Aperio

Age management v české praxi

Téma stárnutí populace a potřeby tzv. sendvičové generace začínají rezonovat napříč společností. Lidé ve věku 50+ se na trhu práce potýkají s diskriminací. Hůře jsou na tom ženy, které se ve věku po padesátce dostávají do tlaku požadavků ze dvou stran – začínají mít na svých bedrech péči o rodiče, ale zároveň jsou na ně kladeny požadavky jejich dětí na péči o vnoučata. Často se dostávají do životních situací, které jim navíc zásadně komplikuje nepružný pracovní trh. Podle našich zkušeností z genderových auditů jsou pak zaměstnanci a zaměstnankyně ve věku po padesátce považováni za nedostatečně flexibilní a s nízkou znalostí technologií, proto jsou také častěji propouštěni.

Není proto divu, že neziskové organizace, které poskytují poradenství firmám a společnostem, do svého okruhu zájmu kromě genderu (pohlaví) a rodičovství přidaly i aspekt věku. Dostáváme se tak k tzv. age managementu. Logikou řízení lidí z aspektu věku je poznat potřeby lidí nad hranicí padesáti let, poznat jejich omezení, ale také jejich výhody. Často je vyzdvihováno, že lidé v této věkové skupině jsou zkušenými a stabilními zaměstnanci a zaměstnankyněmi, kteří ovšem také potřebují sladit svou práci s rodinou. Na tuto potřebu myslí i česká legislativa, která garantuje, že osoby, které mají v péči osobu blízkou (rozuměj například rodiče) mají nárok na úpravu pracovní doby. V praxi, se ovšem tento nástroj nevyužívá. Proč? Lidé v této věkové skupině jsou více ohroženi nezaměstnaností a tak se bojí o svou práci přijít, což by požadavek na úpravu pracovní doby mohl způsobit.

Jak jsme na tom s porovnáním s EU?

Nejnovější průzkum na pracující ve věku 45+ vydala v organizace Gender Studies ve spolupráci s CERGE-EI. Tato organizace se podílí na mezinárodním průzkumu SHARE, který se věnuje tématu stárnutí v Evropě.

Podle tohoto průzkumu je viditelné, že na rozdíl od Švédska, které je bráno jako vzor země s nízkou diskriminací na trhu práce, má Česká republika co dohánět. Ovšem ve srovnání s průměrem EU na tom nejsme až tak úplně špatně. Jedinou skupinou pracujících žen podle věku, které jsou pod průměrem EU, jsou ženy ve věku 60 - 64 let. Rozdíly vznikající v poměru zaměstnanosti žen a mužů vysvětlují autoři průzkumu z CERGE-EI několika faktory, mezi které patří vyšší vzdělání mužů a s tím spojené vyšší příjmy, dále zajímavější práce, která je zábavná a ne fyzicky namáhává. Podle autorů je pak nižší zaměstnanost žen v ČR dána i nastavením věkové hranice pro odchod do důchodu pro ženy s dětmi. Z výzkumu SHARE jasně vyplývá, že asi 80 % respondentů odchází do důchodu při dosažení nároku na důchod. Podle zkušeností APERIO – Společnost pro zdravé rodičovství je tento odchod u žen způsobený často potřebou pečovat o osobu blízkou – vnoučata nebo rodiče, ale také vyšší diskriminací žen na trhu práce.

mezinárodní průzkum SHARE - pracující ženymezinárodní průzkum SHARE - pracující muži

Firmy, které si váží zkušených

Pozitivní zprávou z ČR je, že někteří zaměstnavatelé se snaží s tématem diverzity (věkové, genderu nebo rodičovství) aktivně pracovat. Letošní kolo soutěže Firma roku: Rovné příležitosti 2014, kterou realizuje společnost Gender Studies2, nám všem dává naději, že i v Čechách existují zaměstnavatelé, kteří podporují věkovou diverzitu. Jako ty, které zaměstnávají muže a ženy ve věku 50+, byly vybrány společnosti GE Money Bank, Česká spořitelna, RWE a Magistrát města Mostu. Vyzvedněme alespoň jednu z nich - Českou spořitelnu, která se svým programem Diverzitas sklízí úspěchy v obdobných soutěží již řadu let. Česká spořitelna realizuje projekt MOUDRÁ SOVA, ve kterém se zaměřuje na slaďování pracovního a osobního života žen a mužů ve věku 50+. Všem poskytuje možnost flexibilních pracovních režimů a protože v České spořitelně pracuje až 80 % žen, v rámci programu se věnují i kariérnímu rozvoji starších a zkušených zaměstnankyň.

Závěrem

APERIO – Společnost pro zdravé rodičovství ze své zkušenosti již ví, že zaměstnávání žen a mužů ve věku nad padesát let nemusí být takovým problémem, jak se na první pohled zdá. V uplynulých letech jsme častokrát diskutovali se zaměstnavateli a hledali možnosti uplatnění této skupiny u zaměstnavatelů. Víme tedy, že překážky, které někdy zaměstnavatelé staví mezi pracovní zapojení a zaměstnance, jsou často spíše obavami a nepochopením životních zkušeností a potřeb této skupiny. Je pro nás proto dobrou zprávou, že tématu age managementu se věnuje čím dál více organizací a to nejen na úrovni Evropské unie, ale také u zaměstnavatelů.


Petra Kubálková


Článek vznikl v rámci projektu: "Cesta ke slaďování práce a rodiny vede přes genderový audit" č. CZ.1.04/3.4.04/88.00181. Projekt je financován z ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

 

loga OP LZZ, ESF, EU