Aperio

Webová poradna pro rodiče

Bezplatná poradna pro budoucí rodiče, rodiče, rodiny, sólo rodiče, rodiče se zdravotním postižením, prarodiče. Partnerské a rodinné vztahy, výchova dětí, slaďování zaměstnání a rodinného života, rodinné právo, rodiče v zaměstnání - pracovněprávní problematika, znevýhodňující/diskriminující situace na trhu práce, hledání zaměstnání a příprava na výběrové řízení, dávky státní sociální podpory.

Zodpovídáme pouze dotazy spojené s rodičovstvím a mateřstvím.

Téma: Školka v přírodě

17.01.2017

Dobrý den, mého syna odmítli v mateřské škole vzít na školku v přírodě, protože se pomalu převléká. Vadí mi takoveto vylučování z kolektivu, můžu se nějak bránit? Je to dlouhodobý problem, který s učitelkami resime, pod jejich nátlakem jsme ho dokonce objednali na vyšetření k psychologovi, vyšetření bude až v breznu, školka v přírodě se rozhoduje těd. Neni jediny, koho z účasti vyloucily, dalšího chlapce, který se pere, taky neberou, s tim, že školka v přírodě není narokova. Dekuji

Dobrý den.
Školka v přírodě je nenároková pouze v tom smyslu,že ji školka nemusí pořádat, ale pokud ji už pořádá, musí umožnit účast na školce v přírodě všem dětem, které do školky chodí a mají o účast na akci zájem. Nelze ze školky v přírodě vyloučit dítě pomalejší, nelze vyloučit dítě s opožděným vývojem,nelze vyloučit dítko s postižením. Stejně tak je diskriminační pokud třeba školka nebere tzv. "problémové " děti na výlety nebo pokud dokonce nutí rodiče těchto dětí,aby své děti vyzvedávali tzv. po "o".
Zákaz diskriminace v přístupu a poskytování vzdělání , podle antidiskriminačního zákona a dle školských předpisů se vztahuje i na školku a školu v přírodě. Škola(mateřská,základní ) má povinnost vytvořit podmínky, aby dítě, žák s opožděným vývojem , adaptačními problémy nebo se zdravotním postižením mohl školku či školu v přírodě absolvovat, pokud to pro školku/ školu neznamená nepřiměřené zatížení (§ 2 odst. 2 ve spojení s § 3 zák . 198/2009 sb., antidiskriminačního zákona). Přiměřené opatření může spočívat např. v přibrání dalšího pedagogického pracovníka vyslaného na mimoškolní akci.
Postup školky není správný, jedná se o diskriminační přístup k dětem.
¨Pokud školka nezmění názor, můžete se obrátit na jejího zřizovatele nebo na Češkou školní inspekci.
S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Kateřina Vítová
Kategorie dotazu: Ostatní
Ohodnoťte prosím spokojenost s odpovědí: dotazník zde

Téma: Změna bydliště bez souhlasu druhého rodiče

16.01.2017

Zdravím,
m.že jeden rodič změnit trvalé bydliště bez souhlasu a vědomí druhého rodiče i když jednomu z rodičů je dítě předběžně svěřené do péče na základě předběžného opatření?
Nutno dodat, že rodič který změnil trvalé bydliště dítěte a i mateřskou školu neměl ani žádné soudní rozhodnutí jež by nahrazovalo souhlas druhého rodiče. OSPOD tvrdí, že k tomu rodič právo má jelikož dítě jde automaticky s rodičem. Samozřejmě k tomuto došlo při opakovaném opuštění rodinné domácnosti i s dětmi.
Jak to doopravdy je? Zákon hovoří jasně že důležité věci ohledně dětí musí rodiče řešit ve vzájemné shodě, v poradně mi řekly že k tomu právo nemá, OSPOD tvrdí, že to je sice porušení zákona, ale že na to je nějaká vyhláška kterou nespecifikovaly a písemně mi to nedají. Prosím o odpověď jelikož mi to přijde že jeden rodič si může svévolně dělat co chce jen z toho titulu že je to matka.

Dobrý den,

z odpovědi, kterou Vám psala kolegyně https://aperio.cz/poradna/38434 vyplývá, že matka nesmí bez Vašeho souhlasu měnit bydliště. Nicméně, když matka přijde na obecní úřad, tak úředníci nevědí o vašem sporu a bydliště změní. Když druhý den přijdete na úřad Vy změní bydliště též. Je to proto, že trvalé bydliště má pouze evidenční charakter. Matce tedy za její jednání nehrozí žádný trest.
Jedná se konkrétně o § 10 odst. 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel.

