Aperio

Online poradna pro rodiče, dotazy

Téma: Nárok na PPM, RP s cizím prvkem

20.07.2018

Dobrý den,
ráda bych Vás požádala o radu. Po 4 letech jsem skončila v zaměstnání (pracovní poměr byl rozvázán dohodou), v této době jsem zjistila, že jsem těhotná. Nástup na mateřskou mi vyjde v ochranné lhůtě 180 dní tudíž by mi měla být přiznána PPM. Můj dotaz zní, zda si budu moci určit délku vyplácení rodičovského příspěvku nebo tím, že jsem vlastně nyní vedena na ÚP mi bude automaticky vyplácen po maximální dobu tj. 4 roky?
Manžel se bude muset odstěhovat do zahraničí kvůli práci (EU), pokud bychom ale odešli tzn. ihned po porodu, tak mi tím asi zanikne nárok na PPM i na rodičovský příspěvek kvůli pobytu v jiné zemi? Předem děkuji.

Dobrý den,
v případě, že budete mít nárok na PPM, budete si moc zvolit výši rodičovského příspěvku dle svého denního vyměřovacího základu/popř. DVZ manžela, pokud bude vyšší/. Měsíční strop rodičovského příspěvku je v tuto chvíli rovný mateřské, jaká by se spočítala z příjmu. Nejvyšší možná měsíčně vyplácená částka rodičovského příspěvku může letos být 36 750 korun. Kalkulačku najdete např. na https://www.penize.cz/rodicovsky-prispevek/329958-rodicovsky-prispevek-2018-pravidla-zmeny-kalkulacky#rodicovska2018

Problém s výplatou RP může nastat, pokud jeden z rodičů bude výdělečně činný v některé zemi EU, pak se totiž výplata dávek řídí tzv. pravidly přednosti. Pravidla přednosti:
Většinou za vyplácení dávek odpovídá ta země, kde nárok vaší rodiny vyplývá ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti.
Vyplývá-li váš nárok na dávky ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti v obou uvažovaných zemích, je za poskytování dávek odpovědná ta země, v níž žijí vaše děti, pokud v ní zároveň také pracuje jeden z rodičů. V ostatních případech je odpovědná ta země, kde budou dávky nejvyšší.
Vyplývá-li váš nárok v obou zemích z vyplácení důchodu, je za vyplácení dávek odpovědná ta země, v níž žijí vaše děti, pokud v ní zároveň jeden z rodičů pobírá důchod. V ostatních případech je to ta země, kde máte pojištění nejdéle, nebo kde máte nejdéle bydliště.
Pokud váš nárok vyplývá ze skutečnosti, že v obou zemích máte bydliště, odpovídá za dávky ta země, kde žijí vaše děti.

Váš pracovní poměr v ČR skončil, výdělečně činný bude tedy pouze otec dítěte v zemi EU, tak za výplatu RP bude zodpovědná ta země, ve které bude pracovat. Z ČR Vám nárok na výplatu nevznikne.
S PPM to ale nemá nic společného, výplata PPM Vám bude náležet i v případě, že budete žít v zemi EU.

Právní úprava:
• Nařízení (ES) č. 883/2004 ve znění nařízení Evropské komise (EU) č. 1244/2010
• Prováděcí nařízení (ES) č. 987/2009 ve znění nařízení Evropské komise (EU) č. 1244/201

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Zdenka Čurdová
Kategorie dotazu: Peněžitá pomoc v mateřství

Téma: Rodičovský příspěvek - cizí prvek

20.07.2018

Dobry den,
Mam narok na rodicovsky prispevek v CR?
Pracuji v Nemecku a jsem tehotna (jsem pendler) a mam smlouvu na dobu neurcitou ,manzel pracuje v CR ma tez smlouvu na dobu neurcitou a oba i s dcerou bydlime v CR.PPM dostanu z Nemecka,ale s rodicovskym prispevkem mi to stale neni jasne.Dekuji za radu

Dobrý den,

pokud se v rodině vyskytuje zahraniční prvek (typicky výdělečná činnost v zahraničí), je třeba určit, která země bude příslušná k vyplácení rodinných dávek, mezi které spadá i rodičovský příspěvek (RP). Přednostně je k výplatě příslušná země, ve které probíhá výdělečná činnost, tedy kde je odváděno pojištění. Pokud je výdělečná činnost rodiny ve více zemích, je příslušná země, ve které žijí Vaše děti, pokud v ní alespoň jeden z rodičů pracuje.
Z popisu situace, jak ji popisujete, tedy vyplývá, že primárně příslušnou zemí bude ČR (výdělečná činnost otce dítěte a zároveň zde všichni máte skutečné bydliště). Sekundárně příslušnou zemí bude Německo a pokud rodinné dávky tam poskytované jsou vyšší než v ČR, mělo by Německo tento rozdíl doplatit.

