Aperio

Státní sociální podpora rodiny aneb dávky a jak vás podpoří stát v nouzi

Státní sociální podpora rodiny

Jsem sólo matka se dvěma dětmi s dlouhodobým průměrným čistým měsíčním příjmem 14 000 Kč (včetně výživného). Mám malý příjem, protože pracuji pouze na 1/3 úvazku. Bydlím v pronajatém bytě 1+1 v Praze. Náklady (nájem a služby spojené s užíváním bytu) na bydlení činí 12 000 Kč. Požádala jsem o na úřadě práce o příspěvek na bydlení a o přídavek na dítě. Byl mi přiznán přídavek na dítě na každé dítě ve výši 610 Kč, tj. Celkem 1220 Kč měsíčně a dále příspěvek na bydlení ve výši 6673 Kč měsíčně. Celkové příjmy činí tedy 21 893 Kč měsíčně. Naštěstí bývalý manžel občas zaplatí něco navíc – kroužky nebo obědy, takže s penězi vyjdu. Prognóza v letošním roce je na trhu práce příznivá a budu se snažit najít si lépe placenou práci a na delší pracovní dobu.

(Hana 37 let, dvě děti)

Žádost o dávky státní sociální podpory

O jednotlivé dávky státní sociální podpory se žádá podáním příslušné písemné žádosti na předepsaném formuláři společně s požadovanými přílohami na úřad práce (na originálním nebo staženém tiskopisu z https://formulare.mpsv.cz/okdavky/cs/welcome/index.jsp). Příslušnými úřady jsou úřady práce podle místa trvalého pobytu žadatele. Kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR lze vyhledat na http://portal.mpsv.cz/kontakty. Žádost by měla být vyřízena do 30 dnů.

Rozhodný příjem

Rozhodný příjem je čistý měsíční průměr příjmů rodiny za rozhodné období (např. je-li rozhodným obdobím kalendářní rok, součet příjmů za rok se dělí číslem 12). Jedná se o příjmy, které uvádí zákon o státní sociální podpoře, a to zejména:

• příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) – z pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce;

• výživné;

• příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti;

• příjmy z nájmu;

• dávky nemocenského pojištění (např. nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství) a důchodového pojištění;

• podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci;

• rodičovský příspěvek pro nárok na přídavek na dítě a příspěvek na bydlení;

• přídavek na dítě pro nárok na příspěvek na bydlení;

• mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti;

• příjmy ze zahraničí.

Rodina

Za rodinu se pro účely nároku na přídavek na dítě považuje oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby. Společně posuzovanými osobami jsou zejména:

• nezaopatřené děti;

• nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí;

• manželé, partneři nebo druh a družka;

• nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou sólo (osamělí), a prarodiče nezaopatřených dětí, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Příklad:
Jeden z rodičů dítěte nežije s dětmi ve společné domácnosti.

Jestliže rodiče dítěte, kteří se jinak posuzují společně, spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, je možné podat žádost o rozhodnutí, aby se na ně nadále nepohlíželo jako na osoby společně posuzované. Příjmy rodiče, který nežije s dítětem, se nadále nebudou započítávat pro výpočet dávek.

Pro nárok na příspěvek na bydlení se společně posuzují všechny osoby, které jsou hlášeny v bytě k trvalému pobytu.

Životní minimum

Důležitým pojmem pro výpočet sociálních dávek je  životní minimum, které se stanoví, a to podle počtu společně posuzovaných osob, takto:

1. U osamělého jednotlivce činí částka životního minima 3410 Kč měsíčně.

2. Při společném posuzování více osob se stanoví měsíční částka životního minima (jako součet částek společně posuzovaných osob), následovně:

• 1. osoba v pořadí: 3140 Kč; další osoby v pořadí

• osoba od 15 let, která není nezaopatřená osoba: 2830 Kč;

• nezaopatřené dítě od 15 do 26 let: 2450 Kč;

• nezaopatřené dítě od 6 do 15 let: 2140 Kč;

• nezaopatřené dítě do 6 let: 1740 Kč.

