Aperio

Zaměstnavatel v platební neschopnosti

12.07.2016 | #práce a rodina

Během čerpání rodičovské dovolené jsem zjistila, že se firma, u které jsem zaměstnaná, dostala do finančních problémů. Zaměstnavatel propustil většinu zaměstnanců. Zaměstnavatel na sebe podal k soudu insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkurzu. Kontaktovala jsem zaměstnavatele, abychom se dohodli, co bude se mnou dál. Zaměstnavatel se mnou zpočátku nekomunikoval, ale pak jsme se dohodli na rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů, protože zrušil mé pracovní místo a protože výpověď mi z důvodu čerpání rodičovské dovolené dát nesměl. Odstupné mi však vyplaceno nebylo. Podala jsem přihlášku do insolvenčního řízení o dlužnou pohledávku ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Zaevidovala jsem se na úřadě práce a vznikl mi nárok na kompenzaci – dávku nahrazující odstupné. Pohledávka z insolvenčního řízení mi dosud vyplacena nebyla.

(Monika 33 let, 1 dítě)

Úpadek zaměstnavatele

V České republice je právní problematika úpadku firem řešena insolvenčním zákonem. Insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkurzu může podat sám dlužník za podmínek stanovených insolvenčním zákonem. V některých případech má firma dokonce povinnost podat na sebe insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděla nebo při náležité pečlivosti měla dozvědět o svém úpadku. To znamená, že pokud se zaměstnavatel dostane do takových ekonomických problémů, které naplňují definici úpadku dle insolvenčního zákona, má povinnost podat na sebe insolvenční návrh spojený (s největší pravděpodobností) s návrhem na prohlášení konkurzu. Tento krok zaměstnavatele nemá bezprostřední vliv na právní postavení zaměstnanců dlužníka.

Pracovní poměr

Pracovní poměry zaměstnanců, jejichž zaměstnavatel se ocitl v insolvenčním řízení, rozhodně automaticky nekončí a nemohou být ani rozvázány z jiných důvodů, než které stanovuje zákoník práce. V případě rodičů na rodičovské dovolené přichází do úvahy rozvázání pracovního poměru pouze výpovědí zaměstnavatele z důvodu rušení zaměstnavatele (neboť na tuto formu výpovědi se nevztahuje zákaz výpovědi v ochranné době čerpání rodičovské dovolené – rodič čerpající rodičovskou dovolenou může v tomto případě výpověď dostat), výpovědí zaměstnance z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu nebo dohodou.

Zaměstnavatel a ani zaměstnanec však nemají žádnou povinnost pracovní poměr rozvazovat. Nárok na odstupné vzniká zaměstnanci pouze tehdy, pokud je pracovní poměr rozvazován výpovědí ze strany zaměstnavatele z tzv. organizačních důvodů (k tomu více v kapitole 9) nebo dohodou z týchž důvodů. Nárok na odstupné nevzniká v případě, pokud zaměstnanec podá výpověď sám nebo pokud je pracovní poměr rozvázán dohodou z jiných než organizačních důvodů. Pokud tedy zaměstnavatel nemá zájem dát zaměstnancům výpověď z organizačních důvodů, anebo uzavřít s nimi z těchto důvodů dohodu o rozvázání pracovního poměru, nárok na odstupné nevzniká.

Oprávnění insolvenčního správce

Prohlášením konkurzu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které příslušejí dlužníkovi (zaměstnavateli), pokud souvisí s majetkovou podstatou. Insolvenční správce pak vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel. Pokud dojde k prohlášení konkurzu na majetek zaměstnavatele, pak insolvenční správce může sám ukončovat pracovní poměry zaměstnanců např. výpovědí dle § 52 písm. a) zákoníku práce – z důvodu rušení zaměstnavatele, čímž by zaměstnancům nárok na odstupné vznikl. Insolvenční správce má také oprávnění převést podnik dlužníka na třetí osobu. Pak přejdou na tuto třetí osobu práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům dlužníkova podniku, s výjimkou pracovněprávních pohledávek (viz níže) dlužníkových zaměstnanců vzniklých do účinnosti smlouvy o převodu podniku (tyto pohledávky je třeba vymáhat po bývalém zaměstnavateli).

Pracovněprávní pohledávky

Pracovněprávními pohledávkami se rozumí zejména mzda a odstupné. Své mzdové pohledávky do insolvenčního řízení nemusí zaměstnanec povinně přihlašovat. Dle insolvenčního zákona platí, že neuplatní-li dlužníkův zaměstnanec pracovněprávní pohledávku v jiné výši, pokládá se jeho pohledávka za uplatněnou ve výši vyplývající z účetnictví dlužníka nebo z daňové evidence. Přihlášení pohledávky je tedy vhodné, je-li výše mzdových nároků sporná nebo v případě pochybností, zda má insolvenční správce dostatek podkladů k určení výše dlužných pohledávek. Je proto vhodné insolvenčního správce kontaktovat, aby rodiči sdělil výši dlužné mzdy.

Pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců se uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku (pokud samozřejmě disponuje zaměstnavatel, na něhož byl konkurz prohlášen, alespoň takovým majetkem, z něhož přichází v úvahu tyto pohledávky uspokojovat). Pracovněprávní pohledávky je možné přihlásit na formuláři, který lze stáhnout zde: https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR. Výše pohledávky je rovna čistému příjmu, tj. bez daně a pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Jestliže zaměstnavatel žádný majetek nemá, je možné, že pohledávky vůbec nebudou uspokojeny.

Podpora při platební neschopnosti zaměstnavatele

Zaměstnanci za určitých podmínek vzniká zvláštní nárok na uspokojení některých jeho splatných mzdových nároků vůči zaměstnavateli, který je v platební neschopnosti. Mzdové nároky uspokojuje v takovém případě úřad práce, k němuž se zaměstnanci musejí ve lhůtách stanovených zákonem přihlásit.

Nárok na podporu

Nárok na tuto podporu má zaměstnanec, s nímž zaměstnavatel sjednal buď pracovní poměr, nebo dohodu o pracovní činnosti, nebo dohodu o provedení práce a na jejich základě mu vznikly v rozhodném období mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem v důsledku jeho platební neschopnosti. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium (ochrana před věřiteli), a to před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, plus 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.

 

Mzdové nároky

Mzdovými nároky se rozumějí nároky, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti. Mezi mzdové nároky, které zaměstnanci náležejí, patří při:

• pracovním poměru mzda (plat), její náhrady a odstupné;

• dohodě o pracovní činnosti odměna (popř. její náhrada);

• dohodě o provedení práce odměna, a to za podmínky, že výše odměny přesáhla částku

10 000 Kč měsíčně.

Zaměstnavatel v platební neschopnosti

Zaměstnavatel je v platební neschopnosti, jestliže neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo po dni, kdy byl na něho podán insolvenční návrh u příslušného soudu.

Insolvenční návrh je oprávněn podat kromě dlužníka (zaměstnavatele) také kterýkoli z jeho věřitelů (tedy i zaměstnanec). O vyhlášeném moratoriu před zahájením insolvenčního řízení nebo o podaném insolvenčním návrhu informuje insolvenční soud úřad práce, v jehož obvodu má zaměstnavatel sídlo, místo podnikání, bydliště.

Úřad práce poté zveřejní na úřední desce informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou uplatnit mzdové nároky u úřadu práce, a současně informuje o lhůtě, do které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit. Tyto informace vyvěsí na svých úředních deskách i ostatní úřady práce a lze je také najít na http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/insolvence/zamkonkurz/

nebo na http://inszam.mpsv.cz/.

 

Lhůta pro uplatnění mzdových nároků

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy úřad práce zveřejnil na své úřední desce informace o zaměstnavateli, na jehož majetek bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo bylo zahájeno insolvenční řízení. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí. Není-li nárok na uspokojení mzdových nároků uplatněn včas (tj. ve výše uvedené lhůtě), právo na vyplacení mzdových nároků zaniká. Dotčeno však není právo zaměstnance na vymáhání těchto mzdových nároků žalobou u soudu.

Žádost o uspokojení mzdových nároků

Zaměstnanec může uplatnit mzdové nároky u kteréhokoli úřadu práce, a to písemně na tiskopisech „Žádost o uspokojení mzdových nároků“ a „Doložení mzdových nároků zaměstnance“, které obdrží na úřadě práce nebo na

https://formulare.mpsv.cz/okprace/cs/welcome/forms.jsp.

Kontaktní pracoviště úřadu práce ČR lze vyhledat na http://portal.mpsv.cz/kontakty.

Při uplatnění mzdových nároků je zaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, a to předložením pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Rozsah a výše mzdových nároků

Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce rozhodného období. Pokud zaměstnanci vznikl nárok na odstupné, nejedná se o samostatný mzdový nárok. Tento mzdový nárok se zahrnuje do měsíce (společně se mzdou), ve kterém zaměstnanec u zaměstnavatele naposledy pracoval.

Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci nesmí překročit za jeden měsíc 1,5násobek rozhodné částky. Rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. 5. 2015 do 30. 4. 2016 částka

25 686 Kč. To znamená, že maximální výše měsíční mzdy, která může být uspokojena úřadem práce, je limitována částkou 38 529 Kč.

Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců. Vychází se z rozhodné částky platné v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo v den podání insolvenčního návrhu.

Příklad: Zaměstnavatel dluží zaměstnanci mzdu za dva měsíce ve výši 25 000 Kč a trojnásobek odstupného.

