Aperio

Online poradna pro rodiče, odpověď

Téma: Peněžitá pomoc v mateřství

22.10.2018

Dobrý den,
ráda bych se na Vás obrátila s dotazem na mateřskou a rodičovskou dovolenou, resp. PPM a rodičovský příspěvek. Omlouvám se za poněkud zamotaný a dlouhý popis situace. Pokusila jsem se informovat na OSSZ, ale příliš jasné informace jsem tam bohužel nezískala...
V červnu 2015 se mi narodil první syn. V té době jsem byla zaměstnána na dobu určitou.
Ve smlouvě byla tato lhůta doby určité definována nikoliv přesným datem, ale jako zástup za mateřskou a rodičovskou dovolenou po dobu trvání rodičovské dovolené zastupované kolegyně, přičemž toto datum zůstávalo otevřené.
Nastoupila jsem na mateřskou dovolenou v květnu 2015, po jejím skončení jsem dočerpala řádnou dovolenou ze zaměstnání a poté nastoupila rodičovskou dovolenou. Zvolila jsem si čerpání rodičovského příspěvku do 2 let věku dítěte, tedy do června 2017.
V dubnu 2017 jsem zaměstnavatele písemně požádala o prodloužení rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte. Od července 2017 jsem tedy již nepobírala rodičovský příspěvek, ale zůstávala jsem na rodičovské dovolené.
K 31. 12. 2017 ale skončil můj pracovní poměr, když mnou původně zastupovaná kolegyně k danému datu ukončila čerpání své rodičovské dovolené. Já jsem dál zůstávala na rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte, tedy do června 2018.
Zde přichází můj první dotaz: Na OSSZ mi bylo sděleno, že i má rodičovská dovolená skončila k datu skončení pracovního poměru, k 31. 12. 2017. Je tomu skutečně tak? Jde mi o to, zda jsem měla i po skončení pracovního poměru odváděné zdravotní pojištění jako žena na rodičovské, nebo ne?
Od 1. 4. 2018 pracuji u stejného zaměstnavatele jako před mateřskou na dohodu o pracovní činnosti. DPČ je uzavřená do 31. 12. 2018. Náplň práce je ze stejného okruhu jako předchozí zaměstnání na dobu neurčitou, jen úžeji specifikována (předtím public relations, nyní jen správa webových stránek). Každý měsíc od té doby můj výdělek překročil částku 2500 Kč, takže bych měla mít odváděné zdravotní a sociální pojištění.
Nyní jsem těhotná a datum porodu je stanoveno na 18. 2. 2019, na mateřskou mohu nastoupit tedy nejdříve 24. 12. 2018 (8 týdnů předem), ještě v době trvání DPČ.
Ráda bych se zeptala:
Budu mít v této situaci nárok na peněžitou pomoc v mateřství?
Předpokládám, že ano, když jsem díky DPČ účastna na nemocenském pojištění, ale není mi jasná výše příspěvku. Bude se mi PPM vypočítávat z ( nynějších nízkých) měsíčních výdělků na DPČ, nebo budu mít stejnou PPM jako s prvním synem, když jsem zaměstnána u stejného zaměstnavatele, ale na jinou smlouvu a mezi skončením prvního pracovního poměru a DPČ byla 3měsíční přestávka?
Četla jsem, že by PMM mohl případně čerpat i manžel, přičemž by dál chodil do práce, o dítě bych pečovala já a měli bychom uzavřenu nějakou písemnou úmluvu. Můžete mi prosím tuto variantu upřesnit, je-li to skutečně tak?
Ještě bych se ráda zeptala:
Mám z DPČ nárok na ošetřovné, když je syn nemocen? Když o něj pečuji delší dobu doma, zřejmě v tomto měsíci nestihnu odpracovat dost hodin, abych překročila hranici 2500 Kč, aby mi bylo odvedeno zdravotní a sociální pojištěni.
A poslední můj dotaz:
Vyskytly se u mne nějaké těhotenské komplikace, které si mohou v brzké době vynutit hospitalizaci nebo alespoň domácí klidový režim. Kdybych tedy již v listopadu a v prosinci na DPČ nemohla pracovat, ale byla na nemocenské, nebudu již mít vůbec nárok na PMM? Nebo pro mne bude v takovém případě výhodnější ukončit DPČ a registrovat se na Úřadě práce? V tom případě bych ale asi nečerpala PMM vůbec a čerpala rovnou rodičovský příspěvek?
Předem Vám moc děkuji za Vaši pozornost, pomoc a informace k mé zamotané situaci...
Zdraví

Dobrý den.

