Aperio

Online poradna pro rodiče, odpověď

Téma: OSVČ a PPM

01.01.2014

Dobry den,

Cekam treti dite, jsem prihlasena ns uradu prace, podpora v nezamestnanosti je miziva z duvodu predchozi materske, kdy uz jsem zamestnana nebyla.
Jiz dlouho uvazuji o zivnostenskem liste na poradenskou cinnost a chci se zeptat, zda-li je mozne si platit pojisteni k zivnosti a nasledne po porodu ziskat narok na materskou. Je mozne pojisteni doplatit zpetne, jsem jiz v patem mesici.

Dekuji predem za odpoved.

S pranim krasneho dne

Dobrý den,
nejdříve uvedu změny v placení nemocenského pojištění OSVČ účinné od 1. 1. 2014 (informace naleznete mimo jiné na www.cssz.cz)
Za OSVČ vykonávající vedlejší činnost může být považována i OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění OSVČ. Podmínka, která určovala, že OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, nemůže být považována za OSVČ vykonávající vedlejší činnost, přestože trvaly důvody pro vedlejší činnost, je od 1. 1. 2014 zrušena.
S účinností od 1. 1. 2014 se mění podmínky pro stanovení maximálního měsíčního základu nemocenského pojištění. OSVČ si i nadále určuje měsíční základ nemocenského pojištění svou platbou. Podle § 5b odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2014, však měsíční základ nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (5 000 Kč) a zároveň nemůže být vyšší než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích (dále jen „přehled“) připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu, tzn. 5 000 Kč a platba pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší, než 115 Kč. Byla-li v kalendářním roce, za který je naposledy podán přehled, činnost zahájena (znovuzahájena), lze průměr určeného (vypočteného) vyměřovacího základu použít jen v případě, že činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících. Nelze-li určit maximální měsíční vyměřovací základ z naposledy podaného přehledu ani ze dvou předcházejících let, rovná se polovině průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok. V roce 2014 je to částka 12 971 Kč a platba pojistného stanovená sazbou 2,3 % činí 299 Kč.
Výše uhrazených záloh na důchodové pojištění v roce 2014 nemá již vazbu na výši měsíčního základu nemocenského pojištění ani na výši ročního vyměřovacího základu za rok 2014.
PŘÍKLAD 1
OSVČ vykonává hlavní činnost nepřetržitě od 1. 1. 2000, v roce 2012 nebyla žádný měsíc nemocná a podle podaného přehledu za rok 2012 byla ve ztrátě. Určený vyměřovací základ za rok 2012 si stanovila pouze v minimální výši 75 420 Kč. Maximální měsíční základ nemocenského pojištění (NP) od ledna 2014 činí 6 285 Kč (75 420 : 12 = 6 285) a maximální měsíční platba pojistného činí 145 Kč.
V březnu 2014 podala tato OSVČ přehled za rok 2013 a určila si vyměřovací základ za rok 2013 ve výši 120 000 Kč. Z tohoto určeného vyměřovacího základu je povinna zaplatit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Od března 2014 činí maximální měsíční základ NP této OSVČ 10 000 Kč a maximální platba pojistného činí 230 Kč.
OSVČ tedy může platit za leden a únor 2014 nejméně 115 Kč a nejvýše 145 Kč a od března 2014 (měsíc podání přehledu za rok 2013) v rozmezí 115 Kč a 230 Kč.
Případné přeplatky na pojistném na nemocenské pojištění nad maximální výši, vypočtenou dle nově stanovených pravidel, se vrací po podání přehledu za kalendářní rok a výše nemocenského se stanovuje podle uhrazené platby pojistného na nemocenské pojištění, avšak nejvýše ze zákonného maxima vypočteného z určeného vyměřovacího základu na naposledy podaném přehledu o příjmech a výdajích (v daném případě 10 000 Kč, bylo-li uhrazeno pojistné ve výši 230 Kč).

