Aperio

Když jsou rodiče z různých kultur

Rok 2013 bude Evropským rokem občanů, kteří se v jiném členském státě EU chystají studovat, pracovat, založit firmu či se tam usadit. APERIO se na tento rok připravuje. Nabízíme kurzy předporodní přípravy v angličtině (více: Childbirth Education in English: Weekend Group Course a Individual Prenatal Course in English), nedávno jsme uspořádali týdenní blok workshopů pro seniory a seniorky z Evropy. Na naši právní poradnu se často obracejí rodiče, kteří např. žijí a pracují v zahraničí, anebo jeden z nich je občanem jiného státu EU. Legislativa a práva rodičů ze zahraničí jsou častokrát naší inspirací. Rozhodli jsme se proto pro další článek oslovit ženy-matky z rodin, kde děti vyrůstají v multikulturním prostředí, a budou tak na společné soužití v rámci Evropy připraveny díky svým multikulturním kořenům.

Všechny z vás žijí s partnery, kteří mají cizí národnost. Na začátek bych chtěla vědět, zda partner umí česky a pokud neumí, jestli v tom vidíte nějaké nevýhody? Osobně bych předpokládala, že určitá úskalí neznalost češtiny má, a asi bych požadovala, aby se partner česky učil. Jak je to u vás?

M.L. Partner nikdy v České republice trvale nežil, je z Irska, a tak se mu zatím nepodařilo naučit se jazyk, ale hlavně kvůli našemu dítěti začíná chodit na kurz češtiny.

K.V. Můj, dnes již manžel, je z Nigérie, česky nemluví, doma mluvíme anglicky. Víceméně žijeme společně v ČR již 5 let. Manžel často pracovně odjíždí do Nigérie a USA. Žije se nám tu překvapivě poměrně dobře, muž chválí bezpečnost, která je vyšší než v New Yorku, ale stěžuje si např. na český přístup k byznysu. Podle něho jsou Češi a Češky poměrně přátelští, ale to neplatí pro české úřady, kde jsme se setkali s rasismem, přinejmenším hluboce zakořeněnými stereotypy a předsudky. Obecně myslím, že ČR není na cizince absolutně připravená a oni zde kvůli tomu žijí v relativní izolaci.

P.J. Koukám, že v tom máme výhodu, můj partner česky mluví. Žijeme zde od července 2011, předtím jsme žili ve Švédsku, manžel pochází odtamtud. Asi díky znalosti češtiny nemáme podobné negativní zkušenosti s úřady, znalost češtiny je opravdu výhodou.

T.H. Otec mého dítěte žije v Izraeli. Na dítě jsme se oba těšili, ale nebylo a stále není možné, abychom žili dohromady. Česky neumí, ale tím, že zde nežije, tak to není potřeba řešit. Spíš to vypadá, že než by se otec naučil česky, tak syn bude umět anglicky. Ale všechno má svůj čas, je malý, teď je pro něj prioritní čeština. I když je úžasné, jak i po krátkém pobytu v Izraeli do své hlavičky nasoukal pár slov.

Proč jste se rozhodli žít v ČR a ne v zemích svých partnerů, když vy máte dostatečné jazykové vybavení?

M.L. Přesídlili jsme do Prahy před 10 lety z důvodu mého studia a práce. Partner pracuje stále v zahraničí, hodně cestuje, má ale také možnost pracovat z domova z Prahy. Proto máme zatím ´základnu´, jak tomu říkáme, v Praze. Důvodem je i podpora mé rodiny a přátel, když je partner na zahraničních cestách.

K.V. Zatím jsme zde, narodil se tu náš syn a nemůžeme ho odvést jeho prarodičům. Ale zvažujeme, že bychom odešli, ve hře je hlavně New York, kde jsme dříve žili a seznámili se. Zatím ale vše vyplynulo tak, že jsme tady...

P.J. Rodinu jsme založili ve Švédsku, do Čech jsme se přestěhovali, protože přišla zajímavá nabídka a v tu chvíli jsme život ve Švédsku cítili jako uzavřenou kapitolu. Cítili jsme, že nastal čas se přesunout.

T.H. Žiju se synem zde v Čechách, partner nás navštěvuje, nebo my jeho.

Jak jste spolu prožívali narození dítěte, byl Váš partner u porodu, nebo s Vámi absolvoval kurzy předporodní přípravy?

M.L. Kurz předporodní přípravy jsem absolvovala sama, byl pouze v češtině a bylo obtížné najít kvalitní kurz v angličtině. Pro partnera jsem měla přeložené podklady a spolu jsme také porod probírali. Partner se mnou byl na dvou velkých ultrazvucích a byl se mnou i u porodu. Naší zkušeností je, že angličtina je v porodnicích v Praze běžná na určitých odděleních, jako je porodní sál, méně už např. na oddělení šestinedělí.

