Aperio

Online poradna pro rodiče, odpověď

Téma: Návrat do práce po skončení rodičovské dovolené

07.02.2018

Dobrý den,
po 3leté rodičovské dovolené bych se měla vrátit do zaměstnání. Se zaměstnavatelem nemám dobré vztahy (neuznává ženy/matky), takže očekávám že se bude snažit dostat mě z firmy pryč. Na co si dát pozor? Předpokládám že zaměstnavatel navrhne výpověď pro nadbytečnost.(samozřejmě důvod je na oko, pozice je obsazena mladou a bezdětnou). Pak je tedy 2měsíční výpovědní lhůta a 3měsíčný odstupné. Ve výpovědní lhůtě mě může chtít zaměstnat byť pro mě vlastně práci nemá (když bych byla propustěna pro nadbytečnost) nebo bych měla pobývat doma a on by mi měl vyplatit náhradu mzdy, jakož by měla být překážka na jeho straně? Trochu očekám, že po mě bude zaměstnavatel chtít ve výpovědní lhůtě abych docházela do zaměstnání s tím, že bych třeba dělala práci jenž vykonávají studenti brigádníci nebo pomáhala kolegyním.
Pokud by navrhl dohodu kde bude udáno, že je důvodem nadbytečnost, bude mi vyplaceno opět odstupé a nebude výpovědní lhůta.
Která z těchto dvou variant je výhodnějšíí? Pro nahlášení na ÚP je to pro výpočet podpory lhostejno?
V případě výpovědní lhůty - počítá se jako odpracovaná doba pro vyšší podporu? I když je vlastně zaměstnanec doma? Nebo je to jedno a výše podpory bude stejná u výpovědi či dohody?
Pokud by přece jen zaměstnavatel rozhodl, že si mě jako zaměstance ponechá, má povinnost vyjít mi vstříc ohledně pracovní doby? Pokud bych třeba potřebovala 3/4 úvazek? Jedná se o práci v administrativě, takže by tato žádost zásadně chod firmy neovlivnila.
Očekávám, že mi bude zaměstnavatel všemožně házet "klacky pod nohy", neb žena s dítětem je pro něj bezcenná. Snažím se tedy připravit na všechny varianty.
A mohu si vzít dokument/výpověď zkonzultovat k právníkovi (pokud si nebudu nějakou částí jista) nebo ji musím na místě ihned podepsat?
Předem děkuji za radu!

Vážená paní,

vrátí-li se rodič do práce po rodičovské dovolené, nemá zaměstnavatel povinnost jej zařadit na původní práci a pracoviště. Má jen obecnou povinnost přidělovat mu práci podle pracovní smlouvy. Více než polovina rodičů se po skončení rodičovské dovolené vrací ke svému zaměstnavateli, část z nich na své původní místo.

Nemá-li zaměstnavatel možnost přidělit rodiči práci odpovídající pracovní smlouvě, může navrhnout dohodu o změně obsahu pracovního poměru, tj. nabídnout rodiči práci jinou. Obsah pracovního poměru je možné měnit jen po vzájemné dohodě zaměstnavatele a rodiče, a dochází-li i ke změně pracovní smlouvy, je třeba tak učinit písemně. Zaměstnavatel však nesmí rodiče vracející se z mateřské či rodičovské dovolené nutit ke změně pracovního poměru (např. doby trvání pracovního poměru, ke zkrácení pracovního úvazku či ke změně druhu práce).

Nemá-li zaměstnavatel možnost přidělit rodiči práci odpovídající pracovní smlouvě a nedojde-li k dohodě mezi rodičem a zaměstnavatelem o změně obsahu pracovního poměru, jedná se o jiné překážky na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel je pak povinen poskytnout rodiči (až do skončení pracovního poměru) náhradu mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku. Nemá-li zaměstnavatel možnost přidělit rodiči práci odpovídající pracovní smlouvě, protože zaměstnavatel učinil rozhodnutí o organizačních změnách, pak je možné rozvázat dohodou či výpovědí s rodičem pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti.

