Příběh z poradny: Olga je vyučená švadlena a než se jí narodil syn, pracovala na směny jako šička. Během rodičovské dovolené začala doma vyrábět látkové hračky.

Nejprve pro svého syna a postupně i pro děti přátel. Kamarádka jí doporučila, ať zkusí  hračky prodávat na řemeslných trzích a pokud o ně bude zájem, ať je začne prodávat přes internet. Olgu překvapilo, že prodej hraček opravdu může být zajímavým příjmem do rodinného rozpočtu. Obávala se však, jak zvládne všechnu administrativu spojenou s oficiálním podnikáním. Obrátila se na poradnu Aperio a zajímala se, co všechno má udělat, aby se stala osobou samostatně výdělečně činnou. Zjistila, že musí zajít na živnostenský úřad a vyplnit jednotný registrační formulář, kterým své podnikání oznámí finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Podnikání může během rodičovské dovolené vykonávat jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, což znamená, že nebude muset hradit minimální pojistné na sociální pojištění. Výše pojistného se vypočítá až ze skutečných příjmů. Musí vést daňovou evidenci a v následujícím roce bude muset předložit finančnímu úřadu daňové přiznání za předchozí kalendářní rok a vyplnit Přehled o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.

SAMOSTATNÁ VÝDĚLEČNÁ ČINNOST (SVČ)

Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ)

Za OSVČ se považuje osoba, která:

  • vykonává samostatnou výdělečnou činnost (SVČ),
  • spolupracuje při výkonu SVČ a lze na ni rozdělovat příjmy a výdaje (tzv. spolupracující osoba).
Vedlejší a hlavní SVČ

Vedlejší SVČ vykonává zejména ta OSVČ, která:

  • má nárok na rodičovský příspěvek nebo na PPM nebo nemocenské v souvislosti s těhotenstvím a porodem, pokud tyto dávky náležejí z nemocenského pojištění zaměstnanců,
  • osobně pečuje o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o jakoukoliv osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II až IV,
  • vykonává souběžně zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění,
  • je nezaopatřeným dítětem do 26 let věku (student).

Není‐li SVČ považována za vedlejší, jedná se o SVČ hlavní. Skutečnost, že SVČ má být považovaná za vedlejší, je třeba příslušné OSSZ oznámit nejpozději s podáním Přehledu o příjmech a výdajích, popř. i doložit, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém OSVČ podala Přehled o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok. Přehled vybraných důvodů výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti a způsobu jejich dokládání lze najít zde: https://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/druhy-svc/dokladani-duvodu-vedlejsi-samostatne-vydelecne-cinnosti-pro-ucely-duchodoveho-pojisteni.htm.

Oznámení důvodu pro výkon vedlejší SVČ je dobrovolný úkon OSVČ. Pokud však OSVČ oznámí skutečnost rozhodnou pro posouzení SVČ jako vedlejší, je povinna oznámit zánik této zákonem uznatelné skutečnosti, kterou OSVČ ohlásila a eventuálně doložila jako důvod pro výkon vedlejší SVČ.

Zahájení, přerušení a ukončení SVČ

Zahájení, přerušení a ukončení SVČ je třeba především oznámit registrujícímu místu – zpravidla živnostenskému úřadu, kde prostřednictvím jednotného registračního formuláře dojde i k registraci u zdravotní pojišťovny, správy sociálního zabezpečení a u finančního úřadu, jež je centrálním registračním místem (CRM). Zde je možné na jednom místě splnit veškerá povinná hlášení, povinné přihlášky, resp. registrace, a to vyplněním jednotného registračního formuláře (přístupný z https://www.mpo.cz/dokument159758.html) a příslušného formuláře ministerstva financí. Na jednom místě tak dojde ke splnění povinností vůči živnostenskému úřadu, zdravotní pojišťovně (zdravotní pojištění), správě sociálního zabezpečení (sociální pojištění) a finančnímu úřadu (registrace k dani z příjmu a případně další daně).

Volná živnost

Nejčastěji je využívaná tzv. volná živnost, která sdružuje činnosti, které nevyžadují odbornou způsobilost. Do volné živnosti tedy patří veškeré výrobní činnosti, obchodní činnosti a služby, které nejsou zařazené jako vázané, řemeslné a koncesované. Činnosti volné živnosti vyjmenovává příloha č. 4 živnostenského zákona, obsahová náplň těchto živností je kvalitně zpracována na webu https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obsahova-napln-zivnosti-volne-1-4882.html.

