něj, která by sklidnila tuto mojí fóbii? Trochu mě uklidňuje, že se mnou bude manžel, který mi přeci jen trochu dodává pocitu bezpečí. Děkuji za odpověď.

17.05.2008 | psychologická poradna | Odpověď »

psychologická poradna

Dobrý den, jsem ve 33 tt a bohužel mi musela být nasazena psychofarmaka, konkretně apo-citalopram. zatím 1/2 tablety. Chci se zeptat, jesti to nemůže mít nějaký negativní vliv na miminko a jestli můžu kojit. Jsem prvorodička a o kojení bych nechtěla být ochuzena. mockrát děkuji.

17.05.2008 | psychologická poradna | Odpověď »

psychologická poradna

Přeji hezký den. Přečetl jsem několik příspěvků v této ktegorii, ale zaznamenal jsem pouze dotazy budoucích maminek. Jsem 15 let ženatý, se ženou máme 2 holčičky (9 a 11 let) a nyní čekáme třetí - všechny více méně plánované. Toto třetí těhotenství, byť jsem se na něj jakožto na poslední (vzhledem k věku) těšil však proběhlo nejhůře. Máme měsíc do porodu a vůbec jsem si to neužil. Těšil jsem se, jak budu ženu hladit, laskat bříško, ... Místo toho jsem měl problém v práci, zaměstnání měnil, nyní si bududuji novou pozici, což stojí čas. Do toho všeho jsme se stěhovali, provádíme rekonstrukci bydlení a na rozdíl od své ženy nejsem příliš náročný, dobrý plánovač, detailista, ... Tato kombinace, spolu s mým "zájmem o sex" - prostě mě to baví víc než ženu, však značně narušuje naše soužití. Na rozdíl od partneů popisovaných v jiných článcích této rubriky nemám nic jiného než práci a rodinu. Nikam nechodím (hospoda, sport, koničky)- jen ráno do práce, večer z práce, cestou občas nákup (kdy stejně nekoupím všechto to, co bych měl), v průběhu dne nějaké zařizování okolo rekonstrukce ... Nejsem detailista ani dobrý plánovač a tak vždy na něco zapomenu, vyřídím jinak než by si žena představovala ... Mám pocit, že jsem tady (myslím jako na světě) úplně k ničemu, protože v podstatě nic neudělám dobře. Nemít děti, tak bych nejraději nebyl - ale nemůžu je tady nechat bez financí a navíc mne mají rády :o) Zkrátka - myslím si, že se snažím pro rodinu, ale žena je nespokojena, vždy je něco jinak, než by chtěla, očekávala, příla si ... Ona pak má pocit, že ona musí vše hlídat, vše leží na ní my ( já a děti) se jen "vezeme". Navíc jsem typ, který když má problém, tak se spíše uzavře, než by o tom mluvil - zejm. doma se svými blízkými - vy jste "cizí", tak se svěřuju ... A teď konečně k dotazu: chci si ověřit, byť s tím mám zkušenost již 2x, že před porodem je žena poněkud citlivější a negativně reaguje na možná "nebezpečí", na nejistotu. V poslední době se dosti hádáme - dohadujeme, dokonce mě obvinila, že ji nemám rád a nikdy jsem neměl ... A tak teď nevím, jestli jsem opravdu takový "šmejd", nebo je současná situace tak nějak zveličena blížícím se porodem - doufám že b) je správně - ale i tak mám obavy - co bude dál ... ? Snad ani nečekám odpověď - je to první zoufalé volání o pomoc, ale je mi moc smutno a nevím komu to říct ... Honza

07.05.2008 | psychologická poradna | Odpověď »

psychologická poradna

Dobrý den,
mám hrozný strach z bolesti při a po porodu. Když jsem měla bolestivou menstruaci, vydržela jsem bolesti jen hodinu a pak se "plazila" spocená bolestí (venku mrzlo) na pohotovost. Porod se mi prostě nezdá přirozený (protáhnout hlavičku dítěte mnohem menším otvorem) a na rozdíl od manžela (ten nerodí že), se mi zdá i krutý. Při vstupu do porodnice při návštěvě kamarádek mě přepadá panika, z lékařů mám všeobecně strach, protože jim po špatných zkušenostech nevěřím. Čtu-li příspěvky, že po porodu prostě šijí trhliny v pochvě (uvnitř) bez umrtvení (lokální prý nelze), příjde mi to jako středověké mučení. Dítě bych chtěla, ale tohle mě trápí. Odpověď mé matky, že to každá vydržela, mě opravdu neuklidnila. V rodině máme samé velké děti (nad 4 kg)a bojím se, že budu mít při "přirozeném" porodu navíc všechny negativní následky s tím spojené. Sestra byla přidušená, byl to klešťový porod. Pozn: Při řezání dásní (lékařka řekla až si vezmu brufen až na noc) jsem omdlela v MHD bolestí. Prostě o sobě vím, že jsem srab a že toho asi moc nevydržím. Na druhou stranu, jsem se zlomenou rukou šla k lékaři až za 3 dny, bolest prostě nebyla tak velká. Vím, že existují analgetika, ovšem moc jsem se s jejich používáním nesetkala (zkušenosti kamarádek) a epidurál kamarádkám zabral max na 1 hodinu, což se mi při průměrném trvání porodu 12 hodin, zdá docela málo.

05.05.2008 | psychologická poradna | Odpověď »

psychologická poradna

pro MUDr.Šroubkovou,
dobrý den paní doktorko, trpím generaliz.úzkost.poruchou a chtěla jsem se zeptat, že jsem ve 4.měsíci těhotenství začala znovu užívat 1/2tablety Serliftu. Chtěla bych vědět jak moc můžu tím ublížit miminku a zda-li vůbec takhle nízké dávky mají terapeutický účinek, nebo je to spíš sugesce, že když něco "beru,tak je mi lépe". Jak může být účinná spíše psychoterapie než braní léků? Předem děkuji za odpověď. Andrea N.

04.05.2008 | psychologická poradna | Odpověď »