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů, které výslovně uvádí zákoník práce.

Ve Vašem případě se může jednat především o tyto důvody:

• ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

• přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,

• stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců
za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách (tzv. nadbytečnost zaměstnance),

Z jiných důvodů zaměstnavatel dát výpověď nemůže (např. z důvodu těhotenství ženy). Výpověď musí být písemná a musí být doručena zaměstnanci, jinak je neplatná. Výpověď musí obsahovat i vlastnoruční podpis zaměstnavatele či odpovědného zaměstnance, jinak může být zpochybněna autentičnost. Výpověď může být odvolána pouze se souhlasem zaměstnance; odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním musí být písemné.


Nadbytečnost jako výpovědní důvod je početní nebo profesní. Zaměstnavatel v důsledku této změny už nepotřebuje práci zaměstnance vůbec, nebo ji potřebuje v původním rozsahu. Je třeba, aby existovalo rozhodnutí o organizačních změnách, zaměstnanec byl nadbytečný a byla příčinná souvislost mezi rozhodnutím o organizačních změnách a nadbytečností zaměstnance. O výběru zaměstnance, který je nadbytečný, rozhoduje sám zaměstnavatel.
V případě výpovědi ze strany zaměstnavatele z důvodu nadbytečnosti je třeba, aby:
• existovalo rozhodnutí o organizačních změnách, v jejichž důsledku se zaměstnanec stal nadbytečným,
• byla příčinná souvislost mezi rozhodnutím o organizačních změnách a nadbytečností zaměstnance.
V tomto případě má zaměstnanec nárok na odstupné.

Příklad: Matka se vrací po skončení rodičovské dovolené do zaměstnání, zaměstnavatel pro ni nemá práci z důvodu organizačních změn, které u zaměstnavatele proběhly. Navrhne skončení pracovního poměru dohodou z důvodu nadbytečnosti. V tomto případě náleží matce odstupné. Je však nutné trvat na uvedení důvodu rozvázání pracovního poměru (např. organizační důvody) v dohodě. Je to důležité i z hlediska posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti.

Příklad: Rodič se vrací do práce po skončení rodičovské dovolené. Na jeho pracovním místě pracuje jiný zaměstnanec, který má uzavřený pracovní poměr na dobu neurčitou.
V tomto případě zaměstnavatel nemůže dát rodiči vracejícímu se z rodičovské dovolené výpověď z organizačních důvodů, přestože je „nadbytečný“. Důvodem je neexistence organizační změny. Výpověď by v tomto případě byla neplatná a zaměstnanec by mohl zaměstnavatele úspěšně žalovat. Zaměstnavatelé často tuto situaci řeší rozvázáním pracovního poměru s rodičem dohodou s tím, že rodiči vyplatí určitou odměnu jakožto náhradu za odstupné.

Zaměstnanec nemusí být vždy pro zaměstnavatele nadbytečným již v době podání výpovědi. Platnost právního jednání je třeba posuzovat v okamžiku a se zřetelem na okolnosti, kdy bylo právní jednání učiněno. Rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o organizačních změnách, které má za následek nadbytečnost konkrétního zaměstnance, musí být přijato před podáním výpovědi. Pracovní poměr podle podané výpovědi však nesmí skončit dříve, než nastala účinnost rozhodnutí o organizačních změnách. Zaměstnavatel je povinen s organizační změnou seznámit zaměstnance.

Příklad: Zaměstnavatel rozhodne o účinnosti organizačních změn k 30. 6. 2018. Zaměstnanec dostane výpověď dne 31. 3. 2018.
Vzhledem k tomu, že výpovědní doba skončí před účinností rozhodnutí o organizačních změnách, by v případě soudního sporu o neplatnost této výpovědi bylo určeno, že výpověď je neplatná.