Podmínkou pro získání živnostenského oprávnění volné živnosti je:

  • plná svéprávnost (lze ji nahradit při volením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti),
  • bezúhonnost (výpis z rejstříku trestů si úřad zajistí sám),
  • ohlášení živnosti a zaplacení správního poplatku ve výši 1000 Kč za každou živnost, přitom volná živnost sdružuje celou řadu oborů.
Ostatní druhy živností

K výkonu ostatních druhů živností (vázané, řemeslné a koncesované) je třeba splnit další podmínky (vzdělání, délka praxe apod.). Bližší podmínky stanoví přílohy č. 1, 2 a 3 živnostenského zákona, které lze vyhledat na https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-455#prilohy.

DAŇOVÁ EVIDENCE A DAŇOVÝ ZÁKLAD

Povinnost vést daňovou evidenci

Daňová evidence slouží ke zjištění daňového základu z příjmů z podnikání a jiné SVČ. Obsahuje daňovou evidenci příjmů a výdajů, daňovou evidenci majetku a závazků. Evidence obsahují příjmy peněžní i nepeněžní, které OSVČ obdržela v hotovosti nebo na účet od 1. 1. do 31. 12. příslušného kalendářního roku, a pohledávky související s podnikáním nebo jinou SVČ (zejména ty, které trvají k 31. 12. ). Daňovou evidenci lze vést v Excelu. Ukázky daňové evidence lze nalézt na http://www.jakpodnikat.cz/neplatce-dph-navod.php.

Určení daňového základu

Daňový základ se určí tak, že se od příjmů ze SVČ odečtou výdaje, které OSVČ vynaložila na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Výdaje mohou být:
a) skutečné, a to na základě daňové evidence. V tomto případě je nutné evidovat příjmy a výdaje a archivovat doklady.

b) paušální, tj. procentem z příjmů, pak OSVČ nemusí shromažďovat doklady za výdaje, vede pouze evidenci příjmů a pohledávek.

Paušální výdaje pro SVČ jsou v roce 2019 stanoveny takto:

  • 80 %, nejvýše 800000 Kč za rok, z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného,
  • 60 %, nejvýše 600000 Kč za rok, z příjmů ze živnostenského podnikání (živnosti volné a živností vázaných či koncesovaných),
  • 40 %, nejvýše 400000 Kč za rok, z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, na kterou osoba nemá živnost, například z jiného podnikání dle zvláštních předpisů, z užití či poskytnutí práv z průmyslového či jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, z jiné samostatné výdělečné činnosti,
  • 30 %, nejvýše 300000 Kč za rok, z příjmu z nájmu a u příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.

Poznámka: V současnosti prochází legislativním procesem návrh novely, která by zdvojnásobila limit pro uplatnění paušálu
– u 80% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 1,6 mil. Kč
– u 60% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 1,2 mil. Kč
– u 40% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 800 tisíc Kč
– u 30% paušálu půjde uplatnit výdaje maximálně do částky 600 tisíc Kč.
Novela ale zatím nebyla schválena, proto jde pouze o předběžnou informaci.

Paušální výdaje zahrnují veškeré výdaje včetně mezd a odpisů majetku. Další výdaje nelze uplatnit (ani sociální či zdravotní pojištění). V praxi to probíhá tak, že u OSVČ, které mají jen nízké příjmy, daňová evidence obsahuje jen seznam faktur a na straně výdajů využívají výhodné daňové paušály. V případě, že by OSVČ měla větší výdaje v souvislosti s podnikáním (např. vybavení), pak může být výhodnější vést evidenci skutečných výdajů, protože daňový základ bude nižší.

Příklad: OSVČ měla příjem 240000 Kč. Uplatní výdajový paušál ve výši 60 %, tj. výdaje = 240000 × 0,6 = 144000. Daňový základ bude činit rozdíl mezi příjmy a výdaji, tj. daňový základ = 240000 Kč – 144000 Kč = 96000 Kč.
Povinnost podat daňové přiznání

OSVČ je povinna za kalendářní rok podat finančnímu úřadu daňové přiznání, a to do 1. dubna následujícího roku. V případě využití služeb daňového poradce je tato povinnost odložena o tři měsíce. Např. na webu https://www.mesec.cz/danovy-portal/dan-z-prijmu/jak-vyplnit-danove-priznani/ lze získat cenné informace, návody a rady k vyplnění daňových formulářů.