PŘÍKLAD 2
OSVČ vykonává vedlejší činnost z důvodu zaměstnání od 1. 1. 2012 (12 měsíců), podle skutečností uvedených v přehledu za rok 2012 i 2013 nedosáhla rozhodné částky pro povinnou účast na důchodovém pojištění (DP) a ani se k účasti na DP nepřihlásila. Od 1. ledna 2014 se přihlásila k účasti na NP. Za rok 2012 si uvedla v přehledu určený vyměřovací základ 0 Kč (pojistné na DP neplaceno z důvodu neúčasti na DP). Maximální měsíční základ od ledna 2014 činí 5 000 Kč, rovná se minimálnímu vyměřovacímu základu.
Tato OSVČ by si měla platit měsíční pojistné ve výši 115 Kč, pokud by platila více, tak se k částce nad 115 Kč při výpočtu nemocenského nepřihlíží, přeplatek na uhrazeném pojistném bude vyčíslen až po podání přehledu za rok 2014.

PŘÍKLAD 3
OSVČ zahájila činnost a zároveň se přihlásila k NP od 1. 10. 2012, tj. v roce 2012 vykonávala činnost pouze 3 měsíce. Vzhledem k tomu, že v roce 2012 OSVČ zahájila samostatnou výdělečnou činnost, ale nevykonávala ji alespoň ve čtyřech kalendářních měsících a v předchozích letech nepodnikala, nelze stanovit maximální vyměřovací základ z určeného vyměřovacího základu z naposledy podaného přehledu.
Maximální vyměřovací základ bude tudíž od 1. 1. 2014 činit polovinu z průměrné mzdy platné k tomuto datu, a to až do podání přehledu za rok 2013. Platba z poloviny průměrné mzdy činí 299 Kč (25 942 : 2 x 2,3 % = 298,333, po zaokrouhlení nahoru 299 Kč).

PŘÍKLAD 4
OSVČ vykonávala vedlejší činnost od 1. 1. 2012 do 31. května 2012 (byla nezaopatřeným dítětem) a od 1. 6. 2012 vykonávala již jen hlavní činnost. V roce 2012 nebyla žádný měsíc nemocná a podle podaného přehledu za rok 2012 byla ve ztrátě, určený vyměřovací základ za rok 2012 si stanovila pouze v minimální výši z výkonu hlavní činnosti po dobu 7 měsíců ve výši 43 995 Kč.
Maximální měsíční základ NP od ledna 2014 činí zákonem určené minimum 5 000 Kč, protože vypočtený maximální měsíční základ činí 3 666,25 Kč (43 995 / 12 = 3 666,25), je tedy nižší než minimální měsíční základ nemocenského pojištění pro rok 2014. Tento měsíční základ bude platný až do měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém bude podán přehled za rok 2013.
Uvedené příklady ilustrují nejčastější způsob stanovení maximálního vyměřovacího základu pro měsíční platbu pojistného na nemocenské pojištění od 1. 1. 2014.
Z nemocenského pojištění OSVČ je poskytováno:
• nemocenské a
• peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc)
Nárok na dávku vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny v době pojištění nebo v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění pro nemocenské, pro peněžitou pomoc v mateřství činí ochranná lhůta u žen, jejichž pojištění zaniklo v době těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud však trvalo pojištění kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo pojištění. Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti OSVČ, která je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.
Výše dávek poskytovaných OSVČ z nemocenského pojištění
Výše nemocenského za kalendářní den činí:
• 60 % denního vyměřovacího základu
Výše nemocenského za kalendářní den činí 50 % výše nemocenského, jestliže si OSVČ přivodila dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce (rvačkou se rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému), jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití prostředků psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.
Výše PPM za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu.
Podmínky nároku na nemocenské
Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ, navíc pak nemocenské náleží pokud:
• Účast na nemocenském pojištění OSVČ trvala aspoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku pracovní neschopnosti (karantény)
OSVČ nevykonává osobně po dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) samostatnou výdělečnou činnost. Nárok na nemocenské má OSVČ, která byla uznána dočasně práce neschopnou nebo které byla nařízena karanténa, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa déle než 21 kalendářních dní.
Příklad nevzniku nároku na dávku:
OSVČ dne 31. 12. 2012 ukončí svou samostatnou výdělečnou činnost. K nemocenskému pojištění přihlášena nebyla. Dne 4. 2. 2013 oznámí znovuzahájení této činnosti od 1. 2. 2013 a zároveň s oznámením o zahájení činnosti se přihlásí k nemocenskému pojištění. Dne 4. 2. 2013 vznikne u této OSVČ dočasná pracovní neschopnost. Nárok na výplatu nemocenského tato OSVČ nemá ani od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, protože není splněna podmínka trvání účasti na nemocenském pojištění po dobu nejméně tří kalendářních měsíců před vznikem nemoci.

Podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství
Obecné podmínky platné pro zaměstnance platí i pro OSVČ a kromě toho:
• Účast na nemocenském pojištění OSVČ musí trvat aspoň po dobu 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství
• Současně musí být pro nárok na tuto dávku splněna i podmínka trvání účasti na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM.
• OSVČ nesmí v době pobírání peněžité pomoci v mateřství vykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost
Výpočet dávek nemocenského pojištění OSVČ
Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství se stanoví z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
Jsou-li v rozhodném období vyloučené dny, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Za vyloučené dny se považují kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které OSVČ neplatí pojistné na nemocenské pojištění nebo v nichž OSVČ nebyla účastna nemocenského pojištění. Vyměřovacím základem je úhrn měsíčních základů.
Rozhodným obdobím je zpravidla 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Při výpočtu dávek nemocenského pojištění OSVČ se postupuje stejně jako při výpočtu dávek zaměstnanců - výpočet dávek nemocenského pojištění OSVČ.
Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na nemocenské pojištění je měsíční základ, jehož výši určuje OSVČ. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění a vyšší než měsíční vyměřovací základ stanovený podle § 14 zákona č. 589/1992 Sb., v platném znění, tj. měsíční vyměřovací základ pro zálohu na pojistné na důchodové pojištění.
Vyměřovacím základem pro pojistné na nemocenské pojištění v roce 2013 je minimálně 5 000 Kč a měsíční pojistné ve výši 2,3 % činí nejméně 115 Kč.
Maximální měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění, ze kterého je vypočítáván denní vyměřovací základ pro dávku nemocenského pojištění, nemůže být vyšší než 1/12 maximální (ročního) vyměřovacího základu pro důchodové pojištění. Pro rok 2013 je stanoven ve výši 103 536 Kč, maximální platba pojistného na nemocenské pojištění činí tedy 2 382 Kč (2,3 % z 103 536) za měsíc.
Jestliže OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle § 15a odst. 7 zákona č. 589/1992 Sb., v platném znění, nemůže si určit vyšší měsíční základ než jednu dvanáctinu maximálního vyměřovacího základu tj. 103 536 Kč.
Jestliže OSVČ uhradí platbu ve vyšší výši, k částce přesahující 2 382 Kč nebude při výpočtu dávky nemocenského pojištění přihlédnuto.
Příklad č. 3 - OSVČ se přihlásila k nemocenskému pojištění od 1. 4. 2012, za každý měsíc od dubna do října 2012 zaplatila 1 000 Kč, od 25. 10. 2012 byla uznána dočasně práce neschopnou. Tato nemoc byla ukončena dne 14. 3. 2013 a od 15. 3. 2013 nastupuje OSVČ na peněžitou pomoc v mateřství (PPM).
Rozhodné období pro výpočet PPM je od března 2012 do února 2013.
Z tohoto období se vyloučí měsíce, ve kterých nebyla účast na nemocenském pojištění (tj. březen 2012) a ve kterých po celý měsíc trvalo nemocenské (listopad 2012 až únor 2013). Vyměřovací základy za měsíce duben 2012 až říjen 2012 se sečtou a vydělí se počtem dnů po odečtení vyloučených dnů. VZ záloh na pojistné na DP musí být minimálně v této výši, tzn. zaplatit zálohu na pojistné na DP ve výši 12 696 Kč!
V našem příkladu 7 x 43 479 : 214 = 1 422,21 Kč. Neredukovaný denní vyměřovací základ činí 1 422,21 Kč.
Denní vyměřovací základ pro PPM v roce 2013 se dále redukuje redukčními hranicemi:
• do 863Kč (bez redukce) 100 %, tj. na 863,00 Kč
• nad 863Kč do 1 295 Kč (432) redukce na 60 %, tj. na 259,20 Kč
• nad 1 295 Kč do 2 589 Kč (127,21) redukce na 30 %, tj. na 38,16 Kč.
Redukovaný denní vyměřovací základ činí 863,00 + 259,20 + 38,16 = 1 160,36 = 1 161 Kč.
PPM 70 % z redukovaného DVZ, tj. 813Kč.
Vyplacená dávka za březen 2012 (17 dní) 13 821Kč.
Vyplacená dávka za 30 dnů 24 390 Kč.
¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬___________________________________________________________________
K vašemu konkrétnímu dotazu: jste v pátém měsíci těhotenství, tudíž „nestihnete“ splnit podmínky vzniku nároku na PPM. Zpětně doplatit nemocenské pojištění nemůžete.
Varianty řešení:
A/
Zvažte řešení vzniku nároku na PPM otce dítěte (pokud je to možné):
Peněžitá pomoc v mateřství
Peněžitá pomoc v mateřství (dále jen „PPM“)