Příklad: Zaměstnavatel rozhodne o účinnosti organizačních změn k 1. 7. 2018. Zaměstnanec dostane výpověď dne 30. 6. 2018.
Zaměstnavatel od 1. 7. 2018 nemůže s ohledem na účinnost organizační změny přidělovat zaměstnanci práci. Zaměstnanec bude na překážkách v práci a s nárokem na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. V případě, že zaměstnavatel by zaměstnanci práci přidělil, prokázal by, že práci pro zaměstnance má a že nebyl důvod k výpovědi. Zaměstnanec by mohl úspěšně napadnout platnost výpovědi.

Příklad: Zaměstnavatel rozhodne o účinnosti organizačních změn k 31. 8. 2018. Zaměstnanec dostane výpověď dne 30. 6. 2018.
Zaměstnavatel od 1. 7. 2018 může s ohledem na účinnost organizační změny přidělovat zaměstnanci práci. Přidělovat práci však může jen v souladu s uzavřenou pracovní smlouvou, tj. dle sjednaného druhu práce a v místě výkonu práce, který je uveden v pracovní smlouvě.
Výpovědní doba činí nejméně dva měsíce. Platí, že výpovědní doba začíná běžet počátkem prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Po dobu výpovědní doby je zaměstnavatel povinen přidělovat práci podle pracovní smlouvy. Nemá-li ji, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele a po dobu jejího trvání náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Příklad: Výpověď byla doručena dne 6. 1. 2018, výpovědní doba poběží od 1. 2. 2018 a skončí 31. 3. 2018.

Odstupné
Na odstupné je nárok v případě, že byla zaměstnanci dána výpověď z důvodu rušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele, z důvodu nadbytečnosti nebo pokud pracovní poměr byl rozvázán z těchto důvodů dohodou. Odstupné náleží ve výši nejméně:

• jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než jeden rok,

• dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň jeden rok a méně než dva roky,

• trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň dva roky.

Při výpovědi ze zdravotního důvodu nebo dohodou z téhož důvodu přísluší odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď, je třeba, aby zaměstnanec oznámil zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával.
Pracovní poměr zaměstnance trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy. Přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, šest měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit. Soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnanec mezitím jinde zaměstnán, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo z jakého důvodu se do práce nezapojil.

Rozvázal-li zaměstnavatel pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnanec neoznámí, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel dále zaměstnával, platí, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne písemně na jiném dnu skončení, že jeho pracovní poměr skončil dohodou, byla-li dána neplatná výpověď, uplynutím výpovědní doby.

Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí je třeba uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Obdobně se
postupuje v případě, kdy byl pracovní poměr neplatně ukončen dohodou. Dvouměsíční lhůta je tzv. lhůta propadná (prekluzivní). To znamená, že žalobu na určení její neplatnosti je třeba doručit soudu v uvedené lhůtě. Po jejím uplynutí není možné dovolávat se vyslovení neplatnosti výpovědi u soudu.


Dohoda o rozvázání pracovního poměru je dvoustranný úkon. To znamená, že se strany dohody musí na jejím obsahu shodnout. Je žádoucí, aby v dohodě byl uveden důvod rozvázání pracovního poměru - organizační důvody (např. nadbytečnost zaměstnance), popř. i ujednání o vyplacení odstupného. Odstupné náleží i tehdy, není-li důvod v dohodě uveden, a přitom skutečným důvodem byly organizační důvody. V případě, že zaměstnavatel odstupné nevyplatí, je nutné vymáhat odstupné soudně.
Je třeba zdůraznit, že ne vždy je výhodné rozvázat pracovní poměr dohodou. V případě výpovědi ze strany zaměstnavatele běží ještě dvouměsíční výpovědní doba. Po dobu výpovědní doby je zaměstnavatel povinen/oprávněn přidělovat práci podle pracovní smlouvy. Nemá-li ji, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele a po dobu jejího trvání náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatelé proto často nabízejí tzv. vyplacení z výpovědní doby, navýší počet odstupných o počet měsíců trvání výpovědní doby, tj. o další dvojnásobek měsíčního výdělku. Ze zákonného ani z dalšího odstupného se neodvání pojistné na zdravotní a sociální pojištění, odvádí se pouze daň z příjmů. V případě přistoupení na dohodu o rozvázání pracovního poměru, požadujete navýšení počtu odstupných o výpovědní dobu, tj. na pět. Tento postup je obvyklý.