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Kavková
Kategorie dotazu: Rodičovský příspěvek

Téma: Překážky v práci při uplatnění pružného rozvržení pracovní doby

20.07.2018

Dobrý den
Obracím se na Vás s dotazem týkající se nároku na volno při důležitých osobních překážkách v práci (nařízení vlády č. 590/2006 Sb.) a nároku na náhradu mzdy v případě celodenního doprovodu matky (příp. jiného rodinného příslušníka) k lékaři při pružné pracovní době (volitelná doba od 6. - 8. hod. a od 13. do 18. hod., pevná od 8. do 13.hod.). Můj zaměstnavatel započítává při doprovodu k lékaři nezbytnou dobu na lékařské ošetření ( max. 5 hod) i když si vyžádá doprovod k lékaři celodenní nepřítomnost v zaměstnání. Chtěla jsem se zeptat, zda postup zaměstnavatele při započítávání celodenního doprovodu matky k lékaři při pružné pracovní době v rozsahu 5 hodin je správný, jelikož jsem narazila na jiný právní názor, že při celodenním doprovodu k lékaři náleží náhrada mzdy v délce průměrné směny, protože i u pružné pracovní doby se celodenní překážky v práci platí v délce směny, nikoliv v délce základní pracovní doby stanovené při pružné pracovní době (viz § 85, odst. 6 zákoníku práce). Předem děkuji za odpověď.

Dobrý den, Vážená paní,
děkujeme za Váš dotaz do poradny.
Správně odkazujete na § 85 odst. 5 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, který zní takto:
㤠85
(5) Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní

a) při pracovní cestě zaměstnance,

b) při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven, nebo brání-li jejímu uplatnění provozní důvody, a v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu PODLE § 192 nebo dávky podle předpisů o nemocenském pojištění, a

c) v dalších případech určených zaměstnavatelem.

(6) V případech uvedených v odstavci 5 platí pro zaměstnance předem stanovené rozvržení týdenní pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit.
Jak je z textu § 85 odst. 5 písm. b) ZP patrno, jsou zde sice uvedeny důležité osobní překážky v práci, ALE JSOU TO DŮLEŽITÉ OSOBNÍ PŘEKÁŽKY V PRÁCI UVEDENÉ V § 192 ZP, což by byl případ VAŠÍ NEMOCI, KARANTÉNY, KDYBYSTE BYLA NA „NESCHOPENCE“ ……NEBO DÁVKY PODLE ZÁKONA O NEMOCeNSKÉM POJIŠTĚNÍ (NAPŘ. OŠETŘOVNÉ).

V ustanovení § 85 odst. 5 písm. c) ZP dává zákoník práce zaměstnavateli možnost, aby vyloučil použití režimu pružného rozvržení pracovní doby i v jiných případech; může tak učinit např. ve vnitřním předpise zaměstnavatele (pracovní řád, směrnice) nebo v kolektivní smlouvě nebo individuální dohodou se zaměstnancem.

Pokud Váš zaměstnavatel žádnou takovouto jinou úpravu nebo dohodu nemá, pak platí následující.

Doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení je sice také důležitou osobní překážkou v práci, ale ne podle ZP, ale jak jste správně uvedla dle nař. vl. č. 590/2006 Sb.; v tomto případě se režim pružného rozvržení pracovní doby uplatní (není-li jiná úprava zaměstnavatelem).

Tento postup ještě zákoník práce dále rozvádí. V § 97 odst. 1 stanoví, že "Překážky v práci na straně zaměstnance při pružném rozvržení pracovní doby se posuzují jako výkon práce jen v rozsahu, ve kterém zasáhly do základní pracovní doby; to neplatí v případě dočasné pracovní neschopnosti, kdy se zaměstnanci poskytuje náhrada mzdy nebo platu (§ 192)." a kromě toho též v některých dalších případech (viz výše). Toto pravidlo, avšak s výjimkami, obecně vylučuje, aby překážka v práci na straně zaměstnance byla do odpracované doby započtena ve větším rozsahu, než v rozsahu základní pracovní doby, nebo jinými slovy, překážka v práci na straně zaměstnance proto, s uvedenou výjimkou, zasahuje do pracovní doby jen v části stanovené zaměstnavatelem jako základní pracovní doba.

