Příběh z poradny: Razvan pochází z Rumunska. Při studiu na vysoké škole byl několik měsíců v Česku – účastnil se studijního pobytu Erasmus. Seznámil se tu s Eliškou a začali spolu chodit.

Vztah jim vydržel po celou dobu Razvanova pobytu a stejně tak na dálku, když byli každý ve své zemi. Nebylo pochyb, že spolu mají zůstat a žít. Již během studia měl Razvan slušné nabídky na práci v ČR, a tak když se sem přestěhoval za svou přítelkyní, velmi rychle si zde našel práci a uzavřel pracovní smlouvu. Krátce po svém příjezdu do Čech se také musel dostavit na pracoviště cizinecké policie a splnit svou ohlašovací povinnost. Díky tomu, že je občanem Evropské unie, nepotřebuje povolení k pobytu ani povolení k zaměstnání. Jeho postavení je stejné jako Eliščino, která je občankou ČR. Krátce po Razvanově příjezdu Eliška otěhotněla. Narozené dítě bude automaticky občanem ČR.

POBYT V ČESKÉ REPUBLICE – ZÁKLADNÍ INFORMACE

Za cizince nebo cizinku se z pohledu zákona o zaměstnanosti pokládá ta osoba, která není státním občanem České republiky.
Pro účely zaměstnávání se cizinci dělí na dvě základní skupiny:

  • Cizinci ze zemí EU, EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci – ti povolení k pobytu ani povolení k zaměstnání nepotřebují. Mají stejné postavení jako občané České republiky.
  • Cizinci ze třetí země, tato skupina se dále dělí na:
    – cizince, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání podle výjimek stanovených v § 98 zákona o zaměstnanosti (sem patří např. vojenští zaměstnanci, akademičtí pracovníci, vědci, duchovní či členové záchranářských misí);
    – držitele zaměstnanecké nebo modré karty;
    – zvláštní případy, tzv. neutrální režim zaměstnanecké karty – jde o cizince, kteří i nadále podléhají povinnosti získat povolení k zaměstnání vydávané Úřadem práce ČR (sezónní zaměstnanci, stážisté). O neutrálním režimu zaměstnanecké karty hovoříme také tehdy, kdy o zaměstnaneckou kartu může požádat cizinec, který chce na území ČR dlouhodobě pobývat za účelem zaměstnání a má právo volného vstupu na trh práce. Právo volného vstupu na trh práce nebo povolení k zaměstnání v těchto případech cizince opravňuje k výkonu zaměstnání a zaměstnanecká karta mu slouží pouze jako povolení k dlouhodobému pobytu, tj. funguje v tzv. neduálním režimu.

Pro každou skupinu cizinců platí odlišná pravidla pro jejich zaměstnávání.
Bližší informace naleznete zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/zamestnavanicizincu-107488.html
https://www.mvcr.cz/clanek/informace -pro -zamestnavatele.aspx
https://www.mvcr.cz/mvcren/article/information -for -employers.aspx
https://infocizinci.cz/cr/prace-pro-cizince/
https://www.migrace.com/cs/poradna/informace-pro-cizince/cizinci-ze-zemi-mimo-eu

Občanem třetí země je tedy občan státu, který není členem Evropské unie a také není ani občanem žádného z těchto států: Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska. Občanky a občané třetích zemí mají ve vztahu k pobytu na území ČR určité specifické povinnosti. Zejména musí po příjezdu splnit takzvanou ohlašovací povinnost – musí se do tří pracovních dnů přihlásit na pracovišti cizinecké policie na oddělení pobytových agend odboru cizinecké policie krajského ředitelství PČR.
Bližší informace naleznete zde: https://www.policie.cz/clanek/hlaseni-pobytu-cizincu.aspx

MATKY – CIZINKY

Předpokládejme, že matka-cizinka již v ČR pobývá a pracuje. Má tedy splněny všechny výše uvedené povinnosti související s dlouhodobým pobytem
v ČR.

Co se otěhotněním a následným mateřstvím změní či nezmění ve vztahu k pobytu cizinky v ČR?

