Aperio

Online poradna pro rodiče, odpověď

Téma: výživné neprovdané matce

04.03.2015

Dobrý den,

Velice Vás prosím o právní radu:
Žijeme s mým přítelem a tříletým synem v „mém“ bytě 37m2. Byt je na hypotéku – cca 4500,- Kč měsíčně. V současné době jsem těhotná, v 7 měsíci těhotenství. Navazuji tedy další rodičovskou dovolenou.
Přítel mi příliš nechce dávat peníze. Navštěvuje 2x týdně posilovny, 1x týdně saunu, chodí do restaurací na obědy, večeře, kávy, jezdí několikrát ročně na hory a surfování do zahraničí, atp. Hlásá, že potřebuje žít svůj život a že si bude dělat, co chce. Zkrátka „klasický případ“.
Chci se zeptat, na co mám vlastně v této situaci nárok. Na co se vztahuje např. vyživovací povinnost, jakou pomoc mohu třeba získat od státu (to je zřejmě spíš na dotaz na sociálku? )
Nyní např. přišlo k platbě pojištění bytu ve výši 2600,- a přítel tvrdí, že jsem si měla odkládat, že je to můj byt. Bohužel, do jiného bytu, kde by byt nebyl ani můj, ani jeho, se stěhovat nechce.
Každý měsíc slyším, že nemá na nájem, na základní nákup.
Pracovat se mu příliš nechce, já v současné době koukám a promýšlím, kde vydělat peníze. Zúčastním se projektu „karierové poradenství pro rodiče samoživitele“, aby mi lehce pomohli sladit případnou práci s dětmi. Syn nechodí do školky a čeká mě za chvíli malé miminko. Přítel nechce ani děti hlídat.

Děti jsme chtěli oba a dobrovolně.

Snažila jsem se stručně nastínit situaci, nevím, zda to takto stačí.

Můj dotaz tedy zní:
Na co se vztahuje vyživovací povinnost? Má přítel povinnost platit pojištění bytu, daň z nemovitosti, větší část nájmu a nákladů, když je byt na mou hypotéku?

V lednu 2015 jsem dočerpala rodičovský příspěvek a nějaká další částka od ČSSZ přijde až příští měsíc. Zatím nic nevydělávám. Je tedy jeho povinnost, doplatit mi peníze, které mi tento měsíc chybí (odmítá je dát)?
Mohu po něm vyžadovat např. peníze na těhotenské vitamíny, těhotenské oblečení?

Mnohokrát Vám děkuji a přeji pěkné dny.

Vážená paní,
pokud přítel bydlí u Vás na Vaše náklady, záleží na Vás, jak se k tomu postavíte. Můžete požadovat příspěvek na náklady i cestou soudní. Nejste povinna ho na vlastní náklady u sebe nechat bydlet.
Matka dítěte (těhotná žena), která není provdána za otce dítěte má právo na

výživa matky po dobu dvou let od narození dítěte + v přiměřeném rozsahu příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem; povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé

Doba dvou let je absolutně daným časovým údajem, výživné musí být poskytnuto ve výši, v jaké by příslušelo, kdyby bylo pravidelně po dva roky plněno, avšak promlčecí doba neběží od porodu, ale od skončení druhého roku po porodu.

- oprávněná: matka dítěte

- povinný: otec dítěte, případně pravděpodobný otec dítěte

- možnosti:

a) soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem

b) soud může rovněž na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby předem poskytl částku potřebnou k zajištění výživy dítěte po dobu, po kterou by ženě náležela jako zaměstnankyni podle jiného právního předpisu mateřská dovolená.
Žaloba se podává u okresního soudu, v jehož obvodu má otec bydliště.