Další výjimky z obecného pravidla, že se překážka v práci započítává zaměstnanci do pracovní doby, jen pokud zasahuje do základní pracovní doby, stanoví zákoník práce v § 97 odst. 2, podle něhož "Při překážkách v práci na straně zaměstnance při pružném rozvržení pracovní doby, vymezených PŘESNOU DÉLKOU nezbytně nutné doby, po kterou přísluší zaměstnanci pracovní volno, Je tomu tak například podle:

- některých bodů přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, a to v případě vlastní svatby (2 dny) nebo úmrtí rodinného příslušníka, kdy zaměstnanci přísluší pracovní volno podle příbuzenského poměru k zemřelému (až 3 dny),

- zákoníku práce pro některé překážky v obecném zájmu, jakými jsou podle § 201 odst. 3 výkon veřejné funkce vedle plnění povinností vyplývajících z pracovního poměru [nejvýše 20 pracovních dnů (směn) v kalendářním roce], podle § 203 odst. 2 písm. f) přednášková činnost zaměstnance [nejvýše 12 směn (pracovních dnů) v kalendářním roce] nebo podle § 232, pokud jde o "studijní úlevy", kdy zaměstnanci přísluší například 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky, 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria, 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky a státní doktorské zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.

Nejde zde o takové typy překážek v práci, pro něž platí, že pracovní volno při nich zaměstnanci přísluší JEN PO NEZBYTNĚ NUTNOU DOBU POTŘEBNOU K PROVEDENÍ KONKRÉTNÍHO ÚKONU (například po dobu ošetření nebo vyšetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení, doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení, zpoždění hromadného dopravního prostředku); doba trvání takové překážky se, jak je uvedeno výše, započítává jen do základní pracovní doby.

SHRNUTÍ:
Překážky v práci při uplatnění pružného rozvržení pracovní doby

Překážky je pro tyto účely možné rozdělit do čtyř kategorií:

 překážky v práci na straně zaměstnance vymezené délkou nezbytně nutné doby [např. lékařské vyšetření, které nemohlo být provedeno mimo pracovní dobu, doprava manželky do zdravotnického zařízení a z něj v případě porodu, hledání nového zaměstnání před ukončením pracovního poměru výpovědí zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e)],

Takto vymezené překážky na straně zaměstnance jsou, s výjimkou dočasné pracovní neschopnosti, považovány za výkon práce pouze v takovém rozsahu, v němž zasahují do základní pracovní doby.
Pouze pokud je tedy překážka čerpána během základní pracovní doby, má zaměstnanec nárok na pracovní volno v dotčené části základní pracovní doby, případně na náhradu mzdy nebo platu, pokud to právní předpisy stanoví. Pokud tyto překážky (nebo jejich část) mají vliv jen na volitelnou část pracovní doby, nejsou považovány za výkon práce a případná náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci nepřísluší.

 dočasná pracovní neschopnost (má sice též charakter překážky na straně zaměstnance vymezené délkou nezbytně nutné doby, ale platí pro ni zvláštní pravidla (viz výše),

 překážky v práci na straně zaměstnance vymezené přesnou dobou (konkrétně stanovenou právním předpisem, není tam uvedeno slovo nejméně), po kterou má zaměstnanec nárok na pracovní volno, tj., den, dva dny, tři dny (např. svatba, smrt blízké osoby),

 překážky v práci na straně zaměstnavatele.

Chápu Vaši situaci, ale postup Vašeho zaměstnavatele není v rozporu se zákoníkem práce. Jak jsem již uvedla, jiná úprava či dohoda je možná.

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jitka Kocianová
Kategorie dotazu: Zaměstnání a podnikání rodičů

Téma: Neplacení výživného, přechod vyživovací povinnosti na prarodiče.