Ano, s koncem Vašeho pracovního poměru skončila i rodičovská dovolená (RD), jelikož RD je volno poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci k prohloubení péče o dítě do max. 3 let věku dítěte. Jakmile již tedy není zaměstnavatel, nemůže už plynout ani RD. Zaměstnavatel Vás tedy ze zdravotního pojištění při skončení pracovního poměru odhlásil. Jakmile nastal celý kalendářní měsíc, kdy za Vás zdr. pojištění neodváděl zaměstnavatel ani stát, byla jste osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP) a zdravotní pojištění jste si měla hradit sama. Vy jste se však mohla u své zdravotní pojišťovny nahlásit jakožto osoba celodenně osobně a řádně pečující o alespoň jedno dítě do 7 let věku, což se prokazuje čestným prohlášením. Jakmile jste registrována v této kategorii, zdravotní pojištění za Vás odvádí stát. Lhůtu pro oznámení této skutečnosti jste měla 8 dnů. Nyní je tedy otázka, zda lze tato skutečnost oznámit a uznat i zpětně.

Zde zestručněný příklad z praxe týkající se jiného případu, uvedený na webu České správy sociálního zabezpečení (odkaz zde: https://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanych-cisel/clanky/2012-12-ing-antonin-danek-osoby-pecujici-o-deti.htm):

"Firma zaměstnávala ženy na zkrácený pracovní úvazek (pracující převážně doma), které dosahovaly hrubého příjmu nižšího než minimální mzda. Během uplynulého období zaměstnavatel v rámci zúčtování mzdy prováděl dopočet do minimálního vyměřovacího základu s tím, že doplatek hradily dle zákona tyto zaměstnankyně. Posléze se však zaměstnankyně oprávněně obrátily na zaměstnavatele s požadavkem na zařazení do kategorie osob celodenně osobně a řádně pečujících alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku a vystavily mu v dané záležitosti Čestné prohlášení. Tento jejich požadavek zaměstnavatel akceptoval, nicméně tyto pracovnice nárokovaly zařazení do kategorie osob „pečujících o dítě resp. děti“ i za dřívější období. Může však zaměstnanec tento nárok uplatňovat se zpětnou platností?
... Obecně platí, že pokud není nárok na vrácení přeplatku pojistného promlčen (a za dané situace se bude jednat o vrácení přeplatku pojistného zaplaceného zaměstnancem), nelze ve zdravotním pojištění při naplnění zákonem stanovených podmínek upírat zaměstnanci jeho nárok na zařazení do příslušné kategorie, a to i se zpětnou platností. ..."

Dle analogie se tedy domnívám, že by Vám zdravotní pojišťovna měla i zpětně uznat zařazení do této kategorie a že byste tedy leden až březen 2018 neměla doplácet. Doporučuji se však bez zbytečného odkladu obrátit na Vaši zdravotní pojišťovnu, seznámit ji se situací a tento stav řešit.

Nyní ke druhé otázce. Abyste měla nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM), musíte splnit podmínky dané zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, tedy:
1) Účast na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech přede dnem nástupu na PPM. Nástup na PPM nastává dle volby nejdříve 8 týdnů a nejpozději 6 týdnů před očekávaným termínem porodu.
2) Účast na nemocenském pojištění (či plynoucí ochranná lhůta) v době nástupu na PPM.

Pokud bude nástup na PPM 24.12.2018, rozhodným obdobím bude 23.12.2016 - 23.12.2018. Jelikož jste v tomto období měla účast na nemocenském pojištění alespoň 270 dnů, podmínku 1) splníte. Stejně tak splníte i podmínku 2), jelikož budete účastna pojištění i při nástupu na PPM, vzhledem k tomu, že DPČ končí až 31.12.2018. Nárok na PPM Vám tedy vznikne.