Základní podmínkou nároku na PPM je účast na pojištění (tj. např. trvání pojištěného zaměstnání) v době nástupu na PPM. Nástupem se rozumí den, jenž si pojištěnka sama určí v období od počátku 8 až 6 týdne před očekávaným dnem porodu, popř. den porodu, ke kterému došlo před nástupem na PPM. Jestliže si pojištěnka tento den v tomto období neurčí, rozumí se dnem nástupu na PPM počátek 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Nárok na dávku má i žena, která nastoupí na PPM po skončení pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta u žen, jejichž pojištění skončilo v době těhotenství, činí 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo. Pokud pojištění nezaniklo v době těhotenství, činí ochranná lhůta 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění (pokud pojištění trvalo alespoň po tuto dobu). Ochranná lhůta však neplyne z některých pojištěných činností (např. z dohod o provedení práce, ze zaměstnání malého rozsahu).
Další podmínkou nároku na tuto dávku je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM.
Do doby účasti na nemocenském pojištění pro nárok na PPM se započítává doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno. Započítává se též doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popř. dále trvala pojištěná činnost.
Podpůrčí doba (doba poskytování dávky) u PPM začíná nástupem na PPM. Podpůrčí doba činí 28 týdnů u pojištěnky, která porodila, a to i v případě, že se jedná o zaměstnankyni, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená či z jiných vážných důvodů osamělá. U pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí činí podpůrčí doba 37 týdnů, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí. U pojištěnce, pokud převzal dítě do péče (na základě rozhodnutí příslušného orgánu, z důvodu úmrtí matky, z důvodu dlouhodobého závažného onemocnění matky nebo na základě dohody podle tohoto zákona) činí podpůrčí doba 22 týdnů. Pokud tento pojištěnec pečuje zároveň o dvě nebo více dětí, činí podpůrčí doba 31 týdnů, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby PPM náleží, jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí.
Nárok na PPM má i pojištěnec, který je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě. Dohoda musí obsahovat zákonem stanovené údaje a lze ji uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte a to na dobu nejméně 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích.
Výše PPM činí 70% redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.
Denní vyměřovací základ se u PPM zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem podléhá redukci, která se u PPM provede tak, že částka do první redukční hranice se počítá 100%, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60%, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30% a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
O postupu při uplatnění nároku na peněžitou pomoc v mateřství a o výplatě dávek nemocenského pojištění se více dozvíte na www.cssz.cz.
B/
Od narození dítěte požádáte o rodičovský příspěvek a pro výhodnější variantu bude použit denní vyměřovací základ pro PPM otce dítěte.
Rodičovský příspěvek
Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte.
Jestliže alespoň jednomu z rodičů v rodině lze stanovit k datu narození dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění, rodič si může volit výši a tím i délku pobírání rodičovského příspěvku. Maximální měsíční výše rodičovského příspěvku se stanoví ve vazbě na uvedený vyměřovací základ: pokud 70 % 30 násobku denního vyměřovacího základu je nižší nebo rovno 7 600 Kč, rodičovský příspěvek může činit nejvýše7 600 Kč; pokud 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu převyšuje 7 600 Kč, je výše rodičovského příspěvku je omezena touto částkou, maximálně však výše rodičovského příspěvku může činit 11 500 Kč měsíčně. V případě, že vyměřovací základ lze stanovit u obou rodičů, vychází se z toho, který je vyšší. Volbu výše rodičovského příspěvku je možno měnit jedenkrát za tři měsíce.
Pokud ani jednomu z rodičů nelze uvedený vyměřovací základ stanovit, náleží rodičovský příspěvek v pevných měsíčních částkách 7 600 Kč do konce 9. měsíce věku a následně ve výši 3 800 Kč do 4 let věku dítěte.
Podmínkou nároku na rodičovský příspěvek je, že dítě mladší 2 let navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci. Dítě může navštěvovat léčebně rehabilitační zařízení nebo jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro zdravotně postižené předškolní děti v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. Dítě zdravotně postižené může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně. Dítě, jehož osamělý rodič nebo oba rodiče jsou závislí na pomoci jiné osoby ve stupni III nebo IV, může navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. U dítěte, které dovršilo 2 roky věku, není docházka do zařízení omezena.
Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou.
Podávám vám tyto informace a jsem s pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jitka Kocianová
Kategorie dotazu: Peněžitá pomoc v mateřství
Ohodnoťte prosím spokojenost s odpovědí: dotazník zde

