Aperio

Diskuse

Porodnice Hradec Králové

Příspěvků: 22


Nedoporučuji - porodní příběh 2015Kristýna 30.06.2016 11:05

Bohužel nedoporučuji viz porodní příběh, podala jsem stížnost, na kterou mi bylo odpovězeno spíše ignorantsky s odvoláním na „dechovou tíseň dítěte“, která se podle mě, mého manžela i PA neodehrála - budiž důkazem, že i přes nezakročení personálu FN je syn v naprostém pořádku.

Oddělování blízkých už od začátku

Ihned po příjezdu mě vzali na příjem a manžela s porodní asistentkou chtěli nechat čekat na chodbě. Bohudík, nenechali se rozdělit, řekli, že jdou se mnou a šli.
Neměli jsme bohužel sepsaná porodní přání, ale věřili jsme, že je uhájíme na místě aktuálně dle situace.

Nástřih

Už při tlačení začala diskuze o nástřihu. Naše porodní asistentka, znalá našich přání, řekla, že si nástřih nepřejeme. Lékař odpověděl, že se bude snažit, aby nebyl třeba, ale že záleží na situaci. PA sděluje, že když tak se to natrhne, že nechceme stříhat. Zopakoval, že záleží na situaci. My zbystřili a důrazně řekli, že si prostě nástřih nepřejeme. Lékař ho opravdu neudělal a hráz nepraskla.
I když jsme manžel, PA i já sama uvedli, že nástřih nechceme, musela jsem dát nohy křížem, aby k nástřihu nedošlo, což v poslední době porodní nebylo jednoduché.

Dotepání pupečníku

Mezitím naše PA s lékařem diskutovala o dotepání pupečníku. Říká, že si budeme přát dát miminko hned po porodu na moje břicho a nechat dotepat pupečník. Lékař řekl, že když dítě bude dobré, tak že to půjde, nikde v literatuře jsem se nedočetla, že by to mělo být riskantní, a naopak u zdravých novorozenců se to doporučuje. Syn se narodil, lékař mi ho dal podle pokynů na břicho. Blízko už stála dětská sestra s připravenou plenou, aby do ní syna vzala a odnesla ho. Jenže dítě bylo na šňůře, tak nemohla. Naše porodní asistentka stála vedle mě a tak nějak bránila sestře se více přiblížit, jako by se bála, že mi syna odnese, a řekla, ať to dítě něčím přikryjí, protože já nahá měla na sobě nahé dítě a nikoho nenapadlo nás přikrýt. Nakonec se tedy sama aktivně chopila té pleny od té sestry a přikryla naše dítě.

A teď začala bojovná diskuse. Pediatrická sekce začala lamentovat, že potřebuje dítě ošetřit a tedy odstřihnout. Gynekolog chtěl tedy stříhat, my jsme říkali, že ne, že chceme nechat dotepat, že nám to přece slíbili. PA demonstrativně sáhla na pupečník, jako že tepe (a tepal mohutně) a vyzvala k tomu i manžela, který si také sáhl. Přítomní zdravotníci obraceli oči v sloup.

Pak začali argumentovat, že jde přece o zdraví dítěte, že je ohroženo. PA se podívala na dítě a říká: „Ale vždyť je v pořádku. Podívejte, dýchá. Poslechněte mu srdíčko.“ Ale nikdo mu ho neposlechl.

Mezitím dorazila nějaká další dětská sestra či lékařka a zhurta se do nás pustila, že prý sestrám nechceme dát dítě. Pak se ale zarazila, protože uviděla, že dítě ještě není odstřižené a že ho tedy sestrám ani dát nelze.

Zase se rozhořel argument, že dítě je v ohrožení života a že oni za něj mají zodpovědnost. PA se zase na naše dítě podívala a řekla, že je ale v pořádku a pokud ne, ať tedy řeknou, co v pořádku není. A že nám před porodem slíbili, že když je dítě v pořádku, že lze nechat dotepat. Manžel argumentoval tím, že za dítě jsme zodpovědní my – rodiče a ne zdravotníci. No byla to mela názorů, manipulací a boje o moc.

Nato se pustila jedna ze sester do lékaře, že přece nebude poslouchat tady jen tak někoho, kdo mu něco přikazuje, ať prostě střihne. To nás namíchlo. My nejsme jen tak někdo, my jsme rodiče s doprovodem a nejsme tady pro zdravotníky, ale zdravotníci pro naše dítě, potažmo pro nás. Lékař už bral do rukou nůžky, my jsme křičeli, že si to ale nepřejeme, lékař se díval střídavě na sestry, střídavě na nás, jakoby nevěděl, co má dělat, atmosféra byla napjatá, až manžel začal bránil pupečník vlastníma rukama a znemožnil tak lékaři přestřihnout pupečník. Sálem projela silná vlna nespokojenosti personálu.

Pak jsme znovu sahali na pupečník, ještě slabě tepal, pak sahal lékař, řekl, že už netepe, pak jsme zase sahali my a už opravdu dotepal. A tak se po několika vypjatých minutách střihlo.

Když tento bod shrnu: personál je navyklý na zaběhnuté postupy a není ochotný naslouchat přání rodičů, i kdyby bylo jakkoli podložené zdravotními autoritami nebo aktuálními trendy ve zdravotnictví. Navíc jsme vnímali poměrně autoritativní přístup porodních asistentek či pediatrických sester i v tlaku na přítomného lékaře-porodníka.

Dítě je bezprostředně po porodu odnášeno na vyšetření do jiné místnosti

Po odstřihnutí pupečníku hned dětské sestry dítě odnesly a manžel šel s nimi.
Po porodu si od nás všech třech gynekolog nechal podepsat, že jsme odmítli přestřižení pupečníku hned po porodu, dokonce tomu aktivně bránili, odmítli vyšetření dítěte bezprostředně po porodu a že to vše je spojeno s rizikem anemie, podchlazení, atd. Naše PA k tomu dopsala, že vyšetření dítěte bezprostředně po porodu jsme neodmítli, mohli ho udělat na mém těle, ale odmítli jsme, aby k tomu dítě odnesli.

O to, aby dítě vyšetřili až po dvou hodinách, nechali ho do té doby u mě jako matky, jsme si jaksi kvůli napjaté dusné atmosféře neřekli, později mě to mrzelo, ale dost možná by to byl zase boj.

Jen pro srovnání: jak mi sdělila kamarádka nedávno rodící v porodnici v Rychnově n.Kn., ihned po porodu stála u rodičky sestra s nahřátými plenami a novorozence na těle matky ihned přikryla, v klidu dítě i matku nechala s otcem cca 2 hodiny v klidu na sále, zároveň dítě zkoušela hned přikládat ke kojení. Prohlídka novorozence byla krátká a proběhla na sále.Pochvalovala si příjemnou a pohodovou atmosféru bez autoritativních přístupů personálu. Velmi mě mrzelo, že podobného přístupu jsem si neužila v Hradci Králové. Dosud mi není jasné, proč to zde nejde.

Rutinní podání injekce na odlučování placenty po porodu

PA se mnou tedy zůstala na porodním sále, otec odešel za dítětem.
Sestra se připravovala, že mi píchne po porodu injekci na odloučení placenty, což mi letmo sdělila. PA řekla, že by se to nemělo píchat rutinně, že jen když žena krvácí a – podívala se – a konstatovala, že nekrvácím. Jenže sestra si jela svou, já už neprotestovala, připadalo mi to hrozně rychlé, a tak jsem se nebránila.

Personál nerespektuje přání pacientů a doprovodu, leda se o své potřeby postaráte sami proti jejich vůli

Rodila se placenta, šilo se. Uplynulo cca 5 – 10 minut od odnesení dítěte, už nám jeho absence připadala dlouhá, PA navíc zmínila, že myslí, že by se mi lépe rodila placenta, kdybych měla své dítě u sebe, lékař ale řekl, že to nemá žádnou souvislost. PA odpověděla, že to je prostě psychosomatika.

Proto šla našeho syna s otcem hledat a zjistit, kde tak dlouho jsou a co se děje. Vyšla z porodního sálu na chodbu, rozhlížela se, kde by tak mohli být v tom labyrintu dveří. Vtom jí jedna sestra řekla, že tady takhle nesmí sama chodit. PA řekla, že hledá otce s dítětem, kde jsou? Ona jí ukázala na jedny dveře, ale dál hudrovala, že tam nemůže jen tak chodit, že jsou tady nějaká pravidla. PA ji ignorovala, vlezla dovnitř, kde byla jiná sestra s manželem a s miminkem a řekla sestře, jestli by už mohla dítě přinést, že ho potřebuji. Sestra se na ni utrhla, že naše PA jí nemá co říkat, co ona má dělat a že ji nemusí poslouchat, ale to už byla naše PA zase na cestě zpátky.

Manžel na sestřiny výhrady reagoval tím, že sestra sice nemusí poslouchat PA, ale jeho ano, protože on je otec. Na chodbě zas hudrovali, že si tu naše PA dělá, co chce. Každopádně během několika minut se objevili na sále s miminkem, a to se konečně dostalo zpátky ke mně. A zase vzduchem svištěly nějaké poznámky o tom, že se do toho PA nemá co míchat, že jsou tu nějaká pravidla, že co jim bude nějaká dula co povídat a tak dále. Chápu, že PA nepracující ve vaší nemocnici není zaměstnanec a má statut návštěvy, nicméně já si ji k porodu přizvala, aby jako odborník pohlídala maximální přirozenost porodu a vztah s dítětem hned po porodu.

Tady se poslouchají naše pravidla!

Přinesli mi syna zabaleného v peřince. Věříme, že pro dobrou stimulaci kojení je lepší, když je dítě méně oblečené a více nahaté přímo na kůži matky, a tedy po odchodu sestry jsme syna společně z peřinky vybalily, já si ho dala přímo na tělo a peřinkou přikryla. Za chvíli ta sestra zase přišla, že prý musí zkontrolovat, zda nekrvácí pupečník a uviděla, že mám dítě vybalené z peřinky. Tak mi za to vynadala, téměř ve smyslu co si to dovoluju, že oni jsou za dítě zodpovědní a že tu jsou určitá pravidla.

Pupíček naštěstí sestra zkontrolovala na sále, nikam dítě neodnášela, ale pak dítě zase zabalovala do peřinky. PA jí řekla, že já, matka, možná to dítě mít v peřince nechci, že by se mě nejdřív mohla zeptat, než ho zabalí. Ta ovšem vyštěkla něco v tom smyslu, že tady se bude poslouchat a dítě zabalila zpátky do peřinky. O dítě se se mnou doslova přetahovala, přitom jsme si se synem užívali první rel. klidné společné chvíle po porodu.

Kradení kompetencí matkám

Asi třikrát za náš tříhodinový pobyt v porodnici přišla dětská sestra, aby mi pomohla s přiložením dítěte k prsu, což je jistě v pořádku. Jenže vypadalo to tak, že dětská sestra držela našeho syna u mého prsa. Já nejistě a rozpačitě držela svou ruku ve vzduchu připravenou držet dítě, ale neměla jsem ji kam dát, protože dítě držela sestra s tím, že nemusím nic dělat, že ona ho drží. Na naše námitky zakroutila hlavou a stisk alespoň trochu povolila. Toužila jsem si svého syna držet při kojení sama a nezdálo se mi mé přání nějak neadekvátní.

Ambulantní porod?