Pobyt cizince na území ČR je vázán na nějaký účel, u dlouhodobých pobytů je účelem zpravidla zaměstnání. Zaměstnání osoby ze třetích zemí na území ČR je provázáno se zaměstnaneckou kartou. Zaměstnanecká karta je navázaná na zaměstnání, takže pokud cizinec či cizinka ztratí práci, má 60 dnů na to, aby si našel/a práci novou, a stále tedy plnil/a účel pobytu, kterým je práce na území ČR.

Pokud cizinka otěhotní a ztratí zaměstnání (např. vypršela smlouva a zaměstnavatel ji neprodloužil) a není pravděpodobné, že si najde novou práci do 60 dnů, je potřeba co nejdříve zažádat o změnu účelu pobytu, třeba na pobyt za účelem sloučení rodiny – má -li cizinka v ČR manžela nebo partnera, je vhodné zažádat si o tento typ pobytu. Účel pobytu bude v takovém případě vázaný na manžela/partnera.

Pokud je žena zaměstnaná a nyní je na mateřské nebo rodičovské dovolené, stále plní účel pobytu. Jestliže pracovní poměr stále trvá (pracovní smlouva je na dobu neurčitou), je účel pobytu stále plněn, i když cizinka či cizinec do zaměstnání aktuálně fakticky nechodí, jelikož pečuje o dítě a čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. Během těhotenství a během čerpání mateřské a rodičovské dovolené zaměstnavatel nesmí, až na malé výjimky, zaměstnanci dát výpověď. Těhotná žena nebo rodič na mateřské či rodičovské dovolené je ze zákona chráněn i před okamžitým zrušením pracovního poměru. Pracovní poměr na dobu neurčitou tak bude s největší pravděpodobností trvat i po celou dobu těhotenství a následné mateřské a rodičovské dovolené. Tato ochrana v době těhotenství a raného rodičovství se vztahuje na všechny osoby zaměstnané v ČR, tedy i na cizince a cizinky.

Jak je to se zdravotní péčí v souvislosti s těhotenstvím a porodem? Co zdravotní pojištění?

Pokud máte trvalý pobyt, azyl, jste žadatelkou o udělení mezinárodní ochrany, pod doplňkovou ochranou, jste občankou EU anebo máte dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání a jste zaměstnána u zaměstnavatele se sídlem v ČR, máte zdravotní péči během těhotenství, zdravotní péči při porodu a poporodní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění.

Jste -li zaměstnána nyní a váš pracovní poměr trvá, jste účastna veřejného zdravotního pojištění. Máte -li dlouhodobý pobyt nebo přechodný pobyt rodinného příslušníka, avšak nejste zaměstnána u zaměstnavatele se sídlem v ČR, musíte si sjednat komerční zdravotní pojištění cizinců v rozsahu komplexní péče. Komplexní pojištění se rozsahem pokrytí blíží veřejnému zdravotnímu pojištění, ale má výjimky a omezení. Podmínky a ceny jednotlivých pojišťoven se liší, proto si dobře prostudujte nabídky různých pojišťoven a jejich smluvní podmínky. Komplexní zdravotní pojištění se může sjednat minimálně na čtyři až šest měsíců a maximálně na dva roky a celé pojistné je nutné zaplatit dopředu.

Pojišťovny nabízí různé varianty komplexního pojištění. Základní, standardní varianta kryje péči při těhotenství a porodu jen za podmínky určité délky pojištění před otěhotněním (tzv. čekací doba). Pro pokrytí veškeré zdravotní péče v souvislosti s těhotenstvím a porodem je obvykle třeba sjednat speciální variantu tak, aby pojištění krylo také péči o dítě po jeho narození do doby, kdy je dítě propuštěno z porodnice domů. Bližší informace vám poskytne zdravotní pojišťovna, u níž si budete pojištění sjednávat.