Kalkulačku výpočtu životního minima najdete na stránkách MPSV  – http://www.mpsv.cz/cs/11853

Životní minimum tříčlenné rodiny paní Hany činí:

3140 Kč (paní Hana) + 2140 Kč (1. dítě) +2140 Kč (2. dítě) = 7420 Kč.

Přídavek na dítě

Na přídavek má nárok nezaopatřené dítě, pokud rozhodný příjem rodiny za minulý kalendářní rok nepřevýšil hranici 2,4násobku životního minima rodiny. Rozhodný příjem pro nárok na přídavek na dítě se počítá vždy za kalendářní rok. Příjmy za rok 2015 je třeba doložit do 30. 9. 2016. Nárok na přídavek na dítě za rok 2015 vzniká od 1. 10. 2016 a trvá do 30. 9. 2017. V případě, že potvrzení o příjmu není předloženo ani do konce října, dojde k zániku nároku na dávku. O dávku je pak třeba žádat znovu. Za příjem se považuje i rodičovský příspěvek. Formulář potvrzení o příjmu je ke stažení v  sekci formulářů na  www.mpsv.cz.

Vychází se ze zpětných příjmů, proto se může stát, že nárok na přídavek nevzniká v době, kdy jej rodina potřebuje a naopak nárok na něj vzniká v době, kdy se rodině její finanční situace zlepšila.

2,4násobek životního minima tříčlenné rodiny jako v případě paní Hany je 7420 Kč × 2,4 = 17 808 Kč.

Čistý měsíční příjem rodiny (14 000 Kč) je nižší než 2,4násobek jejího životního minima (17 808 Kč), a proto paní Haně nárok na přídavky na děti vzniká.

Výše přídavku na dítě

Výše přídavku na dítě činí měsíčně u

• nezaopatřeného dítěte ve věku do 6 let 500 Kč;

• dítěte od 6 do 15 let 610 Kč (děti paní Hany jsou v této věkové kategorii, proto jí vzniká nárok na přídavek na každé dítě, a to ve výši 610 Kč, tj. na obě děti 1220 Kč)

• dítěte od 15 do 26 let 700 Kč.

Přídavek na dítě se vyplácí měsíčně.

Příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení není vázán na péči o nezaopatřené dítě. Jeho přiznání závisí na výši rozhodného příjmu rodiny. Do rozhodného příjmu se započítává přídavek na dítě a rodičovský příspěvek.

Na příspěvek má nárok vlastník nebo nájemce bytu (tj. má uzavřenou smlouvu o nájmu bytu s vlastníkem bytu), který je v bytě hlášen k trvalému pobytu a splňuje dvě podmínky:

• náklady na bydlení jsou vyšší než součin rozhodného příjmu rodiny a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35);

• součin rozhodného příjmu rodiny a koeficientu 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

Příspěvek na bydlení se vyplácí měsíčně.

Osoby, které bydlí na základě podnájemní smlouvy, nárok na příspěvek na bydlení nemají. Jedná se o smlouvy uzavřené s nájemcem bytu – např. členem bytového družstva.

Náklady na bydlení

Do nákladů na bydlení se zahrnují:

• skutečné náklady společně posuzovaných osob na nájemné a

• náklady spojené s užíváním bytu (služby), např. náklady na úklid společných prostor.

Právní předpisy rozdělují žadatele o dávku z hlediska výpočtu dávky i prokazování nákladů na bydlení na dvě skupiny:

• Nájemci bytu dokládají náklady na bydlení nájemní smlouvou, popř. rozpisem nákladů na služby.

• Vlastníci bytů (družstevní byty, byty vlastníků, nemovitosti vlastníků) při výpočtu příspěvku na bydlení vycházejí z částek uvedených v nařízení vlády č. 395/2015 Sb. jako srovnatelné náklady. Výše těchto nákladů je odstupňována podle počtu osob.

U obou skupin se ještě započítávají skutečné náklady na plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu, vytápění. Výjimku tvoří náklady na pevná paliva, které jsou rovněž stanoveny nařízením vlády č. 395/2015 Sb.

Náklady se prokazují fakturou nebo rozpisem od správce nemovitosti. Za náklady na bydlení se nepovažuje např. poplatek za telefon, rozhlas, televizi.