Zmíněné ustanovení zákona stanoví otci dítěte, za kterého není matka provdána dvě povinnosti, respektive přiznává matce dítěte právo na příspěvek na přiměřenou výživu po dobu dvou let a dále právo na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím.
V případě příspěvku na přiměřenou výživu zákon sice hovoří o lhůtě dvou let, avšak nestanoví její počátek. Je tedy na soudu, aby s ohledem na konkrétní případ stanovil počátek lhůty, ale také délku poskytování výživného otcem dítěte s tím, že maximální délka je, jak již bylo výše uvedeno, dva roky. Přiměřený příspěvek na výživu by měl soud individuálně určit tak, aby byly zajištěny všechny odůvodněné potřeby matky dítěte.
Pod pojem náklady spojené s těhotenstvím a slehnutím se běžně řadí náklady na těhotenské šaty, obuv, zvláštní léky, náklady na pobyt v nemocnici a lékařský zákrok apod. Pod tento termín však nelze podřadit náklady, které matce vznikly při pořizování výbavičky dítěte, kočárku, postýlky, sedačky atd.
Návrh na zahájení řízení k přiznání příspěvku na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce může podat matka, jejíž těhotenství skončilo porodem. Zákonem je stanovena tříletá promlčecí lhůta, která běží ode dne slehnutí.
Toto řízení lze zahájit žalobou u příslušného obvodního soudu (místně příslušným je soud dle bydliště otce dítěte) s tím, že v návrhu je nutné přesně uvést, čeho a z jakých důvodů se domáháte. Váš návrh musí být podepřen důkazy, tj. zejména rodným listem dítěte a doklady o výši vynaložených nákladů. V návrhu musí být dále uvedena přesná částka, kterou po otci dítěte požadujete (jedná se o řízení zahajované na návrh, na rozdíl od řízení o výživném na nezletilé dítě, kde soud rozhoduje z úřední povinnosti). Určitě je lepší uvést v návrhu částku spíš vyšší, neboť, zjistí-li soud, že máte nárok na částku nižší, návrh , co do rozdílu zamítne a přizná vám příspěvek ve zjištěné výši. Kdybyste však v návrhu uvedla příspěvek spíše nižší a soud na základě provedeného dokazování zjistil, že byste mohla požadovat více, nebude vám moci takovou vyšší částku přiznat, neboť je vázán Vaším návrhem.
Příspěvek na výživu matky musí odpovídat konkrétním potřebám matky s přihlédnutím k jejím příjmům a k její celkové majetkové situaci. Znamená to, že soud by měl výši příspěvku diferencovat podle období, kdy matka pobírá peněžitou pomoc v mateřství a kdy pobírá rodičovský příspěvek. Výše příspěvku pak samozřejmě musí vycházet také z možností (výše příjmu otce, zda se např. bez důležitého důvodu nevzdal majetkového prospěchu či výhodnějšího zaměstnání), schopností (počet vyživovacích povinností) a majetkových poměrů povinného otce. Příspěvek na výživu matky se poskytuje maximálně po dobu dvou let s tím, že počátek této lhůty může být dán nejdříve začátkem těhotenství a nejpozději porodem. Pokud jde o náklady spojené s těhotenstvím a slehnutím, rozumí jimi zákon zejména náklady spojené s pořízením těhotenského ošacení, léků, jízdného do zdravotnických zařízení, náklady spojené s pobytem v nemocnici, lékařským zákrokem apod. (na tomto místě je třeba upozornit, že za náklady matky nelze považovat náklady spojené s obstaráním kočárku, postýlky, autosedačky a výbavičky pro dítě, neboť se jedná o nároky dítěte, které by měly být hrazeny v rámci plnění vyživovací povinnosti rodičů k dítěti).
Právo žádat tento příspěvek se promlčuje tři roky od porodu.
Matka podávající příslušný návrh je podle zákona o soudních poplatcích osvobozena od placení soudního poplatku

Při splnění podmínek zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře by Vám mohl vzniknout nárok na tyto dávky:
l
Přídavek na dítě
• Přídavek na dítě je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí
• Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,4násobek částky životního minima rodiny. Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok, za příjem se považuje i rodičovský příspěvek.
• Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte.

