Aperio

Online poradna pro rodiče, odpověď

Téma: návrat po rodičovské dovolené

23.08.2016

Dobrý den, chtěla bych se zeptat ohledně RD. V květnu mi skončila MD od té doby pobírám RP a v září bych se chtěla vrátit alespon na jeden den zpět do práce. Jedná se o školství-pracuji jako učitelka na ZUŠ. Paní ředitelka mi tvrdila , že to nelze. Nicméně všude jsem se dočetla , že si na RD mohu přivydělat neomezeně. Bylo mi řečeno, že nemohu nastoupit na stejnou pozici na jaké jsme čerpala MD? V jiné práci by nebyl problém nastoupit na jinou pozici , to bohužel ve školství nelze. Jak toto řešit? Moc děkuji Miksová

Vážená paní,

Rodičovský příspěvek poskytovaný podle zákona o státní sociální podpoře nijak nesouvisí s rodičovskou dovolenou podle zákoníku práce. Při pobírání rodičovského příspěvku si můžete při dodržení pravidel stanovených zákonem neomezeně přivydělat. Pobírání rodičovského příspěvku tedy nebrání návratu do zaměstnání. Při pobírání peněžité pomoci v mateřství tomu tak nebylo, protože peněžitá pomoc v mateřství je dávka nemocenského pojištění a při jejím pobírání nesmí být vykonávaná výdělečná činnost z jejíhož pojištění je dávka poskytována.

Vrací-li se zaměstnanec po rodičovské dovolené (do 3 let věku dítěte) do práce, musí být zaměstnavatelem dle § 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) zařazen na pracovní místo, které odpovídá druhu práce sjednanému v pracovní smlouvě. Podle § 47 zákoníku práce nastoupí-li zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, do práce, je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště (rozuměno na původní, stejné pracovní místo). Není-li to možné proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, je zaměstnavatel povinen zařadit je podle pracovní smlouvy. Zaměstnanec má taktéž nárok na to, aby mu práce byla přidělena v rozsahu, který byl sjednán. Na druhou stranu je ale zaměstnanec oprávněn požádat o zkrácený pracovní úvazek a zaměstnavatel mu v rámci svých provozních možností musí vyhovět. Dle ust. § 241 odst. 2 zákoníku práce platí, že požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. V praxi se lze ovšem často setkat s tím, že zaměstnavatel není ochoten na nové uspořádání přistoupit, a to mnohdy bez odůvodnění či s vysvětlením, které zákonnému důvodu neodpovídá. Na tomto místě nutno zdůraznit, že je na zaměstnavateli, aby vážné provozní důvody tvrdil a aby tyto objektivně existovaly.

Pojem „vážné provozní důvody“

Zákoník práce pojem „vážné provozní důvody“ nedefinuje, nicméně danou otázkou se již několikrát ve své rozhodovací praxi zabýval Nejvyšší soud ČR. Dle rozsudku ze dne 17. 12. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1561/2003, je rozhodující zejména vyhodnocení, jak významný zásah do provozu zaměstnavatele by představovala skutečnost, že by zaměstnanci byla povolena požadovaná kratší pracovní doba nebo její jiná vhodná úprava, ve srovnání se stavem, kdy zaměstnanec pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu. Pouze v případě, že by tím byl znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz (plnění úkolů nebo činností) zaměstnavatele, jedná se o vážné provozní důvody. Nejvyšší soud ČR se pak sice v rozsudku ze dne ze dne 5. 6. 2007, sp. zn. 21 Cdo 612/2006, přiklonil na stranu zaměstnavatele, když v případě týkající se pražské soudkyně připustil možnost považovat za vážné provozní důvody nedostatečné personální obsazení soudu, nicméně daný judikát byl překonán. V rozsudku ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1821/2013, Nejvyšší soud ČR uvedl, že vážné provozní důvody nejsou naplněny, pokud je řešením vzniklé situace přijetí dalšího zaměstnance na zkrácený pracovní úvazek nebo dohodu o pracovní činnosti právě v rozsahu, v němž je podána žádost o kratší pracovní dobu. Ne jakékoliv provozní důvody, které by mohly vzniknout, jsou totiž také vážnými provozními důvody. Proto nikoli každou situaci zkracování úvazku, která si vyžádá od zaměstnavatele nějaká opatření, lze považovat za vážné provozní důvody. Při posuzování vážnosti provozních důvodů je třeba vycházet z aktuálního stavu provozu zaměstnavatele jak při zkoumání povahy provozu a dalších skutečností o organizačně technických poměrech zaměstnavatele, tak i při posuzování množství (počtu) zaměstnanců působících u zaměstnavatele, možností jejich vzájemného zastupování a možnosti (úrovně) jejich odměňování za vykonanou práci. Naopak, vážným provozním důvodem může být například nezastupitelnost zaměstnance z důvodu jeho úzké specializace nebo nemožnost rozdělení určité práce mezi více osob.