TRVALÝ POBYT OBČANŮ
§ 10
(1) Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, která je vedena v základním registru obyvatel ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu11) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci (dále jen „objekt“). V případech stanovených tímto zákonem může být místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny.
(2) Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti.
(3) Místem trvalého pobytu občana v době jeho narození nebo v době nabytí právní moci rozhodnutí soudu o osvojení nezletilého je místo trvalého pobytu jeho matky nebo osvojitelky. Nemá-li matka nebo osvojitelka na území České republiky trvalý pobyt nebo není-li matka nebo osvojitelka občanem, je místem trvalého pobytu dítěte v době jeho narození nebo v době nabytí právní moci rozhodnutí soudu o osvojení nezletilého místo trvalého pobytu otce nebo osvojitele. Získá-li občan státní občanství České republiky určením otcovství, je místem jeho trvalého pobytu trvalý pobyt otce v době nabytí státního občanství.
(4) V případě, že nelze zjistit místo trvalého pobytu občana podle odstavce 3, rozumí se místem trvalého pobytu tohoto občana sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se občan narodil, nebo sídlo zvláštní matriky12a) v případě, že se narodil v cizině; obdobně se postupuje také v případech, kdy žena s trvalým pobytem na území České republiky, která porodila dítě, jež je občanem České republiky, písemně požádá o utajení své osoby v souvislosti s porodem12b).
(5) Změnu místa trvalého pobytu občan ohlásí ohlašovně v místě nového trvalého pobytu. Je-li údaj o místě trvalého pobytu úředně zrušen (§ 12), je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt úředně zrušen. V případě osvojení občana do zahraničí se adresou místa trvalého pobytu osvojeného dítěte stává sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu mělo osvojené dítě poslední místo trvalého pobytu, a současně se trvalý pobyt ukončí.
(6) Při ohlášení změny místa trvalého pobytu podle odstavce 5 je občan povinen
a) vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu (dále jen "přihlašovací tiskopis"), který obsahuje údaje o
1. jménu, popřípadě jménech, příjmení a rodném čísle, předchozí a nové adrese místa trvalého pobytu občana,
2. vlastníku objektu, kterým se rozumí jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu u fyzické osoby nebo název a sídlo u právnické osoby;
b) prokázat totožnost občanským průkazem nebo, nemá-li platný občanský průkaz, jiným obdobným dokladem, který je veřejnou listinou;
c) doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu, anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu. Takové potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny. Za oprávněnou osobu se považuje osoba starší 18 let, svéprávná, která je oprávněna užívat objekt uvedený v odstavci 1 nebo jeho vymezenou část (např. byt nebo obytnou místnost), anebo je provozovatelem ubytovacího zařízení, kde se občan hlásí k trvalému pobytu.
Za přihlášení změny místa trvalého pobytu zaplatí občan poplatek podle zvláštního zákona.14) Platby poplatků podle předchozí věty jsou příjmem obce.
(7) Pokud občan při změně místa trvalého pobytu prokazuje totožnost občanským průkazem, oddělí ohlašovna vyznačenou část24)občanského průkazu a současně občanovi vydá potvrzení o změně místa trvalého pobytu. Ohlašovna je povinna oznámit vlastníku objektu změnu v počtu přihlášených osob k trvalému pobytu u oprávněné osoby podle odstavce 6 písm. c) ve lhůtě 15 dnů od zaevidování změny; ohlašovna uvede jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození oprávněné osoby.
(8) Ohlašovna sdělí vlastníkovi objektu na jeho písemnou žádost jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození občana, k němuž vede údaj o místě trvalého pobytu, odpovídající adrese objektu. Sdělení ohlašovny podle věty první musí být vlastníkovi objektu doručeno do vlastních rukou.
(9) Zjistí-li se při hlášení místa trvalého pobytu nedostatky v předkládaných dokladech nebo rozpory uváděných údajů s údaji v základním registru obyvatel nebo v informačním systému, vyzve ohlašovna občana k jejich odstranění. Ve výzvě stanoví lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Pokud občan nedostatky ve stanovené lhůtě neodstraní, rozhodne ohlašovna o tom, že změna trvalého pobytu nebude zaevidována.
(10) Za občana mladšího 15 let ohlásí změnu místa trvalého pobytu jeho zákonný zástupce nebo fyzická osoba, které bylo dítě svěřeno do péče rozhodnutím soudu. Za občana, jehož svéprávnost byla omezena tak, že není způsobilý k jednání podle odstavců 5 a 6, ohlásí změnu místa trvalého pobytu jeho zákonný zástupce.
(11) Za občana může změnu místa trvalého pobytu ohlásit člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování občana bylo schváleno soudem5e), nebo jím pověřený zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřenými podpisy.9)
(12) Občan, který se rozhodl ukončit trvalý pobyt na území České republiky, sdělí tuto skutečnost písemně ohlašovně podle místa trvalého pobytu nebo zastupitelskému úřadu. Sdělení v listinné podobě musí obsahovat úředně ověřený podpis občana9); to neplatí v případě, kdy občan podepíše sdělení před zaměstnancem ohlašovny nebo zastupitelského úřadu. Pokud má sdělení podle věty první formu datové zprávy, občan ho po vyplnění podepíše způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu29). Za občana může sdělit ukončení pobytu na území České republiky rovněž jím pověřený zmocněnec na základě zvláštní plné moci s úředně ověřenými podpisy9). Dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky se rozumí den, kdy občan předal sdělení o této skutečnosti příslušné ohlašovně, popřípadě pozdější den, který je uveden v tomto sdělení jako den ukončení trvalého pobytu na území České republiky.