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

 

RODIČE NA START! 2018

19. května, 14:00, park Na Pankráci
Chcete zkusit bosochodíčky, chůzi po skle nebo žhavých uhlíkách?
Zveme na benefiční běh a zábavné odpoledne pro celou rodinu 1km/5km/minitratě, pochod s dítětem v šátku, bosochodníky, chůze po skle i žhavém uhlí, kreativní dílničky a mnoho dalšího.


Na podporu bezplatné právní poradny APERIO.

Nová příručka pro rodiče na rok 2018

NEBOJUJTE SE ZÁKONY - využijte je ve svůj prospěch 2018
Právo, sociální zabezpečení, psychologie
Ušetří vám peníze, čas i energii

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2018 - ke stažení ve formátu PDF

APERIO kurzy pro rodiče

NOVÉ ŠANCE v Praze a Olomouci pro rodiče v obtížné situaci
práce, výchova, komunikace, finance, osobní rozvoj
podzim 2018

Nové šance

OBJEVTE DALŠÍ inspirativní APERIO KURZY pro rodiče ZDE

APERIO Průvodce porodnicemi

Vyberte si dobře porodnici pro vás a vaše miminko

APERIO Průvodce porodnicemi

Užitečné odkazy

saminadeti.cz
www.saminadeti.cz - tipy, odkazy a rady (nejen) pro sólo rodiče
profem.cz - pomoc obětem domácího a sexuálního násilí
vasevyzivne.cz - bezplatná právní pomoc při vymáhání výživného
Kalkulačka pro výpočet dávek v roce 2017 - nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Kalkulačka pro výpočet výše náhrady mzdy v roce 2017 - v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

Pomohlo vám APERIO?

Přispějte darem na náš účet, pomůžete tak spolu s námi dalším rodičům.
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333.
Odkaz na platební bránu najdete na donorské stránce. Děkujeme!

Nakupujte v internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z Vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí Vás to nic navíc. Děkujeme!
Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

APERIO v médiích

APERIO v Sama Doma. Co nabízíme pro rodiče v obtížné situaci?

Dokonalé Vánoce nejsou pohodové Vánoce, rozhovor s Eliškou Kodyšovou, psycholožkou a ředitelkou APERIA

Právnička Jana Seemanová v pořadu Sama doma, 1. března 2016.