Aperio

Online poradna pro rodiče, odpověď

Téma: Pracovní neschopnost, výpočet DVZ

17.08.2015

Dobrý den,

prosím ještě znovu o radu. Dne 10.8.2015 jsem se měla vrátit do zaměstnání po 3-leté rodičovské dovolené. Od 5.8.2015 jsem v pracovní neschopnosti, potvrzení o PN jsem téhož dne odevzdala v zaměstnání. Následně mi telefonovali ze zaměstnání s tím, nechť si přijdu pro nový platový výměr, jinak že mi nemohou vyplácet náhradu mzdy a OSSZ nemocenskou. Platový výměr mám samostatný. Sdělila jsem zaměstnavateli, že mám zato, že mi musí náhradu mzdy (4.-14. den) a následně nemocenská být vypočtena z předchozího příjmu, který jsem měla před RD (tedy dohledání započitatelného příjmu - byla jsem v těhotenství na neschopence, poté měla proplacenou starou dovolenou, poté PPM, poté proplacenou dovolenou vzniklou za dobu PPM a následně začala pobírat RP). Bylo mi sděleno, že mi tedy nový platový výměr zašlou poštou. Jestli mi mzdová účetní bude vypočítávat současnou nemoc podle nového plat. výměru, tak to považuji v rozporu se zákonem. Pracuji ve státní sféře - na okresním soudě. Problém je tento: před nástupem na RD, resp. MD jsem pracovala u svého zaměstnavatele jako pomocná účetní v účtárně v 8. platové třídě (šlo jen o zástup za RD jiné pracovnice), předtím jsem byla vedoucí kanceláře, rovněž v 8. platové třídě (mé oddělení skončilo a bylo mi řečeno, že pokud se funkce nevzdám, budu stejně odvolána, tak jsem se vzdala, což byla patrně chyba - vidím až teď) a ještě předtím jsem pracovala mnoho let jako zapisovatelka, a to v 6. platové třídě. Náplň práce zapisovatelky mám i v původní platné pracovní smlouvě (ostatní pracovní pozice byly vždy řešeny dodatkem, resp. změnou pracovní smlouvy v dané záležitosti s tím, že v ostatním platí původní výše zmíněná pracovní smlouva). Nyní po RD mě zaměstnavatel zařadil (chce zařadit) opět na toto místo zapisovatelky s tím, že jiné místo nemá a toto mám v pracovní smlouvě, takže je to dle něj zcela v pořádku. V účtárně jsem měla plat o 2 platové třídy výše, takže si myslím, že i současná nemocenská bude podle tohoto platu jiná než podle nového platového výměru, který je na 6. platovou třídu. Po RD jsem v práci zatím neodpracovala ještě ani jeden den, mám tedy zato, že mi zaměstnavatel musí vypočítávat nemocenskou, resp. náhradu mzdy z původního příjmu (buď z příjmu před pracovní neschopností v těhotenství - což poslední odpracovaný celý měsíc, tedy 30 kalendářních dnů by byl prosinec 2011, event. z proplacené dovolené z ledna a února 2013 - což bylo před začátkem výplaty RP, nevím, zda v tomto případě to bude oněch 30 kalendářních dnů). Jak se mohu bránit, pokud mi zaměstnavatel proplatí současnou nemoc již podle nového platového výměru? Jak postupovat?
Jsem s dcerkou sama a žádala jsem též zaměstnavatele (ještě na konci RD) o zkrácený úvazek 4 hodiny denně. Zaměstnavatel toto zamítl s tím, že to vážně naruší provoz a "kdo by mě zastupoval odpoledne, když každý soudce má svou zapisovatelku". Když jsem se ptala, kdo mě bude tedy zastupovat v době mé nemoci či nemoci dítěte, bylo mi sděleno, že "mé místo je dobře zastupitelné, že to není problém a že s malými dětmi se prostě dost marodí". Na inspektorát práce jsem se zatím neobrátila, neboť zaměstnavatel zdůvodnil své zamítnutí tak precizně, že pochybuji, že se inspektorátu bude chtít jít do sporu se soudem /na to zaměstnavatel patrně i spoléhá/.
Podotýkám, a to se vší skromností, že jsem vždy patřila mezi dobré pracovníky bez nějakých kázeňských, pracovních či jiných přestupků, mezi pracovníky, na které se mohl zaměstnavatel spolehnout.
Většina lidí asi předpokládá, že výše popsané situace nemohou v zaměstnání ve státní sféře, potažmo přímo na soudě, vzniknout, žel opak je pravdou.