Na základě uvedeného lze uzavřít, že je nezbytné, aby každá žádost zaměstnance o úpravu pracovní doby podaná dle ust. § 241 odst. 2 zákoníku práce byla hodnocena individuálně. Pro posouzení žádosti je důležité zohlednit jak provoz, ve kterém zaměstnanec pracuje, tak pracovní pozici, kterou zaměstnanec zastává. Smyslem právní úpravy zkrácené pracovní doby podle ustanovení § 241 odst. 2 zákoníku práce je umožnit v tomto ustanovení uvedeným zaměstnancům vykonávat práci v zaměstnaneckém poměru i s ohledem na jejich (omluvitelné) jiné osobní a rodinné povinnosti. Proto se posuzování možností zaměstnavatele činí vždy zejména s ohledem na zájmy zaměstnanců.

Žádost a její hodnocení

Lze doporučit, aby zaměstnanec nastupující po rodičovské dovolené zaměstnavateli umožnil kvalifikované posouzení svojí žádosti o zkrácený pracovní úvazek, a to poskytnutím kompletních informací. Zaměstnanec by měl podat písemnou žádost, ve které přesně specifikuje požadovanou úpravu pracovní doby. Kratší pracovní doba je totiž jakákoli pracovní doba kratší než stanovená týdenní pracovní doba ve smyslu § 79 zákoníku práce (zpravidla 40 hodin týdně); navíc kratší pracovní doba může být rozvržena na všechny pracovní dny, nebo jen na některé pracovní dny. Lze doplnit, že zaměstnavatel by neměl brát na lehkou váhu posouzení žádosti zaměstnance po rodičovské dovolené o kratší pracovní dobu a případné nevyhovění žádosti by měl náležitě zvážit a zejména odůvodnit ve smyslu uvedeném shora. Za porušení povinnosti vyhovět žádosti zaměstnanci v případě absence vážných provozních důvodů mu totiž hrozí pokuta až do výše 300.000,- Kč podle příslušných ustanovení zákona o inspekci práce (zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů).

Přijetí nebo odmítnutí žádosti a další postup

Pokud zaměstnavatel žádosti zaměstnance po rodičovské dovolené o zkrácený pracovní úvazek vyhoví, lze doporučit stvrzení této skutečnosti uzavřením písemné dohody, a to formou dodatku k pracovní smlouvě. Aby se předešlo případným nedorozuměním, je vhodné v dohodě uvést, na jak dlouhou dobu je úprava pracovní doby sjednána.