OSVČ A POJIŠTĚNÍ

OSVČ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ (DŮCHODOVÉ A NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ)

OSVČ má určité povinnosti ohledně odvodů pojistného. Co se týče odvodů na sociální zabezpečení, jde o povinnosti vůči Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), a to zejména:

  • sdělit OSSZ zejména (znovu) zahájení, pozastavení a ukončení SVČ a případně další skutečnosti stanovené zákonem nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce,
  • platit buď pojistné na sociální zabezpečení, nebo zálohy na pojistné a příslušný doplatek pojistného,
  • předkládat Přehled o příjmech a výdajích.
DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ

Pojistné na důchodové pojištění odvádí OSVČ, která v kalendářním roce:

  • vykonávala hlavní SVČ,
  • vykonávala vedlejší SVČ a přihlásila se dobrovolně k účasti na důchodovém pojištění,
  • vykonávala vedlejší SVČ v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění.

Osoba vykonávající vedlejší SVČ je povinně účastna důchodového pojištění v případě, kdy její daňový základ dosáhl v roce 2019 rozhodné částky ve výši 78 478 Kč (za rok 2018 tato čáskta byla 71 950 Kč). Tato částka se sníží o jednu dvanáctinu (tj. o 6 540 Kč) za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vedlejší SVČ vykonávána.

Určení vyměřovacího základu a výše pojistného

Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného činí minimálně 50 % daňového základu, který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž  byla SVČ vykonávána. OSVČ si může sama dobrovolně určit vyšší vyměřovací základ.

  • Minimální roční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající hlavní SVČ v roce 2019 činí 98 100 Kč.
  • OSVČ vedlejší je povinna hradit pojistné na sociální pojištění, pokud její daňový základ je vyšší než 78 478 Kč (tj. roční vyměřovací základ činí 39 240 Kč).
Sazba pojistného

Pojistné činí 29,2 % vyměřovacího základu (z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti).
Přehled o příjmech a výdajích OSVČ je povinna každý rok předkládat OSSZ Přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, a to na předepsaném tiskopise, který je možné vyhledat na http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/osvc.htm. Na základě údajů v přehledu se stanovuje částka, kterou má OSVČ na pojistném za daný rok zaplatit. Uhrazené zálohy za toto období se zúčtují a vypočítá se výše doplatku či přeplatku za rok. Souběžně se stanoví výše záloh na pojistné na další kalendářní rok. Přehled se podává zpravidla do konce dubna. V případě zpracování daňového přiznání daňovým poradcem do konce července.

Povinnost hradit zálohy na pojistné
  • OSVČ hlavní OSVČ, která vykonává hlavní SVČ, je povinna hradit pojistné na důchodové pojištění vždy. Výše záloh na pojistné na důchodové pojištění vychází z měsíčního vyměřovacího základu, který nemůže být nižší než měsíční vyměřovací základ vypočítaný přímo v tiskopisu Přehled o příjmech a výdajích za  předchozí kalendářní rok. Minimální výše zálohy měsíčně je 2 189 Kč a po podání Přehledu za rok 2018 se mění na 2 388 Kč. Alespoň minimální výši měsíční zálohy odvádí OSVČ, která v roce 2019 své podnikání jako OSVČ hlavní zahájila.
  • OSVČ vedlejší OSVČ, která vykonává vedlejší SVČ, hradí zálohy v roce 2019 na pojistné:
    – dobrovolně, pokud se přihlásí k účasti na důchodovém pojištění na příslušný rok,
    – povinně, když její dosažený daňový základ za rok 2018 založil účast na důchodovém pojištění (tj. je vyšší než rozhodná částka 71950 Kč).

Více informací lze najít na https://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/platba-pojistneho/zalohy-na-pojistne–na-duchodove-pojisteni.htm.

