Aperio

Online poradna pro rodiče, odpověď

Téma: Výživné zletilého dítěte

04.01.2015

dobry den, rada bych se zeptala , jakeho statu se na mne vstahuje pravo ohledne vyzivovaci povinnosti. Ziji cca 8 let v Nemecke republice, kam jsem se odstehovala za svym 2.manzelem i s detmi z 1. manzelstvi, ktere mi byly svereny do pece. Dnes dospela dcera, ktera se odstehovala a nema praci, po mne vyzaduje abych ji financne podporovala. Ja i dcera zijeme na uzemi nemecke republiky, a tak by mne zajimalo, zda se na nas vztahuje cesky, ci nemecky zakon o rodine. Zda musi dcera pozadat v CR o urceni vyzivneho, nebo zda musim dceru nadale podporovat del nemeckych zakonu.

Dobrý večer.
Nová pravidla pro výživné od června roku 2011
Od 18. června 2011 se použijí nové předpisy pro záležitosti výživného, mimo jiné Nařízení rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Tato pravidla umožňují žalovat povinnou osobu u soudů svého vlastního domovského státu. Jakýkoli rozsudek o výživném vydaný soudy členských států bude navíc volně obíhat v Evropské unii a může být ve všech členských státech vykonán bez dalších formálních požadavků. Nařízení určuje příslušnost k řízení o výživném, avšak nikoliv rozhodné právo (právo, dle něhož bude výživné určeno). Nařízení se aplikuje v zemích EU, bydlí-li oprávněný a/či povinný k výživné v některé ze zemí EU.

Příslušnost soudu

K rozhodování ve věcech vyživovacích povinností je v členských státech primárně příslušný soud místa, v němž má odpůrce nebo oprávněný místo obvyklého pobytu, nebo soud, který je podle práva místa soudu příslušný pro řízení o osobním stavu (například rozvodu) nebo o rodičovské zodpovědnosti, souvisí-li záležitost vztahující se k vyživovacím povinnostem s tímto řízením (pod podmínkou, že tato příslušnost není odvozena výlučně ze státní příslušnosti jedné ze stran).
Toto pravidlo je obecné a existuje několik pravidel speciálních. Důležité je vědět, že není-li dle obecného pravidla příslušný žádný soud státu EU, pak je příslušný členský stát EU, jehož společnými státními příslušníky jsou povinný i oprávněný. Pokud ani tak není příslušnost soudu určena, pak se uplatní další ze speciálních pravidel a to jestliže ve třetím státě, k němuž má daný spor úzkou vazbu, není řízení možné nebo je v něm nelze rozumně zahájit nebo vést, mohou spor rozhodnout soudy členského státu, k nimž má spor dostatečnou vazbu.
Prakticky významné je pravidlo, dle něhož je-li vydáno rozhodnutí ve věci vyživovacích povinností v členském státě, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu, nemůže povinný podat návrh na změnu rozhodnutí v jiném členském státě. Určí-li český soud výši vyživovací povinnosti k dítěti a rodič v zemi svého pobytu (jiné nežli v ČR) požaduje rozhodnutí změnit a výživné snížit, nebude s návrhem úspěšný.
Je-li u soudů různých členských států zahájeno řízení v téže věci mezi týmiž stranami, příslušnost náleží soudu, který řízení zahájil jako první. Je tedy dobré nemeškat a podat návrh co nejdříve.
Předběžná nebo zajišťovací opatření, která jsou upravena právem jednoho členského státu, je možné u soudů tohoto státu navrhnout i tehdy, kdy je pro rozhodnutí ve věci samé příslušný na základě tohoto nařízení soud jiného členského státu. Což v praxi znamená, že je-li například příslušným soudem k řízení soud ve Velké Británii, je možné navrhnout českému soudu vydání předběžného opatření k plnění vyživovací povinnosti a tímto zajistit platbu výživného v krátkém časovém termínu.

Uznávání a výkon rozhodnutí

Uznání a výkon rozhodnutí se liší pro státy, jež jsou vázány Haagským protokolem z roku 2007 a jež jím vázány nejsou. Rozhodnutí vydaná v členském státě, který je vázán Haagským protokolem z roku 2007, se uzná v jiném členském státě, aniž by existovala možnost jeho uznání napadnout. Rozhodnutí vydané v členském státě, které je v tomto státě vykonatelné, je vykonatelné v jiném členském státě, aniž by bylo třeba prohlášení jeho vykonatelnosti. V určitých případech je však možné podat návrh na přezkum rozhodnutí nebo na odmítnutí nebo odložení výkonu. Pokud bylo rozhodnutí vydáno v členském státě, který není vázán Haagským protokolem z roku 2007, je možné v určitých případech jeho výkon odmítnout. Rozhodnutí vydané v členském státě, jež je v tomto státě vykonatelné, bude vykonáno v jiném členském státě poté, co zde bylo na návrh kterékoli zúčastněné strany prohlášeno za vykonatelné. Rozhodnutí vydané v jednom členském státě, které je vykonatelné v členském státě výkonu, se vykoná za stejných podmínek jako rozhodnutí.
Ve věcech uznávání a výkonu rozhodnutí mezi EU a Švýcarskem, Norskem a Islandem se uplatní Luganská úmluva z roku 2007.