Velmi Vám děkuji za odpověď

Dobrý den,
jen na upřesnění uvádím, že pro zaměstnavatele jste v pracovní neschopnosti od 10. 8. 2015, tj. od data, kdy jste se měla vrátit zpět do práce po rodičovské dovolené. Nemocenské se nevyplácí zaměstnanci za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud pracovní neschopnost vznikla dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno (ust. § 28 odst. 5 ZNP). V době čerpání rodičovské dovolené z původního zaměstnání nemocenské tedy nenáleží (neboť zde pojištěnce neuchází příjem, který má nemocenské nahradit). Pokud je však pojištěnka po skončení rodičovské dovolené v den plánovaného návratu do zaměstnání v pracovní neschopnosti, je již situace jiná (příjem ze zaměstnání uchází) a dávka při splnění zákonných podmínek náleží.
Obecně musím hned v úvodu uvést, že váš dotaz nelze zcela perfektně odpovědět, jelikož nevidím, nemám k dispozici váš personální spis, kde musí být založena pracovní smlouva zaměstnance a všechny dohody či dodatky k této pracovní smlouvě o změně pracovní smlouvy. Tím narážím na to, že pokud jste na mateřskou dovolenou nastupovala z pozice pomocná účetní v účtárně v 8. platové třídě a šlo jen o zástup za RD jiné pracovnice, pak v této dohodě o změně pracovní smlouvy na dobu určitou, která je vymezena RD zaměstnankyně XY a po ukončení RD zaměstnankyně XY bude zaměstnankyně (Vy) zařazena zpět na práci v souladu s pracovní smlouvou, to by tam mělo být napsáno a tak je to správě.
Pokud se v této poslední dohodě o zástupu za RD nenajde nějaká chyba, pak postup zaměstnavatele je správný, je v souladu se zákoníkem práce, § 47 a zaměstnavatel je povinen vás zaměstnat prací v souladu s vaší pracovní smlouvou a to je dle vašeho sdělení zapisovatelka. K funkci zapisovatelky je vám povinen zaměstnavatel vystavit platový výměr v souladu se zákoníkem práce. Znovu však opakuji, že písemné podklady nevidím.
Náhrada mzdy za dobu pracovní neschopnosti od 1. do 14. dne PN je upravena v zákoníku práce (první 3 pracovní dny nedostáváte nic, poté do 14 dnů nemoci pouze za pracovní dny) a od 15. dne nemoci se jedná o nemocenské za kalendářní dny, upravené zákonem o nemocenském pojištění. Jak náhrada mzdy, tak nemocenské se bude počítat z denního vyměřovacího základu (DVZ) tak, jak je uvedeno v zákoně, bude se hledat zpětně rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ – viz dole. O kontrolu výpočtu denního vyměřovacího základu můžete požádat příslušnou správu nemocenského pojištění.
Informace ve věci nemocenské naleznete např. zde: http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/nemocenske.htm.
Otázku zamítavého postoje zaměstnavatele k vaší žádosti o jinou vhodnou úpravu pracovní doby osamělé matky pečující o dítě ve věku 3 let by v konečném důsledku musel posoudit soud. Jinak vám doporučuji, abyste žádost u zaměstnavatele podala znovu.
Právní předpis:
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů:
HLAVA II

DENNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD

§ 18
(1) Denní vyměřovací základ se stanoví tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, pokud se dále nestanoví jinak; jsou-li v rozhodném období vyloučené dny (odstavec 7), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Denní vyměřovací základ se zaokrouhluje s přesností na 2 platná desetinná místa.

