Aperio

Online poradna pro rodiče, odpověď

Téma: Soužití rodiny a matky manžela

24.03.2017

Dobrý den,
Obracím se na vás o radu. Je mi 39 let, vdaná 6 let, s manželem jsme spolu od svých 16-ti let, manželovi je 44 let. Máme dvě holčičky 5 a 9 let. Bydlíme v rodinném domku s jeho maminkou, dům má dvě bytové jednotky, v menší jsme bydleli my a po narození 1.dcery jsme se na žádost tchýně přehodily do větší části a ona do menší, kterou jsme za našeho bydlení opravili. Dům byl připsán manželovi s tím, že se o tchýni postaráme (manžel má 3 sourozence). Materiálně je o ni postaráno, režijní náklady jsou vyřešeny-v tom není problém.
Po přestěhování do větší části, to bylo 1. dceři 8 měs. Začaly naše potíže v soužití. Do té doby to nějak šlo, jenže my netušili, že přepisem domu začne opravdu teror z její strany. Je to skoro 9 let, ale stále se považuje za nejdominantnější osobu zde. Chce k nám chodit kdykoli, vědět o všem a vše naše řešit. Naše soukromí jsme si museli těžce vybojovat.Nesmím jí v ničem říci ne anebo že to chci jinak a je zle – výsměch, ponižování a vyhrožování, že mi něco provede. Na dvoře i zahradě máme každý své místa, i přesto pokud se jí něco nelíbí, vytrhne mi to a nasadí si to k sobě. Na dvoře mi přemisťuje kytky, protože to nemůžu mít pod svým oknem a postaví tam raději svoji popelnici, kt měla do té doby u svých dveří. Zpočátku mi dělala neohlášené návštěvy vždy když nebyl manžel doma. Průběh jejích návštěv byl příšerný-plný vulgárních nadávek, ponižování a vyhrožování, co mi provede. Manžel tomu nechtěl věřit, trvalo to asi ¾ roku-já stále slyšela od tchýně, že jsem ta špatná já, já se musím změnit a plno povinností, jak se chovat k ní a poslouchat – 2x jsem odešla s malou ke své rodině, protože ten nátlak na mne byl nesnesitelný. Vždy jsem se vrátila, ale lituji toho dodnes, situace se nelepšila, ba zhoršovala. Manžel na mne apeloval, že je to můj problém, já se musím snažit si to vyříkat. Zkrátím to: tchýně mne neměla ráda, dávala to velice jasně najevo, viděla ve mne soka, dodnes od ní opakovaně slyším, že jsem mladý spratek, kt přišel s holou prdelí a že ji musím poslouchat, že manželovi otravuji celý život, že má ze mne deprese. Pokud se naštve, tak mé oslovení a titul zní LUDRA. Manželovi vyčítá, že konečně po letech stojí za mnou, chová se k němu vulgárně stejně jako ke mně a říká mu, že mu stejně uteču. Její slovní útoky byly zpočátku skryté, čekala na situace, kdy budu sama. Po letech jí nevadilo se takto chovat i před manželem, před nikým cizím si dává dodnes pozor. U ní má velkou váhu pověst u lidí, proto zuří více, protože já o tom mluvím, co mi doma provádí, protože je to nepochopitelné. Často si vzpomenu na její tchýni, o kt se tady starala, slyšela jsem, jak jí vulgárně nadává, pokud jí tchýně nechtěla poslechnout. Říkám si, zda se historie tady v domě neopakuje, přestože já se tomu bráním. Netuším, jak to v manželově rodině ve skutečnosti fungovalo, ale jenom ta skutečnost, jak se chová teď je příšerná. Když má potřebu, nehledí na to, že jsou přítomny i děti (bylo to i několikrát u nás v domácnosti a manžel ji musel vykázat ven), několik let jsem s dětma utíkala ze společného dvora pryč nebo si museli s holkama zacpávat uši.Z důvodu její vulgarity i agresívního jednání i fyzického (před dvěma lety mne manžel bránil-musel držet tchýni za ruce, protože mne chtěla zbít- ona to popírá nebo se tomu směje a říká, že je to normální) jsme s ní omezily kontakt i děti, mohou být s ní na dvoře, zahradě, chodili jsme na nucené návštěvy k ní, protože jsme chtěli trochu klidu, když jsme stále slyšeli, jaké jsou naše povinnosti a co musíme všechno dělat.