Situace, kdy oprávněný, či povinný žije mimo EU

Pokud povinný nebo oprávněn z výživného žije ve státě mimo EU, pak se při vymáhání nároku ve státech mimo EU, které jsou smluvními stranami dále uvedené úmluvy, aplikuje Haagská úmluva z roku 2007 o mezinárodním vymáhání výživného dítěte a jiných forem výživného, Haagský protokol z roku 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti a Úmluva OSN o vymáhání výživného v cizině z roku 1956.
Základem je tedy zjistit, zdali je stát pobytu oprávněného a /či povinného signatářem těchto dohod a zdali tedy v daném státě existuje institut vyživovací povinnosti a jaké jsou její podmínky.

Rozhodné právo

V otázce rozhodného práva odkazuje výše uvedené Nařízení rady (ES) č. 4/2009 na Haagský protokol z roku 2007. Základním kritériem pro určení rozhodného práva je místo obvyklého bydliště oprávněného. Nemůže-li oprávněný podle práva státu, kde má obvyklé bydliště, získat výživné, bude rozhodným právem právo státu, kde se koná soudní řízení.
Bez ohledu na základní kritérium, podá-li oprávněný žalobu ve státě obvyklého bydliště povinného, použije se právo tohoto státu. Pokud však oprávněný podle tohoto práva nemůže získat výživné, použije se právo státu jeho obvyklého bydliště. Nemůže-li oprávněný získat výživné podle žádného z předchozích právních řádů, použije se právo společné státní příslušnosti oprávněného a povinného.

České kolizní normy

Nový zákon č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém stanoví kolizní normy pro případy, kdy nelze určit příslušnost soudu pro věci výživného a péče o nezletilé dle výše zmíněných předpisů EU. Při určení práva rozhodného plně odkazuje na uzavřené mezinárodní smlouvy a upravuje též uznávání cizích rozhodnutí ve věcech nezletilých, tedy v jakém případě je rozhodnutí uznáno bez dalšího.

Dvoustranné smlouvy

Kromě výše uvedených předpisů českých, předpisů EU a mezinárodních smluv, upravují otázky výživného též dvoustranné smlouvy mezi státy, k nimž je třeba při řešení konkrétní otázky vyživovací povinnosti přihlédnout.
Výživné ve vztahu k cizině
Otázku pravomoci soudů ve věcech výživného upravuje jak zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním, tak - ve vztahu k členským státům Evropské unie - evropská nařízení.
Ve věcech výchovy a výživy nezletilých a v jiných věcech jich se týkajících, jsou-li českými občany, je dána pravomoc českých soudů i tehdy, žijí-li v cizině. Pravomoc českých soudů je dána také pro řízení o výživném proti českému občanu, proti němuž je uplatňován nárok nezletilým cizincem bydlícím v cizině, a pro řízení, v němž československý občan navrhuje proti nezletilému cizinci bydlícímu v cizině zrušení nebo změnu rozhodnutí československého soudu.

Ve vztahu mezi státy EU je na volbě oprávněného, zda podá návrh na stanovení nebo zvýšení výživného u soudu státu svého bydliště nebo u soudu státu, v němž žije povinný.

Vztahy výživy se řídí právem státu, jehož příslušníkem je dítě, které uplatňuje právo na výživné. V případě, že tedy navrhovatel trvale žijící v cizině uplatňuje právo na výživné vůči osobě v ČR, budou soudy ČR aplikovat právo státu, jehož státní občanství má dítě. Naopak pokud dítě žijící v ČR uplatňuje právo na výživné proti osobě v zahraničí, budou soudy aplikovat právo ČR.

V jakých případech se právo ČR aplikuje:

Právo ČR se aplikuje ve všech případech, kdy vyživující i vyživovaná osoba má trvalý nebo dlouhodobý pobyt na území ČR. Právo ČR se dále aplikuje v případě, že osoba žijící v ČR uplatňuje nárok na výživné vůči osobě v zahraničí.

V případě, že podle tohoto práva ČR nelze postupovat, jaké právo budou soudy ČR aplikovat:

Vztahy výživy se řídí právem státu, jehož příslušníkem je navrhovatel, který uplatňuje právo na výživné. V případě, že tedy navrhovatel trvale žijící v cizině uplatňuje právo na výživné vůči osobě v ČR, budou soudy ČR aplikovat právo státu navrhovatele. Naopak pokud navrhovatel žijící v ČR uplatňuje právo na výživné proti osobě v zahraničí, budou soudy aplikovat právo ČR.

Čím se řídí vyživovací povinnost v ČR?

Vyživovací povinnost upravuje od roku 2014 Nový občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen „NOZ“), který ve značné míře přebírá znění původního zákona o rodině č. 94/1963 Sb. (dále jen „ZoR“) z roku 1963. NOZ definuje několik druhů vyživovacích povinností – mezi manžely, mezi rodiči a dětmi, mezi rozvedenými manžely, mezi potomky a předky, i stanovuje výživné a úhradu nákladů neprovdané těhotné ženě nebo matce.
Obecná pravidla pro přiznání výživného, včetně pravidel týkajících se nezletilých dětí, se nacházejí v části Vyživovací povinnost (§910 – §923).