Příklad: OSVČ bude mít za rok 2019 příjem 240000 Kč. Uplatní výdajový paušál ve výši 60 %. Její daňový základ bude tedy 96000 Kč. Pojistné na sociální pojištění (Psp) za rok 2019 u OSVČ: Vzhledem k tomu, že její daňový základ (96000 Kč) je vyšší než rozhodná částka 78 478 Kč, kdy OSVČ vedlejším vzniká povinnost odvádět pojistné na sociální pojištění, je OSVČ povinna zaplatit pojistné na sociální pojištění.
Psp = 96000 × 0,5 × 0,292 = 14016 Kč. Výše pojistného za rok 2019, které musí zaplatit, činí 14016 Kč. Měsíční výši zálohy (Z) pro rok 2019 OSVČ vypočte tak, že výši pojistného za rok 2019 vydělí počtem měsíců, ve kterých v daném roce vykonávala samostatně výdělečnou činnost. V jejím případě se jedná o 12 měsíců.
Z = (Psp 2019:12) = (14016:12) = 1168 Kč. Měsíční záloha ve výši 1168 Kč na rok 2020 bude poprvé placena od měsíce podání Přehledu za rok 2019.
Příklad: OSVČ vedlejší, avšak má nižší příjmy. Její příjem bude činit 100000 Kč za rok. Výdaje uplatňuje rovněž paušálem ve výši 60 % příjmů. Výdaje činí 60000 Kč (100000 Kč × 0,6 = 60000 Kč). Daňový základ činí 40000 Kč (100000 Kč – 60000 Kč = 40000 Kč). Vzhledem k tomu, že její daňový základ (40000 Kč) je nižší než částka, která je rozhodná pro OSVČ vedlejší (v roce 2019 činí 78 478 Kč), kdy vzniká povinnost odvádět pojistné na sociální pojištění, nemusí OSVČ platit pojistné na sociální pojištění.
Splatnost záloh

Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je nově v roce 2019 splatná od 1. do posledního dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí. Dnem platby je až den,
kdy je platba připsána na správný účet. Platba pojistného a dočasná pracovní neschopnost OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského, PPM nebo dlouhodobého ošetřovného z nemocenského pojištění OSVČ. Kalendářním měsícem se v tomto případě rozumí i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.

OSVČ, která dosáhla maximálního vyměřovacího základu ze zaměstnání a tuto skutečnost OSSZ oznámí a doloží, není povinna od tohoto měsíce platit zálohy na pojistné, a to až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž OSVČ tohoto maximálního vyměřovacího základu dosáhla.

NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

Účast na nemocenském pojištění OSVČ je dobrovolná. Pojistné je stanoveno z měsíčního základu procentní sazbou. Sazba pojistného činí 2,3 %. Měsíční základ nesmí být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (6 000 Kč).
Více informací na: https://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/davky/nemocenske-pojisteni-osvc-platby-pojistneho.htm.

OSVČ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Povinnosti OSVČ vůči zdravotní pojišťovně

Povinností OSVČ je především:
• oznámit písemně do 8 dnů zahájení, přerušení nebo ukončení SVČ,
• oznámit, zda je současně osobou, za niž platí zdravotní pojištění stát,
• platit zálohy na pojistné (mimo dále uvedené výjimky),
• doplatit rozdíl mezi zálohami a skutečnou výší pojistného, popř. zaplatit pojistné z vypočteného vyměřovacího základu,
• poskytnout zdravotní pojišťovně doklady potřebné při provádění kontroly.

Výše pojistného na zdravotní pojištění

Pojistné se stanovuje ve výši 13,5 % vyměřovacího základu. Vyměřovací základ činí 50 % z daňového základu.

Minimální měsíční záloha a splatnost pojistného na zdravotní pojištění 2019
Minimální měsíční záloha pro rok 2019 na pojistné je 2 208 Kč, která se hradí poprvé za leden 2019 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2019). Tutéž zálohu odvádí OSVČ, která zahájí v roce 2019 SVČ. Splatnost záloh na pojistné je od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.

Výjimky z povinného odvodu z minimálního vyměřovacího základu

Minimální vyměřovací základ neplatí především pro OSVČ:

  • celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku a tyto děti nenavštěvují předškolní zařízení déle než čtyři hodiny denně (v případě školních dětí nenavštěvují družinu),
  • za kterou je plátcem pojistného stát (tj. příjemce rodičovského příspěvku, osoby na mateřské a rodičovské dovolené apod.).