K.V. Se mnou byl muž asi do půlky porodu, pak ale (a bylo to lepší pro oba) z porodního sálu odešel. Předporodní kurz neabsolvoval (poskytla mi jej kamarádka dula). Na doktory i porodní asistentky jsme měli štěstí – mluvili anglicky a byli i velice milí. Manžel se mnou byl na prvním velkém ultrazvuku a to byl v šoku, neboť (jak je zvykem v ČR) náš doktor prováděl prohlídku absolutně bez komentáře (i když anglicky uměl). Ale to si myslím, že je problém českého zdravotnictví a vztahu pacient - lékař obecně. Mně z toho vyplývá, že případné problémy v komunikaci pramení spíše z celkového přístupu personálu, než z jazykové vybavenosti.

T.H. Já jsem předporodní přípravu absolvovala s kamarádkou a sama. Porod také.

P.J. Ve Švédsku je zcela běžné, že je partner u porodu, jeho nepřítomnost je vnímána jako cosi negativního a nenormálního. Takže ano, byl.

Jak se Vám daří slaďovat práci a rodinu, podporují vás vaši partneři, když všichni tolik cestují nebo žijí v zahraničí? Jak vlastně probíhá rozhodování o důležitých otázkách, jako je např. očkování, výběr školky, školy, nebo plánování budoucnosti?

M.L. Máme teprve malé miminko, které stále ještě kojím a jsem na mateřské. Slaďování zatím řešil jen partner. Od začátku se snažíme o týmové rodičovství a daří se nám to díky tomu, že partner omezil své pracovní závazky na dobu, dokud miminku nebude rok. Probíráme spolu vše od očkování až po hračky a knížky pro dítě. Našli jsme si dětskou lékařku, která hovoří anglicky. Ale stejně, úřady většinou vyřizuji já, vzhledem ke znalosti zdejšího prostředí nám to ušetří čas.

K.V. Synovi je teprve půl roku, tedy nemusím řešit slaďování práce a rodiny. Ale už teď vím, že muž mi bude oporou, stejně jako mí rodiče. Probíráme spolu vše zásadní – samozřejmě očkování, a vůbec všechny věci co se týkají vývoje, zdraví a štěstí syna. Sice se mnou nevybíral kočárek, ale na důležitější rozhodnutí tady je. Myslím si ale, že obecně mají cizinci v ČR určitě problém – na většině úřadů nemluví anglicky, natož jiným jazykem! Komunikaci s úřady a služby (banka, byt, atd.) zařizuji já a myslím, že on by měl velký problém. Navíc je zde všechno dost komplikované (svatba - milion povolení, založení firmy to samé, atd.) a trvá to strašně dlouho, hlavně proti USA. České úřady na cizince nejsou absolutně připravené a z jejich počínání a plánů se zdá, že ani nechtějí, aby zde cizinci žili.

T.H. Většina věcí je na mě, ale otec vyjadřuje svůj názor a podporu, případně nesouhlas. Pokud něco potřebujeme, snaží se pomoci. Syn zatím byl v Izraeli jednou, ale plánujeme, že bude jezdit každý rok, to pak přebírá svou otcovskou roli a já mám skoro dovolenou.

P.J. Mé děti už jsou dostatečně velké a samostatné, více méně už si o všem rozhodují samy, i když v rámci možností.

Zvažovali jste, co budete chtít svým dětem předat z obou kultur, např. oba mateřské jazyk? Nebo bude dítě navštěvovat či již navštěvuje speciální předškolní a školní zařízení pro děti cizinců a cizinek?

M.L. My jsme se rozhodli vychovávat naše dítě bilingvně – já mluvím na dítě česky, partner anglicky a společným jazykem je doma angličtina. Doufáme, že v budoucnu se dítě bude učit také irštinu. Určitě dítěti předáme rodinné tradice a hodnoty z obou kultur, bude ovlivněno kulturně-historickým prostředím obou zemí atd. Chtěli bychom pro dítě najít vhodnou Montessori školku, kde je výuka v češtině i angličtině.

K.V. Naše dítě nebude asi vychováno jako typický Čech (je to syn) i kvůli mému zázemí. Já mluvím česky, muž anglicky. Vzhledem ke kořenům manžela chceme, aby měl pozitivní vztah k Africe, jezdil tam na prázdniny a prostě věděl, odkud také pochází a kde má velkou rodinu. Co se týká škol, oba preferujeme alternativní způsob výuky, např. Montessori. Oba bychom si přáli, aby byl ve více mezinárodním prostředí, kde bude také se svou jinakostí spíše akceptován. Manžel plánuje naučit ho meditovat, já ho budu brát na oslavy židovských svátků, ale ani jeden z nás nejsme „nábožensky zapálení". Myslím, že mu dokážeme obohatit perspektivu touto pestrostí.

T.H. Kulturní rozdílnost jsme řešili s tím, že podmínkou otce bylo vychovávat dítě v židovské kultuře. Syn navštěvuje židovskou školku a bude pokračovat v židovské základní škole a je vychováván v židovské víře, ale je samozřejmě ovlivňován příbuznými a okolím, které židovské není.