Mám dvě vysoké školy a za těch 8 let to vnímám z její strany jako šikanu a skoro týrání vůči mně. Nikdy bych nevěřila, že toho může být senior schopen, ale není mi to nic platné, nikdo tomu nevěří a já s tím nemůžu nic dělat. Ledaže se rozvést a odejít pryč a nechat tu manžela s dětmi. Pokud tchýni řeknu, že mám manžela ráda a zůstanu s ním, zuří více. Já si myslím, že nejsem konfliktní typ, v obci nemám potíže, v práci také ne.Nikdy jsem takové chování neměla ráda, nemám ráda šikanu a ubližování u dětí – k tomu vedu i své děti, nikomu jsem nic podobného nedělala.
Protože nechce přestat s jejím přístupem a my se straníme její nesnesitelnému chování, není v naší moci to změnit-není tady nikdo, koho by poslechla, aby zmírnila tu její agresivitu, začala vyhrožovat, že se obrátí na sociálku a ti nás donutí ji poslouchat. Má z toho opravdu radost, kterou neskrývá. Opravdu nám přišlo předvolání z rodinné poradny , kde jsme přišli. Paní psycholožka nám vylíčila tchýni jako ubohou vdovu (manžel byl alkoholik, doma ji fyzicky napadal, 10 let byl v ústavu, než umřel), sociálně izolovanou. Ve skutečnosti je sociálně činná, doma se zdržuje málo-stálé návštěvy po dědině…… Nás označila, že jí ubližujeme a tvrdila o nás věci, že jsme něco udělali a to nebyla pravda.Tchýně nikdy neřekne, jak daný spor probíhal, vždy za to můžu já, ona je chuděra-ráda převrací situace. Časem jsme ztratili sílu a odvahu něco někomu vysvětlovat, z manželovi strany nám nikdo nevěří a jsou toho názoru, že tu byla dříve a my ji musíme ve všem poslouchat. Skončilo to tak, že jsme ze sezení odcházeli s pocitem jako největší škoditelé, naše všechny připomínky byly ze strany psycholožky zamítnuty. Navíc nás šokovalo, že jde zde jen o vztah dětí a tchýně a je úplně jedno, jak se chová k nám i před nimi, že děti slyší ty její nadávky, zažívají, že musíme utíkat se domů schovat, protože ona za námi „běhá“ a nadává na dvoře, dokud se neschováme domů. Navíc tímto velice trpí náš vztah s manželem, jsme z toho zoufalí. Máme opravený dům, po rekonstrukci a už jsme zvažovali, že odsud doslova utečeme. Ale na jak dlouho????Tchýně má 73 let a je v plné síle. Vůbec nechápeme, kde se její síla bere a to nadměrné sebevědomí, že ona smí dělat druhým i tak ošklivé věci.Navíc byla u kartářky, kt ji potvrdila, že ji chci připravit o dům-je napsaný jen na manžela (tchýně má věcné břemeno, my jsme chtěli, aby si ho zřídila).
Po této návštěvě jsme byli z toho špatní, tak jsme navštívili druhé soc. centrum, kde nás p.psycholožka vyslechla, řekla, že je jí nás všech líto, ale s tím nic nenaděláme, kontakt tchýně s dětma musíme umožnit tak, jak tchýně chce a je úplně jedno, jak se k nám i před dětma chová, ona může vše a my prostě nic. A manžela se zeptala, zda mu víc záleží na dětech nebo na manželce! Oba dva jsme byli šokovaní touto otázkou, neuměl na ni odpovědět, řekl, že má rád všechny.
Naše beznaděj a bezmoc je obrovská, hádáme se a brečíme, zvažujeme, zda se odstěhovat-ale holky tu mají kamarády…..
Proto hledám pomoc, radu, podporu v téhle situaci, protože představa, že tchýně může cokoli a ještě s úsměvěm nám to několikrát oznámí a my jsme bezmocní a musíme snášet takové chování. Víte, kdo to nezažil, tak vám nikdy neuvěří, protože se to zdá absurdní.
Předem děkují za jakoukoli pomoc.
S pozdravem Naďa R.

Dobrý den,

nejprve bych Vám chtěla říci jak mne mrzí, v jaké tíživé situaci se Vy i Vaše rodina nacházíte a čím spolu procházíte. Rozumím tomu, že samotné sepsání Vašeho příběhu muselo být náročné, už podle napsaných řádků jsem pochopila jsem, že je společné soužití při situaci vás všech jedním velkým trápením. Přemýšlím, jak bych Vám mohla takto psanou odpovědí pomoci.. Napadá mě k tomu, že je opravdu těžké, ne-li nemožné, snažit se změnit chování druhého, pokud nedbá na můj názor, a dokonce se mi vysmívá a nebo jsem opakovaně cílem jeho výčitek či ponižování. Z Vašich řádků jsem zachytila, že i přitom všem dokážete uvést zkušenosti manželovy matky s bývalým manželem, které nasvědčují domácímu násilí. Nicméně i po těchto zkušenostech nemůže nikdo druhému ubližovat a vlastní bolavé zážitky nejsou žádnou omluvou. Na Vašem místě bych se zkusila ptát především sama sebe a také se zastat sama sebe, co potřebujete Vy a Vaše rodina, neboť jak vidím, zastání z okolí se Vám nedostává. Navíc vidím, že jste zkusila již mnoho možností a způsobů, jak zkusit situaci vyřešit.
Mé možnosti v online poradně jsou v tomto směru bohužel velmi omezené, Aperio však nabízí také osobní a telefonické psychologické poradenství, kde by bylo možné více se o Vaší situaci pobavit a poskytnout podporu..

Myslím na Vás

Autor(ka) odpovědi: Šárka Faltová
Kategorie dotazu: Vztahy, výchova – psychologická poradna
Ohodnoťte prosím spokojenost s odpovědí: dotazník zde

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

 

Legislativní příručka pro rodiče

NEBOJUJTE SE ZÁKONY 2017
- legislativa, myšlenkové mapy, příklady z praxe
- jednotlivá témata najdete v sekci Aktuality a články

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2017 - ke stažení ve formátu PDF

Vyzkoušeli jsme

 Nežehlící košile

APERIO kurzy pro rodiče

NOVÉ ŠANCE v Praze, Olomouci a Ústí nad Labem
práce, výchova, komunikace, finance, osobní rozvoj
leden až červen 2018

Nové šance

NA SPOLEČNÉ VLNĚ - mentoringový kurz
techniky provázení a mentorování, osvědčená metodika podpory sólo rodičů ze Skotska

Staňte se mentorkou

...další APERIO kurzy pro rodiče ZDE

APERIO Průvodce porodnicemi

Vyberte si dobře porodnici pro vás a vaše miminko

APERIO Průvodce porodnicemi

Užitečné odkazy

saminadeti.cz
www.saminadeti.cz - tipy, odkazy a rady (nejen) pro sólo rodiče
profem.cz - pomoc obětem domácího a sexuálního násilí
vasevyzivne.cz - bezplatná právní pomoc při vymáhání výživného
Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2017 - nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy v roce 2017 - v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

RODIČE NA START! 2017

Letošní benefiční běh se vydařil, na poradnu jsme získali 40 tisíc Kč

Chcete podpořit bezplatné poradenství pro rodiče? Přidejte se příští rok k nám!



Pomohlo vám APERIO?

Přispějte darem na náš účet, pomůžete tak spolu s námi dalším rodičům.
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333.
Odkaz na platební bránu najdete na donorské stránce. Děkujeme!

Nakupujte v internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z Vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí Vás to nic navíc. Děkujeme!
Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

APERIO v médiích

Poslechněte si rozhovor s Eliškou Kodyšovou o kurzu Nové šance pro rodiče v obtížné situaci.

APERIO v Sama Doma. Co nabízíme pro rodiče v obtížné situaci?

Dokonalé Vánoce nejsou pohodové Vánoce, rozhovor s Eliškou Kodyšovou, psycholožkou a ředitelkou APERIA

Právnička Jana Seemanová v pořadu Sama doma, 1. března 2016.