Výše PPM bude vypočítávána z výdělku na DPČ, jelikož dle zákona se výše počítá z vyměřovacího základu připadajícího na rozhodné období. Rozhodným obdobím je předchozích 12 kal. měsíců před měsícem, ve kterém došlo k nástupu na PPM, či v případě, že pojištění trvalo kratší dobu, jde o tuto dobu. U Vás tedy rozhodným obdobím pro výpočet PPM bude období posledního pojištění (zaměstnání na DPČ), tedy období od 1.4. do 30.11.2018.
Stejnou výši PPM jako u předchozího dítěte byste měla zaručenou pouze v případě, že byste byla stále nepřetržitě zaměstnána u stejného zaměstnavatele, nesměla by tedy být tříměsíční pauza mezi těmi dvěma pracovněprávními vztahy, ale zaměstnání by musela přímo navazovat.

Ano, PPM může čerpat i Váš manžel, pokud by ke dni převzetí dítěte do péče splňoval dané podmínky pro nárok na PPM (viz výše). Aby mohl otec dítěte nastoupit na PPM, musí s matkou dítěte uzavřít písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě. Dohoda musí obsahovat zákonem stanovené údaje (den převzetí dítěte do péče a den porodu) a podpis matky dítěte musí být úředně ověřen nebo ověřen orgánem nemocenského pojištění, tj. OSSZ. Lze ji uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte (do konce šestinedělí byste tedy na PPM byla Vy a nejdříve den poté by mohl na PPM nastoupit Váš manžel). Pokud byste tedy Vy nastupovala na PPM 8 týdnů před porodem a na PPM byste musela být nejméně do konce šestinedělí, Vy byste tedy pobírala PPM celkem 14 týdnů a dalších 14 týdnů poté Váš manžel. Minimální doba, po kterou může PPM pobírat otec dítěte, je 7 po sobě jdoucích kal. dnů.
Je však nutné si uvědomit, že nelze vykonávat výdělečnou činnost, ze které vznikl nárok na PPM. Váš manžel by tedy během svého pobírání PPM nemohl pokračovat ve své výdělečné činnosti. Je však možné, aby pracoval u jiného zaměstnavatele či u stejného zaměstnavatele, ale na jinou smlouvu a jiný druh práce. Takový přivýdělek je možný jak na klasickou pracovní smlouvu, tak na DPČ/DPP. Nesmí však jít o stejně druhově vymezenou práci, jako ze které bude čerpat rodičovskou dovolenou a pobírat PPM.
Vy se můžete během manželovo pobírání PPM nahlásit na své zdravotní pojišťovně jakožto osoba celodenně osobně a řádně pečující o alespoň jedno dítě do 7 let věku, zdravotní pojištění pak za Vás bude odvádět stát.

K Vašemu dalšímu dotazu. Zaměstnanci zaměstnaní na DPČ nemají nárok na ošetřovné. Můžete tedy být s dítětem doma a pečovat o něj a budete omluvena v zaměstnání, na dávku tzv. ošetřovné však nárok mít nebudete. Pokud máte uzavřenou DPČ a odměnu v dohodě sjednanou ve výši alespoň 2 500 Kč měsíčně, jste v každém měsíci trvání DPČ nemocensky pojištěna, i když v konkrétním měsíci dané odměny nedosáhnete. U zdravotního pojištění musíte být pojištěna každý kal. měsíc a výše pojistného musí činit alespoň zákonné minimum (pokud nespadáte současně do kategorie, že za Vás zdravotní pojištění odvádí i stát), tedy letos 1647 Kč (doplatek do minimální částky by Vám byl stržen z odměny).
Pokud však v DPČ odměnu sjednanou nemáte, příp. nižší než 2 500 Kč, jste pojištěna pouze v měsících, ve kterých rozhodného příjmu dosáhnete.

A k poslednímu dotazu. Pokud Vaše DPČ zakládá účast na nemocenském pojištění (příjem v dohodě sjednán min. 2 500 Kč), tak přestože byste byla uznána dočasně pracovně neschopnou a Vaše DPČ by i nadále trvala, bylo by i toto období považováno za účast na nemocenském pojištění a nárok na PPM by Vám tedy i tak vznikl. Pokud jde však o zaměstnání malého rozsahu (příjem není v dohodě sjednán vůbec či nižší než 2 500 Kč) a Vy byste v měsíci, kdy je nástup na PPM, nesplnila rozhodný příjem 2 500 Kč, měla byste nárok na PPM v případě, že byste ve 3 předchozích kal. měsících rozhodného příjmu dosáhla.

