Aperio

Z mateřské a rodičovské zpět na trh práce: návraty v číslech

Obtíže při slaďování zaměstnání a rodiny patří ke každodenní realitě většiny rodičů. Ačkoli se však tradiční ženská a mužská komplementarita oslabuje, tento nesnadný úkol dosud spočívá především na bedrech žen. Chtějí-li se stejně jako muži věnovat zaměstnání, jak se od nich dnes také očekává, stále na nich zůstává i primární zodpovědnost za rodinu a domácnost. Proměny rolí a potřeby opatření, které by jak ženám, tak i mužům, umožnily slaďovat zaměstnání a rodinu, však nejsou dostatečně reflektovány ani ze strany státu, ani ze strany většiny zaměstnavatelů. Nedostatek účinných řešení, společně s přetrvávajícími stereotypy ohledně ženské role, přináší ženám znevýhodnění na trhu práce: zvýšené riziko nezaměstnanosti, ztížený přístup k prestižnějším pozicím a nižší mzdové ohodnocení.

Nejmocnějším aktérem, který moduluje podmínky slaďování, je stát. České politiky mají spíše sklon upevňovat tradiční uspořádání. V mezinárodním kontextu výrazně nadstandardní délka rodičovské dovolené v kombinaci s nízkou podporou institucionální péče o malé děti posiluje model, v jehož rámci ženy na dlouhou dobu zcela přerušují pracovní dráhu a setrvávají doma v ekonomické závislosti na partnerech. Přibližně 80 % žen zůstává doma s dítětem až do 3 let věku (do 2 let dítěte tak činí 92 % a do jednoho roku 95 %).(1) Necelá třetina žen doma setrvává i po uplynutí maximální délky rodičovské dovolené.(2) Přestože ČR náleží k zemím s vysokou zaměstnaností žen, podíl ekonomicky aktivních žen s malými dětmi je zde jedním z nejnižších. Mezi ženami s nejmladším dítětem ve věku do 5 let vykonává placenou činnost pouze 35,1 %. Evropský průměr činí 59,7 % (EU-27), srovnatelně nízká je zaměstnanost žen s malými dětmi pouze v Maďarsku (36,4 %) a na Slovensku (37,9 %).(3)

Vedle délky rodičovské dovolené a nedostatku zařízení péče o děti však může dopad rodičovství na participaci českých žen na trhu práce odrážet i problémy při jejich návratu. Přestože mezi matkami existuje například značný zájem o spolupráci se zaměstnavateli již v průběhu rodičovské dovolené(4), dle provedených šetření tuto možnost poskytuje pouze zhruba 16 % firem.(5) Podíl osob, které se v průběhu rodičovské dovolené věnují placené práci, obzvláště na pravidelnější bázi, je tudíž velmi nízký.(6)

Co se týče návratu po ukončení rodičovské dovolené, průzkumy ukazují, že zpět k původnímu zaměstnavateli nastupuje přibližně polovina žen.(7) Tento podíl roste s dosaženým vzděláním. U žen se základním vzděláním činí okolo 40 %, kdežto u vysokoškolaček dosahuje až 80 %, což je zřejmě dáno menší nabídkou vysoce specializovaných zaměstnání. Mezi řadou jiných důvodů, proč nenastoupily k původnímu zaměstnavateli nebo u něj setrvaly méně než 3 měsíce, ženy jmenují také důvody naznačující diskriminaci. 14 % žen uvádí, že jim zaměstnavatel dával zřetelně najevo nezájem o ně či jejich práci, 20 % dotazovaných označilo návrat z hlediska chování zaměstnavatele za problémový až velmi problémový.(8) Podle průzkumu společnosti Ipsos-Tambor se s diskriminací z důvodu rodičovství v zaměstnání či při jeho hledání setkává dokonce více než polovina matek.(9)

Přestože zákon zaměstnavatelům ukládá povinnost vyhovět žádostem zaměstnankyň/ců pečujících o dítě o zkrácení pracovní doby nebo její jinou úpravu, zdá se, že vstřícnost v této oblasti je zatím také spíše nízká. Průzkumy potvrzují značnou poptávku po flexibilních pracovních režimech(10) a zhruba pětina žen spatřuje v nedostupnosti flexibilního úvazku (zejména zkrácené pracovní doby) zdroj největších obtíží po návratu z rodičovské dovolené.(11)

Zkrácené úvazky se podílejí na celkové zaměstnanosti v minimální míře. V roce 2009 na ně pracovalo pouze 9,2 % žen a 2,8 % mužů, což zemi řadí v případě obou pohlaví hluboko pod evropský průměr. V EU-27 pracovalo na zkrácený úvazek 31,5 % žen a 8,3 % mužů. V případě žen má nižší podíl zkrácených úvazků pouze Bulharsko (2,7 %), Slovensko (4,7 %) a Maďarsko (7,5 %), srovnatelná hodnota pak byla také v Litvě (9,5 %), Lotyšsku (10,2 %) a Řecku (10,4 %). Co se týče mužů, obdobný poměr zkrácených úvazků mají pouze v Bulharsku (2 %), na Slovensku (2,7 %) a v Řecku (3,2 %).(12) Podíl žen pracujících na zkrácený úvazek variuje podle míry dosaženého vzdělání. Nejčastěji na tento typ úvazku pracují osoby se základním vzděláním (10,6 %) a vysokoškolačky (8,4 %).(13) Relativně frekventovaný je pak v odvětvích, jako jsou zdravotnictví, obchod a služby, vzdělávání či výroba (až pětina případů). Nabídka roste s velikostí města.(14)

Matky malých dětí jsou přirozeně jednou ze skupin, která využívá zkrácených úvazků nejčastěji. Dle provedených šetření využívá v posledních letech zkrácené úvazky 15-28 % z nich, přičemž tento podíl klesá s věkem dětí.(15) Důvody nižšího podílu zkrácených úvazků v ČR ve srovnání s evropskými zeměmi však nelze přičítat pouze zaměstnavatelům. Část rozdílu je dána delší rodičovskou dovolenou, po kterou mohou rodiče trh práce zcela opustit. Ženy po přerušení pracovní aktivity nastupují zpět na plný úvazek také z důvodu ekonomické nutnosti.(16)

Dalším flexibilním pracovním režimem je pružná pracovní doba, kdy si mohou sami zaměstnaní částečně určovat začátek a konec pracovní doby. