Aperio

Online poradna pro rodiče, odpověď

Téma: Peněžitá pomoc v mateřství u druhého dítěte, dovolená

28.11.2018

Dobrý den,jsem na rodičovské dovolené,která mi v březnu příštího roku končí a měla bych nastoupit zpět do zaměstnání jako servírka.jsem znovu těhotná .ve smlouvě mám napsanou minimální mzdu a zajímalo by mě jak je to v případě, že bych po rodičovské nastoupila na nemocenskou, z čeho se mi bude počítat a z čeho se bude vypočítávat mateřská?budu mít po mateřské nárok na dovolenou? V případě že by se mi nemocenská a mateřská počítala z minimalni mzdy z roku 2015 kdy jsem naposledy pracovala( byla jsem od července 2015 na nemocenské s rizikovým těhotenstvím),bylo by pro mě výhodnější na chvíli nastoupit zpět do práce.ale zaměstnavatel pro mě nemá náhradní práci.v zakouřeném prostředí to pro mě jako těhotnou není vhodné.a zvedat těžké věci také nemůžu.jako třeba 30 kg bečky.smlouvu mám.na dobu neurčitou. Moc děkuji za odpověď

Dobrý den,

pokud stihnete na další peněžitou pomoc v mateřství (PPM) nastoupit do 4 let věku dítěte, budete mít zaručenou výši další PPM min. ve stejné výši jako u předchozího dítěte.
Pokud na PPM nastoupíte později, bude se její výše počítat dle obecných pravidel stanovených v zákone č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (ustanovení viz níže).

Výše PPM činí 70 % denního vyměřovacího základu (DVZ). DVZ se stanoví tak, že se vyměřovací základ (zjednodušeně řečeno mzda) z rozhodného období vydělí počtem kal. dnů připadajících na rozhodné období. Rozhodným obdobím je období 12 kal. měsíců předcházejících měsíci, ve kterém nastane nástup na PPM. Do rozhodného období se nezapočítávají tzv. vyloučené dny, mezi něž se řadí např. doba rodičovské dovolené či doba dočasné pracovní neschopnosti. Nemá-li však zaměstnanec v rozhodném období žádný vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.

Pokud tedy po návratu z rodičovské dovolené (RD) přejdete rovnou na neschopenku a poté na PPM, budete mít v předchozích 12 kal. měsících před nástupem na PPM pouze vyloučené dny a rozhodným obdobím tedy bude až v rok 2015.
Pokud byste před mateřskou dovolenou nastoupila opět do zaměstnání a v rozhodném období by bylo alespoň 30 kal. dnů, kterými by se dal vydělit vyměřovací základ, počítala by se PPM z této mzdy (tedy alespoň z minimální mzdy pro rok 2019). Pokud je však Vaše práce zakázána těhotným ženám nebo není ze zdravotního hlediska vhodná a Váš lékař Vám o tom napíše posudek, nesmí Vás zaměstnavatel takovou prací zaměstnat a je povinen Vás převést na jinou práci. Pokud by pro Vás žádnou takovou práci neměl, jde o překážku na jeho straně a musel by Vás nechat doma za 100 % náhradu mzdy.

Výše nemocenského činí 60 % DVZ do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (DPN), 66 % DVZ od 31. do 60. kalendářního dne trvání DPN a 72 % DVZ od 61. kalendářního dne trvání DPN. Postup výpočtu DVZ je shodný jako u PPM.

Co se týče nároku na dovolenou - pokud zaměstnanec, kterému u zaměstnavatele trvá prac. poměr po celý rok, u zaměstnavatele vykoná v kal. roce práci alespoň 60 dnů, má nárok na dovolenou za kalendářní rok. Za výkon práce se pro účely výpočtu dovolené považuje i mateřská dovolená (MD) či (řádná) dovolená, naopak se za výkon práce nepovažuje např. rodičovská dovolená či dočasná pracovní neschopnost. Pokud tedy v roce 2019 budete alespoň 60 prac. dnů (směn) na MD, vznikne Vám nárok na dovolenou za kal. rok. Pokud však v roce zameškáte alespoň 100 směn (prac. dnů), bude se Vám dovolená krátit, a to za prvních 100 zameškaných směn o 1/12 a za každých dalších 21 zameškaných směn o další 1/12. Pokud o dovolenou požádáte v bezprostřední návaznosti na MD, před nástupem na RD, nebude se dovolená krátit kvůli následně čerpané rodičovské dovolené. Může se však krátit kvůli předchozí (nynější) rodičovské dovolené a dočasné pracovní neschopnosti před nástupem na MD.
Upozorňuji však, že jde o nyní účinný právní stav, způsob výpočtu dovolené se bude možná v roce 2019 měnit.