Doporučuji tuto skutečnost sdělit soudu. Soud by měl jednání matky brát v úvahu, když bude rozhodovat, komu svěří dítě do péče nebo zda (ne) svěří dítě do střídavé péče.

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Seemanová
Kategorie dotazu: Rodinné právo
Ohodnoťte prosím spokojenost s odpovědí: dotazník zde

Téma: Nemocenské dávky a peněžitá pomoc v mateřství

16.01.2017

Dobrý den,
ráda bych Vás požádala o radu, jelikož na každém úřadě se mi dostalo jiné odpovědi.

Jsem OSVC a termín nástupu na mateřskou mám cca. 20.března. Platím si nemocenské 169 Kč/měsíčně.

Četla jsem, že v době pobírání PPM nemůžu osobně vykonávat SVČ, ale můžu ji vykonávat prostřednictvím spolupracující osoby. Na finančním úřadě mi řekli, že tato spolupracující osoba může být i přítel, když prokážeme, že spolu sdílíme domácnost. Prý pak on bude zdaňovat 30% a já 70% příjmů.

Teď nastává dle mého názoru rozpor. Já nemůžu podnikat, ale pak zdaním 70% příjmů ve svém DP? Pokud by tomu tak bylo, kdo platí soc.a zdr.pojištění? Mohli byste mi to prosím objasnit?

Jako nejvhodnější mi momentálně připadá, když přeruším živnost a po dobu pobírání PPM bude živnost napsána na přítele.

Můžu tedy živnost přerušit ke konci ledna? (podnikám pouze v letní sezóně). Pak bych se tedy přihlásila na pracovní úřad, ten by za mne platil soc.a zdr., měla bych pak stejný nárok na PPM? Neovlivní to nijak další dávky?

Nemocenské si platím od 3.5.2016, nástup na mateřskou mám 20.3.2017. Tzn., 322 dnů. Podmínku 270 dnů bych tedy měla splněnou na konci ledna (pokud počítám správně). Můžu tedy svou činnost už přerušit ke konci ledna? Jde mi o to, abych si nemusela už platit soc.a zdr., když nepodnikám a živnost bych na sezónu musela stejně přerušit.

Předem Vám moc děkuji za odpověď.

Míša

Vážená paní,

yákladní podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství jsou: V den, od něhož je dávka přiznávána, musí trvat účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta a v posledních dvou letech před tímto dnem musí trvat účast na nemocenském pojištění po dobu aspoň 270 dnů. U OSVČ je další podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství účast na nemocenském pojištění jako OSVČ po dobu aspoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby. To znamená, že přerušení živnosti před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství rozhodně nedoporučuji.

Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda nástup 20. března je ž nebo 8 týdnů před očekávaným dnem porodu. Nástup na peněžitou pomoc v mateřství nastává dnem, který pojištěnka určí v období od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Je možné, že byste mohla nastoupit ještě dříve.

