Aperio

Online poradna pro rodiče, dotazy

Téma: Styk s prarodiči

17.10.2017

Dobrý den, přítelkyně mi zakazuje vozit naši společnou dceru k mým rodičům. Včera jsem ji tam vzal, bez jejího vědomí, jelikož měla malá třetí narozeniny. Dnes už mi ji odmítá dát i na hodinu ven. má na to právo, když jsem její otec?

Dobrý den.
Zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, zakotvuje právo dětí stýkat se s blízkými příbuznými, tedy i s prarodiči, a to pokud k nim mají citový vztah a nedostatek styku by pro ně znamenal újmu.Matce byste měl říct,kde s dcerkou budete,ale ona nemá právo Vám cestu k babičce zakázat.
Jste otec dítěte a jako otec samozřejmě máte právo umožnit Vaší dcerce styk s jejími prarodiči, je to dokonce Vaše povinnost, jelikož jde o zájem a právo dítěte. Pokud by Vám v tom partnerka bránila a Vy z toho důvodu přestal styk dítěte s prarodiči umožňovat, mají Vaši rodiče možnost domáhat se styku s vnučkou i soudní cestou. Je to sice krajní řešení, ale ta možnost tu je.
A pokud by prarodiče návrh podali, lze předpokládat, že soud nějaký styk určí. Jako otec máte navíc stejná práva vůči dítěti jako matka, partnerka Vám tedy nemůže svévolně a bez důvodu zakazovat vzít dceru ven či k prarodičům.
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Kateřina Vítová
Kategorie dotazu: Rodinné právo

Téma: Rodičovský příspěvek a školka

17.10.2017

Dobrý den, chtěla bych se zeptat : Od jara příštího roku bych chtěla dávat dceru ( nyní má necelé dva roky) do městských jeslí, popřípadě do nějaké soukromé miniškoličky, ale jenom na půl dne ať si zvyká na kolektiv, na kolik hodin měsíčně ji můžu do takového zařízení umístit, RD mi končí 25. 11. 2018, rodičovský příspěvek mám nastavený do tří let dítěte. Děkuji mockrát.

Dobrý den.
Pro účely nároku na rodičovský příspěvek se u dětí starších než dva roky se docházka v předškolním zařízení nesleduje. Tedy Vaše dítě může chodit do MŠ i celodenně, pokud bude starší než dva roky věku, budete mít zachován nárok na rodičovský příspěvek až do tří let věku dcerky, tak jak jste si jej nastavila.
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Kateřina Vítová
Kategorie dotazu: Slaďování zaměstnání a rodinného života

Téma: VBA2C

17.10.2017

Dobry den.
Nase miminko jsem porodila v 36. tydnu , s.c. kvuli castecne odloucene placente. Asi tri tydny jsem opakovane krvacela. V nemocnici nenasli pro krvaceni zadny zjevny duvod. Az kdyz byl videt hematom pod placentou, rekli , ze je treba s.c. A to nejlepe hned. Aby se neodloucila cela placenta a miminko neumrelo. Jedina dalsi moznost byla cekat, ale s tim, ze se placenta vlastne kdykoliv muze odloucit cela. Za te situace jsme logicky souhladila s sc , i kdyz jsem stala hodne o to , rodit prirozene. Udelala jsem dobre? Je mozne, jeste rodit normalne , i kdyz mam za sebou uz druhy sc? Mezi nimi jsem rodila naseho druhorozeneho prirozene.Dekuji za odpoved.