18.07.2018

Dobrý den, mám syna 2 roky v péči jeho otec mi zaplatil výživné pouze jednou a to za dva měsíce od soudu má určený 1500kc k rukou matky tedy mě a chtěla jsem se zeptat jak dlouho trvá vyřízení trestního oznámení který jsem podávala před čtyřmi měsíci? A pokud bych chtěla dát návrh k soudu aby matka otce mého syna platila za něj výživné kdo vše bude posuzovaný? Děkuji za odpověď

Dobrý den,
podle občanského zákoníku může vyživovací povinnost k dětem přejít na jejich prarodiče, případně i na předky vzdálenější, pokud rodiče nejsou schopni vyživovací povinnost k vlastním dětem plnit. Podle zákona vzniká prarodičům vyživovací povinnost pouze v případě, že rodiče nemohou svoji vyživovací povinnost splnit z objektivních důvodů. Pokud vyživovací povinnost neplní z jiných než zcela objektivních důvodů, např. že se vyhýbají práci, skrývají se a jejich pobyt není znám apod., vyživovací povinnost nepřechází. Jde tedy například o situaci, kdy rodič nemůže plnit svou vyživovací povinnost pro nějakou závažnou chorobu nebo mentální postižení, kdy je zcela vyloučeno, aby měl příjem a tím i možnost živit své dítě. Pro "pouhé" neplnění vyživovací povinnosti ze strany otce velmi pravděpodobně k přechodu vyživovací povinnosti na prarodiče nedojde.
Pro doplnění je třeba uvést, že v případě, že byste se rozhodla k podání návrhu na vymožení výživného od prarodičů, je nutné vás upozornit, že v tomto případě bude řízení o určení vyživovací povinnost zahájeno proti všem čtyřem prarodičům dítěte, tzn. nejen proti rodičům otce, ale i proti Vašim rodičům. Každému z prarodičů je pak vyživovací povinnost upravena samostatně a může dojít k situaci, že placení výživného bude uloženo pouze Vašim rodičům a rodičům otce dítěte stanovena vyživovací povinnost nebude. Také je nutno mít na zřeteli, že u výživného od prarodičů již neplatí zásada, že dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Zde bude bráno na zřetel již pouze hledisko nezbytných potřeb dítěte, tedy fakt, aby dítě vyloženě netrpělo nedostatkem.

Není nijak stanoveno, jak dlouho má trvat vyřízení trestního oznámení pro neplnění vyživovací povinnosti, nejde zde o nějaké vyřízení ve smyslu správního rozhodování, jde o činnost orgánů činných v trestním řízení a jde pravděpodobně o vyšetřování a o rozhodování, zda bude sděleno obvinění či nikoliv.
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Kateřina Štěpánková
Kategorie dotazu: Rodinné právo

Téma: Přerušení výpovědní doby

18.07.2018

Dobrý den,
Ráda bych se na Vás obrátila s prosbou o radu. Snažíme se s přítelem o miminko (docházíme do IVF centra), ale těhotná ještě nejsem. V práci jsem dostala výpověď pro nadbytečnost a pracovní poměr mi končí 31.8. V současném zaměstnání jsem od 1.11.2016. Když by se mi podařilo na začátku srpna 2018 otěhotnět, byla by tím výpověď pozastavena? Těhotenský test bych stihla udělat ještě v srpnu, ale ultrazvukové vyšetření by bylo až v září, tedy po skončení výpovědní lhůty.
Pak jsem se chtěla zeptat, zda správně rozumím zákonu – když otěhotním až v září či později a budu zaměstnaná u nového zaměstnavatele, bude ochranná lhůta pouze tak dlouhá, jak dlouho budu u nového zaměstnavatele? Ptám se pro případ, že by mě propustili ve zkušební době.
Moc děkuji a přeji příjemný den.

Dobrý den,
pro případné pozastavení výpovědní doby při výpovědi ze strany zaměstnavatele je podstatné, kdy započalo těhotenství, nerozhodně na tom, zda jste o něm při skončení pracovního poměru věděla nebo nevěděla. Počátek těhotenství v takovém konfliktním případě určuje ošetřující lékař. Jestliže tedy určí den počátku těhotenství kdykoliv do konce srpna, Vy to oznámíte zaměstnavateli a od toho dne se bude považovat výpovědní doba za přerušenou.
Pokud byste otěhotněla až po skončení tohoto pracovního poměru, pak opravdu platí, že by ochranná lhůta byla jen tak dlouhá, jak dlouho by tento nový pracovní poměr trval. Žádný zákon však nenutí zaměstnankyni své rané těhotenství hlásit, vyjma případu, kdy by vykonávala práci s těhotenstvím neslučitelnou.
Hezký den.