Dobře se informujte na tzv. čekací dobu a začátek pojistného plnění. Pokud totiž je např. čekací doba u těhotenství tři měsíce, pak jestliže otěhotníte dříve než tři měsíce po začátku pojistného plnění, pojištění péči v těhotenství nepokryje. Nebo čekací doba u porodu může být osm měsíců – jestliže v takovém případě porodíte dříve než osm měsíců od začátku pojištění, pojišťovna porod nezaplatí.

Pakliže nemáte žádné pojištění nebo vaše pojištění porod nekryje, musíte sama zaplatit náklady na zdravotní péči při porodu a po porodu. Pokud sice pojištění máte, ale poskytnutá zdravotní péče nakonec převýší limit sjednaný v pojistné smlouvě, zbytek budete muset doplatit.

Jak to je se zdravotním pojištěním právě narozeného dítěte?

Dítě, které se narodilo rodičům s trvalým pobytem, azylantům, žadatelům o udělení mezinárodní ochrany, občanům EU pracujícím nebo podnikajícím v ČR, je od narození účastníkem veřejného zdravotního pojištění. Rodič může zaregistrovat dítě u své zdravotní pojišťovny hned po narození. Tato registrace však bude  dočasná.
K registraci dítěte jsou potřeba tyto doklady: osobní doklad rodiče, kartička pojištěnce rodiče a rodný list dítěte.

Bližší informace např. zde:
http://www.cicpraha.org/cs/socialni-poradenstvi/manzelstvi-narozeni-ditete-rodina/narozeni-ditete-cizince.html
https://www.mvcr.cz/clanek/obcane-tretich-zemi-dite-narozene-na-uzemi.aspx

Do 60 dnů od narození dítěte je třeba požádat o povolení k pobytu dítěte. Po vyřízení žádosti o povolení k pobytu rodič musí donést rozhodnutí pojišťovně a teprve poté pojišťovna udělá narozenému dítěti trvalou registraci. Dítě, které se narodilo rodičům s dlouhodobým pobytem a bude mít dlouhodobý pobyt, musí mít sjednané komplexní zdravotní pojištění. To je možné sjednat až po narození dítěte. Do té doby je dítě bez pojištění a péči musí rodič či rodiče zaplatit.
Komplexní zdravotní péče se i u dětí rozsahem blíží veřejnému zdravotnímu pojištění, zahrnuje léčebnou i preventivní péči o dítě a očkování, má však určitá omezení a limity. Podmínky pojišťoven se liší, vždy je nutné si velmi důkladně prostudovat pojistné podmínky. Dítě je při sjednávání komplexního pojištění obvykle předem vyšetřeno lékařem pojišťovny. A, bohužel, pojišťovna může odmítnout dítě pojistit.

Pokud má matka dítěte v době těhotenství sjednanou speciální variantu pojištění pro těhotenství a porod, je z tohoto pojištění hrazena zdravotní péče o dítě do té doby, kdy žena odchází s dítětem z porodnice, avšak maximálně do tří měsíců věku dítěte, a pokud čerpaná péče nepřesáhne limit daný v konkrétní pojistné smlouvě. I v případě, kdy matka dítěte je v systému veřejného zdravotního pojištění, protože trvá její zaměstnání a má dlouhodobý pobyt, její narozené dítě v systému veřejného zdravotního pojištění není a je nutné pro dítě sjednat komplexní zdravotní pojištění.

Je vhodné již v době těhotenství kontaktovat zdravotní pojišťovnu a podrobně se informovat na okolnosti zdravotního pojištění dětí-cizinců.

POROD V ČESKÉ REPUBLICE

Většina žen v České republice rodí v nemocnicích, není to však zákonem daná povinnost. Volba místa a způsobu porodu je dle českých právních předpisů právem matky. Lze rodit i v domácím prostředí například za pomoci porodní asistentky. Tento způsob porodu je v ČR menšinový, není státem podporován, ale není zakázán. Pokud se matka rozhodne rodit doma, hradí si péči porodní asistentky sama (platí pro cizinky i občanky ČR bez rozdílu).