Tyto osoby nejsou povinny odvádět zálohy na pojistné na zdravotní pojištění v prvním roce SVČ. Výše jejich vyměřovacího základu pro odvod pojistného je „skutečný“ vyměřovací základ a od něj se odvíjejí i zálohy na zdravotní pojištění pro následující kalendářní rok. To platí pouze tehdy, jestliže výše uvedené skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc.

Osoba, která je současně vedle SVČ zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, nemusí odvádět zálohy na pojistné na zdravotní pojištění vůbec.

Příklad: OSVČ bude mít v roce 2019 příjem 240000 Kč. Uplatní výdajový paušál ve výši 60 %. Její daňový základ je tedy 96000 Kč. Pojistné na zdravotní pojištění (Pzp) za rok 2019 OSVČ činí: Pzp = 96000 × 0,5 x 0,135 = 6480 Kč. Měsíční výši zálohy (Z) pro rok 2020 spočte OSVČ tak, že celkovou výši pojistného za celý rok 2019 vydělí počtem měsíců, ve kterých vykonávala samostatně výdělečnou činnost, v jejím případě 12 měsíců: Z = (Pzp 2019:12) = (6480:12) = 540 Kč.  Měsíční záloha ve výši 540 Kč na rok 2020 bude poprvé placená od měsíce podání Přehledu za rok 2019.
Přehled o příjmech a výdajích

OSVČ je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu a o pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu.

Je -li úhrn zaplacených záloh vyšší než pojistné (vypočtené jako 13,5 % z vyměřovacího základu), jedná se o přeplatek pojistného. Přeplatek pojišťovna OSVČ vrátí. Je -li úhrn zaplacených záloh nižší než pojistné (vypočtené jako 13,5 % z vyměřovacího základu), jedná se o nedoplatek pojistného. Doplatek rozdílu mezi skutečnou výší pojistného a zaplacenými zálohami je splatný vždy do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být podán pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích.

Na základě přehledu se též určí výše záloh na příští kalendářní rok. Měsíční záloha na pojistné pro OSVČ, pro kterou je SVČ hlavním zdrojem příjmů, se určí tak, že se pojistné za předchozí kalendářní rok dělí počtem měsíců, ve kterých byla SVČ vykonávána.

INFORMACE

PRÁVNÍ PŘEDPISY

  • Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

DOPORUČENÍ

Zda je výhodnější být zaměstnaný nebo podnikat, není jednoznačné. Je třeba zvážit výhody a nevýhody obou možností.

Zaměstnanci mají oproti podnikatelům právní ochranu podle zákoníku práce. Mají stanovenou maximální pracovní dobu, přestávky na odpočinek, minimální mzdu, příplatky za přesčasy, nárok na placenou dovolenou minimálně čtyři týdny ročně, nárok na nemocenské a na náhradu mzdy, kterou jim první dva týdny platí zaměstnavatel na své náklady a dále pak mají nárok na odškodnění v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání či nárok na ošetřovné z důvodu ošetřování člena rodiny. Zaměstnanci omezeně odpovídají za škodu, kterou způsobí v souvislosti s výkonem práce. Zaměstnanec je povinen vykonat práci která je mu přidělena podle pracovní smlouvy. Náklady na pracovní pomůcky hradí zaměstnavatel.

Podnikatel nemá určenou pracovní dobu, tu si rozvrhuje sám. Záleží jen na něm, kdy bude mít volno a kdy bude pracovat. Z pohledu rodiče malých dětí se jedná o nespornou výhodu. Nikdo mu však neplatí dovolenou. Nárok na nemocenské má jen v případě, pokud si hradí pojištění. Podnikatel si může určit, kterou práci přijme a kterou odmítne. Nese riziko za svá podnikatelská rozhodnutí. V případě způsobení škody ručí celým svým majetkem. Podnikatel si také musí na vlastní náklady pořídit pracovní pomůcky (např. počítač, internet, telefon). Na druhou stranu podnikatel je ve svých rozhodnutích nezávislý a svobodný. Podnikání je výhodné po dobu nároku na rodičovský příspěvek nebo je možné jej vykonávat souběžně se zaměstnáním, a to především z důvodu nízkých odvodů.

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE