Aperio

Praha hostila tisíce porodních asistentek z celého světa

Marie VnoučkováMarie Vnoučková je viceprezidentkou Unie porodních asistentek UNIPA, porodní asistentkou, lektorkou, matkou pěti dětí a babičkou jednoho vnuka. Posledních šest let byla zapojena do příprav 30. kongresu Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM), který se v červnu 2014 konal v Praze.

Název 30. kongresu ICM zněl: Porodní asistentky pomáhají zlepšovat zdraví žen na celém světě. Platí to stejně pro rozvojové i vyspělé země?

Na světě je stále více žen, které během porodu a mateřství zdravotní péči nemají, než těch, které ji mají. Odborná péče někde chybí úplně, někde je nedostupná pro chudé rodiny. Vzdělané a společností podporované porodní asistentky tam významně zlepšují zdravotní výsledky.
Ve vyspělých zemích jsme svědky toho, že přetechnizovaná péče narušuje normální průběh porodního procesu. Proto i v bohatých zemích mají porodní asistentky své nezastupitelné místo - svými znalostmi, dovednostmi a respektující péčí pomáhají ženám porodit normálně. Péče porodních asistentek by měla být dostupná v každé zemi každé ženě.

V čem konkrétně je práce porodních asistentek nenahraditelná?

V jednom z příspěvků na kongresu zaznělo: “Porodní asistentka pohlíží na porod jako na zázrak, který se někdy zkomplikuje. Lékař pohlíží na porod jako na problém, který někdy zázrakem dopadne dobře.” To vystihuje rozdílný přístup nás a lékařů k péči o ženy. V péči o ženy s nízkým rizikem mají podle výzkumů porodní asistentky lepší výsledky než lékaři. A naše práce je navíc levnější.
Porodní asistentky jsou specialistkami na péči o zdravé ženy v těhotenství, při porodu a v poporodním období a na péči o zdravé novorozence. Naší hlavní snahou je pomáhat ženám, aby si zachovaly své zdraví a ony i jejich děti porodem prošly co nejlépe. Po porodu o ženy pečujeme tak, aby se zvládly samy dobře postarat o své dítě. Pokud je ženu nebo dítě potřeba léčit, je samozřejmě lékařská péče na místě.

30. kongres Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM)

V červnu se do Prahy sjelo více než 3600 účastnic a účastníků ze 126 zemí všech kontinentů. Je úžasné, že se kongres Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM) konal v České republice...

Celosvětové kongresy se konají jednou za tři roky. Byla to veliká pocta, že Council, který tvoří zástupkyně všech členských organizací ICM, před šesti lety v Glasgow rozhodl, že v roce 2014 bude kongres právě v Praze.
Odborný program sestavoval jedenáctičlenný vědecký výbor, jmenovaný ICM. Jeho členkami byly i jedna Češka a jedna Slovenka. Hostitelskou organizací byla Česká konfederace porodních asistentek, pod kterou pracoval přípravný výbor sestávající z dvanácti českých a dvou slovenských porodních asistentek.

Marie, mohla bys přiblížit, jak pražský kongres probíhal?

Čtyři kongresové dny byly rozděleny tematicky do čtyř oblastí. První oblastí bylo propojení porodnické péče s lidskými právy. Druhou překlenutí mezer v porodní péči tak, aby výsledky byly co nejlepší pro ženy a jejich rodiny. Třetí oblastí bylo vzdělávání jako cesta k nezávislosti žen a porodních asistentek. Čtvrtou pak provázanost kultury a porodnické péče. Propojení, překlenutí a cesta je most, který se stal symbolem pražského kongresu.
V Kongresovém centru Praha se uskutečnilo 434 prezentací ve 145 blocích, 37 praktických workshopů a 36 sympozií. 0dborný program doplnilo 198 posterů a 50 vystavovatelů. Den před samotným zahájením se nám podařilo vytvořit světový rekord v počtu společně zpívajících porodních asistentek - na Kampě se nás sešlo 1563. Myšlenkou této akce bylo, aby hlas porodních asistentek byl slyšet v síle, jednotě a kráse.

30. kongres Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM)

Co podle Tebe kongres přinesl českým porodním asistentkám?

Pro české porodní asistentky a studentky porodní asistence bylo myslím velice přínosné, že slyšely příspěvky, které mluvily o péči porodních asistentek jako o něčem normálním, co je součástí systému péče o ženu a dítě. Měly možnost se setkat se vzdělanými a zkušenými porodními asistentkami, které pracují samostatně a mají podporu svých států.

V čem vidíš hlavní smysl setkávání porodních asistentek z celého světa?

V roce 2002 jsem byla poprvé na celosvětovém kongresu porodních asistentek ve Vídni. Byla jsem překvapená z poznání, jak je náplň naší profese jednotná. Po celém světě porodní asistentka znamená totéž. Vzdělání, dovednosti, kompetence - jsou, nebo by měly být, stejné. Samozřejmě se liší podmínky, za jakých práci v různých částech světa vykonáváme.
Mezinárodní organizace porodních asistentek je velmi aktivní. Vytváří strategické dokumenty, určuje, jak se má profese vyvíjet. Právě při kongresu se scházejí zástupkyně členských zemí, kde se domlouvají na společné politice. Na toto rokování pak navazuje samotný kongres - čtyři dny naplněné odborným programem, kde se porodní asistentky seznamují s nejnovějšími poznatky vědy a výzkumu a také se strategiemi, jak tyto poznatky zapojit do praxe. Také osobní kontakty a příklady dobré praxe posilují odborné sebevědomí.
Za tři roky bude kongres v Torontu. Na přípravě se tam v současnosti podílí již 500 porodních asistentek za aktivní podpory kanadské vlády. To jsou úplně jiné podmínky než tady v Česku.

30. kongres Mezinárodní konfederace porodních asistentek (ICM)

Co by se mělo v České republice hlavně změnit? Jak by měl český stát lépe podporovat zdraví žen a dětí?

V ČR se musí zlepšit postavení porodních asistentek, aby mohly vykonávat svoji profesi autonomně a samostatně tak, jak je dáno mezinárodní definicí porodních asistentek. Porodní asistentky by měly mít možnost poskytovat individuální kontinuální péči, která se ukazuje jako nejefektivnější. Měly by mít možnost pracovat samostatně i v porodnicích.
Péče v porodnicích by se také měla změnit. V porodnicích se vytváří lepší prostředí a vizáž, ale pořád se klade velký důraz na technologii. Pramálo se věří ženě, co říká a cítí. Víc se věří tomu, co ukazují přístroje. Pokud se chceme přiblížit skutečné humanizaci porodnictví, musí se změnit nejen barvy a vybavení na porodních sálech, ale i organizace práce. Péče se musí zaměřit na to, co ženy během mateřství opravdu potřebují. A technologie se musí používat pouze tehdy, když jsou pro ženu a dítě skutečným přínosem.
Péče o nízkorizikové ženy by měla být více přizpůsobená jejich potřebám. Neměly by být zatěžovány péčí, která je určena pro nemocné nebo rizikové. Celkově má být zdravotní péče nastavená tak, aby byl podporován normální porod, péče byla založená na důkazech a byla kulturně přijatelná pro ženu i její rodinu.

Myslíš si, že konání kongresu přispěje u nás k žádoucím změnám?

Stalo se pravidlem, že země, kde se kongres konal, zaznamenaly velký posun ve vnímání a podpoře porodní asistence. Máme naději, že se to stane i u nás. Věřím, že výstupy z letošního kongresu budeme postupně zpracovávat a zveřejňovat a že poslouží jak jednotlivým porodním asistentkám, tak ve svém důsledku ženám a jejich dětem.

Děkuji Ti za rozhovor.

Míla Kramná