Na základě výše uvedeného jsme toužili jen po klidu, proto jsme avizovali, že brzy půjdeme domů. Gynekologové s tím neměli velký problém, ale ve vzduchu viselo, že miminko pediatři asi nebudou chtít pustit. Tak PA zmínila, že na předčasné propouštění novorozenců existuje věstník od MZ. Gynekolog řekl, že o takové případy se pak zajímá sociálka. PA se pohotově zeptala, jestli mu připadáme nějak sociálně slabí, že by k nám musela sociálka - odpověděl, že to samozřejmě ne.

Papírování a neklid především

Papírování bylo během těch 3 hodin po porodu spoustu. Kvůli rychlému porodu se příjem dělal až po porodu, takže klasické příjmové otázky jsem zodpovídala při kojení. Pak mi při kojení přinesli k podpisu asi tak 5 souhlasů a nikdo neočekával, že bych si to měla pročíst a rozmyslet si, co podepisuji. Hlavně, když to podepíšu. Byl tam i souhlas s poplatkem za otce – 250 Kč. PA zmínila názor ombudsmanky o jeho nezákonnosti a podivila se, že je v HK ještě vybírán. Sestra na ni nevěřícně zírala, jako by PA spadla z měsíce. My byli rádi, že se schyluje k odchodu a podepsali i tento souhlas.

Pak přišel gynekolog s tím svým papírem, že jsme odmítli přestřihnutí šňůry hned po porodu. Mezitím kontrola krvácení u mě, kontrola krvácení z pupečníku u syna, asistence dětské sestry při kojení. A nakonec dvoje poučení – od gynekologů a od pediatrů – co vše se může stát, když matka a dítě odejdou předčasně a potom podpis reverzu na odchod. Suma sumárum – ty tři hodiny nebyl vůbec klid, pořád tam někdo byl a něco dělal. Žádný div, že přisátí se v této atmosféře příliš nedařilo.

Nesmíte si tu dělat, co chcete!
V této době manžel odjel domů pro dětskou sedačku, kterou jsme zapomněli naložit do auta. Neměl to naštěstí daleko. Já jsem se osprchovala a naše PA mi již přinesla civilní oblečení, do kterého jsem se oblékla. Nikdo z personálu na to nic neříkal. Tak se i PA, aby byla připravená k odchodu, šla převléknout do civilu. Už bylo po porodu, já byla také v civilu, tak nám to přišlo na místě. Vrátila se tedy z šatny v civilu, a jakmile vstoupila na chodbu oddělení, ze dvou stran se na ni sesypali zdravotníci, že tu nemůže být v civilu, že si tu skutečně dělá, co chce. Jedna sestra běžela a přinesla jí jednorázový OP plášť, teď zase obracela oči v sloup naše PA, ale navlékla si ho přes oblečení a šla takhle na sál za mnou.

Mezitím přišla pediatrička, chlapečka prohlédla, konstatovala, že je v tento moment zdravý, ale nemůže ručit za to, co bude za chvíli, poučila mě o rizicích, nechala mi podepsat reverz, předala zprávu o novorozenci, syna jsme převlékly také do civilu a dle pokynů pediatričky čekaly na manžela, aby reverz podepsal i on. Byly jsme připraveny odejít, chování této paní doktorky bylo asi poprvé vstřícné bez degradace našich rozhodnutí.

Poplatek za otce je vyžadován
Mezitím se již vrátil manžel se sedačkou a domáhal se vstupu na oddělení za námi. Sestra nám však nakvašeně řekla, že ho sem už nepustí, že my půjdeme za ním ven, že papír mu donese tam. Tak jsme šly. Na chodbě oddělení nás však personál ještě zastavil a chtěl, aby poplatek za otce 250,– zaplatila i PA.

Ona však řekla, že podle ombudsmanky mají právo pouze na proplacení nákladů a ať jí vystaví takovou fakturu. Personál byl již zcela bez sebe, co nestandardního to po nich zase chceme a že nerespektujeme jejich pravidla a dával svou frustraci již bez obalu najevo – že s něčím takovým se ještě nesetkali, že kdyby tohle dělal každý, že to snad není možné, jestli si za svou práci PA taky nenechá zaplatit, někteří na ni už křičeli. Pak řekli, že budou muset zavolat někoho z vedení. Že nás bez toho nepustí. PA řekla, že ale kvůli mně, matce, nemůžeme tak dlouho čekat, že musím domů odpočívat a ona nás má odvézt a volala telefonem manželovi přes dvoje dveře a vysvětlovala mu, co se stalo a že nás nechtějí pustit, ale že se nějak potřebujeme dostat ven.

Já mezitím seděla se synem na chodbě, ten naštěstí spal. Tlak vzrůstal, až nakonec přišla jedna sestra, že otec se prý domáhá vstupu ke svému miminku a ať tedy jdeme. Nakonec dali naší PA podepsat, že odmítá na místě zaplatit poplatek a že to má zaplatit přes účet a dostala papír s číslem účtu a skutečně jsme šly. Na pozdrav na shledanou nám personál odpověděl, ať už se nevracíme.

Manžel za dvěma dveřmi byl zničený, že ho nechtěli pustit dovnitř a nás nechtěli pustit ven. Zažíval tam horké chvilky, dohady se sestrou.

Když se na celou událost ohlížíme zpětně, pořád je to pro nás citlivé. Všichni jsme se snažili s personálem domluvit lidsky, bez rozbrojů. Několikrát jsem zmínila, že se nechceme nijak dohadovat, že bychom chtěli vše vyřešit v klidu. Přesto jsme všichni tři cítili ze strany personálu FN HK, především sester, velký tlak a disrespekt.

Zdá se nám těžko pochopitelné, že v tak významné a jinak jistě prestižní nemocnici, jakou FN v Hradci Králové jako celek jistě je, zaostal přístup personálu v porodnici za současnými trendy v přístupu k právům pacienta a celkově v lidském přístupu, protože o lidech to vždycky je. Naším „pochybením“ bohužel bylo, že jsme se předem informovali o tom, jaká jsou doporučení v současných trendech (viz např. doporučení WHO) při a po porodu a že jsme je konzultovali s porodní asistentkou a jinými matkami, které rodily v jiných porodnicích. Tedy jsme si opravdu nevymýšleli alternativní metody.