P.J. Jsme bilingvální rodina a předáváme dědictví obou kultur, navíc děti budou znát život ve Švédsku i v Čechách. I já věřím, že je to obohatí.

Myslíte si, že dítě bude obohaceno multikulturním prostředím, v kterém díky rodičům vyrůstá. Česká republika však není úplně multikulturní zemí...

M.L. Věřím, že bikulturní a bilingvní prostředí bude pro naše dítě velmi obohacující, i když se nepochybně díky tomu budeme potýkat s celou řadou problémů. Jako pozitiva vidím to, že jeho mateřštinou bude jeden ze světových jazyků, bude vyrůstat v jazykově a kulturně rozmanitějším prostředí, obě kultury bude znát velmi důvěrně. Mému přesvědčení nahrává i to, že podle studií má bilingvismus celou řadu pozitiv – děti mají např. lepší paměť, jsou kreativnější, pohotovější. Samozřejmě si uvědomujeme, že dvojjazyčná výchova může mít i negativní dopad na identitu, nebudou vědět, kam vlastně patří. My vlastně teprve uvidíme, jak se tyto teorie projeví u nás. Nepochybně bude dítě zatíženo častějším cestováním a případným stěhováním. Je možné, že bude jedna z kultur dominovat v návaznosti na to, kde budeme žít. A samozřejmě jedny prarodiče a širší rodinu neuvidí tak často, ale o to by si mohli být vzácnější.

K.V. To samozřejmě závisí na rodičích a jejich vztahu. Obecně ale myslím, že ano, minimálně se nebude muset učit jeden cizí jazyk. Bude snad připravenější na dnešní globální prostředí a jeho požadavky a nároky na jedince. Uvidí, že svět je malý, žijí zde různí lidé z jiných kultur, a tak. Primární je ale samozřejmě osobnost rodičů.

P.J. I já si myslím něco obdobného, protože všechno pozitivní s sebou nese i něco negativního. Záleží, jak se na to člověk dívá. Člověk je doma ve dvou státech, má dva domovy, dvě země, kde je doma, zní optimistův pohled na svět. Pesimista na to dí: Nejsem nikde doma. Všude mi něco chybí. Je jen a jen na jedinci, co si ve své situaci vybere.

T.H. Před tím jsem nad tím nepřemýšlela, ale věřím, že ano. Už teď je synův táta pro něj obohacením.

A na konec obvyklá otázka, máte nějaký vzkaz pro začínající rodiče s multikulturním zázemím?

P.J. Že kulturní bariéry jsou někdy větší, než si člověk myslí. Věci, které považoval za maličkost, mohou při výchově dětí představovat velký problém a je jen na těch dvou, jak jsou schopní spolu komunikovat a na jejich schopnosti si vyjít vstříc. A na druhou stranu, člověk se stane vnímavějším, tolerantnějším a vstřícnějším, neboť kultura druhého státu z něj činí ještě jednoho člověka. Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem, kolik kultur poznáš zblízka, tolikrát ses narodil. Takže žádné obavy.

Rozhovor vedla Petra Kubálková
APERIO - Společnost pro zdravé rodičovství


Projekt "Podpora slaďování pracovního a rodinného života" byl podpořen v rámci operačního programu, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem.
Projekt CZ.1.04/5.1.01/51.00027

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost     
(podrobné informace na www.esfcr.cz)

loga OP LZZ, ESF, EU


Pokud máte zájem navštívit naše kurzy, jejich přehled naleznete zde.


Objevte další články na téma:

Rychlé odkazy

Právě vyšlo

Nebojujte se zákony.
Příručka pro rodiče 2016

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2016 - ke stažení ve formátu PDF, velikost 1 MB

* Příručka je zdarma a můžete si ji po dohodě vyzvednout v kanceláři.
* Příručku si můžete stáhnout ZDE (formát PDF, velikost 1 MB).
* Pokud si přeje příručku zaslat poštou, bude vás stát cenu poštovného.

Podpořte nás

Pomohlo vám APERIO? Pokud ano, prosíme přispějte darem na číslo účtu
333 777 555 / 2010
variabilní symbol 333

Do zprávy pro příjemce označte platbu jako "dar."
Odkaz na platební bránu i další možnosti, jak nás podpořit, najdete na donorské stránce.
Děkujeme!

Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Máte nás rádi?
Nakupujte ve svých oblíbených internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z vaší útraty půjde na naši podporu.
Nestojí Vás to nic navíc!

Kurzy pro rodiče

Přehled všech kurzů a seminářů pro rodiče najdete ZDE.

Doporučujeme

DámePráci.cz

Poradí vám poradna APERIO a práci najdete s aplikací DámePráci.cz

Zkrácené úvazky

Donoři

Obsah sekce Rodina a práce je podpořen v rámci projektu Podpora slaďování pracovního a rodinného života (OP LZZ).

loga OP LZZ