V případě, že zaměstnavatel dané žádosti zaměstnance nevyhoví, ačkoliv pro to není naplněn zákonný důvod, zaměstnanec se ocitá v nepříznivé situaci v důsledku nezákonného postupu zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec na své žádosti trvá, má v podstatě dvě možnosti. Může do práce nastoupit na plný úvazek a případně zaměstnavatele uvědomit o tom, že se ohledně své situace hodlá poradit na příslušném inspektorátu práce. Trvá-li zaměstnavatel na odmítnutí žádosti, může se zaměstnanec bránit soudní cestou. Je však potřeba zvážit skutečnost, že soudní spor může trvat i několik let, což neřeší situaci zaměstnance-rodiče, který nadále dochází do práce na plný úvazek, ale zároveň potřebuje pečovat o dítě. Jistým řešením by bylo navrhnout nařízení předběžného opatření (z důvodu, že je nutné zatímně upravit poměry účastníků řízení), kterým by zaměstnavateli bylo uloženo, aby strpěl kratší pracovní dobu dotčeného zaměstnance. Nicméně nařízení předběžného opatření je na rozhodnutí soudu, a nelze se proto stoprocentně spoléhat na úspěšnost využití tohoto institutu. Druhou variantou postupu, kterou má zaměstnanec k dispozici, je možnost nastoupit do práce po ukončení rodičovské dovolené s tím, že zaměstnanec při nástupu zaměstnavateli oznámí, že na kratší pracovní době trvá a že zákonné důvody k odmítnutí jeho žádosti nejsou naplněny, a bude podle toho dále jednat. To znamená, že práci bude vykonávat v jím žádané kratší pracovní době. V tomto případě se ale zaměstnanec vystavuje riziku, že mu zaměstnavatelem bude dána výpověď dle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce. Zaměstnavatel by pravděpodobně výpověď odůvodnil tím, že zaměstnanec závažně porušuje své pracovní povinnosti, když není na pracovišti a nevykonává práci ve sjednané pracovní době. V takovém případě by zaměstnanci opět nezbývalo, než se bránit soudní cestou proti neplatnosti výpovědi s odkazem na nezákonný postup zaměstnavatele.

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Milada Rejzková
Kategorie dotazu: Mateřská a rodičovská dovolená
Ohodnoťte prosím spokojenost s odpovědí: dotazník zde

Objevte další články na téma:

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

One-to-one Counselling and Help for Parents

Praktické

Kurz pro rodiče ve složité situaci
Práce, komunikace, výchova,
finanční poradenství, seberozvoj,
právní minimum

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2016 - ke stažení ve formátu PDF, velikost 1 MB

Otevřená registrace, počet míst omezen

Nebojujte se zákony - příručka pro rodiče 2016

legislativa, myšlenkové mapy, příklady z praxe

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2016 - ke stažení ve formátu PDF, velikost 1 MB

* Příručka je zdarma a můžete si ji po dohodě vyzvednout u nás.
* Ke stažení ZDE (formát PDF, velikost 1 MB).
* Rádi zašleme i poštou za cenu poštovného
* nebo jednotlivé články najdete v sekci Rady a informace.

Podpora pro sólo rodiče

Na stránkách
www.saminadeti.cz najdete užitečné tipy, odkazy, rady ad. saminadeti.cz

APERIO kurzy pro rodiče

VÍCE O KURZECH ZDE

Užitečné:

Nebojte se přihlásit o to, co patří vašim dětem

vasevyzivne.cz

Pomoc obětem domácího a sexuálního násilí

vasevyzivne.cz

Kalkulačky MPSV

Výpočet dávek v roce 2016
nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Výpočet výše náhrady mzdy v roce 2016
v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

Pomohlo vám APERIO? - podpořte nás


Pokud ano, prosíme přispějte darem na číslo účtu
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333
Do zprávy pro příjemce označte platbu jako "dar."
Odkaz na platební bránu i další možnosti, jak nás podpořit, najdete
na donorské stránce.
Děkujeme!

Máte nás rádi?
Nakupujte ve svých oblíbených internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z vaší útraty půjde na naši podporu.
Nestojí Vás to nic navíc!

Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

logo MPSV logo MHMP

Poradna byla v letech 2015-16 podpořena grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. Více informací k programům na www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz.

logo MPSV

DámePráci.cz - link do aplikace

Líbí se vám nový web?

Naše webové stránky prošly rekonstrukcí. Vyplněním krátkého formuláře nám velmi pomůžete.
Budeme rádi za Vaše postřehy a připomínky.
APERIO