Aperio

Online poradna pro rodiče, odpověď

Téma: Dávky státní sociální podpory a hmotné nouze

20.07.2016

Dobrý Den .Mám devatenáctiletou dceru ,kterou vyškrtli z Uřadu Práce v současné době je těhotná žije se mou a mmou matkou ve společné domácnosti můj plat činí 9000kč a babicky důchod 11000 má nárok na soc.dávky na sebe a dítě až se narodí?

Vážená paní,
neuvádíte žádné údaje o otci dítěte, zda bude či nebude uveden v rodném listu dítěte.
Nevýhodou neuvedení otce dítěte, kterým rozumím nepodání žaloby o určení otcovství, je, že se zkrátíte o určitá finanční plnění, na něž máte ze zákona nárok. Okamžikem narození dítěte totiž oběma rodičům vzniká vyživovací povinnost vůči dítěti, která trvá až do doby, dokud dítě není schopno samo se živit. Kromě toho, protože jste svobodná matka, by Vám vznikl nárok požadovat od otce dítěte příspěvek na vaši výživu po dobu 2 let a na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím. Tím, že nebudete žalovat otce dítěte, ačkoliv je Vám znám, nebudete mít nárok na dávky v systému pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) dle zákona č.111/2006 S., o pomoci v hmotné nouzi (dříve dávky sociální péče) vyplácené pověřenými obecními úřady.
Neuvedení otce do rodného listu dítěte však nebude mít žádný vliv na nárok a vyplácení dávek státní sociální podpory dle zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.
Uvedení otce dítěte do rodného listu nemá vliv na trvání nároku na rodičovský příspěvek a přídavek na dítě.
Vliv by tato skutečnost měla pro nárok na příspěvek na bydlení.
V případě, že o dávku žádá svobodná matka společně posuzovaná se svým dítětem, musí tato matka doložit orgánu pomoci v hmotné nouzi, že vůči otci dítěte uplatnila nárok na výživné na dítě podle §85a násl. Zákona o rodině, případně též nárok na příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce podle §95 zákona o rodině.
Jestliže dosud není otcovství k dítěti určeno, může orgán pomoci v hmotné nouzi na matce požadovat, aby proti muži, který může být otcem dítěte podala návrh k soudu na určení otcovství a následně na něm uplatňovala nároky na výživné.
Pokud matka nepodnikne potřebné kroky k uplatnění zákonných nároků vůči otci dítěte, stanoví zákon předpoklad, že se nadále nepovažuje za osobu v hmotné nouzi § 27 zákona č. 111/2006 Sb.).
Orgán pomoci v hmotné nouzi může v této věci požádat o součinnost také pracovníky orgánu sociálně právní ochrany dětí s tím, aby s matkou projednali uplatnění nároků vůči otci dítěte. Orgán sociálně-právní ochrany dětí je podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně- právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, rovněž povinen poskytnout rodiči v případě potřeby odbornou poradenskou pomoc v souvislosti u uplatněním nároků dítěte.
Uplatnění nároků a pohledávek příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že jejich uplatnění by nebylo úměrné zisku z něj plynoucímu, nebo pokud nepovažuje za možné je po osobě spravědlivě žádat.
Jestliže matka samoživitelka požádá o dávky hmotné nouze a u dítěte není uveden otec, je odkázána na oddělení sociálně právní ochranu dětí (OSPOD), které vydá stanovisko, zda neuvedení otce je důvodné či nikoli.
Je-li neuvedení otce důvodné, po žadatelce se kromě dalších náležitostí (doložení příjmů, nákladů na bydlení .......) nic nepožaduje.
Dospěje-li OSPOD, že neuvedení otce důvodné není (záleží na posouzení konkrétních důvodů), potom se krátí nějakým procentem částka životního minima matky (cca 20% odpovídající 200 - 250,-Kč). Vyjde-li i po tomto zkrácení nárok na dávku, je tato po dobu 6 měsíců vyplácena. Žadatelka je zároveň vyzvána, aby uplatnila výživné na otci (v případě neplacení přiznaného výživného, exekuci). Jestliže zmíněné neuplatní, dávka je po 6 měsících odejmuta §27 ).
Orgán pomoci v hmotné nouzi se většinou snaží žadatelkám vyhovět, musí však zkoumat, zda ustanovení zákona byla naplněna (již uvedené §11 odst. 2,§13 odst.1písm.d), odst.2),pokud nedojde v šestiměsíční lhůtě k řádnému uplatnění nároků a pohledávek, má se za to, že osoba, není v hmotné nouzi, protože prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním (§3 písm. c).
Narozením dítěte vznikne matce ve smyslu zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře v posl. znění nárok na rodičovský příspěvek.
Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte.