Bližší informace:
www.iham.cz
www.unipa.cz

Rozhodnete -li se rodit v porodnici, je vhodné si porodnici v dostatečném předstihu vybrat. Svou volbu můžete při změně okolností měnit. Některé porodnice, zejména ty ve  velkých městech, vyžadují registraci k porodu, a to mnohdy již relativně brzy, tj. ve 12. – 15. týdnu těhotenství. Nejedná se o zákonnou povinnost, žádný zákon těhotným registraci nenařizuje. Ovšem ani úspěšná registrace ve vybrané porodnici ženě nezaručí přijetí do této porodnice v době porodu – porodnice může mít plno atp. Nicméně porod je akutní stav, rodící žena musí být do (nějaké) porodnice přijata, chce -li být přijata – to platí i pro cizinky. Rodící ženě by měla být nejdříve poskytnuta nezbytná péče a teprve poté řešeny otázky pojištění. Tedy cizinka s rozběhlým porodem musí být do zdravotnického zařízení přijata a adekvátně ošetřena i v případě, že existují jakékoli pochybnosti o jejím zdravotním pojištění.

Ve vybrané porodnici je dobré využívat i předporodní péči – domluvit se předem ohledně nastavení zdravotních služeb v porodnici, přítomnosti doprovodu, individuálních potřeb rodičky, ale např. i ohledně tlumočení, je -li zde jazyková bariéra, apod.

S výběrem porodnice vám může pomoci http://pruvodce-porodnicemi.aperio.cz/.

Co bude po porodu?

Porodnice oznámí narození dítěte na místní matriku. V případě porodu doma musí nahlášení narození dítěte matrice zajistit rodiče. Matrika vystaví dítěti cca do jednoho týdne český rodný list (doklad o narození, nejedná se o pobyt). O pobyt v ČR pro dítě je nutné požádat do 60 dnů od narození dítěte. Můžete se rozhodnout pro výhodnější, lepší z pobytů obou rodičů.

Jestliže jeden z rodičů dítěte je občanem ČR a druhý cizinec, tak novorozené dítě má automaticky občanství ČR, nemusíte o ně žádat. Současně může dítě mít i občanství druhého státu, jehož je občanem druhý rodič, pokud to legislativa druhého státu umožňuje. Bližší informace získáte na příslušném zastupitelském úřadě státu.

Pokud ani jeden z rodičů není občanem ČR, je třeba nechat dítě zapsat do pasu rodiče nebo dítěti nechat vystavit vlastní pas na ambasádě (neplatí pro azyl a doplňkovou ochranu). Jsou -li rodiče dítěte manželé, je otec do rodného listu zapsán bez dalšího. Pokud rodiče dítěte nejsou manželé, prohlásí na matrice nebo u soudu, že je muž otcem dítěte (toto je možné učinit už během těhotenství, tj. před naro-zením dítěte).

Jestliže spolu rodiče nežijí a otec nechce uznat otcovství či existují spory o otcovství atp., bude třeba obrátit se na soud. Soud rozhoduje o určení (potvrzení) otcovství nebo jeho popření (odmítnutí), pokud otec nebo matka chtějí určit otcovství či s ním nesouhlasí.

V ČR platí vzájemná vyživovací povinnost rodičů a dětí do té doby, dokud děti nejsou schopny živit se samy (obvykle do skončení studia nebo pří-
pravy na povolání). Po rozvodu rozhoduje soud o svěření dítěte do péče jednoho z rodičů a o stanovení výživného (finanční podpory dítěte) podle možností a majetkových poměrů rodiče. V případě sporů rodičů nebo sporů o výživné je možné obrátit se na Orgán sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD), kde by vám měli umět poradit a navrhnout další kroky. Orgán sociálně právní ochrany dětí najdete na městském či obecním úřadě dle místa bydliště dítěte nebo rodiny.

