Aperio

Online poradna pro rodiče, odpověď

Téma: Hmotná nouze

07.02.2014

Dobrý den,
chtěl bych Vás požádat o zodpovězení dotazu ohledně nároku na Příspěvek na bydlení u matky, která pečuje o nezletilého potomka, ale neudala otce svého dítěte úřadům. Má tato matka nárok na tento státní příspěvek? Pokud by neměla nárok, má tato matka alespoň nárok na jiný odpovídající příspěvek, krom dětského přídavku, kterým by mohla zkvalitnit zázemí pro výchovu svého potomka? Předem Vám děkuji za zodpovězení dotazu.
S pozdravem

Vážený pane,
nevýhodou neuvedení otce dítěte, kterým rozumím nepodání žaloby o určení otcovství, je, že se matka zkrátí o určitá finanční plnění, na něž má ze zákona nárok. Okamžikem narození dítěte totiž oběma rodičům vzniká vyživovací povinnost vůči dítěti, která trvá až do doby, dokud dítě není schopno samo se živit. Tím, že nebude žalovat otce dítěte, nebude mít nárok na dávky v systému pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) dle zákona č.111/2006 S., o pomoci v hmotné nouzi (dříve dávky sociální péče) vyplácené pověřenými obecními úřady.
Neuvedení otce do rodného listu dítěte však nebude mít žádný vliv na nárok a vyplácení dávek státní sociální podpory dle zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.
Uvedení otce dítěte do rodného listu nemá vliv na trvání nároku na rodičovský příspěvek a přídavek na dítě.
Vliv by tato skutečnost měla pro nárok na příspěvek na bydlení.
V případě, že o dávku žádá svobodná matka společně posuzovaná se svým dítětem, musí tato matka doložit orgánu pomoci v hmotné nouzi, že vůči otci dítěte uplatnila nárok na výživné na dítě podle §85a násl. Zákona o rodině, případně též nárok na příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce podle §95 zákona o rodině.
Jestliže dosud není otcovství k dítěti určeno, může orgán pomoci v hmotné nouzi na matce požadovat, aby proti muži, který může být otcem dítěte podala návrh k soudu na určení otcovství a následně na něm uplatňovala nároky na výživné.
Pokud matka nepodnikne potřebné kroky k uplatnění zákonných nároků vůči otci dítěte, stanoví zákon předpoklad, že se nadále nepovažuje za osobu v hmotné nouzi § 27 zákona č. 111/2006 Sb.).
Orgán pomoci v hmotné nouzi může v této věci požádat o součinnost také pracovníky orgánu sociálně právní ochrany dětí s tím, aby s matkou projednali uplatnění nároků vůči otci dítěte. Orgán sociálně-právní ochrany dětí je podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně- právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, rovněž povinen poskytnout rodiči v případě potřeby odbornou poradenskou pomoc v souvislosti u uplatněním nároků dítěte.
Uplatnění nároků a pohledávek příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že jejich uplatnění by nebylo úměrné zisku z něj plynoucímu, nebo pokud nepovažuje za možné je po osobě spravedlivě žádat.
Jestliže matka samoživitelka požádá o dávky hmotné nouze a u dítěte není uveden otec, je odkázána na oddělení sociálně právní ochranu dětí (OSPOD), které vydá stanovisko, zda neuvedení otce je důvodné či nikoli.
Je-li neuvedení otce důvodné, po žadatelce se kromě dalších náležitostí (doložení příjmů, nákladů na bydlení .......) nic nepožaduje.
Dospěje-li OSPOD, že neuvedení otce důvodné není (záleží na posouzení konkrétních důvodů), potom se krátí nějakým procentem částka životního minima matky (cca 20% odpovídající 200 - 250,-Kč). Vyjde-li i po tomto zkrácení nárok na dávku, je tato po dobu 6 měsíců vyplácena. Žadatelka je zároveň vyzvána, aby uplatnila výživné na otci (v případě neplacení přiznaného výživného, exekuci). Jestliže zmíněné neuplatní, dávka je po 6 měsících odejmuta §27 ).
Orgán pomoci v hmotné nouzi se většinou snaží žadatelkám vyhovět, musí však zkoumat, zda ustanovení zákona byla naplněna (již uvedené §11 odst. 2,§13 odst.1písm.d), odst.2),pokud nedojde v šestiměsíční lhůtě k řádnému uplatnění nároků a pohledávek, má se za to, že osoba, není v hmotné nouzi, protože prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním (§3 písm. c).
Dávky pomoci v hmotné nouzi
Osoba v hmotné nouzi = osoba (společně posuzované osoby), která nemá dostatečné příjmy a jejíž celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z důvodu věku, zdravotního stavu nebo z jiných vážných důvodů zvýšit vlastní prací, uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo jiným využitím majetku a vyřešit tak svoji obtížnou situaci.
Kdo není považován za osobu v hmotné nouzi:
• osoba, která prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním,
• osoba, která není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání
• osoba, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání,
• osoba samostatně výdělečně činná, která se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění
• osoba, které nevznikl nárok na nemocenské nebo jíž náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně,
• osoba, které za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky byla uložena sankce,
• osoba, která nastoupila výkon trestu odnětí svobody, byla vzata do vazby (tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc),
• osoba, které se poskytují pobytové sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo v chráněném bydlení,
• osoba, které se poskytují pobytové sociální služby ve zdravotnickém zařízení ústavní péče déle než 3 kalendářní měsíce,
• osoba, které se poskytuje ústavní péče v psychiatrické léčebně nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné déle než 3 kalendářní měsíce.