Odpovědět


Re: NEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE,NIKDYGnusnow 03.05.2016 20:51

Dobrý den, můžete mě prosím kontaktovat?

Odpovědět


PochvalaSoňa Ž 18.01.2016 17:14

Rodila jsem 19.12 2015 po třetí do HK jsem jela na doporučení jelikož jsem byla 36+4, Odtekla mi plodová voda 00.07 ale nic se nedělo tak jsem čekala a samovolně se dostavily kontrakce v 4 hod rano malí se narodil v 7.37 ,vše dopředu vysvětlovali a všemu jsem rozuměla u porodu byl dr Štěpán dr Prázovec ,as CHazoutková ,ds. Hlávková,personál výborný,strava taktéž sestřičky vstřícné ochotné slušné,veškerý personál chválím .Byla jsem na 2 lůžkovém pokoji ale celou dobu sama jako kdybych měla protekci o které nevím. Nevěřím že by to bylo vánočními svátky četla jsem vesměs kladná doporučení.Jen jediná věc,která mi vadila celonoční rozsvícení lampičky na pokoji pokud u sebe máte miminko. Přijde mi nesmyslné pokud mají možnost rozsvícení cca 5 druhů světel kdokoliv někdo z personálu přijde do pokoje muset mít rozsvíceno a přitom se tam nikdo 4 hod neukázal.všem doporučuji

Odpovědět


NEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE,NIKDYxxx 15.10.2015 22:56

HRADECKÁ PORODNICE????? NIKDY. NECHÁPU JAK CSC KACEROVSKÝ MŮŽE PŘIJIT S TAKOVOU KRAVINOU,ŽE MIMINKO VYDRŽÍ BEZ PLODOVÉ VODY????? KDE NA TOM VYL??? V INDII??? TAK TO JDĚTE PANE CSC DOPRDELE PROTOŽE MY JSME V ČESKÉ REPUBLICE A JE TU JINÈ PODNEBÍ. TO SI ZKOUŠEJTE SI TOHLE SI NA SVOJI RODINĚ. MŮJ SYN DÍKY VAŠÍ ZKURVENÉ METODĚ ZEMŘEL. TAK JDĚTE DOPRDELE. AŤ NA VAS TAKY DOJDE. DIKY VASI ZKURVENE METODE CHODIM.NA HROB DYNA!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! A TA BLONDATA DR MU PROPICHLA PLICI KDYZ MI BRALA VODU. MIT PENÍZE TAK VAS ZAZALUJU.

Odpovědět


Velká spokojenostAduška 26.04.2015 18:46

Měla jsem dost obavy, že se budu cítit jako v továrně na děti a setkám se s neosobním přístupem. Pravdou byl naprostý opak. U porodu skvělý tým v čele s MUDr. Dvořákem. Ten večer vedl jeden porod za druhým a já jsem byla už několikátá. Přesto byl naprosto trpělivý, milý a profesionální(a to ode mne schytal pár kopanců :-), celý tým mě obrovsky povzbuzoval. Nesetkala jsem se s žádnými zbytečnými zásahy, urychlováním porodu, nástřihem, dlouhými monitory. Vše proběhlo přirozeně.
K pobytu na šestinedělí mám také jen chválu, za celý týden jsem se nesetkala s jedinou sestrou, která by byla nepříjemná. Všichni, od uklizeček po lékaře nesmírně milí, slušní a vstřícní. Sestřičky se chovaly úžasně jak k miminkům, tak k maminkám. Takže velké díky všem, byl to už můj třetí porod ve třetí porodnici a mohu jen doporučit.

Odpovědět


nedoporučuji :-(Hanina 04.09.2014 17:31

Nedoporučuji, rodila jsem 15.12.2009 přistup por.asistentky byl naprosto nevhodný až vulgárni, a o porodníkovi ani nemluvim byl to můj druhý porod a naprosto katastroficky 20hodin jsem se trapila a když jsem si řekla aby mě pichly epidurál tak dělaly že neslyši, řeknu vám že jsem si fakt sáhlo na dno. Na novorozeneckém oddělení jsem byla max. zpokojena perfektní přistup sester, a dětské doktorky naprosto super.

Odpovědět


Doporučuji i na porod bez zásahůŠárka 16.06.2014 09:49

Ve Fakultní nemocnici jsem rodila podruhé.

Při prvním porodu jsem neměla o ničem představu, porod probíhal následovně: praskla mi plodová voda, bez vysvětlení mi podali čípky na zvýšení kontrakcí, zavedli kanylu a před samotným porodem jsem dostala oxytocin. Porod byl dlouhý, s bolestivými kontrakcemi rychle za sebou, následoval nástřih hráze (nutný kvůli zvednuté ruce dítěte), dítě bylo ihned odneseno na ošetření, následovalo bolestivé poměrně velké šití. Za celou dobu se na mě vystřídalo několik doktorů, obvykle bez představení. Na přístup na oddělení šestinedělí má špatné vzpomínky díky jedné mladé sestře, která ke kojení motivovala poznámkami typu: "maminko, je to vaše dítě, já na vás opravdu nemám čas, kdyby tu každý byl jako vy, tak by to opravdu nešlo..." apod. Posléze se ukázalo, že kojení nám nešlo z důvodů synovy poměrně vážné nemoci.