Autor(ka) odpovědi: Kateřina Štěpánková
Kategorie dotazu: Peněžitá pomoc v mateřství

Téma: Změna výše rodičovského příspěvku

18.07.2018

Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem, který se týká nastavení výše rodičovského příspěvku. Příspěvek začnu pobírat od srpna a ráda bych si ho nastavila v nejvyšší možné výši, tím bych ho vybrala za 12 měsíců (již jsem to zadala do kalkulačky a zjistila, o kolik peněz se jedná). Je to z důvodu, že bychom s manželem chtěli mít brzy druhé dítě. Zároveň, pokud ale ještě za rok nebudu těhotná, chtěla bych, aby mi stát stále proplácel zdravotní a sociální pojištění. Jak to mohu nejlépe udělat s nastavením výše rodičovského příspěvku? Mohu zadat nejvyšší možnou výši nyní a např. v posledním měsíci před vypršením příspěvku změnit částku a zbývající peníze rozložit a nechat si vyplácet nejnižší možnou čásku? A jaká je nejnižší možná částka, kterou mohu pobírat? Předem moc děkuji za odpověď.
S přáním hezkého dne,

Dobrý den,
měnit výši rodičovského příspěvku lze každé tři měsíce, takže v tomto žádný problém není. Stejně tak ale není problém v tom, že bude vždy existovat nějaký důvod, proč budete státním pojištěncem zdravotního pojištění. Předpokládám, že Váš pracovní poměr trvá a že čerpáte rodičovskou dovolenou. To je v současné době důvod, proč jste státním pojištěncem. Rodičovský příspěvek a rodičovská dovolená spolu vlastně nijak nesouvisí a proto můžete být až do tří let věku dítěte na rodičovské dovolené a rodičovský příspěvek již nečerpat. Můžete si požádat o kratší rodičovskou dovolenou a, pokud nebudete těhotná, požádat si opětovně a zaměstnavatel musí až do tří let vždy vyhovět. Pokud byste zaměstnaná nebyla, musela byste jen po dočerpání rodičovského příspěvku oznámit zdravotní pojišťovně, že jste rodič pečující o dítě do sedmi let věku a z tohoto důvodu byste byla opět státním pojištěncem zdravotního pojištění.
Sociální pojištění je odváděno ze mzdy, takže v době, kdy mzda není, neodvádí se ani sociální pojištění, ale doba péče o dítě do čtyř let věku se pro důchodové nároky považuje za náhradní dobu pojištění.
Hezký den.

Autor(ka) odpovědi: Kateřina Štěpánková
Kategorie dotazu: Rodičovský příspěvek

Téma: Dovolená se proplácí jen při skončení pracovního poměru

18.07.2018

Dobrý den,

mám dotaz ohledně čerpání respektive proplacení řádné dovolené, na kterou vznikne nárok na rodičovské dovolené.

Na rodičovskou dovolenou jsem nastoupila v lednu 2018, do zaměstnání se budu vracet v červenci 2019, ve dvou letech věku dítěte. Řádnou dovolenou z roku 2017 mám celou vyčerpanou. Pokud se nemýlím, mám nárok i na dovolenou za rok 2018 a část roku 2019, po kterou budu na mateřské dovolené, pouze se krátí.

Jakým způsobem je ošetřeno čerpání této dovolené? Mohu zaměstnavatele pořádat o její proplacení již teď (mám namysli pouze dovolenou např za rok 2018) nebo si jí musím vybrat až po návratu z rodičovské?

Po kontaktování účetní mého zaměstnavatele jsem se dozvěděla, že na žádnou dovolenou nárok nemám. Jaká je tedy realita?

Dobrý den, Vážená paní,

děkujeme za Váš dotaz do poradny.

Vašemu dotazu rozumím tak, že jste nejdříve v roce 2017 čerpala mateřskou dovolenou a od ledna 2018 čerpáte rodičovskou dovolenou (ne mateřskou dovolenou; to je rozdíl). Dovolenou za rok 2017 jste si zřejmě vyčerpala v roce 2017 před nástupem na mateřskou dovolenou.

V takovémto případě Vám skutečně nárok na dovolenou v roce 2018 nevznikne.

Nárok na dovolenou za kalendářní rok vznikne zaměstnanci když v tom daném kalendářním roce odpracuje alespoň 60 pracovních dní (směn). Pro účely čerpání dovolené se za výkon práce považuje mateřské dovolená (ne ale rodičovská dovolená) a dovolená samotná.