Dobrý den.
Ke správnosti a opodstatněnosti rozhodnutí ohledně Vašeho zatím posledního porodu se nemohu vyjadřovat, mimo jiné proto, že nemám dostatek informací.
K otázce vaginálního porodu:
I po dvou císařských řezech je vaginální porod možný(angl. zkratka VBA2C), pokud jej preferujete, ve Vašem případě je dokonce dobrá šance porodit vaginálně, jelikož mezi sekcemi jste již jednou přirozeně porodila.
Císařský řez samozřejmě můžete odmítnout a to i tehdy pokud jste prodělala již dva předcházející císařské řezy nebo i po ruptuře dělohy. Naopak zdravotníci by Vám neměli sekci vnucovat. Měli by Vám nabídnout veškeré alternativy vedení porodu včetně vaginálního. Jelikož o způsobu vedení porodu rozhodujete Vy nikoli zdravotníci,ti Vám mají pouze nabídnout jaké jsou možnosti a vysvětlit Vám a to nezaujatě. Měli by Vám vysvětlit rizika ale i plusy možných alternativ,císařský řez Vám tedy mohou doporučit,nikoli však přikázat, konečné rozhodnutí je na Vás.
Rodička je li při vědomí ,musí veškeré úkony v oblasti zdravotní péče odsouhlasit. Přestože je porod přirozený jev,v jeho průběhu se však dají předpokládat i zásahy do tělesné integrity klientky , proto se i na porod vztahuje požadavek a pravidla informovaného souhlasu. Dospělá osoba způsobilá k právním úkonům tedy má právo odmítnout jakýkoli zákrok. Výjimky stanovené v zákoně se případy plánované sekce nevztahují .
Dokonce i pokud tím ohrozí život svůj nebo život dítěte (dítě je až do narození součástí těla matky) může žena císařský řez odmítat. Pokud by Vám byl proveden císařský řez bez Vašeho souhlasu,nebo byl Vámi daný souhlas získán zmanipulováním informací,nebo zamlčením informací ze strany zdravotníků a toto by se Vám podařilo prokázat,pak by šlo o neoprávněný zásah do Vaší tělesné integrity.Riziko ruptury dělohy po 1 sekci je cca 0.2 procenta po opakovaných sekcích a po prodělané ruptuře je okolo 0.9 procenta až 1.1 procenta , to je co jsem si tak sama našla načetla a spočítala. Oficiální statistika v ČR asi neexistuje, člověk se musí pídit.
Něco lze najít např . na www. uzis.cz v publikaci rodička novorozenec, naleznete zde: http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/rodicka-novorozenec
https://www.facebook.com/notes/jemn%C3%A9-zrozen%C3%AD-hypnoporod-v-%C4%8Dr/vbac-d%C4%9Bl%C3%A1n%C3%AD-z-kom%C3%A1ra-velblouda/551435971593133
http://www.cochrane.org/
http://www.hencigoer.com/
www.iham.cz
www.ferovanemocnice.cz
http://www.caesarean.org.uk/
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Kateřina Vítová
Kategorie dotazu: Zdravotní péče v těhotenství a mateřství

Téma: Rozvázání pracovního poměru

17.10.2017

Dobrý den,
chtěla jsem se ještě zeptat na následující, zjistila jsem, že má dcera (těhotná) v pracovní smlouvě má napsáno, že při výkonu své práce je podřízena jednateli X s.r.o. ( Toto s.r.o. bude končit),zjistila jsem, že nejde o organizační změny, ale o změnu nadřízeného, resp. " vedoucího". Měl by se udělat dodatek ke smlouvě, kde bude jasné komu je podřízena? Může s tímto dodatkem nesouhlasit a co to pro ni znamená, má nějaká práva jako těhotná?( ochranná lhůta). Pokud by pokračovala a podléhala někomu jinému, co to pro ni znamená? Na co si má dát pozor. Místo výkonu je Praha , doposud chodila na jedno místo, kde práci vykonávala.

Dále se chci zeptat, pokud podepsala Dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty- může od této smlouvy odstoupit např. podle §256, z důvodu toho, že bude odcházet na PPP (termín porodu 12.3.2018) a nemůže ovlivnit podmínky pro zajištění ochrany jí svěřených věcí nebo např. proto, že nikdy nebyla na kase a nepřebírala a nepodepisoval převzetí zboží, vše bylo přebíráno a fakturováno přes X s.r.o. I když jednou z náplní práce dcery je prodej zboží a doplňku XY. pokud je mi známo hmotnou zodpovědnost měli 1-2 lidi na kase.

Pokud X s.r.o. končí ,dejme tomu k 31.10., měla by trvat na provedení inventury a jakou formou o ni požádat? Do kdy?

Při práci dcera stojí, má nárok např. na odpočinek v sedě a po jak dlouhou dobu?
Děkuji velmi za pomoc