Vaše účast na nemocenském pojištění je dlouhá. Pokud zdravotně na tom nejste dobře, je možné nastoupit na dočasnou pracovní neschopnost z důvodu rizikového těhotenství. Pak byste mohla pobírat nemocenské až do nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Živnost byste nepřerušovala. OSVČ není povinna platit zálohy na pojistné za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského nebo PPM z nemocenského pojištění OSVČ. Kalendářním měsícem se v tomto případě rozumí i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval celý kalendářní měsíc. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí.

Informace
• www.cssz.cz, www.mpsv.cz, www.jakpodnikat.cz, www.podnikatel.cz, www.mpo.cz
• zdravotní pojišťovny – www.vzp.cz, www.ozp.cz atd.

Právní předpisy
1. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
3. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
4. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
5. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
6. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Seemanová
Kategorie dotazu:
Ohodnoťte prosím spokojenost s odpovědí: dotazník zde

Téma: Výživné

16.01.2017

Dobrý dden,
opustil nás můj přítel. Otec naší dcery. Má asi 55 tis měsíčně, kolik by mi mohl platit výživné. Můj příjem je cca 20 tis, kč čistého měsíčně, Musím se o to soudit? jaký je postup? děkuji

Výživné je označení pro finanční částku, kterou povinná osoba zajišťuje (buď zcela, nebo částečně) výživu oprávněné osoby, případně uspokojuje další životní potřeby. Dárky, kapesné a jiná příležitostná plnění se do výživného nezapočítávají. Výživné se obvykle platí v pravidelných měsíčních splátkách.

Na výši výživného se rodiče mohou dohodnout. Jestliže se nedohodnou, pak o výši výživného rozhoduje soud.

Rozhoduje-li soud o vyživovací povinnosti, vychází na straně jedné z odůvodněných potřeb a majetkových poměrů dítěte a na straně druhé ze schopností, možností a majetkových poměrů povinného (plátce výživného). Soud přitom zkoumá, zda se povinná osoba nevzdala bez vážného důvodu výhodného zaměstnání (výdělečné činnosti) nebo majetkového prospěchu; případně zda nepodstoupila nepřiměřená majetková rizika (např. soud nepřihlíží k tomu, že povinná osoba před určením výživného dala bez důvodu výpověď a je vedena jako uchazeč o zaměstnání na úřadě práce).
Rovněž se přihlíží k tomu, že povinný o dítě osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.
Rozsah vyživovací povinnosti je dále určován odůvodněnými potřebami dítěte, které závisejí zejména na jeho věku a zdravotním stavu. Dále se přihlíží k tomu, jakým způsobem se dítě připravuje na své budoucí povolání, k mimoškolním aktivitám, ke koníčkům apod. Při stanovení výše výživného soud přihlíží rovněž k dalším vyživovacím povinnostem rodiče – další dítě (děti), manžel(ka). Soud může určit částku vyšší nebo i nižší, než je navrhovaná. Není stanovená žádná horní ani spodní hranice výše výživného. Dohodnou-li se rodiče na výši výživného, soud většinou jejich dohodu schválí.
Při výpočtu orientační výše výživného se základ bere čistý příjem povinného rodiče, bez jakýchkoliv dalších odpočtů, tedy bez zohlednění nákladů na domácnost, splátek úvěrů, hypoték, leasingů apod.

Tabulka pro určení výše výživného
věk dítěte výše výživného v % z příjmu
do 5 let 11 až 15 %
od 6 do 9 let 13 až 17 %
od 10 do 14 let 15 až 19 %
od 15 do 17 let 16 až 22 %
nad 18 let 19 až 25 %
Tabulka má doporučující charakter, není závazná. Tabulka je velmi dobře použitelná pro jedno dítě. V případě dvou dětí se nepoužije pro každé dítě, ale použije se zpravidla procentuální rozpětí stanovené pro starší dítě a součet výživného pro obě děti bude odpovídat horní hranici procentuálního rozpětí. Z praxe vyplývá, že obvykle maximální podíl příjmu rodiče připadající na výživné na děti se pohybuje kolem 30 až 35 %. Nelze ovšem vyloučit ani hraniční případy vyššího podílu.

Neuvádíte, kolik je Vaší dceři let. Využijte k orientačnímu výpočtu výše uvedenou tabulku.

Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do doby, než jsou děti schopny se samy živit (např. pokud je dítě nemocné nebo invalidní, trvá vyživovací povinnost rodičů po celý život dítěte).