Věk nezaopatřeného dítěte v rodině Výše přídavku na dítě v Kč měsíčně
do 6 let 500
od 6 do 15 let 610
od 15 do 26 let 700

Úplná rodina (oba rodiče) s počtem nezaopatřených dětí Životní minimum rodiny Hranice rozhodného příjmu v Kč měsíčně pro nárok na přídavek na dítě (2,4násobek životního minima rodiny)
jedno do 6 let 7 710 18 504
dvě 5, 8 let 9 850 23 640
tři 5, 8, 12 let 11 990 28 776
čtyři 5, 8, 12, 16 let 14 440 34 656

Další dávkou na kterou by matce v případě splnění zák. podmínek mohl vzniknout nárok je
1) Příspěvek na bydlení
- dávka státní sociální podpory přispívající ke krytí nákladů na bydlení
Nárok:
• vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu nebo
• vlastník nemovitosti, v níž se nachází byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu nebo
• nájemce obytné místnosti v zařízení určeném k trvalému bydlení, kde je hlášen k trvalému pobytu,
• jestliže jeho náklady na bydlení přesahují 30% jeho příjmu nebo příjmu společně posuzovaných osob (v Praze 35% příjmu) a zároveň těchto 30% příjmu (35% v Praze) není vyšší než částka normativních nákladů stanovených zákonem.
Co je třeba doložit:
• doklad o vlastnickém nebo nájemním vztahu žadatele k bytu, v němž je hlášen k trvalému pobytu
• pro všechny osoby uvedené v žádosti průkaz totožnosti, u dětí do 15 let rodný list
• pro nezaopatřené děti po skončení povinné školní docházky a vždy od školního roku začínajícího v kalendářním roce, v němž dítě dovršilo 15 let:
• Potvrzení o studiu nebo
• Potvrzení o zdravotním stavu
• Potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz nebo
• Potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce pro uchazeče o zaměstnání po skončení povinné školní docházky do 18. roku věku.
• příjmy žadatele a osob s ním společně posuzovaných (tj. všech osob, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu)
• výživné, poskytované společně posuzovanou osobou za příslušné kalendářní čtvrtletí
• informace o bytě, na který je příspěvek požadován
• prokazatelné doklady o nákladech na bydlení (nájemné, náklady na plnění spojené s užíváním bytu, nejsou-li součástí nájemného, náklady na plyn, elektřinu, vodné, stočné, svoz domovního odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva) za příslušné kalendářní čtvrtletí, ze kterých vyplývá, kdo tyto náklady hradil
• v případě, že žadatel je občanem jiného státu EU a mezi dnem jeho hlášení k trvalému pobytu v ČR a dnem, od něhož žádá o přiznání dávky, neuplynulo 365 dnů, jeho pracovní smlouvu nebo potvrzení o pobírání dávek v nezaměstnanosti
• v případě, že žadatel není občanem EU anebo ke dni, od něhož žádá o přiznání dávky, nebyl v ČR zaměstnán ani od úřadu práce v ČR nepobíral dávky v nezaměstnanosti, pracovní smlouvu nebo potvrzení o pobírání dávek v nezaměstnanosti.

Jak se vyplácí:
• je přiznáván za období kalendářního čtvrtletí
• vyplácí se po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží, nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce
• pokud je zjevné, že by příjemce nevyužil dávku k účelu, ke kterému je určena, lze využít institut zvláštního příjemce
• o příspěvek na bydlení lze zažádat maximálně 3 měsíce zpětně
Pokud bude příjem rodiny i přes dávky státní sociální podpory nízký, je možné se obrátit na úřad práce s žádostí o pomoc v hmotné nouzi. Dovoluji si Vám zaslat pouze stručnou informaci ohledně pomoci v hmotné nouzi a doporučuji Vaší konkrétní situaci řešit na příslušném úřadě.
Systém pomoci v hmotné nouzi pravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
Tento systém pomáhá v situaci, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit (vlastní prací, uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku) a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním.
Dávky pomoci v hmotné nouzi
Osoba v hmotné nouzi = osoba (společně posuzované osoby), která nemá dostatečné příjmy a jejíž celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z důvodu věku, zdravotního stavu nebo z jiných vážných důvodů zvýšit vlastní prací, uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo jiným využitím majetku a vyřešit tak svoji obtížnou situaci.
Kdo není považován za osobu v hmotné nouzi:
• osoba, která prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním,
• osoba, která není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání
• osoba, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání,
• osoba samostatně výdělečně činná, která se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění
• osoba, které nevznikl nárok na nemocenské nebo jíž náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně,
• osoba, které za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky byla uložena sankce,
• osoba, která nastoupila výkon trestu odnětí svobody, byla vzata do vazby (tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc),
• osoba, které se poskytují pobytové sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo v chráněném bydlení,
• osoba, které se poskytují pobytové sociální služby ve zdravotnickém zařízení ústavní péče déle než 3 kalendářní měsíce,
• osoba, které se poskytuje ústavní péče v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné déle než 3 kalendářní měsíce.
1) Příspěvek na živobytí
základní dávka pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě (společně posuzovaným osobám) při nedostatečném příjmu a je určena na úhradu základních životních potřeb této osoby mimo nákladů na bydlení (jde např. o úhradu stravy oblečení, obuvi, dopravy, vzdělání ...).