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V MATEŘSTVÍ A RODIČOVSTVÍ

Mateřská dovolená

Mateřská dovolená (MD) může trvat až 28 týdnů (u dvou a více dětí 37 týdnů), minimálně však 14 týdnů. Většinou se na ni nastupuje osm až šest týdnů před porodem (u výrazně nedonošených dětí lze na mateřskou dovolenou nastoupit i dnem porodu) a skončit může minimálně šest týdnů po porodu. Právo na mateřskou dovolenou má každá žena, která je legálně zaměstnána. Během mateřské dovolené žena může pobírat peněžitou pomoc v mateřství, pokud splnila podmínky nároku na tuto dávku.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) je dávka nemocenského pojištění. Nárok na dávky nemocenského pojištění (nemocenská, PPM) vzniká ženám, tedy i cizinkám, které pracují v České republice. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství má žena, pokud těhotenství skončilo porodem a je splněna podmínka, že v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou dovolenou byla žena minimálně 270 kalendářních dnů nemocensky pojištěna například jako zaměstnankyně nebo si platila nemocenské pojištění jako OSVČ.

Nárok na PPM vzniká také po zániku pojištění třeba v případě, kdy v těhotenství skončí pracovní poměr na dobu určitou, a tím způsobem skončí zaměstnání, pokud k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství dojde v tzv. ochranné lhůtě. Ta je 180 kalendářních dnů, pokud ke skončení pojištěné činnosti (skončení zaměstnání) došlo v době těhotenství. Pokud však žena byla zaměstnaná kratší dobu, ochranná lhůta trvá tolik dnů, kolik dnů byla zaměstnaná.

Bližší informace zde:
http://www.cicpraha.org/cs/socialni-poradenstvi/manzelstvi-narozeni-ditete-rodina/socialni-zabezpeceni-matek-cizinek.html
https://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/penezita-pomoc-v-materstvi.htm
https://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/call-centra/

Postup při žádání o dávku peněžité pomoci v mateřství

Těhotná žena obvykle jde ke svému gynekologovi, ten stanoví termín porodu a vyplní formulář, který pak nastávající matka odevzdá svému zaměstnavateli. Pokud je žena OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná – většinou živnostnice), tak odnese formulář vyplněný gynekologem přímo na správu sociálního zabezpečení. Žena sama si určí den nástupu na mateřskou dovolenou v rozmezí osmi až šesti týdnů před očekávaným termínem porodu.

Pokud těhotná žena nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, je možné, že má nárok na nemocenské v souvislosti s těhotenstvím a porodem. V takovém případě nemusí být splněna podmínka 270 dní účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech, stačí být v okamžiku vzniku pracovní neschopnosti účastna nemocenského pojištění (např. zaměstnána). Vznik pracovní neschopnosti v takovém případě potvrzuje ošetřující lékař, a to od šestého týdne před očekávaným dnem porodu, a ukončí ji šest týdnů po porodu.

Rodičovská dovolená

Rodičovská dovolená (RD) začíná po skončení mateřské dovolené a může trvat do tří let věku dítěte. Nad tři roky věku dítěte je třeba zaměstnavatele požádat o neplacené pracovní volno z důvodu péče o dítě. Zaměstnavatel má povinnost poskytnout rodičovskou dovolenou v rozsahu, v jakém o tuto rodičovskou dovolenou oprávněná osoba (rodič) požádá, maximálně ovšem do tří let věku dítěte. Neplacené volno po třetím roce věku dítěte zaměstnavatel však již poskytnout nemusí.

O rodičovskou dovolenou může zažádat i otec, pokud je jako otec uveden v rodném listu dítěte. Během rodičovské dovolené rodič pobírá rodičovský příspěvek. Rodičovský příspěvek (RP) je jednou z dávek státní sociální podpory (SSP). Žádosti o rodičovský příspěvek se podávají na oddělení státní sociální podpory (SSP) při úřadu práce podle místa bydliště:
a) poté, co skončila výplata peněžité pomoci v mateřství, nebo
b) poté, co skončila výplata nemocenského z důvodu těhotenství a porodu, nebo
c) po narození dítěte, pokud matka neměla nárok na peněžitou pomoc v mateřství ani nemocenskou, nebo
d) sice byl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, ale byla vám vypočtena nižší, než je výše rodičovského příspěvku (7600 Kč.) V takovém případě je možné u úřadu práce požádat o doplacení rozdílu i během výplaty mateřské. K žádosti je třeba předložit rodný list dítěte, vyplněné formuláře, potvrzení o pobírání nebo nepobírání PPM z Okresní (Pražské) správy sociálního zabezpečení, potvrzení o příjmu, potvrzení o povoleném pobytu v ČR (případně historii pobytu – vystaví OAMP MV), vyplněný dotazník o bydlišti  a další přílohy.