Pro druhý porod jsem si ze zdravotních důvodů vybrala stejnou nemocnici, tentokrát s připraveným porodním plánem. Nevím, zda to bylo tím, že jsem měla štěstí na lidi, ale i zkušenosti mých známých, kteří rodili nedávno, jsou vesměs pozitivní. Rodil mě MuDr. Dvořák a Por.as.Ptáčníková, předala jsem porodní plán a čekala na reakce. Setkala jsem se se vstřícností a ochotou, porod proběhl bez zásahů, všichni byli milí, vysvětlovali, nespěchali, kontrakce jsem na rozdíl od těch oxytocinových měla méně bolestivé a ve větších rozestupech, takže jsem mohla nabrat síly. Po většinu času nás ponechali s partnerem o samotě, po narození šlo miminko hned na břicho a mohli jsme se přivítat. Poté následovalo ošetření dětskou sestrou a prohlídka pediatričkou přímo na pokoji. Přes ochranu hráze proběhlo menší natržení, po dobu šití měl malou tatínek u sebe v náručí, stáli vedle mě a dívali jsme se na sebe. Na porod placenty se podává oxytocin vždy, ale to mi po porodu už nevadilo, ačkoliv v porodním plánu jsem měla samovolný porod. S malou nás nechali na pokoji více než dvě hodiny, malá se poprvé přisála, poté se partner odebral domů, miminko muselo do postýlky, ale ještě pořád bylo se mnou. Standardně se miminka odvážejí na oddělení na sesternu na "aklimatizaci", domluvili jsme se ale, že miminko můžu kdykoliv navštívit, nebo si ho vzít na pokoj a bude pod zvýšeným dohledem tam. Taktéž kanavit není možné podat jinak než injekčně, ocenila jsem ale, že mi to přišla pediatrička vysvětlit. Přístup personálu na oddělní šestinedělí byl také vynikající, dokonce jsem si tu pochutnala i na jídle, což bývá v nemocnicích většinou slabina. Je tu možnost dvou nadstandardních jednolůžkových pokojů a z vlastní zkušenosti doporučuji si připlatit.
Na pokoj pak mohou neomezeně návštěvy včetně malých sourozenců, jejichž vstup je jinak na oddělení zakázán.

Takže za mě rozhodně doporučuji!

Odpovědět


PoděkováníKristý 20.06.2012 12:19

V HK jsem rodila 2.6.2012 svoje první dětátko a jsem nadmíru spokojená s přistupem personálu, samozřejmě až na vyjímky. Vystřídali se na mě dvě směny, nejdříve s doktorem Leškem, který byl moc fajn, všechny postupy při porodu se mnou konzultoval a byl vtipný svými kontrolami s dotazem: "Tak co mamino ty vaše bolístky?" bohužel u sebe měl sestru, která byla na facku a přijímala mě Janu Tichou-no hrozná baba teda! NO ale pak naštěstí byla změna směny, přišla porodní asistentka Matulová, která se o mě při porodu a po něm báječně starala! A hlavně doktorka Pecková, která nám porodila nádhernou holčičku a bez nástřihu. Báječně mě vedla při porodu-"ukazovala" kam mám tlačit, měnili se polohy a po porodu zase báječné sešití. Jinak na šestinedělí zase v převážné většině bezproblémový personál až na vyjímku: mladou sestru Semmerádovou, která s přístupem ke mně a k miminku připomínala stroj bez citů. Opravdu se mi nelíbí, když se k člověku v těchto citlivých chvílích chovají jako ke kusu masa. Naštěstí jsme ji měli pouze první den a ostatní dny tam byly báječné novorozenecké sestry, které se vším poradily a byly velmi ochotné! Takže největší spokojenost!

Odpovědět


Re: Poděkováníeva 02.05.2013 09:23

Taky jsem rodila v 2011 s paní doktorkou Peckovou a nemohu si vynachválit!! byl to můj první porod a díky ní jsem to skvěle zvládla, ve všem mi vyšla vstříc, malý nástřih, umrtvení šití - to jsem vůbec necítila.. skvěle vedla, radila co a jak, byla klidná, milá, chápající.. druhý porod jsem měla 2012 v Jičíně a už nikdy víc!!!! Hradec mohu jen doporučit a další dítko budu rodit určitě tam!!

Odpovědět


Srovnáni Hradce a PardubicHana Fořtová 18.04.2012 15:19

V Hradci Králové jsem rodila v polovině února 2012. Byl to můj druhý porod, poprvé jsem rodila v Pardubicích (2009), neboť v Hradci zrovna tou dobou malovali. Oba moje porody byly rychlé a bez komplikací, ale se zbytečnými zásahy ze strany personálu. Můj první porod v Pardubicích byl z hlediska mého pocitu výrazně lepší než ten v Hradci, hlavním důvodem byl asi nedostatek času na různé zásahy, způsobený tím, že mně vezli sanitkou z Hradce do Pardubic a porod probíhal rychle, do Pardubic jsem přijela hodinu před tím, než jsem porodila. V Pardubicích jsem tak nedostala klystýr ani mě neholili. Lékař byl mladý, ale velice slušný, pokaždé mi řekl, co mi bude dělat a ptal se, zda s tím souhlasím. Porod byl veden standardně nemocničně (protržení vaku blan, poloha na zádech, nástřih jsem odmítla), ale personál byl slušný a schopný, výborné byly sestřičky na oddělení novorozenců (na rozdíl od šestinedělí, kde byly sestry velmi nepříjemné). Můj druhý porod v Hradci probíhal z hlediska mých projevů stejně (zvyšující se kontrakce, bez odtoku plodové vody), personál měl však více času zasahovat do průběhu porodu, což činil. Přestože jsem si nepřála holení ani klystýr, sestra mi oboje provedla se slovy, že „holí se jen dole“ a že po klystýru půjdu „asi jednou“ na záchod (šla jsem asi 6x během hodiny přípravy a měla nepříjemný pocit nutkání jít na záchod celou dobu porodu). Během porodu se u mě vystřídali tři různí lékaři, MUDr. Štěpán na příjmu, MUDr. Podholová, která mi přišla protrhnoput plodové obaly (při otevření 6-7cm) a zavedla čípky spasmolytik, přestože porod probíhal rychle a dobře, a MUDr. Bestvina, který mě rodil. Lékařka Podholová mi všechny zásahy provedla bez vysvětlení, natož aby se mě zeptala, zda s nimi souhlasím. MUDr. Bestvina mi na mou žádost nástřih neprovedl a porodila jsem nakonec i bez natržení, ale žádost, aby mě neprováděli nástřih a aby mi přiložili dítě hned po porodu, jsem musela opakovat. Z porodních asistentek se u mě vystřídala por. as. Veverková a poté hlavní sestra Tichá, která mě napomenula, ať nekřičím, když jsem začla vypuzovat hlavičku. Abych vše shrnula, z mé zkušenosti nejsou v Hradci schopni nechat porodu přirozený průběh, i v případě rychlého porodu do jeho průběhu zasahují, slova o tom, že je možné odmítnout holení a klystýr, případně, že si lze vybírat porodní polohu, nejsou pravdivá. Jinak je personál schopný, jen je škoda, že při absenci komplikací, což byl můj případ, nejsou ochotni nechat porod více na matce a dítěti. Klidnější porod v Pardubicích byl asi způsoben také tím, že jsem tam rodila v noci z neděle na pondělí, zatímco tento porod probíhal v pondělí přes den. Co se týče poporodního průběhu, měla jsem od počátku nadstandardní pokoj a byl se mnou manžel, navíc mi bylo dobře, takže jsem chtěla miminko hned k sobě na pokoj, ale čekali jsme tři hodiny, kdy nám přes manželovy opakované žádosti odmítali miminko přinést s tím, že ho musí ošetřit lékařka. Miminko nám přivezli až těsně před tím, než manžel musel večer odejít. Personál na novorozeneckém oddělení a na šestinedělí byl slušný, nadstandardní pokoj byl velmi dobře zařízen, nechápu však, proč na něm není možný pobyt partnera i přes noc.