(2) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Do úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění podle věty první se zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu18a); do úhrnu měsíčních vyměřovacích základů podle věty druhé se zahrnují jen ty měsíční vyměřovací základy, z nichž bylo odvedeno pojistné v souladu se zvláštním právním předpisem1).

(3) Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

(4) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla.

(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce tohoto kalendářního měsíce a pokud zaměstnání netrvalo do konce tohoto kalendářního měsíce, do dne, kterým doba zaměstnání skončila.

(6) Nemá-li zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle odstavce 3 vyměřovací základ nebo není-li v rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Rozhodné období podle věty první začíná nejdříve dnem vzniku pojištění zaměstnance. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němž vznikla sociální událost.

(7) Vyloučenými dny jsou

a) kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které zaměstnanci nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo služební plat, s výjimkou kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nevznikl nárok na nemocenské z důvodu uvedeného v § 25 písm. a) a c), a kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti po ukončení podpůrčí doby podle § 28 odst. 4,

b) kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy, platu nebo odměny v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nebo snížený plat (snížená měsíční odměna) v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény)19); v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 se těmito vyloučenými dny rozumí období prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,

c) kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství nebo ošetřovné,

d) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které osoba samostatně výdělečně činná podle zvláštního právního předpisu1) neplatí pojistné na pojištění,

e) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, v nichž osoba samostatně výdělečně činná nebyla účastna pojištění.

§ 19
(1) Pro účely § 18 odst. 4 až 6 se za vznik pojištění považuje

a) u zaměstnance, který je pojištěn při výkonu zaměstnání malého rozsahu (§ 7 odst. 2) nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce (§ 7a odst. 2), nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání, a to i když zaměstnání nezaložilo účast na pojištění v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec do zaměstnání nastoupil,

b) u zaměstnanců propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence opětovný nástup zaměstnance do zaměstnání, které trvalo po dobu výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.

(2) U pojištěnce uvedeného v § 32 odst. 1 písm. d) a e) se rozhodné období zjišťuje ke dni prvního převzetí dítěte do péče; to platí i v případě, kdy pojištěnec převzal do péče totéž dítě opakovaně.

(3) U zaměstnankyně, které za trvání téhož zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich úpravou podle § 21.

(4) Rozhodné období pro ošetřovné se u pojištěnce, který převzal ošetřování (péči) podle § 39 odst. 4 věty druhé místo jiného oprávněného, zjišťuje ke dni převzetí ošetřování (péče).

(5) U zaměstnankyně převedené na jinou práci nebo na jiné služební místo z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení se rozhodné období zjišťuje namísto ke dni vzniku sociální události ke dni převedení, pokud je to pro ni výhodnější.

(6) Jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 4 a 5 nemá zaměstnanec vyměřovací základ nebo není-li v tomto rozhodném období alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost.

(7) Nelze-li rozhodné období stanovit podle § 18 odst. 6 proto, že nelze určit první předchozí kalendářní rok s vyměřovacím základem a alespoň 30 kalendářními dny, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Ustanovení odstavce 6 věty druhé platí zde obdobně.

(8) Za vyměřovací základ zaměstnance se považují také příjmy, které se podle zvláštního právního předpisu20) zahrnují do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a které byly dosaženy při výkonu zaměstnání malého rozsahu nebo na základě dohody o provedení práce v těch kalendářních měsících rozhodného období, v nichž nebyl zaměstnanec při výkonu tohoto zaměstnání pojištěn; do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období se přitom započítávají i kalendářní dny připadající na tyto kalendářní měsíce.

