Aperio

Online poradna pro rodiče, odpověď

Téma: PPM a ochranná lhůta, podpora v nezaměstnanosti

21.08.2018

Dobrý den,

3 roky pracuji v zaměstnání na HPP na dobu neurčitou. Nyní jsem otěhotněla, ale v zaměstnání nechci/nemůžu dále zůstat, protože se jedná o práci v zakouřeném prostředí - nechci dítě ohrozit. Se zaměstnavatelem nebude problém se dohodnout na výpovědi „dohodou“. Nevím ale zda se mi podaří najít jinou platově odpovídající práci. Můj dotaz je zda mohu uplatnit kromě rodičovského příspěvku nárok i na peněžitou pomoc v mateřství v ochranné lhůtě, pokud do nástupu na mateřskou zůstanu na úřadu práce a budu pobírat podporu v nezaměstnanosti? A výše takové peněžité pomoci v mateřství by byla také vypočtena dle posledních 3 měsíců kdy jsem pracovala?
Velice děkuji za odpověď.

Dobrý den.

Těhotenství obecně není překážkou pro výkon zaměstnání, pokud se zaměstnankyně cítí po zdravotní stránce dobře a pracovní prostředí není nijak škodlivé. Samozřejmě ale existují profese, kde je druh práce či pracovní prostředí pro těhotnou zaměstnankyni i její dítě rizikové. Pokud je tedy pracovní prostředí nevhodné (zakouřené), konzultujte situaci se svým ošetřujícím lékařem, který může vydat zprávu (posudek) o zdravotní nezpůsobilosti k takové práci.

Je zakázáno zaměstnávat těhotnou ženu pracemi:
• které ohrožují její těhotenství (seznam prací uveden ve vyhlášce č. 180/2015 Sb.);
• pro které není podle lékařského posudku zdravotně způsobilá (lékařský posudek vydá lékař na základě prohlídky během těhotenství).

Tyto práce nesmí vykonávat, i kdyby s tím sama souhlasila. Těhotná žena v těchto případech může žádat zaměstnavatele o převedení na jinou práci.
Těhotná žena má právo na převedení na jinou práci v případě, že koná práci:
• která je těhotným ženám zakázána;
• která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství;
• noční, a to na základě její žádosti o zařazení na práci denní.

Zaměstnavatel je povinen žádosti ženy o převedení na jinou práci vyhovět. V případě, že je zaměstnankyně převedena na práci, kde dosahuje nižšího výdělku než za dosavadní práci, náleží zaměstnankyni vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
V případě, že zaměstnavatel nemá pro ženu vhodnou práci, na kterou by mohla být převedena, jde o překážku na straně zaměstnavatele. Těhotná žena pak zůstává doma se 100% náhradou mzdy.

Pokud tedy Vaše práce spadá do prací, které jsou těhotným zakázány, či dle by posudku Vašeho lékaře ohrožovala Vaše těhotenství, a zaměstnavatel pro Vás vhodnou práci mít nebude, správně dle zákona by Vás měl nechat doma se 100% náhradou mzdy. Zaměstnavatel Vás nemůže nutit k odchodu na nemocenské ani k rozvázání pracovního poměru. Pokud jste ze zdravotního hlediska v pořádku a pouze Vaše práce není vhodná pro těhotné, není to důvod k neschopence ani k ukončení prac. poměru.
Zaměstnavatel nesmí dát výpověď těhotné zaměstnankyni, jelikož je v tzv. ochranné době. Taková výpověď by byla neplatná. Rozvázat pracovní poměr dohodou samozřejmě můžete, ale je vhodné zvážit, zda je to nutné vzhledem k informacím viz výše.

Pokud by došlo k ukončení pracovního poměru a nástup na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) byste stihla v ochranné lhůtě (nástup si sama zvolíte mezi 8. - 6. týdnem před termínem porodu), vznikne Vám nárok na PPM. Ochranná lhůta činí u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, tolik dní, kolik dní trval pracovní poměr, max. však 180 dní. Pokud tedy nastoupíte na PPM nejpozději 180. den po skončení prac. poměru, nárok na PPM Vám vznikne. V mezidobí se můžete evidovat na úřadu práce (ÚP), těhotenství obecně evidenci nebrání, i jako těhotná můžete žádat o zprostředkování zaměstnání. Jako uchazečka o zaměstnání máte nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud jste v posledních 2 letech před evidencí na ÚP splnila dobu účasti na důchodovém pojištění alespoň po dobu 12 měsíců - dle Vašeho popisu tedy nárok na podporu mít budete. Vyplácení podpory v nezaměstnanosti nijak neovlivní Váš nárok na PPM.
Co se týče výše PPM, ta bude vycházet z Vašeho posledního, tedy předpokládám, nynějšího zaměstnání. Výše PPM činí 70 % denního vyměřovacího základu (DVZ). DVZ se zjistí tak, že se vyměřovací základ, kterým jsou veškeré započitatelné příjmy za rozhodné období, vydělí počtem kalendářních dnů v rozhodném období. Velmi zjednodušeně řečeno DVZ je 70 % Vašeho výdělku připadajícího na 1 kal. den.