Vážená paní,
podle mého názoru, zaměstnavatel nepostupoval správně, pokud Vaše dcera má přímo v pracovní smlouvě uvedeno, že výkonu své práce je podřízena jednateli X s.r.o. Pracovní smlouvu lze změnit pouze dohodou obou smluvních stran. Vaše dcera na změnu přistoupit nemusí. Vaše dcera je podřízena jednateli X, s.r.o. , nicméně ze zákona je oprávněn jí přidělovat práci zaměstnavatel, se kterým má pracovní smlouvu. Přiznám se, že moc nerozumím postupu zaměstnavatele. Ze zákona je povinen jí přidělovat práci zaměstnavatel, popř. její vedoucí, zde není třeba úpravy v pracovní smlouvy. Pokud však jí má přidělovat práci osoba mimo zaměstnavatele, pak je třeba, výslovně uvedeno v pracovní smlouvě. Podle § 43a zákoníku práce je možné uzavřít dohodu o dočasném přidělení. Dohodu o dočasném přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli smí zaměstnavatel s tímto zaměstnancem uzavřít nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru. V dohodě musí být uveden název zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou, k níž se zaměstnanec dočasně přiděluje, den, kdy dočasné přidělení vznikne, druh a místo výkonu práce a doba, na kterou se dočasné přidělení sjednává. V dohodě může být sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad; ustanovení § 34a zákoníku práce tím není dotčeno. Dohoda musí být uzavřena písemně. Po dobu dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli ukládá zaměstnanci jménem zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přidělil, pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu závazné pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaměstnavatel, ke kterému byl zaměstnanec dočasně přidělen. Tento zaměstnavatel nesmí vůči dočasně přidělenému zaměstnanci právně jednat jménem zaměstnavatele, který zaměstnance dočasně přidělí. Po dobu dočasného přidělení poskytuje zaměstnanci mzdu nebo plat, popřípadě též cestovní náhrady zaměstnavatel, který zaměstnance dočasně přidělil. Pracovní a mzdové nebo platové podmínky zaměstnance dočasně přiděleného k jinému zaměstnavateli nesmějí být horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance zaměstnavatele, k němuž je zaměstnanec dočasně přidělen.
Bohužel Vám nemohu více napsat, protože neznám podrobnosti případu. Nicméně jednání zaměstnavatele se mi jeví jako obcházení zákoníku práce, konkrétně ustanovení o dočasném přidělení a agenturním zaměstnávání.

Inventuru upravuje § 254 zákoníku práce. Inventuru je zaměstnavatel povinen provést při uzavření dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty, při zániku závazku z této dohody, při výkonu jiné práce, při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště, při jeho přeložení a při skončení pracovního poměru.
Na pracovištích, kde pracují zaměstnanci společně zavázaní k vyúčtování svěřených hodnot, je zaměstnavatel povinen inventuru provést při uzavření dohod o odpovědnosti za svěřené hodnoty se všemi společně zavázanými zaměstnanci, při zániku závazku ze všech těchto dohod, při výkonu jiné práce, při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložení všech společně zavázaných zaměstnanců, při změně na pracovním místě vedoucího zaměstnance nebo jeho zástupce a na žádost kteréhokoliv ze společně zavázaných zaměstnanců při změně v jejich kolektivu, popřípadě při odstoupení některého z nich od dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty. Jestliže zaměstnanec, jehož pracovní poměr skončil, nebo který vykonává jinou práci, nebo který byl převeden na jinou práci, nebo který byl převeden na jiné pracoviště nebo přeložen, nepožádá zároveň o provedení inventury, je povinen nahradit schodek zjištěný nejbližší inventurou na jeho dřívějším pracovišti. Jestliže zaměstnanec, který je zařazován na pracoviště, kde pracují zaměstnanci společně zavázaní k vyúčtování svěřených hodnot, nepožádá zároveň o provedení inventury, je povinen, pokud od dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty neodstoupil, schodek zjištěný nejbližší inventurou nahradit.

To znamená, že by vaše dcera měla požadovat inventuru ihned, před odchodem jednatele.

Pokud se týká stání v práci.
je zakázáno zaměstnávat těhotnou ženu pracemi:
• které ohrožují její těhotenství (seznam prací uveden ve vyhlášce č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích) Podle této vyhlášky je v § 2 odst. 1 písm. c) 8. vykonávané v pracovní poloze vstoje nebo vsedě s převahou statické složky práce bez možnosti její změny,
• pro které není podle lékařského posudku zdravotně způsobilá (lékařský posudek vydá lékař na základě prohlídky během těhotenství).
Tyto práce nesmí vykonávat, i kdyby s tím sama souhlasila.
Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat těhotnou ženu prací přesčas. Jestliže žena neoznámí zaměstnavateli své těhotenství (např. z důvodu dosažení vyššího výdělku prací přesčas) a zaměstnavatel jí nařídí nebo se dohodne na práci přesčas, neporušuje tím ustanovení o zákazu práce přesčas.
Těhotná žena má právo na převedení na jinou práci v případě, že koná práci:
• která je těhotným ženám zakázána;
• která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství;
• noční, a to na základě její žádosti o zařazení na práci denní (noční prací se rozumí práce konaná v noční době, tj. mezi 22. a 6. hodinou).
Zaměstnavatel je povinen žádosti ženy o převedení na jinou (popř. denní) práci vyhovět.
Těhotná žena má nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, když za práci, na niž byla převedena, dosahuje výdělku nižšího než za dosavadní práci.
V případě, že zaměstnavatel nemá pro ženu vhodnou práci, na kterou by mohla být převedena, jde o překážku na straně zaměstnavatele a pak těhotná žena zůstává doma se 100% náhradou mzdy.
Máte právo požádat zaměstnavatele o úpravu pracovní doby.
Doporučuji, aby vaše dcera bezpečnost své práce v těhotenství, zaměstnavatel by měl upravit náplň dcery, popř. jí převést na jinou práci. V případě, že vaše dcera si nebude jistá správností postupu zaměstnavatele, doporučuji se obrátit na oblastní inspektorát práce (www.suip.cz) s žádostí o konzultaci, zda práci, kterou koná, může v těhotenství vykonávat, pokud ano v jakém rozsahu.
Právní předpisy:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Seemanová
Kategorie dotazu: Zaměstnání a podnikání rodičů

