Aperio

Podnikání rodičů

12.07.2016 | #práce a rodina

 

Můj příběh

Když byl synovi jeden rok, potřebovala jsem peníze na rekonstrukci bytu. Dostala jsem dvě nabídky na překlady z angličtiny. Na oba návrhy jsem kývla a od ledna 2016 se ze mě stala podnikatelka – živnostnice. Na začátku bylo trochu papírování. Nejdříve jsem zašla na živnostenský úřad, kde jsem ohlásila, že budu vykonávat volnou živnost. Seznam oborů volné živnosti je obsažen v příloze č. 4 živnostenského zákona. Vybrala jsem si překladatelskou a tlumočnickou činnost. Vyplnila jsem jednotný registrační formulář, kterým jsem své podnikání oznámila zdravotní pojišťovně, správě sociálního zabezpečení a finančnímu úřadu. Můj celkový příjem z překladatelské činnosti za kalendářní rok 2016 byl 240 000 Kč. Mou povinností je vyplnit Přehled o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení a daňové přiznání.

Podnikání je pro mě výhodné, mohu pracovat podle svých časových možností, když mám hlídání nebo když syn spí. Musím dodržovat jen termíny dodání překladu.

Vzhledem k tomu, že jsem po celý kalendářní rok měla nárok na rodičovský příspěvek, moje samostatná výdělečná činnost je vedlejší. To znamená, že nemusím povinně hradit minimální pojistné na sociální pojištění, ale výše pojistného se vypočítá v rámci ročního Přehledu ze skutečných příjmů. Nemusím se bát, že když budu mít nízké příjmy, budu muset odvádět minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění v celkové výši 3795 Kč měsíčně.

Rodičovství je skvělá příležitost zkusit podnikat. Finanční situace rodiny se výrazně zlepšila. V budoucnu, až syn povyroste, bych chtěla své podnikání rozšířit o další klienty.

(Karla 34 let, 1 dítě)

 

JAKÁ PRAVIDLA SE NA VÁS VZTAHUJÍ, POKUD PRACUJETE JAKO OSVČ?

Člověk, aby byl skoro profesionální účetní, úředník, dávkař, aby se v tom vyznal.
Pokud ale nějakou dobu již na živnostenský list pracujete, asi jste si zvykli a umíte se otáčet. A my vám přinášíme kompletení výčet pravidel, která se na vás vztahují.
Narozdíl od zaměstnaných rodičů, rodiče pracující jako OSVČ musí být velmi pozorní, protože každá chyba je může přijít draho.
Často se tato problematika objevuje i v naší poradně. Doporučujeme prostudovat dotazy a odpovědi, případně konzultovat osobně.

Samostatná výdělečná činnost (SVČ)

Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ)

Za OSVČ se považuje osoba, která:

• vykonává samostatnou výdělečnou činnost (SVČ);

• spolupracuje při výkonu SVČ a lze na ni rozdělovat příjmy a výdaje (tzv. spolupracující osoba).

 

Vedlejší a hlavní SVČ

Vedlejší SVČ vykonává zejména ta OSVČ, která:

• má nárok na rodičovský příspěvek nebo na PPM nebo nemocenské v souvislosti s těhotenstvím a porodem, pokud tyto dávky náležejí z nemocenského pojištění zaměstnanců;

• osobně pečuje o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká

závislost) nebo o jakoukoliv osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II až IV;

• vykonává souběžně zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění;

• je nezaopatřeným dítětem do 26 let (student).

 

Není-li SVČ považována za vedlejší, jedná se o SVČ hlavní.
Skutečnost, že SVČ má být považovaná za vedlejší, je třeba příslušné OSSZ oznámit, popř. i doložit, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém OSVČ podala Přehled o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok. Přehled vybraných důvodů výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti a způsobu jejich dokládání lze najít zde:

http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/druhy-svc/dokladani-duvodu-vedlejsi-samostatne-vydelecne-cinnosti-pro-ucely-duchodoveho-pojisteni.htm.

Oznámení důvodu pro výkon vedlejší SVČ je dobrovolný úkon OSVČ. Pokud však OSVČ oznámí skutečnost rozhodnou pro posouzení SVČ jako vedlejší, je povinna oznámit zánik této zákonem uznatelné skutečnosti, kterou OSVČ ohlásila a eventuálně doložila jako důvod pro výkon vedlejší SVČ.

Zahájení, přerušení a ukončení SVČ

Zahájení, přerušení a ukončení SVČ je třeba především oznámit registrujícímu místu – zpravidla živnostenskému úřadu, kde prostřednictvím jednotného registračního formuláře dojde i k registraci u zdravotní pojišťovny, správy sociálního zabezpečení, finančního úřadu.

Volná živnost

Nejčastěji je využívaná tzv. volná živnost, která sdružuje činnosti, které nevyžadují odbornou způsobilost. Do volné živnosti tedy patří veškeré výrobní činnosti, obchodní činnosti a služby, které nejsou zařazené jako vázané, řemeslné a koncesované. Některé z činností volné živnosti vyjmenovává příloha 4 živnostenského zákona, obsahová náplň těchto živností je kvalitně zpracována na webu

http://firmy.finance.cz/zivot-podnikatele/start/obsahove-naplne-zivnosti/volne/.

 

Podmínkou pro získání živnostenského oprávnění volné živnosti je:

• věk minimálně 18 let;

• plná svéprávnost;

• bezúhonnost (výpis z rejstříku trestů si úřad zajistí sám);

• zaplacení správního poplatku ve výši 1000 Kč za každou živnost, přitom volná živnost sdružuje celou řadu oborů.

Ohlášení živnosti probíhá na kterémkoliv živnostenském úřadě. Vyplněním jednotného registračního formuláře (přístupný z www.mpo.cz) dojde najednou ke všem povinným ohlášením a registracím: zdravotní pojištění, sociální pojištění, daň z příjmu a případně další daně (DPH, silniční daň atd.).

Ostatní druhy živností

K výkonu ostatních druhů živností (vázané, řemeslné a koncesované) je třeba splnit další podmínky (vzdělání, délka praxe apod.). Bližší podmínky stanoví příloha č. 2 živnostenského zákona, které lze vyhledat na http://zakony.kurzy.cz/455-1991-zivnostensky-zakon/priloha-2/.

Daňová evidence a daňový základ

Povinnost vést daňovou evidenci

Daňová evidence slouží ke zjištění daňového základu z příjmů z podnikání a jiné SVČ. Obsahuje daňovou evidenci příjmů a výdajů, daňovou evidenci majetku a závazků. Evidence obsahují příjmy peněžní i nepeněžní, které OSVČ obdržela v hotovosti nebo na účet od 1. 1. do 31. 12. příslušného kalendářního roku, a pohledávky související s podnikáním nebo jinou SVČ (zejména ty, které trvají k 31. 12.). Daňovou evidenci lze vést v excelu. Ukázky daňové evidence lze nalézt na www.jakpodnikat.cz

 

Určení daňového základu

Daňový základ se určí tak, že se od příjmů ze SVČ odečtou výdaje, které OSVČ vynaložila na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Výdaje mohou být

a) skutečné, a to na základě daňové evidence. V tomto případě je nutné evidovat příjmy a výdaje a archivovat doklady.

b) paušální, tj. procentem z příjmů, pak OSVČ nemusí shromažďovat doklady za výdaje, vede pouze evidenci příjmů a pohledávek.

Paušální výdaje pro SVČ jsou stanoveny takto:

• 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,

• 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky       1 200 000 Kč,

• 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,

• 40 % z jiných příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč (např. OSVČ bez živnosti).

Paušální výdaje zahrnují veškeré výdaje včetně mezd a odpisů majetku. Další výdaje nelze uplatnit (ani sociální či zdravotní pojištění).

V praxi to probíhá tak, že u OSVČ, které mají jen nízké příjmy, daňová evidence obsahuje jen seznam faktur a na straně výdajů využívají výhodné daňové paušály. V případě, že by OSVČ měla větší výdaje v souvislosti s podnikáním (např. vybavení), pak může být výhodnější vést evidenci skutečných výdajů, protože daňový základ bude nižší.

Příklad: Paní Karla měla příjem 240 000 Kč. Uplatnila výdajový paušál ve výši 60 %., tj. výdaje = 240 000 x 0,6 = 144 000. Daňový základ činí rozdíl mezi příjmy a výdaji, tj. daňový základ = 240 000 Kč – 144 000 Kč = 96 000 Kč.

Povinnost podat daňové přiznání

OSVČ je povinna za kalendářní rok podat finančnímu úřadu daňové přiznání, a to do konce března následujícího roku. V případě využití služeb daňového poradce je tato povinnost odložena do konce června. Daňové přiznání za rok 2015 je třeba podat nejpozději do konce března 2016; daňové přiznání za rok 2016 nejpozději do konce března 2017. Na webu http://finance.idnes.cz lze získat cenné informace, návody a rady k vyplnění daňových formulářů.

SVČ a sociální, nemocenské a zdravotní pojištění

Povinnosti OSVČ vůči okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ)

OSVČ je vůči správě sociálního zabezpečení zejména povinna:

• sdělit OSSZ zejména (znovu)zahájení, pozastavení a ukončení SVČ a případně další skutečnosti stanovené zákonem nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce;

• platit buď pojistné na sociální zabezpečení, nebo zálohy na pojistné a příslušný doplatek pojistného;

• předkládat Přehled o příjmech a výdajích.

Povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění

Pojistné na důchodové pojištění odvádí OSVČ, která v kalendářním roce:

• vykonávala hlavní SVČ;

• vykonávala vedlejší SVČ a přihlásila se dobrovolně k účasti na důchodovém pojištění;

• vykonávala vedlejší SVČ v rozsahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění.

 

Osoba vykonávající vedlejší SVČ je povinně účastna důchodového pojištění v případě, jestliže její daňový základ dosáhl v roce 2016 rozhodné částky ve výši 64 813 Kč. Tato částka se sníží o jednu dvanáctinu, tj. o  5402 Kč, za každý kalendářní měsíc, ve kterém nebyla vedlejší SVČ vykonávána.

Určení vyměřovacího základu a výše pojistného

Měsíční vyměřovací základ pro odvod pojistného činí minimálně 50 % daňového základu, který v průměru připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla SVČ vykonávána. OSVČ si může sama dobrovolně určit vyšší vyměřovací základ. Minimální roční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající hlavní SVČ v roce 2016 činí 81 024 Kč. OSVČ vedlejší je povinna hradit pojistné na sociální pojištění, pokud její daňový základ je vyšší než 64 813 Kč.

Sazba pojistného

Pojistné činí 29,2 % vyměřovacího základu (z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti).

Přehled o příjmech a výdajích

OSVČ je povinna každý rok předkládat OSSZ Přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, a to na předepsaném tiskopise, který je možné vyhledat na http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/osvc.htm. Na základě údajů v přehledu se stanovuje částka, kterou má OSVČ na pojistném za daný rok zaplatit. Uhrazené zálohy za toto období se zúčtují a vypočítá se výše doplatku či přeplatku za rok. Souběžně se stanoví výše záloh na pojistné na další kalendářní rok. Přehled se podává zpravidla do konce dubna. V případě zpracování daňového přiznání daňovým poradcem do konce července.

Zálohy na pojistné

• OSVČ, která vykonává hlavní SVČ, je povinna hradit pojistné na důchodové pojištění vždy.

Výše záloh na pojistné na důchodové pojištění vychází z měsíčního vyměřovacího základu, který nemůže být nižší než měsíční vyměřovací základ vypočítaný přímo v tiskopisu Přehled o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok. Minimální výše zálohy měsíčně je 1943 Kč a po podání Přehledu za rok 2015 se mění na 1972 Kč. Alespoň minimální výši měsíční zálohy odvádí OSVČ, která v roce 2016 své podnikání jako OSVČ hlavní zahájila.

• OSVČ, která vykonává vedlejší SVČ, hradí zálohy v roce 2016 na pojistné:

– dobrovolně, pokud se přihlásí k účasti na důchodovém pojištění na příslušný rok;

– povinně, když její dosažený daňový základ za rok 2015 založil účast na důchodovém pojištění (tj. je vyšší než rozhodná částka 64 813 Kč).

Více informací lze přečíst na http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2015/20151221-cssz-informuje-zmeny-v-pojisteni-osvc-platne-od-1-1-2016.htm.

Příklad: Paní Karla měla za rok 2016 příjem 240 000 Kč. Uplatnila výdajový paušál ve výši 60 %. Její daňový základ je tedy 96 000 Kč.

Pojistné na sociální pojištění (Psp) za rok 2016 vypočítala paní Karla takto:

Vzhledem k tomu, že její daňový základ (96 000 Kč) je vyšší než rozhodná částka 64 813 Kč, kdy OSVČ vedlejším vzniká povinnost odvádět pojistné na sociální pojištění, je paní Karla povinna zaplatit pojistné na sociální pojištění.

Psp =  96 000 x 0,5 x 0,292 = 14 016 Kč.

Výše pojistného za rok 2016, které musí zaplatit, činí 14 016 Kč.

Měsíční výši zálohy (Z) pro rok 2017 paní Karla vypočte tak, že výši pojistného za rok 2016 vydělí počtem měsíců, ve kterých v daném roce vykonávala samostatně výdělečnou činnost. V jejím případě se jedná o 12 měsíců.

Z = (Psp 2016 : 12) = (14 016 : 12) = 1168 Kč

Měsíční záloha na rok 2017 bude poprvé placena od měsíce podání Přehledu za rok 2016.

 

Kamarádka paní Karly byla rovněž OSVČ vedlejší, avšak měla nižší příjmy. Její příjem činil 100 000 Kč za rok. Výdaje uplatňuje rovněž paušálem ve výši 60 % příjmů. Výdaje činí 60 000 Kč (100 000 Kč × 0,6 = 60 000 Kč). Daňový základ činí 40 000 Kč (100 000 Kč – 60 000 Kč = 40 000 Kč).

Vzhledem k tomu, že její daňový základ (40 000 Kč) je nižší než částka, která je rozhodná pro OSVČ vedlejší (v roce 2016 činí 64 813 Kč), kdy vzniká povinnost odvádět pojistné na sociální pojištění, nemusí kamarádka platit pojistné na sociální pojištění.

Splatnost záloh

Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, např. pojistné za leden 2016 je splatné od 1. do 20. 2. 2016 atd. Dnem platby je až den, kdy je platba připsána na správný účet.

Platba pojistného a dočasná pracovní neschopnost

OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského nebo PPM z nemocenského pojištění OSVČ. Kalendářním měsícem se v tomto případě rozumí i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.

OSVČ, která dosáhla maximálního vyměřovacího základu ze zaměstnání a tuto skutečnost OSSZ oznámí a doloží, není povinna od tohoto měsíce platit zálohy na pojistné, a to až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, který následuje po kalendářním roce, v němž OSVČ tohoto maximálního vyměřovacího základu dosáhla.

 

Účast OSVČ na nemocenském pojištění

Účast OSVČ na nemocenském pojištění je dobrovolná, a to na základě přihlášky na OSSZ (formář lze najít na http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/osvc.htm). Účast na nemocenském pojištění nemůže vzniknout zpětně. Povinností OSVČ je odvádět pojistné na nemocenské pojištění. OSVČ má nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství.

 

Pojistné na nemocenské pojištění

OSVČ odvádí pojistné na účet OSSZ, a to ve výši 2,3 % z vyměřovacího základu, který si sama určuje. Minimální měsíční vyměřovací základ činí 5000 Kč. Maximální vyměřovací základ nemůže být vyšší než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním Přehledu o příjmech a výdajích připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží.

Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu, tzn. 5000 Kč, a platba pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než 115 Kč. Byla-li v kalendářním roce, za který je naposledy podán přehled, činnost zahájena (znovuzahájena), lze průměr určeného (vypočteného) vyměřovacího základu použít jen v případě, že činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících. Kalkulačku výše záloh lze využít na http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/platba-pojistneho/.

Minimální pojistné na nemocenské pojištění OSVČ činí v roce 2016 částku 115 Kč měsíčně.

 

Platba pojistného

• Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od 1. do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, za který se toto pojistné platí, tj. např. pojistné za leden 2016 je splatné od 1. do 20. února 2016. Dnem platby je až den, kdy je platba připsána na správný účet.

• Účast na nemocenském pojištění zaniká prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě zaplaceno pojistné. Pro další pojištění se OSVČ musí znovu přihlásit.

 

Zdravotní pojištění

Povinnosti OSVČ vůči zdravotní pojišťovně

Povinností OSVČ je především:

• oznámit písemně do 8 dnů zahájení, přerušení nebo ukončení SVČ;

• oznámit, zda je současně osobou, za niž platí zdravotní pojištění stát;

• platit zálohy na pojistné (mimo dále uvedené výjimky);

• doplatit rozdíl mezi zálohami a skutečnou výší pojistného, popř. zaplatit pojistné z vypočteného vyměřovacího základu;

• poskytnout zdravotní pojišťovně potřebné doklady při provádění kontroly.

 

Výše pojistného na zdravotní pojištění

Pojistné se stanovuje ve výši 13,5 % vyměřovacího základu. Vyměřovací základ činí 50 % z daňového základu.

 

Minimální měsíční záloha a splatnost pojistného na zdravotní pojištění

Minimální měsíční záloha pro rok 2016 na pojistné je 1823 Kč, která se hradí poprvé za leden 2016 (posledním dnem splatnosti je 8. 2. 2016). Tutéž zálohu odvádí OSVČ, která zahájí v roce 2016 SVČ. Splatnost záloh na pojistné je od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.

 

Výjimky z povinného odvodu z minimálního vyměřovacího základu

Minimální vyměřovací základ neplatí především pro OSVČ:

• celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku a tyto děti nenavštěvují předškolní zařízení déle než 4 hodiny denně (v případě školních dětí družinu);

• za kterou je plátcem pojistného stát (tj. příjemce rodičovského příspěvku, osoby na mateřské a rodičovské dovolené apod.).

 

Tyto osoby nejsou povinny odvádět zálohy na pojistné na zdravotní pojištění v prvním roce SVČ. Výše jejich vyměřovacího základu pro odvod pojistného je „skutečný“ vyměřovací základ a od něj se odvíjejí i zálohy  na zdravotní pojištění pro následující kalendářní rok. To platí pouze tehdy, jestliže výše uvedené skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc.

Osoba, která současně vedle SVČ je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, nemusí odvádět zálohy na pojistné na zdravotní pojištění vůbec.

 

Příklad: Paní Karla měla v roce 2016 příjem 240 000 Kč. Uplatnila výdajový paušál ve výši 60 %. Její daňový základ je tedy 96 000 Kč.