Odpovědět


Porod v HK Petra 22.03.2012 15:03

Rodila jsem v HK v roce 2007. Mudr. Řezáč neodhadl velikost dítěte, které mělo 4,31kg.
Říkal bude to malé. Po 24h kdy jsem doma spíše chodila (bez spaní) jsem přijela do porodnice otevřena na 6-7. Chtěla jsem epidurál - nezájem. Doktor Řezáč říkal, že to bude normální velikost, i když jsem už více než týden přenášela. Po 8 hodinách kdy se čekalo a doktor nic nedělal (ale asi to tak má být), se naštěstí vyměnila směna a přišla doktorka Podholová. Doktorsky odhadla situaci : velké dítě, zkusili jsme párkrát zatlačit, ale nešlo mi to, i když jsem se snažila. Bohužel jsem poslední měsíc nemohla vůbec spát (asi adrenalin) a bolesti jsem měla již 32h. Ani jsem nekřičela, nic, neměla jsem sílu. Doktorka řekla, že nespolupracuji, ale musím říct že po měsíci kdy nespíte a po 32h kdy máte bolesti jsem už nemohla a její slova, že nespolupracuji mě vůbec nepovzbudila ba naopak, bylo mi to líto, protože jsem se snažila, ale nešlo to (lidský přístup nezná). Syn ani neklesnul dolu. Dopadlo to díky zkušené doktorce dobře přes císařský řez. Trauma z porodu jsem měla asi tak 2-3 roky. Na JIPcem jsem nevěděla jak to dopadlo, když jsem se probrala ve 12h. Syna mi ukázali až v 17h. Manžel mi při porodu dával napít a mohla jsem mu mačkat ruku. Jinak mě překvapilo a zaskočilo, kolik kontrol a od různých sester a doktorů se na Vás vystřídá. Takže se nedivte že tak 6-10 lidí se na Vás bude střídat. Ale určitě jejich cílem je zdravé dítě a živá matka. Takže za svým cílem si jdou a jsou asi dobří (jen díky doktorce Podholové, s doktorem Řezáčem by to tehdy dopadlo špatně, vůbec situaci neodhadnul). Pocity ale z porudu byly traumatické, i když se v zásadě nic nedělo, nakonec po 32h císařský řez, jen jsem měsíc před porodem nespala, neuměla tlačit 4,3kg dítě, a vůbec pak jsem nespolupracovala, a nebýt císaře asi bychom už nebyli ani jeden. Cisařský řez a jizva perfektní.

Odpovědět


Re: Porod v HK Anka 06.04.2012 05:25

Dobry den, Petro, je mi moc lito, co tady pisete, snad je Vam uz lip na dusi, moc bych vam to prala, opravdu jste si "uzila"