Téma: Nadbytečnost zaměstnance

17.10.2017

Dobrý den,

jsem v druhém trimestru těhotenství. Mám smlouvu na dobu neurčitou. Zaměstavatel mi oznámil, že se má pozice v rámci restrukturalizace ruší. V oddělení jsou další pozice jako je má, které budou zachovány. Nicméně mi při tom pohovoru nedal nic písemně "do ruky", okomentoval, že ochranná lhůta se na mě vztahuje "asi" po dobu mateřské, tj. 6měsíců, a pak mohu být odejita, že mi to museli říct už teď. Okomentoval, že se na mě vztahuje odchodný balíček jako na ostatní dotčené, nicméně mě neseznámili s detaily tohoto balíčku. Dnes mi nadřízený nabídl, že mohu zůstat doma za plný plat a že mou situaci vyřeší po půl roce mateřské. Na připomínku, že jsme si včera sice hezky popovídali, ale nemám nic v ruce, tak byl překvapen, že mi osobní oddělení ještě nic nedalo....

Jaký by měl být oficiálně správný způsob ze strany zaměstavatele? Jaké jsou teď mé reálné možnosti?

Děkuji za reakci.

Vážená paní,
zaměstnavatel Vám nyní nemůže dát výpověď z důvodu nadbytečnosti, protože jste těhotná.

Podle § 53 zákoníku práce se zakazuje dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je
a) v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování,
b) při výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz, po dobu výkonu těchto druhů vojenské činné služby, až do uplynutí 2 týdnů po jeho propuštění z těchto druhů vojenské činné služby,
c) v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce,
d) v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou,
e) v době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dočasně nezpůsobilým pro noční práci.
Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.
Zákaz výpovědi podle § 53 zákoníku práce se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci
a) pro organizační změny uvedené v § 52 písm. a) a b) zákoníku práce; to neplatí v případě organizačních změn uvedených v § 52 písm. b), jestliže se zaměstnavatel přemísťuje v mezích místa (míst) výkonu práce, ve kterých má být práce podle pracovní smlouvy vykonávána,
b) pro organizační změny uvedené v § 52 písm. b) zákoníku práce; to neplatí v případě těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou, nebo zaměstnance v době, kdy čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
c) z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud nejde o zaměstnankyni na mateřské dovolené nebo o zaměstnance v době čerpání rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou; byla-li dána zaměstnankyni nebo zaměstnanci z tohoto důvodu výpověď před nástupem mateřské dovolené (rodičovské dovolené) tak, že by výpovědní doba uplynula v době této mateřské dovolené (rodičovské dovolené), skončí výpovědní doba současně s mateřskou dovolenou (rodičovskou dovolenou),
d) pro jiné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci [§ 52 písm. g)] nebo porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zvlášť hrubým způsobem [§ 52 písm. h)]; to neplatí, jde-li o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.

Vy se můžete pouze na rozvázání pracovního poměru dohodnout. Pokud budete po skončení mateřské dovolené čerpat rodičovskou dovolenou (tj. o ní požádáte), zaměstnavatel nebude moci s Vámi rozvázat pracovní poměr výpovědí z důvodu nadbytečnosti. To bude možné až po skončení rodičovské dovolené.

Poku jde o balíček, pak doporučuji informaci, o jaké podmínky jde, a požadovat v rámci zásady rovného zacházení stejné podmínky v rámci rozvázání pracovního poměru. Podle § 16 zákoníku práce zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Seemanová
Kategorie dotazu: Zaměstnání a podnikání rodičů

Téma: Peněžitá pomoc v mateřství

17.10.2017

Dobrý den mám 2 dotazy prosím. Za 1. pokud mi moje zaměstnání nedovoluje pracovat v době těhotenství tzn., že ihned po zjištění těhotenství jdu na neschopenku, bude se mi mateřská počítat z platu před nemocenskou? A za 2. pokud jsem těhotná a skončí mi prac. smlouva 2 měsíce před porodem jak se řeší období 2 měsíců kdy vlastně nejsem zaměstnaná? Musím se např. registrovat na pracáku? A skončí mi nemocenská zároveň se smlouvou? Moc tomu nerozumím děkuji za odpověď.

Vážená paní,
pokud se týká peněžité pomoci v mateřství a výpočtu, bude se vypočítávat z vašeho příjmu před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství. Konkrétní informace přímo k Vašemu případu Vám sdělí Call centrum nemocenského pojištění, které vyřizuje dotazy veřejnosti a poskytuje informace o dávkách nemocenského pojištění (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství). Telefon 800 050 248. ¨
Pokud se týká dvou měsíců mezi skončením zaměstnání a nástupem na peněžitou pomoc v mateřství, pokud budete stále v dočasné pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství, pak Vám nebudou evidovat jako uchazeče o zaměstnání na úřadě práce. Na úřadě práce se evidujte pouze v případě, že Vaše dočasná pracovní neschopnost nebude dále pokračovat. Dočasná pracovní neschopnost nekončí s pracovním poměrem, ta skončí nástupem na peněžitou pomoc v mateřství nebo ukončením dočasné pracovní neschopnosti.

Právní předpisy:
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Seemanová
Kategorie dotazu: Peněžitá pomoc v mateřství

Téma: Pojistné na zdravotní pojištění

17.10.2017

Dobrý deň,

chcela by som Vás srdečne požiadať o pomoc...

Momentálne som na materskej dovolenke, ktorá mi končí 13.10.2017. Na materskú som nastupovala od česného zamestnávatela, takže som zdravotné aj sociálne odvody mala v ČR.
Od 16.10.2017 (to mi už začne rodičovská) začnem pracovať pre slovenskú firmu na dohodu o vykonaní práce.
Ako je to s poistením? Zanikne mi to české? Musím to niekde v ČR oznámiť?

Ďakujem veľmi pekne

Vážená paní,

V důsledku novely nařízení (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, došlo ke změně při posuzování příslušnosti k právním předpisům (tzn. určení státu pojištění) v případě, kdy je vykonáváno zaměstnání na území dvou a více členských států. Pravidla byla doplněna tak, že pokud zaměstnanec vykonává podstatnou část své činnosti (tj. že na činnost vykonávanou ve státě bydliště připadá alespoň 25 % pracovní doby nebo odměny) ve státě bydliště, podléhá právním předpisům členského státu bydliště.

Nevykonává-li zaměstnanec podstatnou část činnosti ve státě svého bydliště, pak má-li pouze jednoho zaměstnavatele (nebo má-li více zaměstnavatelů sídlících pouze v jediném členském státě), podléhá právním předpisům tohoto členského státu, na jehož území má zaměstnavatel sídlo nebo místo podnikání. Pokud má dva nebo více zaměstnavatelů sídlících ve dvou členských státech, z nichž jedním je stát bydliště, pak podléhá právním předpisům toho státu, který není státem jeho bydliště. Má-li dva nebo více zaměstnavatelů, z nichž alespoň dva mají sídlo nebo místo podnikání v různých členských státech jiných, než je stát bydliště, pak podléhá předpisům státu svého bydliště.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 465/2012, kterým se zmíněným způsobem mění nařízení (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, a nařízení (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k němu, bylo v Úředním věstníku Evropské unie publikováno dne 8. 6. 2012.

Doporučuji se obrátit na Vaší zdravotní pojišťovnu v ČR ke konzultaci Vaší situace.

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Seemanová
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Téma: Výdělečná činnost na MD a RD

17.10.2017

Dobrý den,
mám doaz ohledně přivydělku na RD. Jsem OSVC. Jakou castkou je limitovan přivydělek abych nemusila platit daně (zdravotní, socialní a dan z přijmu ).
Děkuji.

Vážená paní,
na Vaši otázku nelze jednoznačně odpovědět. Pokud podnikáte a pobíráte rodičovský příspěvek, Vaše samostatná výdělečná činnosti je vedlejší. K Vaší podnikatelské činnosti Vám sděluji následující:
Povinnosti OSVČ vůči okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ)
OSVČ je vůči správě sociálního zabezpečení zejména povinna:
• sdělit OSSZ zejména (znovu)zahájení, pozastavení a ukončení SVČ a případně další skutečnosti stanovené zákonem nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce;
• platit buď pojistné na sociální zabezpečení, nebo zálohy na pojistné a příslušný doplatek pojistného;
• předkládat Přehled o příjmech a výdajích.

Povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění
Pojistné na důchodové pojištění odvádí OSVČ, která v kalendářním roce:
• vykonávala hlavní SVČ;
• vykonávala vedlejší SVČ a přihlásila se dobrovolně k účasti na důchodovém pojištění;
• vykonávala vedlejší SVČ v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění.
Osoba vykonávající vedlejší SVČ je povinně účastna důchodového pojištění v případě, jestliže její daňový základ dosáhl v roce 2017 rozhodné částky ve výši 67 756 Kč. Tato částka se sníží o jednu dvanáctinu, tj. o 5648 Kč, za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vedlejší SVČ vykonávána.

Určení vyměřovacího základu a výše pojistného
Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného činí minimálně 50 % daňového základu, který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla SVČ vykonávána. OSVČ si může sama dobrovolně určit vyšší vyměřovací základ. Minimální roční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající hlavní SVČ v roce 2017 činí 84 696 Kč. OSVČ vedlejší je povinna hradit pojistné na sociální pojištění, pokud její daňový základ je vyšší než 67 756 Kč (tj. roční vyměřovací základ činí 33 888 Kč).

Sazba pojistného
Pojistné činí 29,2 % vyměřovacího základu (z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti).

Přehled o příjmech a výdajích
OSVČ je povinna každý rok předkládat OSSZ Přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, a to na předepsaném tiskopise, který je možné vyhledat na http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/osvc.htm. Na základě údajů v přehledu se stanovuje částka, kterou má OSVČ na pojistném za daný rok zaplatit. Uhrazené zálohy za toto období se zúčtují a vypočítá se výše doplatku či přeplatku za rok. Souběžně se stanoví výše záloh na pojistné na další kalendářní rok. Přehled se podává zpravidla do konce dubna. V případě zpracování daňového přiznání daňovým poradcem do konce července.

Zálohy na pojistné
• OSVČ, která vykonává hlavní SVČ, je povinna hradit pojistné na důchodové pojištění vždy.
Výše záloh na pojistné na důchodové pojištění vychází z měsíčního vyměřovacího základu, který nemůže být nižší než měsíční vyměřovací základ vypočítaný přímo v tiskopisu Přehled o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok. Minimální výše zálohy měsíčně je 1972 Kč a po podání Přehledu za rok 2016 se mění na 2061 Kč. Alespoň minimální výši měsíční zálohy odvádí OSVČ, která v roce 2017 své podnikání jako OSVČ hlavní zahájila.
• OSVČ, která vykonává vedlejší SVČ, hradí zálohy v roce 2017 na pojistné:
– dobrovolně, pokud se přihlásí k účasti na důchodovém pojištění na příslušný rok;
– povinně, když její dosažený daňový základ za rok 2017 založil účast na důchodovém pojištění (tj. je vyšší než rozhodná částka 67 756 Kč).
Více informací lze přečíst na http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2017/20170105-cssz-informuje-dulezite-udaje-platne-pro-socialni-zabezpeceni-v-roce-2017.htm

Příklad: Paní Karla bude mít za rok 2017 příjem 240 000 Kč. Uplatní výdajový paušál ve výši 60 %. Její daňový základ bude tedy 96 000 Kč.
Pojistné na sociální pojištění (Psp) za rok 2017 činí u paní Karly takto:
Vzhledem k tomu, že její daňový základ (96 000 Kč) je vyšší než rozhodná částka 67 756 Kč, kdy OSVČ vedlejším vzniká povinnost odvádět pojistné na sociální pojištění, je paní Karla povinna zaplatit pojistné na sociální pojištění.
Psp = 96 000 x 0,5 x 0,292 = 14 016 Kč.
Výše pojistného za rok 2017, které musí zaplatit, činí 14 016 Kč.
Měsíční výši zálohy (Z) pro rok 2018 paní Karla vypočte tak, že výši pojistného za rok 2017 vydělí počtem měsíců, ve kterých v daném roce vykonávala samostatně výdělečnou činnost. V jejím případě se jedná o 12 měsíců.
Z = (Psp 2017 : 12) = (14 016 : 12) = 1168 Kč
Měsíční záloha ve výši 1168 Kč na rok 2018 bude poprvé placena od měsíce podání Přehledu za rok 2017.