Jestliže alespoň jednomu z rodičů v rodině (zde také záleží na otci dítěte) lze stanovit k datu narození dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění, rodič si může volit výši a tím i délku pobírání rodičovského příspěvku. Maximální měsíční výše rodičovského příspěvku se stanoví ve vazbě na uvedený vyměřovací základ: pokud 70 % 30 násobku denního vyměřovacího základu je nižší nebo rovno 7 600 Kč, rodičovský příspěvek může činit nejvýše7 600 Kč; pokud 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu převyšuje 7 600 Kč, je výše rodičovského příspěvku je omezena touto částkou, maximálně však výše rodičovského příspěvku může činit 11 500 Kč měsíčně. V případě, že vyměřovací základ lze stanovit u obou rodičů, vychází se z toho, který je vyšší. Volbu výše rodičovského příspěvku je možno měnit jedenkrát za tři měsíce.
Pokud ani jednomu z rodičů nelze uvedený vyměřovací základ stanovit, náleží rodičovský příspěvek v pevných měsíčních částkách 7 600 Kč do konce 9. měsíce věku a následně ve výši 3 800 Kč do 4 let věku dítěte.
Podmínkou nároku na rodičovský příspěvek je, že dítě mladší 2 let navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci. Dítě může navštěvovat léčebně rehabilitační zařízení nebo jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro zdravotně postižené předškolní děti v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. Dítě zdravotně postižené může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně. Dítě, jehož osamělý rodič nebo oba rodiče jsou závislí na pomoci jiné osoby ve stupni III nebo IV, může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. U dítěte, které dovršilo 2 roky věku, není docházka do zařízení omezena.
Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou.
Pokud tedy matka nevyužije možnosti zvolit čerpání RP dle denního vyměřovacího základu otce, bude čerpat RP ve čtyřleté variantě.
Dále by matce při splnění podmínek zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře mohl vzniknout nárok na tyto dávky:
l
Přídavek na dítě
• Přídavek na dítě je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí
• Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,4násobek částky životního minima rodiny. Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok, za příjem se považuje i rodičovský příspěvek.
• Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte.
Věk nezaopatřeného dítěte v rodině Výše přídavku na dítě v Kč měsíčně
do 6 let 500
od 6 do 15 let 610
od 15 do 26 let 700
Úplná rodina (oba rodiče) s počtem nezaopatřených dětí Životní minimum rodiny Hranice rozhodného příjmu v Kč měsíčně pro nárok na přídavek na dítě (2,4násobek životního minima rodiny)
jedno do 6 let 7 710 18 504
dvě 5, 8 let 9 850 23 640
tři 5, 8, 12 let 11 990 28 776
čtyři 5, 8, 12, 16 let 14 440 34 656
Další dávkou na kterou by matce v případě splnění zák. podmínek mohl vzniknout nárok je
1) Příspěvek na bydlení
- dávka státní sociální podpory přispívající ke krytí nákladů na bydlení
Nárok:
• vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu nebo
• vlastník nemovitosti, v níž se nachází byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu nebo
• nájemce obytné místnosti v zařízení určeném k trvalému bydlení, kde je hlášen k trvalému pobytu,
• jestliže jeho náklady na bydlení přesahují 30% jeho příjmu nebo příjmu společně posuzovaných osob (v Praze 35% příjmu) a zároveň těchto 30% příjmu (35% v Praze) není vyšší než částka normativních nákladů stanovených zákonem.
Co je třeba doložit:
• doklad o vlastnickém nebo nájemním vztahu žadatele k bytu, v němž je hlášen k trvalému pobytu
• pro všechny osoby uvedené v žádosti průkaz totožnosti, u dětí do 15 let rodný list
• pro nezaopatřené děti po skončení povinné školní docházky a vždy od školního roku začínajícího v kalendářním roce, v němž dítě dovršilo 15 let:
• Potvrzení o studiu nebo
• Potvrzení o zdravotním stavu
• Potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz nebo
• Potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce pro uchazeče o zaměstnání po skončení povinné školní docházky do 18. roku věku.
• příjmy žadatele a osob s ním společně posuzovaných (tj. všech osob, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu)
• výživné, poskytované společně posuzovanou osobou za příslušné kalendářní čtvrtletí
• informace o bytě, na který je příspěvek požadován
• prokazatelné doklady o nákladech na bydlení (nájemné, náklady na plnění spojené s užíváním bytu, nejsou-li součástí nájemného, náklady na plyn, elektřinu, vodné, stočné, svoz domovního odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva) za příslušné kalendářní čtvrtletí, ze kterých vyplývá, kdo tyto náklady hradil
• v případě, že žadatel je občanem jiného státu EU a mezi dnem jeho hlášení k trvalému pobytu v ČR a dnem, od něhož žádá o přiznání dávky, neuplynulo 365 dnů, jeho pracovní smlouvu nebo potvrzení o pobírání dávek v nezaměstnanosti
• v případě, že žadatel není občanem EU anebo ke dni, od něhož žádá o přiznání dávky, nebyl v ČR zaměstnán ani od úřadu práce v ČR nepobíral dávky v nezaměstnanosti, pracovní smlouvu nebo potvrzení o pobírání dávek v nezaměstnanosti.

Jak se vyplácí:
• je přiznáván za období kalendářního čtvrtletí
• vyplácí se po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží, nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce
• pokud je zjevné, že by příjemce nevyužil dávku k účelu, ke kterému je určena, lze využít institut zvláštního příjemce
• o příspěvek na bydlení lze zažádat maximálně 3 měsíce zpětně
Pokud bude příjem rodiny i přes dávky státní sociální podpory nízký, je možné se obrátit na úřad práce s žádostí o pomoc v hmotné nouzi. Dovoluji si Vám zaslat pouze stručnou informaci ohledně pomoci v hmotné nouzi a doporučuji Vaší konkrétní situaci řešit na příslušném úřadě.
Systém pomoci v hmotné nouzi pravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
Tento systém pomáhá v situaci, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit (vlastní prací, uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku) a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním.
Dávky pomoci v hmotné nouzi
Osoba v hmotné nouzi = osoba (společně posuzované osoby), která nemá dostatečné příjmy a jejíž celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z důvodu věku, zdravotního stavu nebo z jiných vážných důvodů zvýšit vlastní prací, uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo jiným využitím majetku a vyřešit tak svoji obtížnou situaci.
Kdo není považován za osobu v hmotné nouzi:
• osoba, která prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním,
• osoba, která není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání
• osoba, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání,
• osoba samostatně výdělečně činná, která se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění
• osoba, které nevznikl nárok na nemocenské nebo jíž náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně,
• osoba, které za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky byla uložena sankce,
• osoba, která nastoupila výkon trestu odnětí svobody, byla vzata do vazby (tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc),
• osoba, které se poskytují pobytové sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo v chráněném bydlení,
• osoba, které se poskytují pobytové sociální služby ve zdravotnickém zařízení ústavní péče déle než 3 kalendářní měsíce,
• osoba, které se poskytuje ústavní péče v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné déle než 3 kalendářní měsíce.
1) Příspěvek na živobytí
základní dávka pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě (společně posuzovaným osobám) při nedostatečném příjmu a je určena na úhradu základních životních potřeb této osoby mimo nákladů na bydlení (jde např. o úhradu stravy oblečení, obuvi, dopravy, vzdělání ...).

Nárok:
osoba, která je na území ČR hlášena k trvalému pobytu, osoba, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, cizinec bez trvalého pobytu na území ČR, kterému toto právo zaručuje mezinárodní smlouva, nebo občan členského státu EU a jeho rodinný příslušník, pokud je na území ČR hlášen k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území ČR,
a zároveň jde o osobu v hmotné nouzi, tzn. že její příjem, popřípadě příjem osob společně posuzovaných, po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí. Přitom se posuzuje, zda si osoba nemůže tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a zda je zabezpečení jejich základních životních podmínek vážně ohroženo,
za společně posuzované osoby se považují vždy rodiče a nezletilé nezaopatřené děti a manželé. Dále se za společně posuzované osoby považují rodiče a nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené a zletilé děti, pokud spolu užívají byt a tyto děti nejsou v tomto bytě společně posuzovány s jinými osobami (manžel, manželka, druh, družka, partner, partnerka). Společně jsou posuzovány i jiné osoby, které spolu užívají byt. Tyto osoby lze z okruhu společně posuzovaných osob vyjmout na základě jejich písemného prohlášení, že spolu s ostatními netvoří domácnost (ve smyslu § 115 občanského zákoníku). Uvedené prohlášení nemůže být formální, tyto osoby musí prokázat, že spolu trvale nežijí a neuhrazují společně náklady na své potřeby. Tato skutečnost se ověřuje v rámci sociálního šetření, popřípadě z nájemní smlouvy, pokud jde o nájemní byty.
Přiměřenost a odůvodněnost nákladů na bydlení
za přiměřené náklady na bydlení se pokládají odůvodněné náklady na bydlení, maximálně však do výše 30% (v Praze do výše 35%) příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob,
příjem pro stanovení přiměřených nákladů na bydlení je stanoven odlišně od příjmu, který je zjišťován pro účely posouzení stavu hmotné nouze, konkrétně do příjmu pro určení přiměřených nákladů na bydlení se nezapočítává sociální příplatek a dávky pěstounské péče ze systému státní sociální podpory, příjmy z kapitálového majetku a další pravidelné příjmy podle § 7 odst. 2 písm. j) zákona o životním existenčním minimu,
odůvodněné náklady na bydlení zahrnují nájemné (až do výše cílového nájemného stanoveného zákonem č. 107/2006 Sb. pro daný rok), úhrady za služby spojené s užíváním bytu (úhrada za ústřední/dálkové vytápění, dodávku teplé vody, úklid společných prostor v domě, užívání výtahu, dodávku vody z vodovodů a vodáren, odvádění odpadních vod kanalizacemi, osvětlení společných prostor v domě, odvoz tuhého komunálního odpadu, vybavení bytu společnou televizí a rozhlasovou anténou, popřípadě další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením, včetně nákladů na úhradu vybavení bytu, které je součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele.

Částka živobytí:
částka živobytí vyjadřuje úroveň příjmů v peněžní či věcné podobě, zabezpečující základní životní podmínky osoby, a to i s přihlédnutím k vlastní snaze řešit situaci hmotné nouze, ve které se nachází,
částky živobytí se stanovují pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. pro stanovení živobytí společně posuzovaných osob se jednotlivé částky živobytí osob sčítají,
částka živobytí se u dospělé osoby odvíjí od částek existenčního minima (2020,-Kč), přičemž za splnění dalších podmínek, kdy se hodnotí snaha zvýšit si příjem vlastní prací, možnost využití majetku a uplatnění nároků a pohledávek, může částka živobytí dosáhnout až do výše životního minima (tzn. u jednotlivce 3126,- Kč , u nejstarší ze společně posuzovaných dospělých osob 2880 Kč, u ostatních ze společně posuzovaných dospělých osob 2600 Kč),
částka živobytí u osoby, která není zaměstnána nebo jinak výdělečně činná po dobu delší než 12 měsíců, činí částku existenčního minima. Toto neplatí u osoby, která dosáhla věku 55 let nebo je poživatelem částečného invalidního důchodu nebo je rodičem osobně pečujícím o dítě ve věku do 12 let (platí od 1.1.2009),
u nezaopatřených dětí představuje částka živobytí částku životního minima, tj. dle věku dítěte částku 1600 Kč (pro dítě do 6 let), 1960Kč (pro dítě ve věku 6-15 let) a 2250 Kč (pro dítě ve věku 15-26 let),
částka živobytí se navyšuje u osob kterým odborný lékař potvrdí na předepsaném tiskopise potřebu dietního stravování, o částky, které jsou pro jednotlivé typy diet stanovené v prováděcím právním předpise (Vyhláška MPSV č. 504/2006 Sb.),
částka živobytí se rovněž zvyšuje o 300 Kč u osoby, která prokáže, že má zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnání (jde zejména o náklady na telefon, dopravu a korespondenci).

Co je třeba doložit:
• žádost o příspěvek na živobytí na předepsaném tiskopise,
• příjmy žadatele a osob s ním společně posuzovaných, pokud nejsou zjišťovány prostřednictvím aplikačního programu OKnouze (dávky státní sociální podpory, důchody, nemocenské dávky vyplácené okresní správou sociálního zabezpečení), a to za tři kalendářní měsíce předcházející měsíci, za který je příspěvek na živobytí požadován,
• potvrzení o nezaopatřenosti dítěte (potvrzení o studiu, o zaregistrování na ÚP, o neschopnosti se připravovat na budoucí povolání),
• informace o užívaném bytu,
• náklady na bydlení za příslušné období (nájem, služby, energie),
• doporučení odborného lékaře o nutnosti dietního stravování,
• prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech.

Nárok nevznikne:
Pokud průměrný měsíční příjem osoby nebo společně posuzovaných osob za 3 předcházející kalendářní měsíce byl vyšší než trojnásobek životního minima osoby nebo společně posuzovaných osob.
Společně posuzované osoby jsou osoby, které se při zkoumání toho, zda žadatel splňuje podmínky pro přiznání dávky, posuzují společně s ním.

Nejčastěji mezi společně posuzované osoby patří rodina resp. ti rodinní příslušníci, kteří spolu žijí ve společné domácnosti. Zásadně platí, že se společně posuzují rodiče a nezaopatřené děti. Společně se vždy posuzují i manželé či osoby žijící v registrovaném partnerství. Popř. patří do okruhu společně posuzovaných osob i rodiče rodičů (tedy prarodiče dítěte), pokud s nimi trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Za rodiče se přitom považují i osoby, kterým byli děti svěřeny do péče rozhodnutím soudu či jiného příslušného orgánu.

Za nezaopatřené dítě je považováno dítě do skončení povinné školní docházky a dále, pokud se buď připravuje na budoucí povolání, nebo je zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let.

U příspěvku na bydlení jsou však společně posuzovány všechny osoby, které jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu, podmínka vedení společné domácnosti se nevyžaduje.

Vyloučení z okruhu společně posuzovaných osob

Úřad práce může při rozhodování o dávkách v případech, kdy manželé/partneři či rodiče a děti spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované.

Jde-li o příspěvek na bydlení, může úřad práce v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu.

Navrhnout, aby ÚP nějakou osobu z okruhu společně posuzovaných vyloučil a prokázat výše uvedené však musí žadatel o dávku.

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Milada Rejzková
Kategorie dotazu: Ostatní dávky
Ohodnoťte prosím spokojenost s odpovědí: dotazník zde

Objevte další články na téma:

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

One-to-one Counselling and Help for Parents

Praktické

Kurz pro rodiče ve složité situaci
Práce, komunikace, výchova,
finanční poradenství, seberozvoj,
právní minimum

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2016 - ke stažení ve formátu PDF, velikost 1 MB

Otevřená registrace, počet míst omezen

Nebojujte se zákony - příručka pro rodiče 2016

legislativa, myšlenkové mapy, příklady z praxe

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2016 - ke stažení ve formátu PDF, velikost 1 MB

* Příručka je zdarma a můžete si ji po dohodě vyzvednout u nás.
* Ke stažení ZDE (formát PDF, velikost 1 MB).
* Rádi zašleme i poštou za cenu poštovného
* nebo jednotlivé články najdete v sekci Rady a informace.

Podpora pro sólo rodiče

Na stránkách
www.saminadeti.cz najdete užitečné tipy, odkazy, rady ad. saminadeti.cz

APERIO kurzy pro rodiče

VÍCE O KURZECH ZDE

Užitečné:

Nebojte se přihlásit o to, co patří vašim dětem

vasevyzivne.cz

Pomoc obětem domácího a sexuálního násilí

vasevyzivne.cz

Kalkulačky MPSV

Výpočet dávek v roce 2016
nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Výpočet výše náhrady mzdy v roce 2016
v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

Pomohlo vám APERIO? - podpořte nás


Pokud ano, prosíme přispějte darem na číslo účtu
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333
Do zprávy pro příjemce označte platbu jako "dar."
Odkaz na platební bránu i další možnosti, jak nás podpořit, najdete
na donorské stránce.
Děkujeme!

Máte nás rádi?
Nakupujte ve svých oblíbených internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z vaší útraty půjde na naši podporu.
Nestojí Vás to nic navíc!

Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

logo MPSV logo MHMP

Poradna byla v letech 2015-16 podpořena grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. Více informací k programům na www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz.

logo MPSV

DámePráci.cz - link do aplikace

Líbí se vám nový web?

Naše webové stránky prošly rekonstrukcí. Vyplněním krátkého formuláře nám velmi pomůžete.
Budeme rádi za Vaše postřehy a připomínky.
APERIO