Související ustanovení:
§ 15 zákona o nemocenském pojištění
(1) Nemocenské náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (§ 57) nebo k nařízení karantény (§ 105) došlo po zániku pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.
(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže po zániku pojištění došlo k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (§ 34 odst. 1) v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; ustanovení odstavce 1 části věty druhé za středníkem platí zde obdobně. Vznikne-li ženě v ochranné lhůtě uvedené ve větě druhé znovu pojištění, ochranná lhůta po dobu tohoto nového pojištění neběží a nevyčerpaná ochranná lhůta z dřívějšího pojištění se připočítává k ochranné lhůtě získané na základě tohoto nového pojištění, a to nejvýše do celkové výměry 180 kalendářních dnů. Nestanoví-li se ochranná lhůta podle věty druhé, činí ochranná lhůta 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; ustanovení odstavce 1 části věty druhé za středníkem platí zde obdobně.

DENNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD
§ 18
(1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na 2 platná desetinná místa.
(2) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu; do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem.
(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.
(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.
(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.
(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.
(7) Vyloučenými dny jsou
a) kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo služební plat, s výjimkou kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nevznikl nárok na nemocenské z důvodu uvedeného v § 25 písm. a) a c), a kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti po ukončení podpůrčí doby podle § 28 odst. 4,
b) kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy, platu nebo odměny v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nebo snížený plat (snížená měsíční odměna) v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény)19); v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 se těmito vyloučenými dny rozumí období prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
c) kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné,
d) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které osoba samostatně výdělečně činná podle zvláštního právního předpisu neplatí pojistné na pojištění,
e) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, v nichž osoba samostatně výdělečně činná nebyla účastna pojištění.

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Kavková
Kategorie dotazu: Peněžitá pomoc v mateřství
Ohodnoťte prosím spokojenost s odpovědí: dotazník zde

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

 

Benefiční odpoledne přineslo 40 000,-
pro APERIO poradnu


Díky vám poskytneme rodičům 5 000 minut právního poradenství navíc.

Nová příručka pro rodiče na rok 2018

NEBOJUJTE SE ZÁKONY - využijte je ve svůj prospěch 2018
Právo, sociální zabezpečení, psychologie
Ušetří vám peníze, čas i energii

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2018 - ke stažení ve formátu PDF

APERIO kurzy pro rodiče

NOVÉ ŠANCE v Praze a Olomouci pro rodiče v obtížné situaci
práce, výchova, komunikace, finance, osobní rozvoj
podzim 2018

Nové šance

OBJEVTE DALŠÍ inspirativní APERIO KURZY pro rodiče ZDE

APERIO Průvodce porodnicemi

Vyberte si dobře porodnici pro vás a vaše miminko

APERIO Průvodce porodnicemi

Užitečné odkazy

saminadeti.cz
www.saminadeti.cz - tipy, odkazy a rady (nejen) pro sólo rodiče
profem.cz - pomoc obětem domácího a sexuálního násilí
vasevyzivne.cz - bezplatná právní pomoc při vymáhání výživného
Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2017 - nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy v roce 2017 - v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

Pomohlo vám APERIO?

Přispějte darem na náš účet, pomůžete tak spolu s námi dalším rodičům.
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333.
Odkaz na platební bránu najdete na donorské stránce. Děkujeme!

Nakupujte v internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z Vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí Vás to nic navíc. Děkujeme!
Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

APERIO v médiích

APERIO v Sama Doma. Co nabízíme pro rodiče v obtížné situaci?

Dokonalé Vánoce nejsou pohodové Vánoce, rozhovor s Eliškou Kodyšovou, psycholožkou a ředitelkou APERIA

Právnička Jana Seemanová v pořadu Sama doma, 1. března 2016.