Kamarádka paní Karly byla rovněž OSVČ vedlejší, avšak má nižší příjmy. Její příjem bude činit 100 000 Kč za rok. Výdaje uplatňuje rovněž paušálem ve výši 60 % příjmů. Výdaje činí 60 000 Kč (100 000 Kč × 0,6 = 60 000 Kč). Daňový základ činí 40 000 Kč (100 000 Kč – 60 000 Kč = 40 000 Kč).
Vzhledem k tomu, že její daňový základ (40 000 Kč) je nižší než částka, která je rozhodná pro OSVČ vedlejší (v roce 2017 činí 67 756 Kč), kdy vzniká povinnost odvádět pojistné na sociální pojištění, nemusí kamarádka platit pojistné na sociální pojištění.

Splatnost záloh
Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, např. pojistné za leden 2017 je splatné od 1. do 20. 2. 2017 atd. Dnem platby je až den, kdy je platba připsána na správný účet.

Platba pojistného a dočasná pracovní neschopnost
OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského nebo PPM z nemocenského pojištění OSVČ. Kalendářním měsícem se v tomto případě rozumí i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.
OSVČ, která dosáhla maximálního vyměřovacího základu ze zaměstnání a tuto skutečnost OSSZ oznámí a doloží, není povinna od tohoto měsíce platit zálohy na pojistné, a to až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž OSVČ tohoto maximálního vyměřovacího základu dosáhla.

Zdravotní pojištění
Povinnosti OSVČ vůči zdravotní pojišťovně
Povinností OSVČ je především:
• oznámit písemně do 8 dnů zahájení, přerušení nebo ukončení SVČ;
• oznámit, zda je současně osobou, za niž platí zdravotní pojištění stát;
• platit zálohy na pojistné (mimo dále uvedené výjimky);
• doplatit rozdíl mezi zálohami a skutečnou výší pojistného, popř. zaplatit pojistné z vypočteného vyměřovacího základu;
• poskytnout zdravotní pojišťovně potřebné doklady při provádění kontroly.

Výše pojistného na zdravotní pojištění
Pojistné se stanovuje ve výši 13,5 % vyměřovacího základu. Vyměřovací základ činí 50 % z daňového základu.

Minimální měsíční záloha a splatnost pojistného na zdravotní pojištění
Minimální měsíční záloha pro rok 2017 na pojistné je 1906 Kč, která se hradí poprvé za leden 2016 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2017). Tutéž zálohu odvádí OSVČ, která zahájí v roce 2017 SVČ. Splatnost záloh na pojistné je od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.

Výjimky z povinného odvodu z minimálního vyměřovacího základu
Minimální vyměřovací základ neplatí především pro OSVČ:
• celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku a tyto děti nenavštěvují předškolní zařízení déle než 4 hodiny denně (v případě školních dětí družinu);
• za kterou je plátcem pojistného stát (tj. příjemce rodičovského příspěvku, osoby na mateřské a rodičovské dovolené apod.).
Tyto osoby nejsou povinny odvádět zálohy na pojistné na zdravotní pojištění v prvním roce SVČ. Výše jejich vyměřovacího základu pro odvod pojistného je „skutečný“ vyměřovací základ a od něj se odvíjejí i zálohy na zdravotní pojištění pro následující kalendářní rok. To platí pouze tehdy, jestliže výše uvedené skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc.
Osoba, která současně vedle SVČ je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, nemusí odvádět zálohy na pojistné na zdravotní pojištění vůbec.

Příklad: Paní Karla bude mít v roce 2017 příjem 240 000 Kč. Uplatní výdajový paušál ve výši 60 %. Její daňový základ je tedy 96 000 Kč.
Pojistné na sociální pojištění (Pzp) za rok 2017 paní Karly činí:
Pzp = 96 000 x 0,5 x 0,135 = 6480 Kč
Měsíční výši zálohy (Z) pro rok 2018 spočte paní Karla tak, že celkovou výši pojistného za celý rok 2017 vydělila počtem měsíců, ve kterých vykonávala samostatně výdělečnou činnost, v jejím případě 12 měsíců:
Z = (Pzp 2017 : 12) = (6480 : 12) = 540 Kč
Měsíční záloha ve výši 540 Kč na rok 2018 bude poprvé placená od měsíce podání Přehledu za rok 2017.