Dávky
Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou
• příspěvek na živobytí
• doplatek na bydlení
• mimořádná okamžitá pomoc
Osoba v hmotné nouzi
• Osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit (uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku) a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním.
V hmotné nouzi není osoba,
• která prokazatelně neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním,
• která není v pracovním nebo obdobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání,
• která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnání,
• které nevznikl nárok na nemocenské nebo jí náleží ve snížené výši, a to z důvodu, že si přivodila pracovní neschopnost úmyslně,
• která je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění,
• které za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky byla uložena sankce,
• která nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby.
Příspěvek na živobytí
• Je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která pomáhá osobě či rodině při nedostatečném příjmu.
• Nárok na příspěvek na živobytí vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí.
• Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima.
• Částka živobytí osoby se zvyšuje, pokud zdravotní stav osoby vyžaduje podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování.
• Částka živobytí u osoby, která dluží na výživném pro nezletilé dítě částku vyšší než trojnásobek stanovené měsíční splátky, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování.
• Částka živobytí u osoby, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a v posledních 6 kalendářních měsících před podáním žádosti o dávku pomoci v hmotné nouzi jí byl skončen základní pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo s ní byl skončen jiný pracovní vztah z obdobného důvodu, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování.
• Částka živobytí u osoby, které je poskytována zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení po celý kalendářní měsíc, činí částku existenčního minima, případně zvýšenou z důvodu dietního stravování.
• Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. (Přiměřené náklady na bydlení jsou odůvodněné náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 %, v Praze 35 %, příjmu osoby či rodiny).
Doplatek na bydlení
• Druhá dávka pomoci v hmotné nouzi řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory.
• Dávka je poskytována nájemci nebo vlastníku bytu, který má nárok na příspěvek na živobytí.
• Zákon umožňuje poskytnout doplatek na bydlení i ve výjimečných případech, kdy žadatel nemá nárok na příspěvek na živobytí, případně i žadateli, který využívá jinou než nájemní formu bydlení.
• Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě či rodině částka živobytí.
• Výplata doplatku na bydlení je časově omezena na 84 měsíce v období posledních 10 kalendářních let. Toto omezení neplatí pro domácnosti sestávající výlučně z osob starších 70 let a pro osoby se zdravotním postižením, které bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech.
Mimořádná okamžitá pomoc
Je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit. Zákon stanoví šest takových situací:
1. Nejsou plněny podmínky pro poskytnutí opakovaných dávek, ale v případě neposkytnutí pomoci osobě hrozí vážná újma na zdraví. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do výše existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima).
2. Postižení vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma, větrná pohroma, ekologická havárie, požár apod.) Dávku lze poskytnout až do výše 15násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše 51 150 Kč.
3. Nedostatek prostředků k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. se zaplacením poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků. Dávku lze poskytnout až do výše tohoto jednorázového výdaje.
4. Nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 34 100 Kč.
5. Nedostatek prostředků k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 34 100 Kč.
6. Ohrožení sociálním vyloučením. Jde např. o situace osob vracejících se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčby chorobných závislostí. Dávku lze poskytnout až do výše 1000 Kč. V průběhu roku může být poskytnuta opakovaně, součet však nesmí překročit 4násobek částky životního minima jednotlivce, tj. maximálně částku 13 640 Kč.
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Milada Rejzková
Kategorie dotazu: Ostatní dávky
Ohodnoťte prosím spokojenost s odpovědí: dotazník zde

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

 

Benefiční odpoledne přineslo 40 000,-
pro APERIO poradnu


Díky vám poskytneme rodičům 5 000 minut právního poradenství navíc.

Nová příručka pro rodiče na rok 2018

NEBOJUJTE SE ZÁKONY - využijte je ve svůj prospěch 2018
Právo, sociální zabezpečení, psychologie
Ušetří vám peníze, čas i energii

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2018 - ke stažení ve formátu PDF

APERIO kurzy pro rodiče

NOVÉ ŠANCE v Praze a Olomouci pro rodiče v obtížné situaci
práce, výchova, komunikace, finance, osobní rozvoj
podzim 2018

Nové šance

OBJEVTE DALŠÍ inspirativní APERIO KURZY pro rodiče ZDE

APERIO Průvodce porodnicemi

Vyberte si dobře porodnici pro vás a vaše miminko

APERIO Průvodce porodnicemi

Užitečné odkazy

saminadeti.cz
www.saminadeti.cz - tipy, odkazy a rady (nejen) pro sólo rodiče
profem.cz - pomoc obětem domácího a sexuálního násilí
vasevyzivne.cz - bezplatná právní pomoc při vymáhání výživného
Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2017 - nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy v roce 2017 - v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

Pomohlo vám APERIO?

Přispějte darem na náš účet, pomůžete tak spolu s námi dalším rodičům.
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333.
Odkaz na platební bránu najdete na donorské stránce. Děkujeme!

Nakupujte v internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z Vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí Vás to nic navíc. Děkujeme!
Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

APERIO v médiích

APERIO v Sama Doma. Co nabízíme pro rodiče v obtížné situaci?

Dokonalé Vánoce nejsou pohodové Vánoce, rozhovor s Eliškou Kodyšovou, psycholožkou a ředitelkou APERIA

Právnička Jana Seemanová v pořadu Sama doma, 1. března 2016.