Pojistné na sociální pojištění (Pzp) za rok 2016 vypočítala paní Karla takto:

Pzp = 96 000 x 0,5 x 0,135 = 6480 Kč

Měsíční výši zálohy (Z) pro rok 2017 spočte paní Karla tak, že celkovou výši pojistného za celý rok 2016 vydělila počtem měsíců, ve kterých vykonávala samostatně výdělečnou činnost, v jejím případě 12 měsíců:

Z = (Pzp 2016 : 12) = (6480 : 12) = 540 Kč

Měsíční záloha na rok 2017 bude poprvé placená od měsíce podání Přehledu za rok 2016.

Kalkulačku výše záloh lze využít na http://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/platba-pojistneho/.

 

Přehled o příjmech a výdajích

OSVČ je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, vyplněný formulář Přehled o příjmech a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu a o pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu.

Je-li úhrn zaplacených záloh vyšší než pojistné (vypočtené jako 13,5 % z vyměřovacího základu), jedná se o přeplatek pojistného. Přeplatek pojišťovna OSVČ vrátí.

Je-li úhrn zaplacených záloh nižší než pojistné (vypočtené jako 13,5 % z vyměřovacího základu), jedná se o nedoplatek pojistného. Doplatek rozdílu mezi skutečnou výší pojistného a zaplacenými zálohami je splatný vždy do 8 dnů ode dne, kdy byl nebo měl být podán pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích.

Na základě přehledu se též určí výše záloh na příští kalendářní rok. Měsíční záloha na pojistné pro OSVČ, pro kterou je SVČ hlavním zdrojem příjmů, se určí tak, že se pojistné za předchozí kalendářní rok dělí počtem měsíců, ve kterých byla SVČ vykonávána.

 

Informace

• www.cssz.cz, www.mpsv.cz, www.jakpodnikat.cz, www.podnikatel.cz, www.mpo.cz

• zdravotní pojišťovny – www.vzp.cz, www.ozp.cz atd.

• Publikace: Příručka OSVČ přístupná na http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/AB7663A4-4D6C-489C-8349-3B1CD489CD51/0/osvc_2016.pdf

 

Právní předpisy

  • Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
  • Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
  • Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
  • Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
  • Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
  • Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

 

Doporučení

 

Zda je výhodnější být zaměstnaný, nebo podnikat, není jednoznačné. Je třeba zvážit výhody a nevýhody obou.

Zaměstnanci mají oproti podnikatelům právní ochranu podle zákoníku práce. Mají stanovenou maximální pracovní dobu, přestávky na odpočinek, minimální mzdu, příplatky za přesčasy, nárok na placenou dovolenou minimálně čtyři týdny ročně, nárok na nemocenské, které jim první dva týdny platí zaměstnavatel na své náklady, poté správa sociálního zabezpečení a dále pak mají nárok na odškodnění v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání či nárok na ošetřovné člena rodiny. Zaměstnanci omezeně odpovídají za škodu, kterou způsobí v souvislosti s výkonem práce. Zaměstnanec je povinen vykonat práci, která je mu přidělena podle pracovní smlouvy. Náklady na pracovní pomůcky hradí zaměstnavatel.

Podnikatel nemá určenou pracovní dobu, tu si rozvrhuje sám. Záleží jen na něm, kdy bude mít volno a kdy bude pracovat. Z pohledu rodiče malých dětí se jedná o nespornou výhodu. Nikdo mu však neplatí dovolenou. Nárok na nemocenské má jen v případě, pokud si hradí pojištění. Podnikatel si může určit, kterou práci přijme a kterou odmítne. Nese riziko za svá podnikatelská rozhodnutí. V případě způsobení škody ručí celým svým majetkem. Podnikatel si také musí na vlastní náklady pořídit pracovní pomůcky (např. počítač, internet, telefon).

Podnikání je výhodné po dobu nároku na rodičovský příspěvek nebo je možné jej vykonávat souběžně se zaměstnáním, a to především z důvodu nízkých odvodů.

Další příběhy, informace a rady najdete v naší APERIO příručce pro rodiče Nebojujte se zákony
Svůj konkrétní případ můžete konzultovat v naší APERIO poradně pro rodiče :)