Dovolená se proplácí jedině v případě ukončení pracovního poměru; jinak se skutečně čerpá.

Právní předpis: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Informace: příručka naší poradny APERIO: “Nebojujte se zákony” na našem webu.

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jitka Kocianová
Kategorie dotazu: Zaměstnání a podnikání rodičů

Téma: Nevhodné chování otce

18.07.2018

Dobrý den,
mám následující problém: Mám s bývalým přítelem dceru Sáru, nežijeme ve spol.domácnosti, soud ji svěřil do mé péče, v rozsudku je Dohoda, kdy čas není stanoven, je tam zakotveno pouze placení výživného-neplatí od března-rozjíždím soudní spor o zanedbávání povinné výživy.
Můj současný přítel mi dal k narozeninám dárek dovolenou v Egyptu. Poslední týden v červnu jsme odletěli. Po úvahách spojených s cestováním do této země – velká vedra, jiný tlak, podnebí, strava a agresivní slunce – jsme se shodli, že Sáru necháme doma s babičkou, která se o ni postará. Otci jsem sdělila, že jedeme na týden pryč, avšak pro klid mé mamky, aby ji neotravoval, jsem mu neřekla, že Sára zůstane doma. Dozvěděl se to ihned po našem návratu, avšak jednou se stalo, že mamku obtěžoval u známé na zahradě a chtěl si s malou hrát. Co však následovalo při posledním styku v den, kdy se to dozvěděl, Vám chci sdělit.
Řekla jsem mu, že si nepřeji, aby sledoval mou mamku, kdy je s kočárkem a kdy ne, že mamka nemá s naší dohodou nic společného a že bez mého vědomí s malou být nemůže. Odvětil mi, že cituji: „A mám se z tebe po*rat?“ Další konverzace byla stejného ražení, nerespektoval žádné zásady slušného chování a zatímco nesl dceru, mě nazýval „placenou ku*vou“. Došli jsme na venkovní restauraci, kde si objednal pivo a po chvíli, když Sára ukazovala na sklenici, dával jí ho pít. Opět jsem mu slušně řekla, že ta sklenice je z tenkého skla a že malá do ní kouše, že ještě neumí pít, ať jí to nedává pít, neuposlechl a stále mi nadával, jako viz. výše. Po třetím apelování jsem řekla, že jestli ji ještě jednou dá napít z toho skla, jdeme okamžitě domů, exnul zbytek piva, vzal malou a šel pryč, aniž by mi cokoliv řekl. Skoro jsem za nimi běžela s kočárkem. Po chvíli se situace vyostřila natolik, že jsem ztratila trpělivost a posléze dostala i strach. Otec malou po hodině nošení dal do kočárku a dal jí svůj mobil na hraní, načež si ho začala dávat do pusy. Rychle jsem jí ho vyndala, že to není hračka pro děti, že jsou tam bacily a vhodila jsem jej k jejím nohám v kočárku, aby na něj nedosáhla. Tehdy ztratil nervy a začal po mě řvát, abych mu nesahala na jeho věci. Řekla jsem „tak jí to nemáš dávat“. Opravdu to byla přehnaná reakce z jeho strany, začal po mě na ulici ječet, že jsem ku*va a vyčítat, že si jedu do Egypta a děcko nechám doma atd....
Sebrala jsem se a zrychlila směrem domů, nenechám po sobě řvát a nadávat na veřejnosti před svým dítětem, neměl žádné právo se takto ke mně chovat. V tu chvíli křičel ať zastavím, že má mít ještě 15 minut, že si chce vzít svoje věci a rozloučit se s malou. Zastavila jsem tedy ,aby si vzal věci. Jen co si je vzal, chytil rukojeť kočárku a začal se se mnou uprostřed silnice přetahovat o malou. Byly tam dvě holky, asi kolem 15ti let, puberťačky, smály se nám, bohužel jsem je neznala, aby mi to dosvědčily. Křičela jsem, ať mě pustí, byla jsem úplně rozklepaná a měla strach o sebe i o malou. Malá samozřejmě plakala. On házel vinu na mě, že „vidíš co děláš, jaké stresy ji děláš?!“
Pustil rukojeť a postavil se před kočárek, abych nemohla pokračovat v cestě. Bránil mi až do chvíle, kdy jsem mu řekla větu: „tímhle mi jen nahráváš“ - pak přestal. Rychlým krokem jsem spěchala domů a doma jsem se asi půl hodinu uklidňovala, byla jsem psychicky opravdu rozrušená, v noci jsem nemohla spát a malá spala taky špatně. Nevím, jestli miminka přejímají energii od matek, nebo jsou i tak dost vnímavé na okolí, ale bylo to hrozné.
Z jeho chování je zřejmé, že mu vůbec nejde o dobro malé, když ji opakovaně ohrožoval (sklenice s pivem, uprostřed cesty se kdykoliv zastavil a začal se fotit selfie na mobil ikdyž slyšel, že se blíží auto), ale že mu jde o to, mě naštvat, dělá neustále naschvály a vydírá, volal na mě, že přijde s policií a s OSPODem.
Celou situaci jsem byla nahlásit na PČR jako přestupek proti občanskému soužití. Co nevím je, jak se zachovat k otci, až doposud ji pravidelně vídal 2x týdně, od nynějška se bojím vycházet z domu, kde na mě narazí a zda-li se to nebude opakovat. Nebere vůbec moje žádosti, dělá opak toho, co řeknu a odvětí jen to, že se ze mě nepo*ere. Za těchto okolností bych nejraději styk odpírala, avšak do budoucna si nechci nijak soudně ublížit.
Předem děkuji za Vaše rady.