Výši srovnatelných nákladů stanovuje vláda každoročně nařízením, a to k 1. lednu. Hodnoty jednotlivých položek platné od 1. 1. 2016 určuje nařízení vlády č. 395/2015 Sb., jehož znění lze najít na www.zakonyprolidi.cz.

Normativní náklady na bydlení

Pro výpočet příspěvku na bydlení jsou potřebné tzv. normativní náklady, které jsou stanoveny v § 2 nařízení vlády č. 395/2015  Sb. v bodě a) pro bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a v bodě b) pro bydlení v družstevních bytech a bytech vlastníků. Jejich výše je odstupňována podle počtu osob v domácnosti a podle velikosti obce.

Normativní náklady zahrnují pro nájemní byty částky nájemného, pro družstevní byty a byty vlastníků obdobné náklady, které vycházejí z propočtů Českého statistického úřadu. Dále jsou zahrnuty ceny služeb a energií propočítané podle průměrné spotřeby na počet osob v domácnosti. Normativní náklady se stanoví zvlášť jak pro nájemní byty, tak i pro družstevní byty a byty vlastníků.

Příjemce příspěvku na bydlení

O dávku žádá vlastník nebo nájemce bytu. Příspěvek na bydlení je přiznáván na období jednoho roku s tím, že žadatel čtvrtletně prokazuje příjmy a výše nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek je rozhodující příjem rodiny za kalendářní čtvrtletí, které předcházelo kalendářnímu čtvrtletí, na něž se uplatňuje nárok.

Výše příspěvku na bydlení

Z hlediska žadatele mohou nastat dvě situace:

• Náklady na bydlení jsou vyšší než normativní náklady – výše příspěvku se rovná rozdílu mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35).

• Náklady na bydlení jsou nižší než normativní náklady – výše příspěvku se rovná rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35).

Výši příspěvku na bydlení si můžete spočítat na kalkulačce na http://www.penize.cz/kalkulacky/prispevek-na-bydleni

Příklad: Výpočet výše příspěvku na bydlení paní Hany:

1. Rozhodný příjem rodiny:

• průměrný čistý měsíční příjem 14 000 Kč

• přídavky na děti 1220 Kč

Celkový rozhodný příjem je tedy 15 220 Kč.

1. Náklady na bydlení jsou celkem 12 000 Kč (nájemné a náklady započitatelné do nákladů na bydlení).

2. Normativní náklady na bydlení byly vypočítány na 15 114 Kč (dle tabulky v § 2 písm. a) nařízení vlády č. 395/2015 Sb.)

Splnění podmínek pro přiznání příspěvku:

1. Náklady na bydlení (12 000 Kč) jsou vyšší než součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,35 (15 220 Kč × 0,35 = 5327 Kč).

2. Součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,35 (15 220 Kč × 0,35 = 5327 Kč) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení (15 114 Kč).

Obě podmínky potřebné k přiznání nároku na příspěvek jsou splněny.

Výpočet výše příspěvku:

Náklady na bydlení (12 000 Kč) nejsou vyšší než normativní náklady na bydlení (15 114 Kč) – takže výše příspěvku na bydlení se stanoví jako rozdíl skutečných nákladů na bydlení a rozhodného příjmu vynásobeného 0,35, tj. 12 000 Kč – (15 220 Kč × 0,35) = 6673Kč.

Rodině paní Hany bude na příslušné čtvrtletí přiznán příspěvek na bydlení ve výši 6673 Kč měsíčně.

Informace

Úřady práce: http://portal.mpsv.cz/upcr/

Právní předpisy

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

Nařízení vlády č. 395/2015 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2016 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení

Doporučení

Jestliže na základě orientačního výpočtu dospějete k závěru, že by vám mohl vzniknout nárok na příspěvek na bydlení nebo na přídavek na dítě, pak určitě vyplňte a podejte žádost o dávku. Všechny internetové poradny a kalkulátory dávají totiž pouze orientační informace. V případě negativního rozhodnutí o dávce je možné odvolání, klidně opakované, ale svoje pochybnosti musíte pokaždé sdělit nejpozději do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

Další příběhy, informace a rady najdete v naší APERIO příručce pro rodiče Nebojujte se zákony
Svůj konkrétní případ můžete konzultovat v naší
APERIO poradně pro rodiče :)