Odpovědět


Vše je hlavně o stěstí na koho narazíteAda 21.01.2012 15:07

V Královéhradecké porodnici jsem rodila na jaře roku 2010. Už na předporodním kurzu jsem byla informována, že porod (2.doba porodní) je možný pouze v leže, protože dnešní ženy nevydrží dřepět tak dlouhou dobu...Nicméně většina ostatních věcí, o kterých jsem se na předporodním kurzu dozvěděla, mě přesvědčila a rozhodla jsem se zde rodit především kvůli pocitu nejlepší odborné péče v kraji, a to jak pro mě, tak především pro miminko.
1. doba porodní proběhla naprosto v pořádku. Měla jsem oporu v manželovi i výborné porodní asistentce. Hodně času jsem strávila ve sprše na balónu, kde jsem se otevírala poměrně rychle. Když jsem byla uznána za dostatečně otevřenou, byla jsem nucena si lehnout na porodní lehátko na záda a byla monitorována. Bolesti začaly být mnohem intenzivnější, ale otevírat jsem se přestala. Místo návratu do sprchy, umožnění nějaké jiné polohy či pohybu jsem dostala oxytocin. Po poměrně značném nástřihu jsem porodila syna. Před porodem jsem žádala o přiložení dítěte na bříško před jeho dalším ošetřením. Asi na to zapomněli (dle přeporodního kurzu to ale na požádání matky v případě, kdy nejsou žádné komplikace, neměl být problém, jen se to musí sdělit dopředu, aby se stihly nahřát pleny), takže neměli nahřáté pleny a syna mi na břicho jen tak letmo přiložili a hned odnášeli pryč, což pro mě bylo velmi nepříjemné(než toto raději nic). Poté se necelou hodinu čekalo na porod placenty(mezitím mi syna už ošetřeného a zabaleného v zavinovačce a čepici přinesli a zkoušeli dát k prsu), který se nedostavil a musela jsem být uspána. Nebylo zrovna příjemné, když se do místnosti nahrnulo asi 10 lidí a hovořilo se okolo mě těsně před uspáním a během uspávání německy, nicméně jsem podepsala, že mi přítomnost studentů či praktikantů nevadí, takže si na to nestěžuji. Zašita jsem byla ač pod narkózou dle mého názoru ne úplně nejlépe, ale to mohu jako laik posoudit také ztěží.
Shrnuto a podtrženo, porod proběhl víceméně tak, jak jsem počítala, že by probíhat mohl, žádný zázrak, ale až na přiložení syna na břicho dle očekávání a informací o porodnici dříve zjištěných. Hodně mi tento zážitek pomohla zpříjemnit hodná a milá porodní asistentka.
Mnohem nespokojenější jsem byla s poporodní péčí. Po převezení na třílůžkový pokoj jsem po značné ztátě krve nebyla 24 hodin schopna vstát z postele. Na vícelůžkový pokoj za mnou nikdo z příbuzných nemohl a syna mi poprvé přivezli až po šesti hodinách na pokoji(devíti hodinách po porodu). Umírala jsem strachy, co s ním je a stále opakovala sestrám dotaz, kdy už mi ho přivezou, ale dokola mě ujištovali, že je v pořádku a že už to bude. Nakonec mě manžel přes mobil ujistil, že je opravdu vše v pořádku a za dveřmi pokoje do kterého nesměl, syna obdivoval s rodiči. Když se syn dostal i ke mně, sestra mi sdělila, že dřív prostě nebyl čas a že se to s těmi dvěma hodinami přehání... Moc jsem chtěla kojit a zpočátku to vypadalo velice špatně, všichni se tak na mě i tvářili, že asi kojit nebudu, i když všechny ostatní dětské sestřičky mě v kojení podporovaly mnohem více. Domnívám se, že se to pak podepsalo i na dalších 3 měsících stresu a obav o dostatečné množství mateřského mléka (přesto všechno jsem nakonec kojila rok).
Přestože jsem žádala několikrát o nadstandardní pokoj, po dvou dnech jsem zjistila, že nejsem vedena v pořadníku žadatelek. To už se mi začínalo dělat lépe, takže jsem udělala menší rozruch a nakonec nadstandardní jednolůžkový pokoj dostala. Začala jsem konečně mít více mléka, lepší náladu a po dvou dnech mohla jít domů.
Kdyby nerodilo té noci tolik dalších maminek, možná by vše proběhlo lépe, ale jinak souhlasím s tím, že je to tam jako na běžícím páse. Ve všem tom frmolu jsem zapomněla i na odběr pupečníkové krve, což pro mě hrálo celkem důležitou roli při rozhodování o tom, zda zde rodit.
Momentálně hodně uvažuji o tom, kde rodit své druhé dítě. Ale vzhledem k blízkosti domova a optimismu, že snad něco se od té doby zlepšilo (dle zdejších informací alespoň alternativní polohy při porodu), budu doufat, že budu mít tentokrát více štěstí a porodím bez problémů a vše další už bude v pořádku, jako to bylo v případě mých několika známých a kamarádek (Bohužel i mezi nimi jsou vyjímky, které mají horší zážitek než já. Jednu zašili a odvezli během střídání směn před porodem placenty a teprve, když si celou noc a den neustále stěžovala na veliké bolesti a bouli na břiše, jí zavolali doktora, který ji vyšetřil a poslal na sál, druhou zase nikdo neinformoval o natržení konečníku, navíc jí špatně zašili, takže jí odcházela samovolně stolice a zažila si pak ještě zajímavé peripetie s odstraňováním následků... Tím chci hlavně sdělit, že ani ve FN Hradec Králové se nedá počítat se stoprocentní profesionalitou. Jenže mám pocit, že to asi nikde, protože to závisí jen na lidech. A ze všech zjištěných informací i vlastních zkušeností to vypadá, že je jich ve FN HK spíš více.)
A ještě jednu poznámku, v nemocnici mají na pokojích sešity s různými informacemi a radami o kojení a péči o kojence. Byla jsem dvakrát "napomenuta", že jsem si je dostatečně nepročetla. Celou první noc jsem probděla a nedělala nic jiného, než je pročítala. Po přestěhování na nadstandardní pokoj jsem pročítala znovu a zjistila, že jsou v sešitě v tomto pokoji některé informace navíc. (Zřejmě nekontrolují dostatečně často, zda si některé materiály maminky i přes zákaz neodnáší domů).

Odpovědět


uvidimelalala 11.01.2012 15:04

V hradci jsem rodila 2x,poprve to bylo hrozne,rodil me nejmenovany doktor,bolesti byli nesnesitelne a epidural mi i na pozadani nepichl.radeji to tu ani nebudu popisovat,diky doktoru Špačkovi,který potom na sál přišel,vandali syna na poslední chvíli kleštěmi.šili mě bez umrtveni,takze to bylo dost neprijemne.
druhý porod vedl pan doktor Matula-vyborný:) a celou dobu u mě byla asistentka Klára Černá,která byla naprosto uzasna,nosila mi studene obklady,drzela me za ruku...-vazne skvela:)určitě ji patri velky dik za me i za moji Toničku.
Ted po treti pojedu asi zase tam,doufám tedy že už naposled a že to bude zas probihat alespon tak,jako posledně:)
hlavně aby tam už ten epidural konečně alespoň na vyzadani píchli:)

Odpovědět


PoděkováníGondeková Pavla 04.02.2011 14:18

Dobrý den,
chci poděkovat porodní asistentce Martině Hudečkové a žákyni Veverkové. Při mém porodu byly naprosto fantastické. Moc mi pomohly. Pak jsem nadšená z pana doktora Leška, který pracuje také ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Naprosto perfektní přístup. Moc díky i za dceru Leonu.