(9) Jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 3 nemá osoba samostatně výdělečně činná žádný měsíční základ, považuje se za denní vyměřovací základ denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí dávky z pojištění osoby samostatně výdělečně činné.

(10) Vznikne-li sociální událost v ochranné lhůtě, postupuje se při určení rozhodného období tak, jako by sociální událost vznikla v den, který bezprostředně následuje po dni, ve kterém skončilo pojištění.

(11) Denním vyměřovacím základem pro výpočet nemocenského osoby pečující nebo osoby v evidenci je jedna třicetina částky odměny náležející osobě pečující nebo osobě v evidenci naposledy za kalendářní měsíc předcházející měsíci, v němž jí dočasná pracovní neschopnost vznikla. Nenáležela-li osobě pečující nebo osobě v evidenci odměna za žádný z kalendářních měsíců před měsícem, v němž jí vznikla dočasná pracovní neschopnost, je jejím denním vyměřovacím základem pro výpočet nemocenského jedna třicetina částky odměny, která jí náležela za kalendářní měsíc, v němž jí dočasná pracovní neschopnost vznikla. Denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského při karanténě nařízené podle zvláštního právního předpisu a pro výpočet ostatních dávek nemocenského pojištění se u osoby pečující nebo osoby v evidenci stanoví obdobně.

(12) Denní vyměřovací základ zahraničního zaměstnance se stanoví obdobným způsobem, jako se stanoví denní vyměřovací základ u osob samostatně výdělečně činných.

(13) Nemůže-li příslušný orgán nemocenského pojištění zjistit vyměřovací základy zaměstnance za jednotlivé kalendářní měsíce rozhodného období, považuje se za vyměřovací základ zaměstnance za jednotlivý kalendářní měsíc minimální mzda platná v kalendářním měsíci; to neplatí u zaměstnání malého rozsahu.
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jitka Kocianová
Kategorie dotazu: Ostatní dávky
Ohodnoťte prosím spokojenost s odpovědí: dotazník zde

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

 

Benefiční odpoledne přineslo 40 000,-
pro APERIO poradnu


Díky vám poskytneme rodičům 5 000 minut právního poradenství navíc.

Nová příručka pro rodiče na rok 2018

NEBOJUJTE SE ZÁKONY - využijte je ve svůj prospěch 2018
Právo, sociální zabezpečení, psychologie
Ušetří vám peníze, čas i energii

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2018 - ke stažení ve formátu PDF

APERIO kurzy pro rodiče

NOVÉ ŠANCE v Praze a Olomouci pro rodiče v obtížné situaci
práce, výchova, komunikace, finance, osobní rozvoj
podzim 2018

Nové šance

OBJEVTE DALŠÍ inspirativní APERIO KURZY pro rodiče ZDE

APERIO Průvodce porodnicemi

Vyberte si dobře porodnici pro vás a vaše miminko

APERIO Průvodce porodnicemi

Užitečné odkazy

saminadeti.cz
www.saminadeti.cz - tipy, odkazy a rady (nejen) pro sólo rodiče
profem.cz - pomoc obětem domácího a sexuálního násilí
vasevyzivne.cz - bezplatná právní pomoc při vymáhání výživného
Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2017 - nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy v roce 2017 - v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

Pomohlo vám APERIO?

Přispějte darem na náš účet, pomůžete tak spolu s námi dalším rodičům.
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333.
Odkaz na platební bránu najdete na donorské stránce. Děkujeme!

Nakupujte v internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z Vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí Vás to nic navíc. Děkujeme!
Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

APERIO v médiích

APERIO v Sama Doma. Co nabízíme pro rodiče v obtížné situaci?

Dokonalé Vánoce nejsou pohodové Vánoce, rozhovor s Eliškou Kodyšovou, psycholožkou a ředitelkou APERIA

Právnička Jana Seemanová v pořadu Sama doma, 1. března 2016.