Úřad práce uspokojí první měsíc v plné výši, protože dlužná částka je nižší než maximální částka. Ve druhém měsíci se uplatňuje odstupné společně se mzdou, tj. v celkové výši 100 000 Kč. Za druhý měsíc bude zaměstnanci vyplacena částka v omezené výši, tj. 38 529 Kč.

Dokládání uplatněných mzdových nároků

Po uplatnění mzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnanců úřad práce vyzve písemně zaměstnavatele (popř. insolvenčního správce), aby předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech zaměstnanců. Pokud nepředloží seznam dlužných mzdových nároků zaměstnance, a tím nepotvrdí jeho nárok na uplatněné mzdové nároky, a ani zaměstnanec nepředloží doklady, které by prokazovaly, že mu mzda (a ostatní příjmy) za uplatněné měsíce skutečně nebyla vyplacena, budou zaměstnanci rozhodnutím úřadu práce přiznány mzdové nároky pouze ve výši částky rovnající se minimální mzdě. Zaměstnanec může ovšem sám prokázat nevyplacené mzdové nároky, a to potvrzením zaměstnavatele o nevyplacené mzdě (nebo prohlášením mzdové účetní), že částka na výplatní pásce určená k výplatě nebyla zaměstnanci skutečně vyplacena. Prokáže-li zaměstnanec své tvrzení, úřad práce mu pak dodatečně vyplatí mzdové nároky, a to ve výši rozdílu mezi poskytnutou částkou a jejich prokázanou výší. Neuspokojil-li úřad práce mzdové nároky ve výši uplatňované zaměstnancem nebo mzdové nároky nepřiznal vůbec, může je zaměstnanec uplatnit, spolu s dalšími peněžitými pohledávkami vůči zaměstnavateli, přímo u insolvenčního správce.

Vrácení neoprávněně vyplacených mzdových nároků

Zaměstnanec je povinen vrátit úřadu práce finanční prostředky, včetně úroků z prodlení, jestliže věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to nejpozději do 3 týdnů ode dne, kdy se o této skutečnosti dověděl. O vrácení těchto částek může úřad práce rozhodnout do 3 let od jejich přiznání, pak právo zanikne.

 

Podpora v nezaměstnanosti a kompenzace

Kompenzaci poskytuje úřad práce uchazeči, kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale nebylo mu ve stanoveném termínu vyplaceno odstupné. Kompenzace se poskytuje za dobu od zařazení do evidence do uplynutí doby, po kterou uchazeči náleží zákonné odstupné.

Výše kompenzace činí

• 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Údaj o výši průměrného čistého výdělku je uveden v Potvrzení o zaměstnání, které je zaměstnavatel povinen vydat při skončení zaměstnání na žádost zaměstnance. Vzor Potvrzení je možno získat na:

http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/formulareobcana;

• ve výši 3777 Kč, nemůže-li uchazeč průměrný výdělek doložit.

Podpora v nezaměstnanosti se nevyplácí za dobu, za kterou byla poskytnuta kompenzace.

 

Informace k podpoře při platební neschopnosti zaměstnavatele

• Další informace lze získat na http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/insolvenc, http://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/chcete-si-stezovat/zivotni-situace-problemy-a-jejich-reseni/nevyplaceni-mzdy-platebni-neschopnost-zamestnavatele-a-dluzne-odstupne.

• Call centrum služeb zaměstnanosti MPSV je k dispozici pro případy insolvence zaměstnavatele.

Provozní doba: od pondělí do pátku od 8 do 20 hodin, tel. 844 844 803. Za hovor z pevné sítě zaplatí volající 1,53 Kč/min. vč. DPH. Cena hovoru z mobilní sítě činí 4,50 Kč/min. vč. DPH. E-mail: kontaktni.centrum@mpsv.cz, callcentrum@mpsv.cz.

 

Výše podpory v nezaměstnanosti

  • 65% průměrného měsíčního čistého výdělku. Údaj o výši měsíčního čistého výdělku je uveden v Potvrzení o zaměstnání, které je povinnem vydat zaměstnavatel při ukončení pracovního poměru na žádost zaměstnance. Vzor potvrzení najdete na:

http//:portal.mpsv.cz/sz/obcane/formulareobcana

  • ve výši 3777 Kč, nemůže-li uchazeč průměrný výdělek doložit.

Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí za dobu, za kterou byla poskytnuta kompenzace.


Informace

• Další informace lze získat na http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/insolvenc, http://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/chcete-si-stezovat/zivotni-situace-problemy-a-jejich-reseni/nevyplaceni-mzdy-platebni-neschopnost-zamestnavatele-a-dluzne-odstupne.

• Call centrum služeb zaměstnanosti MPSV je k dispozici pro případy insolvence zaměstnavatele.

Provozní doba: od pondělí do pátku od 8 do 20 hodin, tel. 844 844 803. Za hovor z pevné sítě zaplatí volající 1,53 Kč/min. vč. DPH. Cena hovoru z mobilní sítě činí 4,50 Kč/min. vč. DPH. E-mail: kontaktni.centrum@mpsv.cz, callcentrum@mpsv.cz.

 

Právní předpisy

Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

 

Doporučení

S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že neexistuje jednoznačné řešení, jak by měli zaměstnanci zaměstnavatele, který se ocitl ve finančních nesnázích, nejlépe postupovat. V některých případech může být výhodnější pracovní poměr ukončit co nejdříve a snažit se nalézt jiné pracovní uplatnění (zejména se to týká případů, kdy zaměstnavatel v insolvenčním řízení nemá v podstatě žádný majetek). V některých případech může být naopak výhodnější vyčkat na to, jakým způsobem bude úpadek zaměstnavatele řešen a jaké kroky podnikne následně soudem určený insolvenční správce. V rámci insolvenčního řízení jsou pracovněprávní nároky zaměstnanců zařazeny do skupiny pohledávek, které lze uspokojovat výrazně zvýhodněným způsobem oproti pohledávkám běžných věřitelů. Zaměstnanci mají dále (za podmínek stanovených zákonem č. 118/2000 Sb.) nárok na náhradu některých mzdových nároků vůči zaměstnavateli, na něhož byl podán insolvenční návrh (popř. na něhož bylo vyhlášeno moratorium dle insolvenčního zákona).

Z hlediska zaměstnanců na rodičovské dovolené lze doporučit, aby tito zaměstnanci pracovní poměr ukvapeně nerozvazovali, neboť by se tím mohli připravit např. o nárok na odstupné v důsledku výpovědi dané insolvenčním správcem nebo za určitých podmínek o možnost uspokojení nároku na odstupné úřadem práce dle zákona č. 118/2000 Sb. Těmto zaměstnancům současně doporučujeme, aby se aktivně zajímali o stav insolvenčního řízení svého zaměstnavatele (sledováním insolvenčního rejstříku dostupného přes www.justice.cz) a aby se podrobně informovali na příslušném úřadu práce, kdy a jakým způsobem budou moci případně uplatnit nároky podle zákona č. 118/2000 Sb.

Další příběhy, informace a rady najdete v naší APERIO příručce pro rodiče Nebojujte se zákony
Svůj konkrétní případ můžete konzultovat v naší
APERIO poradně pro rodiče :)


Objevte další články na téma:

Rychlé odkazy

Podpořte nás

Pomohlo vám APERIO? Pokud ano, prosíme přispějte i vy nás.

APERIO v TV

Právnička Jana Seemanová v pořadu Sama doma, 1. března 2016.


Nové služby

Kurz pro rodiče ve složité situaci
Práce, komunikace, výchova,
finanční poradenství, seberozvoj,
právní minimum

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2016 - ke stažení ve formátu PDF, velikost 1 MB

Otevřená registrace, počet míst omezen

Praktické

Counselling for Foreign National Parents Living in the Czech Republic

osobní a telefonické poradenství pro rodiče

Oblíbené

Nebojujte se zákony - příručka pro rodiče 2016

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2016 - ke stažení ve formátu PDF, velikost 1 MB

* Příručka je zdarma a můžete si ji po dohodě vyzvednout v kanceláři.
* Příručku si můžete stáhnout ZDE .
* Nebo objevte jednotlivé články sekci v Rady a informace.

Jsme s Vámi 15 let

APERIO - Společnost pro zdravé rodičovství

2016 - slavíme 15. narozeniny

2015 - bezplatná webová poradna pro rodiče slaví 10 let

2013 - stáváme se přidruženou organizací při OSN k DPI NGO

2012 - získali jsme ocenění jako Národní finalista v celoevropské soutěži v rámci Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity za mezinárodní workshop Dobrodružství prarodiče

2010 - zvítězili jsme v soutěži Národní cena kariérového poradenství za projekt podporující sólo rodiče na trhu práce

2006 - 2007 - vytvořili jsme
1. metodiku genderového auditu v ČR v rámci společného projektu iniciativy EQUAL

2005 - poprvé vychází odborná příručka pro rodiče "Nebojujte se zákony a slaďte práci s rodinou"

2002 - prvně vychází "Průvodce porodnicemi" - nástroj pro svobodnou volbu porodní péče

2001 - vzniká sdružení APERIO a pořádá konferenci "Přivádíme děti na svět"

Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Máte nás rádi?
Nakupujte ve svých oblíbených internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z vaší útraty půjde na naši podporu.
Nestojí Vás to nic navíc!