Související ustanovení:

§ 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění

(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:
...
c) příjemce rodičovského příspěvku;7)
d) ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištěn;
e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;9)
...
k) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,
...

Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství
§ 32 zákona o nemocenském pojištění
(1) Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má
a) pojištěnka, která porodila dítě; před porodem má v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněžitou pomoc v mateřství těhotná pojištěnka,
...
e) pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu podle odstavce 7, že bude pečovat o dítě; tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích.
(2) Podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast pojištěnce na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (§ 34 odst. 1). Je-li uplatňován nárok na peněžitou pomoc v mateřství z více pojištění, musí být tato podmínka účasti na pojištění splněna v každém z těchto pojištění.
...
(8) V dohodě podle odstavce 1 písm. e) musí být uveden den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat, a den porodu; podpis matky dítěte na dohodě musí být úředně ověřen nebo ověřen orgánem nemocenského pojištění. Den, od kterého bude tento pojištěnec o dítě pečovat, nesmí spadat do období, za které byla peněžitá pomoc v mateřství vyplacena matce dítěte, a do období přede dnem ověření podpisu podle věty první.

§ 33
Délka podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství
Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství činí
a) 28 týdnů u pojištěnky, která dítě porodila,
...
c) 22 týdnů u pojištěnce uvedeného v § 32 odst. 1 písm. b) až e),

DENNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD
§ 18
(1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na 2 platná desetinná místa.
(2) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu; do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem.
...
(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.

§ 39
...
(5) Nárok na ošetřovné nemají
...
b) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,
...

§ 15a
Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže za trvání zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce vznikne dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa nebo dojde k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec není účasten pojištění, avšak byl účasten pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž vznikla tato sociální událost.

§ 7
Pojištění při zaměstnání malého rozsahu
(1) Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž není splněna podmínka uvedená v § 6 odst. 1 písm. b), neboť sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání je nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec.
(2) Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání aspoň ve výši rozhodného příjmu.

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Kavková
Kategorie dotazu: Peněžitá pomoc v mateřství
Ohodnoťte prosím spokojenost s odpovědí: dotazník zde

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

 
 

Benefiční odpoledne přineslo 40 000,-
pro APERIO poradnu


Díky vám poskytneme rodičům 5 000 minut právního poradenství navíc.

Nová příručka pro rodiče na rok 2018

NEBOJUJTE SE ZÁKONY - využijte je ve svůj prospěch 2018
Právo, sociální zabezpečení, psychologie
Ušetří vám peníze, čas i energii

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2018 - ke stažení ve formátu PDF

APERIO kurzy pro rodiče

NOVÉ ŠANCE v Praze a Olomouci pro rodiče v obtížné situaci
práce, výchova, komunikace, finance, osobní rozvoj
podzim 2018

Nové šance

OBJEVTE DALŠÍ inspirativní APERIO KURZY pro rodiče ZDE

APERIO Průvodce porodnicemi

Vyberte si dobře porodnici pro vás a vaše miminko

APERIO Průvodce porodnicemi

Užitečné odkazy

saminadeti.cz
www.saminadeti.cz - tipy, odkazy a rady (nejen) pro sólo rodiče
profem.cz - pomoc obětem domácího a sexuálního násilí
vasevyzivne.cz - bezplatná právní pomoc při vymáhání výživného
Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2017 - nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy v roce 2017 - v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

Pomohlo vám APERIO?

Přispějte darem na náš účet, pomůžete tak spolu s námi dalším rodičům.
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333.
Odkaz na platební bránu najdete na donorské stránce. Děkujeme!

Nakupujte v internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z Vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí Vás to nic navíc. Děkujeme!
Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

APERIO v médiích

APERIO v Sama Doma. Co nabízíme pro rodiče v obtížné situaci?

Dokonalé Vánoce nejsou pohodové Vánoce, rozhovor s Eliškou Kodyšovou, psycholožkou a ředitelkou APERIA

Právnička Jana Seemanová v pořadu Sama doma, 1. března 2016.