Nárok:
osoba, která je na území ČR hlášena k trvalému pobytu, osoba, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, cizinec bez trvalého pobytu na území ČR, kterému toto právo zaručuje mezinárodní smlouva, nebo občan členského státu EU a jeho rodinný příslušník, pokud je na území ČR hlášen k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území ČR,
a zároveň jde o osobu v hmotné nouzi, tzn. že její příjem, popřípadě příjem osob společně posuzovaných, po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí. Přitom se posuzuje, zda si osoba nemůže tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a zda je zabezpečení jejich základních životních podmínek vážně ohroženo,
za společně posuzované osoby se považují vždy rodiče a nezletilé nezaopatřené děti a manželé. Dále se za společně posuzované osoby považují rodiče a nezletilé děti, které nejsou nezaopatřené a zletilé děti, pokud spolu užívají byt a tyto děti nejsou v tomto bytě společně posuzovány s jinými osobami (manžel, manželka, druh, družka, partner, partnerka). Společně jsou posuzovány i jiné osoby, které spolu užívají byt. Tyto osoby lze z okruhu společně posuzovaných osob vyjmout na základě jejich písemného prohlášení, že spolu s ostatními netvoří domácnost (ve smyslu § 115 občanského zákoníku). Uvedené prohlášení nemůže být formální, tyto osoby musí prokázat, že spolu trvale nežijí a neuhrazují společně náklady na své potřeby. Tato skutečnost se ověřuje v rámci sociálního šetření, popřípadě z nájemní smlouvy, pokud jde o nájemní byty.
Přiměřenost a odůvodněnost nákladů na bydlení
za přiměřené náklady na bydlení se pokládají odůvodněné náklady na bydlení, maximálně však do výše 30% (v Praze do výše 35%) příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob,
příjem pro stanovení přiměřených nákladů na bydlení je stanoven odlišně od příjmu, který je zjišťován pro účely posouzení stavu hmotné nouze, konkrétně do příjmu pro určení přiměřených nákladů na bydlení se nezapočítává sociální příplatek a dávky pěstounské péče ze systému státní sociální podpory, příjmy z kapitálového majetku a další pravidelné příjmy podle § 7 odst. 2 písm. j) zákona o životním existenčním minimu,
odůvodněné náklady na bydlení zahrnují nájemné (až do výše cílového nájemného stanoveného zákonem č. 107/2006 Sb. pro daný rok), úhrady za služby spojené s užíváním bytu (úhrada za ústřední/dálkové vytápění, dodávku teplé vody, úklid společných prostor v domě, užívání výtahu, dodávku vody z vodovodů a vodáren, odvádění odpadních vod kanalizacemi, osvětlení společných prostor v domě, odvoz tuhého komunálního odpadu, vybavení bytu společnou televizí a rozhlasovou anténou, popřípadě další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením, včetně nákladů na úhradu vybavení bytu, které je součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele.