Dobrý den, Vážená paní,

děkujeme za Váš dotaz.

Váš dotaz má rovinu právní a rovinu psychologickou.

Po stránce právní by možná stálo za zvážení dohodu o úpravě styku s dítětem více konkretizovat.

V otázce vymáhání výživného bych se spíše přimlouvala za to, abyste spíše řešila skutečně vymáhání výživného nikoliv podání trestního oznámení na zanedbání povinné výživy (již tak nedobré vztahy s otcem dítěte to ještě víc naruší a kýžený efekt to nemá). S vymáháním výživného Vám mohou pomoci např. zde: www.vasevyzivne.cz.

Co se týká jednání otce dítěte, bych doporučila učinit oznámení na OSPOD (a to každé takovéto chování).

Jak se bránit nebo jak reagovat na neadekvátní jednání otce dítěte Vám poradí naše psycholožka, když vložíte dotaz i s mojí odpovědí znovu do poradny a hned v úvodu uvedete, že je to dotaz pro paní Šárku Faltovou.

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jitka Kocianová
Kategorie dotazu: Rodinné právo

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

 

Benefiční odpoledne přineslo 40 000,-
pro APERIO poradnu


Díky vám poskytneme rodičům 5 000 minut právního poradenství navíc.

Nová příručka pro rodiče na rok 2018

NEBOJUJTE SE ZÁKONY - využijte je ve svůj prospěch 2018
Právo, sociální zabezpečení, psychologie
Ušetří vám peníze, čas i energii

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2018 - ke stažení ve formátu PDF

APERIO kurzy pro rodiče

NOVÉ ŠANCE v Praze a Olomouci pro rodiče v obtížné situaci
práce, výchova, komunikace, finance, osobní rozvoj
podzim 2018

Nové šance

OBJEVTE DALŠÍ inspirativní APERIO KURZY pro rodiče ZDE

APERIO Průvodce porodnicemi

Vyberte si dobře porodnici pro vás a vaše miminko

APERIO Průvodce porodnicemi

Užitečné odkazy

saminadeti.cz
www.saminadeti.cz - tipy, odkazy a rady (nejen) pro sólo rodiče
profem.cz - pomoc obětem domácího a sexuálního násilí
vasevyzivne.cz - bezplatná právní pomoc při vymáhání výživného
Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2017 - nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy v roce 2017 - v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

Pomohlo vám APERIO?

Přispějte darem na náš účet, pomůžete tak spolu s námi dalším rodičům.
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333.
Odkaz na platební bránu najdete na donorské stránce. Děkujeme!

Nakupujte v internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z Vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí Vás to nic navíc. Děkujeme!
Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

APERIO v médiích

APERIO v Sama Doma. Co nabízíme pro rodiče v obtížné situaci?

Dokonalé Vánoce nejsou pohodové Vánoce, rozhovor s Eliškou Kodyšovou, psycholožkou a ředitelkou APERIA

Právnička Jana Seemanová v pořadu Sama doma, 1. března 2016.