Aperio

Vyjádření APERIA k právní úpravě veřejné prospěšnosti v návrhu nového občanského zákoníku

09.09.2011 | #aktuality a články

V současné době probíhají přípravy nového občanského zákoníku, který by měl vejít v platnost v roce 2013. Jeho součástí má být i zcela nový právní institut, jehož zavedení se výrazně dotkne organizací působících na poli nejrůznějších pro-sociálních aktivit, pro něž se u nás vžil termín „neziskové organizace". Jedná se o status veřejné prospěšnosti, který má být v občanském zákoníku definován. Dne 29. srpna jsme se spolu se zástupci nejrůznějších neziskových organizací zúčastnili konference pořádané Ministerstvem spravedlnosti, věnované věcnému záměru zákona o veřejné prospěšnosti. Považujeme za důležité se k věcnému záměru za naši organizaci vyjádřit.

Veřejná prospěšnost v návrhu nového občanského zákoníku

Nový občanský zákoník, který nyní posuzuje Poslanecká sněmovna ČR ve druhém čtení, obsahuje v ustanovení §§ 146-152 návrh právní úpravy veřejné prospěšnosti. Jedná se o zavedení zcela nového právního institutu. Rámec právní úpravy veřejné prospěšnosti stanoví v § 146, který zní: „Sleduje-li právnická osoba dosažení obecného blaha jako veřejně prospěšný cíl vykonáváním veřejně prospěšné činnosti, včetně poskytování služeb, nebo poskytováním veřejně prospěšné podpory za předem určených a rovných podmínek s tím, že má v souladu se zakladatelským právním jednáním povinnost používat zisk po zdanění alespoň ze dvou třetin pro výkon veřejně prospěšné činnosti nebo poskytování veřejně prospěšné podpory, pro něž je ustavena, má právo nabýt status veřejné prospěšnosti."
Dále se stanoví, za jakých podmínek právnická osoba může nabýt, udržet si a pozbýt status veřejné prospěšnosti.
Znaky statusu veřejné prospěšnosti podle navrhované právní úpravy jsou:

  1. poskytování veřejných služeb, výkon veřejné prospěšné služby, které sleduje dosažení obecného blaha;
  2. reinvestice zisku (návrh zní 2/3 zisku);
  3. transparentnost právnických osob;
  4. zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku.

Úplné znění návrhu občanského zákoníku lze vyhledat zde.

S právní úpravou veřejné prospěšnosti nesouhlasí větší počet neziskových organizací (viz prohlášení Asociace nestátních neziskových organizací).

Připomínky APERIA k právní úpravě veřejné prospěšnosti

APERIO - Společnost pro zdravé rodičovství vyjadřuje tyto připomínky k právní úpravě veřejné prospěšnosti:

  1. Pojem „veřejná prospěšnost" nelze jednoznačně definovat, protože se tato charakteristika významově vyvíjí a je velmi subjektivní. Každý si pod tímto pojmem může představit něco jiného. Nelze jej tedy vymezovat ani legislativní definicí. Jedná se o velmi zavádějící pojem. Státní moc bude kategorizovat, co je veřejně prospěšné a co není, což je nežádoucí pro celkové chápání veřejné prospěšnosti a filosofie altruismu a dobročinnosti v obecném smyslu. Nelze souhlasit s tím, aby orgán veřejné moci obecně kategorizoval subjekty z hlediska veřejné prospěšnosti, a takto rozděloval občanskou společnost a tím ovlivňoval jednotlivce.  Každý subjekt (popř. dárce) je schopen si učinit úsudek sám ohledně veřejné prospěšnosti.
  2. Občanský zákoník je základním zákonem pro právo soukromé. Institut statutu veřejné prospěšnosti patří do oblasti práva veřejného. Právní úprava veřejné prospěšnosti je proto v rozporu s § 1 navrhovaného občanského zákoníku: „Ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného." Právní institut statusu veřejné prospěšnosti proto legislativně svým obsahem nenáleží do občanského zákoníku, protože nereguluje vzájemná práva a povinnosti osob.
  3. Nesouhlasíme se způsobem, jakým byla ustanovení o veřejné prospěšnosti na poslední chvíli začleněna do občanského zákoníku. Stalo se tak během jednání na Legislativní radě vlády ČR. Verze, která prošla veřejnou diskusí, se výrazně liší od verze, kterou schválila Legislativní rada vlády ČR a následně i Vláda ČR. Toto jednání považujeme za v rozporu s demokratickými principy. Jedná se o svévolnou legislativní činnost Vlády ČR, kdy byly neziskové organizace zcela opomenuty. Jednalo se takříkajíc „o nás bez nás". Návrh zákona odeslaný do Legislativní rady vlády lze vyhledat zde.
  4. Návrh právní úpravy veřejné prospěšnosti směřuje ke kontrole jednotlivých subjektů, jejich kategorizaci, nárůstu státem vyžadované administrativy a k nerovnému přístupu k veřejným rozpočtům a tím omezování svobodné občanské společnosti. Hrozí, že status veřejné prospěšnosti získají jen ty subjekty, které budou jednat podle pokynů státu.
  5. V současnosti stále probíhá veřejná diskuse k veřejné prospěšnosti. Mohou nastat tři možnosti:

    a. vypuštění sporných ustanovení z návrhu občanského zákoníku;
    b. návrat ke kompromisnímu znění před jednáním Legislativní rady vlády ČR;
    c. ponechání stávajícího znění.

    Ministerstvo spravedlnosti o probíhající diskusi informuje veřejnost jednostranně a odkazuje jen na webové stánky příznivců nové právní úpravy.
    Domníváme se, že se ministerstvo spravedlnosti nesnaží najít optimální legislativní řešení.

Z výše uvedených důvodů  navrhujeme úplné vypuštění veřejné prospěšnosti z občanského zákoníku (§ 146 – 152). Zároveň se připojujeme k tiskovému prohlášení k vládnímu návrhu ustanovení o veřejné prospěšnosti v občanském zákoníku Asociace nestátních neziskových organizací v České republice, vyzývající k celospolečenské diskuzi k problematice veřejné prospěšnosti, která musí předcházet jakékoli další snaze o vytváření legislativy v této oblasti a k nalezení takového řešení, které bude problémy neziskového sektoru řešit a nikoliv vytvářet.

Vypracovala JUDr. Jana Seemanová, právní poradkyně poradna APERIO