Částka živobytí:
částka živobytí vyjadřuje úroveň příjmů v peněžní či věcné podobě, zabezpečující základní životní podmínky osoby, a to i s přihlédnutím k vlastní snaze řešit situaci hmotné nouze, ve které se nachází,
částky živobytí se stanovují pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. pro stanovení živobytí společně posuzovaných osob se jednotlivé částky živobytí osob sčítají,
částka živobytí se u dospělé osoby odvíjí od částek existenčního minima (2020,-Kč), přičemž za splnění dalších podmínek, kdy se hodnotí snaha zvýšit si příjem vlastní prací, možnost využití majetku a uplatnění nároků a pohledávek, může částka živobytí dosáhnout až do výše životního minima (tzn. u jednotlivce 3126,- Kč , u nejstarší ze společně posuzovaných dospělých osob 2880 Kč, u ostatních ze společně posuzovaných dospělých osob 2600 Kč),
částka živobytí u osoby, která není zaměstnána nebo jinak výdělečně činná po dobu delší než 12 měsíců, činí částku existenčního minima. Toto neplatí u osoby, která dosáhla věku 55 let nebo je poživatelem částečného invalidního důchodu nebo je rodičem osobně pečujícím o dítě ve věku do 12 let (platí od 1.1.2009),
u nezaopatřených dětí představuje částka živobytí částku životního minima, tj. dle věku dítěte částku 1600 Kč (pro dítě do 6 let), 1960Kč (pro dítě ve věku 6-15 let) a 2250 Kč (pro dítě ve věku 15-26 let),
částka živobytí se navyšuje u osob kterým odborný lékař potvrdí na předepsaném tiskopise potřebu dietního stravování, o částky, které jsou pro jednotlivé typy diet stanovené v prováděcím právním předpise (Vyhláška MPSV č. 504/2006 Sb.),
částka živobytí se rovněž zvyšuje o 300 Kč u osoby, která prokáže, že má zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnání (jde zejména o náklady na telefon, dopravu a korespondenci).

Co je třeba doložit:
• žádost o příspěvek na živobytí na předepsaném tiskopise,
• příjmy žadatele a osob s ním společně posuzovaných, pokud nejsou zjišťovány prostřednictvím aplikačního programu OKnouze (dávky státní sociální podpory, důchody, nemocenské dávky vyplácené okresní správou sociálního zabezpečení), a to za tři kalendářní měsíce předcházející měsíci, za který je příspěvek na živobytí požadován,
• potvrzení o nezaopatřenosti dítěte (potvrzení o studiu, o zaregistrování na ÚP, o neschopnosti se připravovat na budoucí povolání),
• informace o užívaném bytu,
• náklady na bydlení za příslušné období (nájem, služby, energie),
• doporučení odborného lékaře o nutnosti dietního stravování,
• prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech.

Nárok nevznikne:
Pokud průměrný měsíční příjem osoby nebo společně posuzovaných osob za 3 předcházející kalendářní měsíce byl vyšší než trojnásobek životního minima osoby nebo společně posuzovaných osob.
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Milada Rejzková
Kategorie dotazu: Ostatní
Ohodnoťte prosím spokojenost s odpovědí: dotazník zde

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

 

Benefiční odpoledne přineslo 40 000,-
pro APERIO poradnu


Díky vám poskytneme rodičům 5 000 minut právního poradenství navíc.

Nová příručka pro rodiče na rok 2018

NEBOJUJTE SE ZÁKONY - využijte je ve svůj prospěch 2018
Právo, sociální zabezpečení, psychologie
Ušetří vám peníze, čas i energii

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2018 - ke stažení ve formátu PDF

APERIO kurzy pro rodiče

NOVÉ ŠANCE v Praze a Olomouci pro rodiče v obtížné situaci
práce, výchova, komunikace, finance, osobní rozvoj
podzim 2018

Nové šance

OBJEVTE DALŠÍ inspirativní APERIO KURZY pro rodiče ZDE

APERIO Průvodce porodnicemi

Vyberte si dobře porodnici pro vás a vaše miminko

APERIO Průvodce porodnicemi

Užitečné odkazy

saminadeti.cz
www.saminadeti.cz - tipy, odkazy a rady (nejen) pro sólo rodiče
profem.cz - pomoc obětem domácího a sexuálního násilí
vasevyzivne.cz - bezplatná právní pomoc při vymáhání výživného
Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2017 - nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy v roce 2017 - v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

Pomohlo vám APERIO?

Přispějte darem na náš účet, pomůžete tak spolu s námi dalším rodičům.
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333.
Odkaz na platební bránu najdete na donorské stránce. Děkujeme!

Nakupujte v internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z Vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí Vás to nic navíc. Děkujeme!
Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

APERIO v médiích

APERIO v Sama Doma. Co nabízíme pro rodiče v obtížné situaci?

Dokonalé Vánoce nejsou pohodové Vánoce, rozhovor s Eliškou Kodyšovou, psycholožkou a ředitelkou APERIA

Právnička Jana Seemanová v pořadu Sama doma, 1. března 2016.