Právní předpisy
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

S pozdravem

Autor(ka) odpovědi: Jana Seemanová
Kategorie dotazu: Rodinné právo
Ohodnoťte prosím spokojenost s odpovědí: dotazník zde

Téma: Žádost o kratší pracovní dobu; skončení pracovního poměru

16.01.2017

Dobry den,
mam dotaz k navratu do prace z RD. Poslala jsem zamestnavateli zadost o zkraceni pracovniho pomeru a chtela bych vedet jaky casovy limit ma muj zamestnavatel na vyjadreni konecneho vysledku, v jakem pripade mam narok na odstupne a v jake vysi.

Velice Vam dekuji za radu,

S pozdravem,

Dobrý den.
Pro odpověď na žádost o kratší pracovní dobu (zkrácený úvazek) není lhůta stanovena, za obvyklou dobu se považuje lhůta 30 dnů od doručení žádosti. V žádosti sama můžete uvést, kdy očekáváte odpověď.
Žádosti o kratší pracovní dobu je zaměstnavatel povinen vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody (§ 241 odst. 2 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění).
Pokud nebudete moci nastoupit do zaměstnání, protože zaměstnavatel důvodně z vážných provozních důvod nevyhoví, pak je na místě pracovní poměr ukončit – nejlépe dohodou se zaměstnavatelem, popř. výpovědí z Vaší strany.
V takovém případě Vám odstupné nenáleží.
Nárok na odstupné vzniká zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění), tj. z důvodů rušení zaměstnavatele nebo jeho části, přemístění zaměstnavatele nebo jeho části, nebo nadbytečnost zaměstnance z provozních důvodů, nebo dohodou z týchž důvodů. Výše odstupného se liší podle doby trvání pracovního poměru a činí nejméně
a) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.
S pozdravem a přáním hezkého dne

Autor(ka) odpovědi: Tereza Patočková
Kategorie dotazu: Zaměstnání a podnikání rodičů
Ohodnoťte prosím spokojenost s odpovědí: dotazník zde

Další dotazy >>

Objevte další články na téma:

Rychlé odkazy

Kategorie dotazů poradny

One-to-one Counselling and Help for Parents

Praktické

Kurz pro rodiče ve složité situaci
Práce, komunikace, výchova,
finanční poradenství, seberozvoj,
právní minimum

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2016 - ke stažení ve formátu PDF, velikost 1 MB

Otevřená registrace, počet míst omezen

Nebojujte se zákony - příručka pro rodiče 2016

legislativa, myšlenkové mapy, příklady z praxe

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2016 - ke stažení ve formátu PDF, velikost 1 MB

* Příručka je zdarma a můžete si ji po dohodě vyzvednout u nás.
* Ke stažení ZDE (formát PDF, velikost 1 MB).
* Rádi zašleme i poštou za cenu poštovného
* nebo jednotlivé články najdete v sekci Rady a informace.

Podpora pro sólo rodiče

Na stránkách
www.saminadeti.cz najdete užitečné tipy, odkazy, rady ad. saminadeti.cz

APERIO kurzy pro rodiče

VÍCE O KURZECH ZDE

Užitečné:

Nebojte se přihlásit o to, co patří vašim dětem

vasevyzivne.cz

Pomoc obětem domácího a sexuálního násilí

vasevyzivne.cz

Kalkulačky MPSV

Výpočet dávek v roce 2016
nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné
Výpočet výše náhrady mzdy v roce 2016
v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény
Věková a důchodová kalkulačka

Pomohlo vám APERIO? - podpořte nás


Pokud ano, prosíme přispějte darem na číslo účtu
333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333
Do zprávy pro příjemce označte platbu jako "dar."
Odkaz na platební bránu i další možnosti, jak nás podpořit, najdete
na donorské stránce.
Děkujeme!

Máte nás rádi?
Nakupujte ve svých oblíbených internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z vaší útraty půjde na naši podporu.
Nestojí Vás to nic navíc!

Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Naši donoři

Poradna APERIO je podpořena z rozpočtu MPSV ČR a Magistrátem hlavního města Praha.

logo MPSV logo MHMP

Poradna byla v letech 2015-16 podpořena grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. Více informací k programům na www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz.

logo MPSV

DámePráci.cz - link do aplikace

Líbí se vám nový web?

Naše webové stránky prošly rekonstrukcí. Vyplněním krátkého formuláře nám velmi pomůžete.
Budeme rádi za Vaše postřehy a připomínky.
APERIO