Přehled o příjmech a výdajích
OSVČ je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu a o pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu.
Je-li úhrn zaplacených záloh vyšší než pojistné (vypočtené jako 13,5 % z vyměřovacího základu), jedná se o přeplatek pojistného. Přeplatek pojišťovna OSVČ vrátí.
Je-li úhrn zaplacených záloh nižší než pojistné (vypočtené jako 13,5 % z vyměřovacího základu), jedná se o nedoplatek pojistného. Doplatek rozdílu mezi skutečnou výší pojistného a zaplacenými zálohami je splatný vždy do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být podán pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích.
Na základě přehledu se též určí výše záloh na příští kalendářní rok. Měsíční záloha na pojistné pro OSVČ, pro kterou je SVČ hlavním zdrojem příjmů, se určí tak, že se pojistné za předchozí kalendářní rok dělí počtem měsíců, ve kterých byla SVČ vykonávána.

Shrnutí:
Pokud se týká zdravotního pojištění, budete povinna vždy hradit pojistné na zdravotní pojištění z výše skutečného výdělku. Pokud se týká pojistného na sociální pojištění hranicí je cca částka 168 000 Kč veškerých příjmů za rok. Do hranice tohoto příjmu neodvádíte pojistné na sociální pojištění.

Informace
• www.cssz.cz, www.mpsv.cz, www.jakpodnikat.cz, www.podnikatel.cz, www.mpo.cz
• zdravotní pojišťovny – www.vzp.cz, www.ozp.cz atd.
• Publikace: Příručka OSVČ přístupná na http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/AB7663A4-4D6C-489C-8349-3B1CD489CD51/0/osvc_2016.pdf
• http://kalkulacky.idnes.cz/cr_kalkulator-osvc-2017.php
• Brožura, kde se můžete v kapitole o podnikání rodičů dočíst více je zdarma ke stažení zde - https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLScUUr8CTj0b8z516bI3dcjVDowc6yzrc_tgOqET5RoQ-plB3g/viewform

Právní předpisy
1. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
3. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
4. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
5. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
6. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Seemanová
Kategorie dotazu: Výdělečná činnost na MD a RD

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

Legislativní příručka pro rodiče

NEBOJUJTE SE ZÁKONY 2017
- legislativa, myšlenkové mapy, příklady z praxe
- jednotlivá témata najdete v sekci Aktuality a články
- zašleme zdarma ve formátu .pdf  Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2017 - ke stažení ve formátu PDF

APERIO kurzy pro rodiče

DOKÁŽEME SE DOMLUVIT
jak posilovat schopnost dětí zvládat náročné situace

NOVÉ ŠANCE v Praze, Olomouci a Ústí nad Labem
práce, výchova, komunikace, finance, osobní rozvoj
leden až červen 2018

Nové šance

NA SPOLEČNÉ VLNĚ - mentoringový kurz
techniky provázení a mentorování, osvědčená metodika podpory sólo rodičů ze Skotska
Staňte se mentorkou


DALŠÍ APERIO KURZY PRO RODIČE

APERIO PRŮVODCE PORODNICEMI

Vyberte si dobře porodnici pro vás a vaše miminko

APERIO Průvodce porodnicemi

Užitečné odkazy

saminadeti.cz
www.saminadeti.cz - tipy, odkazy a rady (nejen) pro sólo rodiče
profem.cz - pomoc obětem domácího a sexuálního násilí
vasevyzivne.cz - bezplatná právní pomoc při vymáhání výživného
Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2017 - nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy v roce 2017 - v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

RODIČE NA START! 2017

Letošní benefiční běh se vydařil, na poradnu jsme získali 40.000,- kč

Chcete pomáhat s námi, přidejte se příští rok k nám!



Pomohlo vám APERIO?

Přispějte darem na náš účet, pomůžete tak spolu s námi dalším rodičům.
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333.
Odkaz na platební bránu najdete na donorské stránce. Děkujeme!

Nakupujte v internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z Vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí Vás to nic navíc. Děkujeme!
Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

APERIO v médiích

Poslechněte si rozhovor s Eliškou Kodyšovou o kurzu Nové šance pro rodiče v obtížné situaci.

APERIO v Sama Doma. Co nabízíme pro rodiče v obtížné situaci?

Dokonalé Vánoce nejsou pohodové Vánoce, rozhovor s Eliškou Kodyšovou, psycholožkou a ředitelkou APERIA

Právnička Jana Seemanová v pořadu Sama doma, 1. března 2016.