Odpovědět


Porodnice HK - září 2010Soňa 04.10.2010 15:58

Ve FK HK jsem rodila 21.9.2010 a mohu tuto porodnici a novorozenecké oddělení jen doporučit. Personál obou oddělení byl prostě super, ochotný vždy pomoci. Samozřejmě bych si třeba mohla stěžovat na jídlo, ale beru to tak, že jsem tam nebyla na hotelu, ale hlavní byla péče o naši malou princeznu a ta byla špičková. I když máme FN 80 km a jen tak tak jsme to stihli, příští porod bych ráda dala také v HK.

Odpovědět


nedoporučujiSimona 19.08.2010 12:44

Hradeckou porodnici bohužel po své zkušenosti nemohu doporučit, i když hodnocení se odvíjí od individuální zkušenosti. Pokud nemáte to štěstí a rodíte zrovna když je "plno" nedá se počítat s přirozeným porodem, protože ten obvykle trvá moc dlouho a jak už to je mnohokrát zopakováno, porodnice v HK je velkovýrobna a je tudíž nutné rodit jak na běžícím pásu, pokud to nejde samo, podpoří vás oxytocinem v lepším případě nebo kleštěmi, což v důsledku může vést k ohrožení dítěte. Dál jsem byla nespokojená s přístupem ke kojení, miminko mi dokrmovali aniž by mě o tom kdokoli předem informoval a když jsem si chtěla vypůjčit odsávačku zírali na mě jak na blázna a komentovali to, že jsem si měla přinést svoji...z těchto a mnoha dalších důvodů tam už doufám nikdy rodit nebudu i když to mám 10 minut z domu...

Odpovědět


Vřele doporučuji!Katka M. 12.07.2010 11:48

10.5.2010 přišla v Hradci na svět naše dcerka.Protože mi praskla plodová voda, přijímala mě o den dříve MUDr. Křepinská. Jako prvorodička jsem měla samozřejmě strach, ale milá a empatická paní doktorka mě tyto obavy rychle pomohla překonat. Na pokoj intenzivní péče si doporučiji vzít špunty do uší, protože okna vedou přímo na hlaní silnici a ačkoli vás každou hodinu budí na monitor,určitě chvilka spánku prospěje, nehledě k tomu, že jsou vedle porodní sály a ne vždy to může být uklidňující poslech :-). Rodila jsem na sále č. 1 s vanou (vřele doporučuji, je to báječná věc na uvolnění). Rodil mě MUDr. Dvořák a asistentka Klára Černá. Kladli důraz na mé potřeby,podporovali aktivitu otce u porodu a dělali vše proto, aby byl porod co nejrychlejší a nejpříjemnější.Za tři hodiny byla dcerka na sětě, až mě mrzelo, že je to tak rychle hotové. Je mi jasné, že to nebylo mou zásluhou, ale skvělým aktivním přístupem zdravovního personálu. Měla jsem nastřiženou hráz, ale pan doktor ji sešil tak, že jsem už po šestinedělí brázdila na kole Jizerky. Na pokojích šestinedělí byly také velmi milé sestřičky. Hlavně se nebojte na něco zeptat klidně i třikrát. Nikdo se zlobit nebude. Prodnici určitě doporučuji.

Odpovědět


epidurál se nenabízíLenka 28.04.2010 15:30

Rozhodně není pravda, že je epidurál nabízen - měla jsem vyvolávaný porod (napíchnutí plod. vody, protržení vaku blan, následně 11 hod. aplikace oxytocinu). Zpětně lituji, že jsem si při tak velkých bolestech o epidurál nezažádala. Jinak hodnotím HK porodnici jako "velkovýrobnu" a v současnosti se rozhoduji pro druhý porod. Ze zvyku se sem asi vrátím.

Odpovědět


SpokojenostLenka 03.04.2010 09:37

Rodila jsem v HK v roce 2008 a byla jsem spokojená. Přístup při porodu i na šestinedělí velmi milý,pomohli se vším s čím jsem potřebovala,jinak mně nechali být což jsem velmi ocenila. Jedinou výtku mám k MUDr.Kacerovskému který mně šil po porodu bez umrtvení,jinak si nemůžu stěžovat na nic.

Odpovědět


PochvalaPavla 27.02.2010 19:09

Rodila jsem ve FNHK 23.1.2010 a musím vše jen chválit.U porodu jsem měla Mudr.Řezáče-milý,ochotný a trpělivý.Pokud budu rodit znovu tak opět v této porodnici.Do poradny jsem chodila k Mudr.Podholové a nemohu si na ní stěžovat,je svérázná,ale velmi zkušená.Porodnici doporučuji.

Odpovědět


ne alternativní porodyPetra K 12.02.2010 18:51

V HK se rodí hodně dětí a opravdu je to jak na běžícím páse. Proto tolik zásahů do průběhu porodu (protržení vaku blan za odtokem plodové vody, posilování kontrakcí kapačkou s Oxytocinem..). Já to vše také takhle zažila. Pokud chcete přirozený porod, tak k tomu HK není přizpůsoben a vybete si jinou porodnici. Měla jsem štěstí na super personál a i přes všechny zásahy do první doby porodní jsem rodila nakonec na zemi v dřepu, což tamnení zrovna obvyklé. Přes všechny nesnáze a bolesti na porod ráda vzpomínám.

Odpovědět


Zpět na stránku Porodnice Hradec Králové

Váš názor, Vaše zkušenost

Antispamový test, opište prosím text:

raptcha.png