Z pohledu nároku na podporu v nezaměstnanosti je jednoznačně výhodnější výpověď. Viz dále.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč, který splní tyto podmínky:
v rozhodném období získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností (popř. započítáním náhradní doby zaměstnání) alespoň 12 měsíců důchodového pojištění,
požádal úřad práce o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti.
Formulář žádosti o podporu v nezaměstnanosti lze vyhledat na
http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/formulareobcana.
K žádosti se přikládají další dokumenty: evidenční list důchodového pojištění, potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, rodné listy dětí apod.

Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti jsou poslední dva roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

Do rozhodného období se započítává i náhradní doba zaměstnání, tj. zejména doba péče o dítě do čtyř let věku, resp. do 10 let věku v případě, že se jedná o osobu závislou na péči jiné osoby alespoň ve stupni I.
Doba poskytování podpory v nezaměstnanosti
Doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti (tzv. podpůrčí doba) činí u uchazeče o zaměstnání:
do 50 let věku pět měsíců,
od 50 do 55 let věku osm měsíců,
nad 55 let věku 11 měsíců.
Pro délku podpůrčí doby je rozhodující věk uchazeče dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Doba podpory v nezaměstnanosti se posunuje o počet měsíců, za které je zaměstnanci vyplaceno zákonné odstupné, tj. o jeden až tři měsíce. Další odstupné se již nezohledňuje.
Podpora v nezaměstnanosti a kompenzace
Kompenzaci poskytuje úřad práce uchazeči, kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale nebylo mu ve stanoveném termínu vyplaceno odstupné. Kompenzace se poskytuje za dobu od zařazení do evidence do uplynutí doby, po kterou uchazeči náleží zákonné odstupné.

Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč dosáhl ve svém posledním zaměstnání takto:
1.–2. měsíc ve výši 65 %, 3.–4. měsíc ve výši 50 % a od 5. měsíce ve výši 45 %.
Údaj o výši průměrného čistého výdělku je uveden v Potvrzení o zaměstnání, které je zaměstnavatel povinen vydat při skončení zaměstnání na žádost zaměstnance. Vzor Potvrzení je možno získat na http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/formulareobcana.
Orientační kalkulačka výpočtu podpory v nezaměstnanosti:
http://www.penize.cz/kalkulacky/podpora-v-nezamestnanosti
V případě, že uchazeč o zaměstnání naposledy vykonával SVČ, stanoví se podpora z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc.
Maximální výše podpory činí 16 682 Kč měsíčně.
Minimální podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči, jehož poslední činností byla „náhradní doba“, tj. péče o dítě do čtyř let věku.
Minimální podpora činí:
první dva měsíce 4 315 Kč měsíčně,
další dva měsíce 3 452 Kč měsíčně,
zbývající měsíc/e 3 164 Kč měsíčně.
Příklady:
• Uchazeč bezprostředně po čerpání tříleté rodičovské dovolené žádá o podporu v nezaměstnanosti.
– Výše podpory v nezaměstnanosti bude minimální.
• Uchazeč, který ke konci rodičovské dovolené uzavře se zaměstnavatelem dohodu o ukončení pracovního poměru, má nárok na odstupné.
– Výše podpory v nezaměstnanosti bude minimální.
• Uchazeč po skončení rodičovské dovolené dostane od zaměstnavatele výpověď, ve výpovědní době dostává mzdu (plat).
– Výše podpory se stanoví z průměrného výdělku, popř. pravděpodobného výdělku vypočteného za předchozí kalendářní čtvrtletí.
• Uchazeč nastoupí po skončení rodičovské dovolené do zaměstnání dne 30. 8. 2018, dne 31. 8. 2018 jeho zaměstnání skončí.
– Výše podpory se stanoví z pravděpodobného výdělku, odvozeného z hodinové mzdy za dny 30. 8. 2018 a 31. 8. 2018.
• Uchazeč, který nastupuje bezprostředně po rodičovské dovolené na podporu v nezaměstnanosti a který během rodičovské dovolené jeden rok pracoval na dohodu o pracovní činnosti.
– Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví z výše příjmu z dohody o pracovní činnosti za podmínky, že tento jeden rok celý spadá do posledních dvou let před podáním žádosti (do tzv. rozhodného období).
Výše podpory v nezaměstnanosti při skončení zaměstnání dohodou nebo zaměstnancem

Zaměstnanci, kteří ukončí zaměstnání bez vážného důvodu sami nebo dohodou se zaměstnavatelem (to se týká i důvodu nadbytečnosti), mají nárok na sníženou podporu v nezaměstnanosti, tj. 45 % průměrného čistého měsíčního výdělku z posledního zaměstnání. Uvedené se netýká případů, kdy zaměstnanec ukončí pracovní poměr z vážného důvodu. Vážným důvodem může být:
nezbytná osobní péče o dítě ve věku do čtyř let,
nezbytná osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby,
docházka dítěte do předškolního zařízení,
povinná školní docházka dítěte,
místo výkonu nebo povaha zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
zdravotní důvody, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání,
vážné osobní důvody, například etické, mravní či náboženské,
důvody hodné zvláštního zřetele, kterými mohou být i šikana na pracovišti, mobbing a podobně.
Vážné důvody musí uchazeč úřadu práce hodnověrně prokázat. Vážný důvod se zpravidla zjišťuje z obsahu výpovědi, dohody či potvrzení o zaměstnání. Posuzování probíhá v rámci správního řízení na základě zjištěných a prokázaných skutečností.

Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let nebo těhotná zaměstnankyně o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.

Kratší pracovní doba (částečný úvazek) znamená:
Délka pracovní doby při kratší pracovní době je kratší než 40 hodin týdně.
Kratší pracovní doba může být sjednána pouze mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Na kratší pracovní dobu mají nárok těhotné zaměstnankyně a rodiče pečující o dítě mladší 15 let, a to na základě žádosti.
Kratší pracovní doba může být rozvržena buď na všechny pracovní dny, nebo jen na některé pracovní dny (tzv. stlačený pracovní týden).
Rodiči, který pracuje po kratší pracovní dobu, přísluší mzda odpovídající této kratší pracovní době. To znamená, že pokud někdo pracuje na poloviční úvazek, má nárok na poloviční mzdu.
Za práci přesčas se považuje práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu – 40 hodin. Rodičům pracujícím na kratší pracovní dobu nemůže zaměstnavatel nařídit práci přesčas, ale může se na ní s rodičem dohodnout.
Délka dovolené náleží v rozsahu čtyř týdnů (popř. více), její čerpání je uzpůsobeno rozvržení kratší pracovní doby.