Související ustanovení:

DENNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD
§ 18 zákona o nemocenském pojištění
(1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na 2 platná desetinná místa.
(2) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu; do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem.
(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.
(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.
(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.
(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.
(7) Vyloučenými dny jsou
a) kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo služební plat, s výjimkou kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nevznikl nárok na nemocenské z důvodu uvedeného v § 25 písm. a) a c), a kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti po ukončení podpůrčí doby podle § 28 odst. 4,
b) kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy, platu nebo odměny v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nebo snížený plat (snížená měsíční odměna) v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény)19); v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 se těmito vyloučenými dny rozumí období prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
c) kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné,
d) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které osoba samostatně výdělečně činná podle zvláštního právního předpisu neplatí pojistné na pojištění,
e) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, v nichž osoba samostatně výdělečně činná nebyla účastna pojištění.

Výše nemocenského
§ 29
(1) Výše nemocenského za kalendářní den činí
a) 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
c) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.
...

Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část
§ 212 zákoníku práce
(1) Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.
...

§ 217
...
(5) Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět

Krácení dovolené
§ 223
(1) Nepracoval-li zaměstnanec, který splnil podmínku stanovenou v § 212 odst. 1, v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, zaměstnavatel krátí dovolenou za prvých 100 takto zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanáctinu. Dovolenou vyčerpanou podle § 217 odst. 5 před nástupem rodičovské dovolené není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit.
....
(3) Při krácení dovolené podle odstavců 1 a 2 musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.
...
(6) Dovolená, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce

S pozdravem

Vaše Aperio
Kategorie dotazu: Peněžitá pomoc v mateřství
Ohodnoťte prosím spokojenost s odpovědí: dotazník zde

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

 
 

Přispějte na vznik Linky pro mámy a táty


Díky vám budeme moci poskytnout rodičům PRVNÍ POMOC v krizi
tak, aby se co nejméně dotkla jejich dětí.


 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2018 - ke stažení ve formátu PDF

APERIO kurzy pro rodiče

PEČUJETE O DĚTI NEBO PARTNERA S DUŠEVNÍMI PROBLÉMY?
Dodáme vám energii a pomůžeme vám vyrovnat se s vaší situací,
abyste mohli být rodině pevnou oporou.
Přihlaste se do programu Naberte dech!

Naberte dech

OBJEVTE DALŠÍ inspirativní APERIO KURZY pro rodiče ZDE

APERIO Průvodce porodnicemi

Vyberte si dobře porodnici pro vás a vaše miminko

APERIO Průvodce porodnicemi

Užitečné odkazy

saminadeti.cz
www.saminadeti.cz - tipy, odkazy a rady (nejen) pro sólo rodiče
profem.cz - pomoc obětem domácího a sexuálního násilí
vasevyzivne.cz - bezplatná právní pomoc při vymáhání výživného
Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2017 - nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy v roce 2017 - v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

Pomohlo vám APERIO?

Přispějte darem na náš účet, pomůžete tak spolu s námi dalším rodičům.
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333.
Odkaz na platební bránu najdete na donorské stránce. Děkujeme!

Nakupujte v internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z Vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí Vás to nic navíc. Děkujeme!
Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

APERIO v médiích

APERIO v Sama Doma. Co nabízíme pro rodiče v obtížné situaci?

Dokonalé Vánoce nejsou pohodové Vánoce, rozhovor s Eliškou Kodyšovou, psycholožkou a ředitelkou APERIA

Právnička Jana Seemanová v pořadu Sama doma, 1. března 2016.