Kdy začíná a končí vyživovací povinnost k dětem?

Zákon se výlučně nezabývá počátkem vyživovací povinnosti. Za počátek vyživovací povinnosti se obecně považuje narození dítěte a domněnky otcovství (§775 – §784 NOZ). Jak uvidíme dále, výživné lze přiznat i 3 roky zpětně od zahájení řízení o výživném.
Konec vyživovací povinnost rodičů k dítěti však zákon již upravuje. Nový občanský zákoník v §911 říká:
„Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.“

Obecná pravidla pro přiznání výživného

Základní podmínkou přiznání výživného je potřeba oprávněného a jeho neschopnost sám se živit (§911).Důvodová zpráva k NOZ omezuje tuto dikci dobrými mravy vzhledem k §912. Za nemravnou nemá být považována žádost dítěte, které má dostatečný majetek, avšak zisk z tohoto majetku spolu s příjmem z výdělečné činnosti nestačí k jeho výživě (pro představu stačí uvést příklad dítěte jako vlastníka malého nebo zanedbaného bytového domu, v němž dítě, popř. jeho rodina bydlí). Obecnou formulku o dobrých mravech, kterou obsahoval starý ZoR (§96 odst. 2), nový zákoník vypustil.

§911

§911 Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

§912
§912 Nezletilé dítě, které není plně svéprávné, má právo na výživné, i když má vlastní majetek, ale zisk z majetku spolu s příjmem z výdělečné činnosti nestačí k jeho výživě.


Omlouvám se, že odpověď je takto rozsáhlá, ale určitě podle ní naleznete řešení Vašeho případu.
Je třeba se zaměřit na:
• příslušnost soudu – viz shora
• a na právo, podle, kterého se bude soudit – viz shora.
V každém případě však Vaše dcera, zletilá, nestudující, nemající zdravotní problémy, apod., bude, pokud Vás zažaluje, muset soudu prokázat, proč není schopna se sama živit (takto je to podle českého práva, německé právo neznám). Dále uvádím, že pokud je tu vůbec dána nějaká vyživovací povinnost, pak je to vždy vyživovací povinnost obou rodičů dítěte. Přečetla jsem si Váš předchozí dotaz. Otec dítěte vyživovací povinnost ze zákona zanikla, protože dcera přestala studovat a chová se tak, jak jste popsala. To samé, co pro otce, platí i pro Vás.
To, že Vás v Německu nutí za dceru zaplatit např. pobyt v nemocnici, nevím, zda je v souladu se zákony Německa, neznám je, ale to není o vyživovací povinnosti, poplatek v nemocnici s vyživovací povinností nesouvisí. Co se týká výživného, plně se ztotožňuji s odpovědí mé kolegyně, která Vám odpovídala na Váš předchozí dotaz. Dále si myslím, že byste měla dceru nechat, ať si své problémy řeší sama.
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jitka Kocianová
Kategorie dotazu: Rodinné právo
Ohodnoťte prosím spokojenost s odpovědí: dotazník zde

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

 

Benefiční odpoledne přineslo 40 000,-
pro APERIO poradnu


Díky vám poskytneme rodičům 5 000 minut právního poradenství navíc.

Nová příručka pro rodiče na rok 2018

NEBOJUJTE SE ZÁKONY - využijte je ve svůj prospěch 2018
Právo, sociální zabezpečení, psychologie
Ušetří vám peníze, čas i energii

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2018 - ke stažení ve formátu PDF

APERIO kurzy pro rodiče

NOVÉ ŠANCE v Praze a Olomouci pro rodiče v obtížné situaci
práce, výchova, komunikace, finance, osobní rozvoj
podzim 2018

Nové šance

OBJEVTE DALŠÍ inspirativní APERIO KURZY pro rodiče ZDE

APERIO Průvodce porodnicemi

Vyberte si dobře porodnici pro vás a vaše miminko

APERIO Průvodce porodnicemi

Užitečné odkazy

saminadeti.cz
www.saminadeti.cz - tipy, odkazy a rady (nejen) pro sólo rodiče
profem.cz - pomoc obětem domácího a sexuálního násilí
vasevyzivne.cz - bezplatná právní pomoc při vymáhání výživného
Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2017 - nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy v roce 2017 - v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

Pomohlo vám APERIO?

Přispějte darem na náš účet, pomůžete tak spolu s námi dalším rodičům.
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333.
Odkaz na platební bránu najdete na donorské stránce. Děkujeme!

Nakupujte v internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z Vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí Vás to nic navíc. Děkujeme!
Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

APERIO v médiích

APERIO v Sama Doma. Co nabízíme pro rodiče v obtížné situaci?

Dokonalé Vánoce nejsou pohodové Vánoce, rozhovor s Eliškou Kodyšovou, psycholožkou a ředitelkou APERIA

Právnička Jana Seemanová v pořadu Sama doma, 1. března 2016.