Online poradna pro rodiče, odpověď

Dobrý den,

dle § 241 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o děti.
Podle ustanovení § 241 odst. 2 zákoníku práce platí, že požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III, IV, o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že, požádá-li zaměstnankyně pečující o dítě mladší než 15 let o sjednání kratší pracovní doby nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby (například jen ranní směny) a nebrání-li tomu vážně provozní důvody, je zaměstnavatel povinen takové žádosti vyhovět. Na kratší pracovní dobu nebo na jinou vhodnou úpravu pracovní doby má tedy zaměstnankyně (právní) nárok, kterého se může domáhat, neuspokojí-li ho zaměstnavatel dobrovolně, u soudu. Odmítá-li zaměstnavatel vyhovět žádosti, musí v řízení před soudem prokázat vážné provozní důvody, které úpravě pracovní doby brání.
Pro posouzení vážnosti provozních důvodů je nutno objektivně zjistit v každém konkrétním případě jednak rozsah, organizaci, funkční náplň i rozvrh práce, které má příslušná zaměstnankyně, jednak provozní poměry zaměstnavatele, tj. charakter jeho činnosti, možnost zajistit zastupování pracovníkem, vykonávajícím v podniku stejnou funkci, finanční možnosti i vztah a návaznost práce zaměstnanců v jednotlivých útvarech podniku apod. Rozhodující je zejména vyhodnocení, jak významný by představovala zásah do provozu zaměstnavatele skutečnost, že by zaměstnankyni byla povolena požadovaná kratší pracovní doba nebo jiná vhodná úprava pracovní doby, ve srovnání se stavem, kdy by pracovala po stanovenou týdenní pracovní dobu. Pouze v případě, že by tím byl znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz (plnění úkolů nebo činnosti) zaměstnavatele, lze dovodit, že vyhovění žádosti brání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.
Tedy nárok na rozvržení pracovní doby dle Vašich potřeb máte, bohužel v realitě ČR se rodičům toto jejich právo dost obtížně prosazuje. Pokud by Vám zaměstnavatel úpravu pracovní doby neumožnil, doporučovala bych Vám podat s odvoláním na toto ustanovení zaměstnavateli písemnou žádost o vhodnou úpravu pracovní doby.Pokud nevyhoví a Vy máte za to, že zde vážné provozní důvody nejsou, je možno se obrátit na příslušný inspektorát práce (www.suip.cz) – ten sice není oprávněn řešit spory mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, takovým orgánem je pouze soud, ale inspektorát poskytuje pracovněprávní poradenství a může na základě podnětu provést kontrolu dodržování příslušných pracovněprávních předpisů, uložit pokutu při zjištění nedostatků atd.

Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

S pozdravem