Má-li rodič zájem o kratší pracovní dobu, je třeba o ni rozhodně požádat a zároveň nepředpokládat, že zaměstnavatel na kratší pracovní dobu nepřistoupí. Není vhodné spoléhat na ústní dohodu. Obsahem písemné žádosti o kratší pracovní dobu by mělo být určení kratší pracovní doby (popř. rozvržení pracovní doby), popř. její časové omezení (např. do 31. 12. 2022). Zaměstnavatel by měl na písemnou žádost odpovědět písemně, avšak takovou povinnost právní předpisy zaměstnavateli neukládají. Pokud dojde mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem k dohodě, je vhodné uzavřít ji písemně. Dohoda o kratší pracovní době může být součástí pracovní smlouvy.
Vzor žádosti o kratší pracovní dobu

Žádost je adresována zaměstnavateli a musí obsahovat datum, místo a podpis žadatele.
Příklad: „Z důvodu péče o dítě ve věku jednoho roku žádám tímto o úpravu pracovní doby jejím zkrácením na 30 hodin týdně s tím, že by každý den pracovní doba končila namísto v 16.30 ve 14.00 hodin. O kratší pracovní dobu žádám do 31. 12. 2023.“
Zaměstnavatel je povinen žádostem o kratší pracovní dobu vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. Pro posouzení vážnosti provozních důvodů u zaměstnavatele je rozhodující vyhodnocení, jaký zásah do provozu představuje zkrácení pracovní doby nebo úprava pracovní doby ve srovnání se situací, kdy by rodič pracoval na plný úvazek. Jedná se především o případy, kdy je znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz (plnění úkolů nebo činnosti) u zaměstnavatele. Vážné provozní důvody se posuzují u každého zaměstnavatele individuálně.
Jestliže zaměstnavatel žádosti nevyhoví, je možné obrátit se s žalobou k soudu nebo podat stížnost na oblastní inspektorát práce. Spor o kratší pracovní či jinou vhodnou úpravu pracovní doby dobu je možné řešit i pomocí mediace.
Informace
www.mpsv.cz, www.suip.cz,

Právní předpisy
§ 242 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Seemanová
Kategorie dotazu: Zaměstnání a podnikání rodičů
Ohodnoťte prosím spokojenost s odpovědí: dotazník zde

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

 

RODIČE NA START! 2018

19. května, 14:00, park Na Pankráci
Chcete zkusit bosochodíčky, chůzi po skle nebo žhavých uhlíkách?
Zveme na benefiční běh a zábavné odpoledne pro celou rodinu 1km/5km/minitratě, pochod s dítětem v šátku, bosochodníky, chůze po skle i žhavém uhlí, kreativní dílničky a mnoho dalšího.


Na podporu bezplatné právní poradny APERIO.

Nová příručka pro rodiče na rok 2018

NEBOJUJTE SE ZÁKONY - využijte je ve svůj prospěch 2018
Právo, sociální zabezpečení, psychologie
Ušetří vám peníze, čas i energii

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2018 - ke stažení ve formátu PDF

APERIO kurzy pro rodiče

NOVÉ ŠANCE v Praze a Olomouci pro rodiče v obtížné situaci
práce, výchova, komunikace, finance, osobní rozvoj
podzim 2018

Nové šance

OBJEVTE DALŠÍ inspirativní APERIO KURZY pro rodiče ZDE

APERIO Průvodce porodnicemi

Vyberte si dobře porodnici pro vás a vaše miminko

APERIO Průvodce porodnicemi

Užitečné odkazy

saminadeti.cz
www.saminadeti.cz - tipy, odkazy a rady (nejen) pro sólo rodiče
profem.cz - pomoc obětem domácího a sexuálního násilí
vasevyzivne.cz - bezplatná právní pomoc při vymáhání výživného
Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2017 - nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy v roce 2017 - v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

Pomohlo vám APERIO?

Přispějte darem na náš účet, pomůžete tak spolu s námi dalším rodičům.
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333.
Odkaz na platební bránu najdete na donorské stránce. Děkujeme!

Nakupujte v internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z Vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí Vás to nic navíc. Děkujeme!
Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

APERIO v médiích

APERIO v Sama Doma. Co nabízíme pro rodiče v obtížné situaci?

Dokonalé Vánoce nejsou pohodové Vánoce, rozhovor s Eliškou Kodyšovou, psycholožkou a ředitelkou APERIA

Právnička Jana Seemanová v pořadu Sama doma, 1. března 2016.