Rodičovský příspěvek je určený pro rodiče, jenž řádně a celodenně pečuje o dítě do čtyř let věku, které je nejmladším dítětem v rodině. Rodiče se mohou v péči o dítě a v pobírání rodičovského příspěvku střídat – aby otec dítěte mohl o příspěvek žádat, musí být zapsaný v rodném listu dítěte. Cizinec/cizinka má nárok na rodičovský příspěvek, pokud je hlášen/a k pobytu v ČR déle než jeden rok a rodič i dítě má v ČR platný pobyt. Čerpání rodičovského příspěvku, tedy i jeho výši a tím i délku čerpání, si za splnění určitých podmínek lze rozplánovat dle aktuální situace rodiny.

Rodičovský příspěvek a jeho výši si rodič může zvolit a zvolená částka může dosáhnout hranice peněžité pomoci v mateřství, pokud na ni měl alespoň jeden z rodičů nárok. Tedy pokud alespoň jeden z rodičů splnil podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství. Jestliže nesplní podmínky ani jeden z rodičů nebo je příjem obou příliš nízký, výše příspěvku zůstává v pevných částkách – pobíráte 7600 Kč.

Rodičovský příspěvek lze vyplácet do celkové výše 220000 Kč na jedno dítě (dvojčata a vícerčata – m330000 Kč). Na přiznání rodičovského příspěvku nemá vliv výše příjmů v rodině. Během pobírání může rodič provést změnu v délce a výši čerpání rodičovského příspěvku, a to jednou za tři měsíce.  Výše dávek a podmínky nároku na některé dávky (nejen) státní sociální podpory se mohou během času měnit, protože se může měnit právní předpis, mkterý danou dávku upravuje. Je třeba sledovat aktuální stav například prostřednictvím internetu.

Bližší informace zde:
https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/rodicovsky_prisp
https://portal.mpsv.cz/soc/ssp

DOCHÁZKA DĚTÍ DO PŘEDŠKOLNÍCH ZAŘÍZENÍ

U dětí do dvou let věku je pro zachování nároku na rodičovský příspěvek stanoveno omezení 46 hodin měsíčně pobytu v jeslích nebo mateřské škole či obdobném zařízení. U dětí starších dvou let nejsou dána žádná omezení v docházce do předškolních zařízení a délka docházky se pro účely rodičovského příspěvku nesleduje, to platí pro cizince i občany ČR nebo občany EU bez rozdílu.

Návštěva předškolního zařízení je v ČR povinná poslední rok před nástupem k základnímu vzdělávání. Lze požádat i o individuální vzdělávání dítěte, které se uskutečňuje bez pravidelné denní docházky dítěte do mateřské školy, kdy dítě chodí do spádové školy na přezkoušení. Povinné předškolní vzdělávání se vztahuje na státní občany České republiky, kteří pobývají na území České republiky déle než 90 dnů, a na občany jiného členského státu Evropské unie, kteří na území České republiky pobývají déle než 90 dnů. Dále se povinné předškolní vzdělávání vztahuje na jiné cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany. Povinné předškolní vzdělávání se nevztahuje na děti s hlubokým mentálním postižením.

ŠKOLNÍ DĚTI

Povinná školní docházka se v ČR vztahuje i na cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území České republiky trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů, a na účastníky řízení o udělení mezinárodní ochrany. Tato povinnost se takto týká všech dětí-cizinců dlouhodobě pobývajících na území ČR. Základní vzdělání je i dětem-cizincům na státních školách v ČR poskytováno bezplatně. V ČR je základní školní docházka povinná i pro děti s postižením. Je tedy povinná i pro děti cizinců, které mají nějaký hendikep. Těmto dětem je poskytována péče a služby v síti speciálně pedagogických center (SPC), kde např. doporučí pro dané dítě vhodnou školu a typ školy. Služby SPC jsou také poskytovány bezplatně.

PRACOVNĚPRÁVNÍ OCHRANA TĚHOTNÝCH ŽEN A RODIČŮ MALÝCH DĚTÍ

Výpověď ze zaměstnání

Zaměstnavatel nesmí dát výpověď ženě v těhotenství. Pokud však těhotná žena má smlouvu na dobu určitou, nemusí zaměstnavatel smlouvu, a tedy ani pracovní poměr, prodloužit. Pracovní poměr tak skončí s dobou sjednané pracovní smlouvy. V tomto případě se na těhotnou vztahuje ochranná lhůta 180 dnů – pokud žena nastoupí na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské do 180 dnů od skončení pracovního poměru, nárok na dávku má z titulu ochranné lhůty.

Oznámení těhotenství zaměstnavateli

Zákonem není dána žádná povinnost oznámit těhotenství zaměstnavateli. Z hlediska bezpečnosti práce lze dovozovat nárok zaměstnavatele na informace o těhotenství zaměstnankyně pracující v náročných pracích či provozech.

Náročnost práce

Pokud těhotná žena zaměstnavateli oznámí těhotenství a vykonává práci, která dle posouzení lékaře ohrožuje její těhotenství nebo jde o práci dle legislativy ČR těhotným zakázanou, musí být přeřazena na méně namáhavou práci a práci, která nebude takto nebezpečná – platí např. u prací s chemickými látkami, v dolech, v infekčním prostředí atp.

Návrat do práce

Zaměstnavatel má v případě pracovní smlouvy na dobu neurčitou povinnost zařadit zaměstnankyni po skončení mateřské dovolené na stejnou pracovní pozici. Jiná je situace po rodičovské dovolené, tam je nárok na pracovní zařazení dle obsahu původní a stále platné pracovní smlouvy (není zde nárok na zařazení na původní práci a pracoviště jako po mateřské dovolené). Pokud má matka či otec pracovní smlouvu na dobu určitou a smlouva během mateřské nebo rodičovské dovolené vyprší, nemá zaměstnavatel povinnost ms rodičem podepsat smlouvu novou. Pracovní poměr skončí, rodič se do zaměstnání nevrací.

INFORMACE

http://www.suip.cz/otazky-a-od-povedi/pracovnepravni-vztahy/pece-o-zamestnance/pracovni-podminky-zamestnankyn/?q=pracovn%C3%AD%20podm%C3%ADnky%20zaměstnankyň
https://www.bezpecnostprace.info/zakony/zamestnavani-mladistvych-tehotnych-kojicich-zen-zmeny-novela-zakon-2015/

DOPORUČENÍ

Pokud pracujete v pracovním poměru, mějte vždy vše smluvně podloženo. Pokud jste OSVČ (podnikáte), plaťte si nemocenské pojištění, zejména plánujete -li mateřství. Sledujte výše uvedené webové stránky. Dobře a podrobně se při sjednávání komplexního zdravotního pojištění informujte o podmínkách sjednávaného komplexního zdravotního pojištění – tzn. o limitech, jakou péči pojišťovna uhradí a jakou již nikoli. Nebojte se obrátit se s dotazem na kompetentní instituce, např. na úřad práce, zdravotní pojišťovnu atp.

Článek je součástí publikace

Průvodce zákony pro rodiče

HLAVNÍ TÉMATA
  • ● čerpání mateřské a rodičovské dovolené
  • ● rodičovský příspěvek, peněžitá pomoc v mateřství
  • ● podnikání rodičů
  • ● daňové úlevy pro rodiny s dětmi
  • ● pracovní právo a těhotenství nebo rodičovství
  • ● rodinné právo, rozchod partnerů a rozvod manželství
  • ● určení výživného
TIPY A DOPORUČENÍ
  • ● jak předcházet problémům ve vztahu
  • ● jak na slaďování práce a rodiny

PRŮVODCE ONLINE

KE STAŽENÍ V .PDF

TIŠTĚNÁ VERZE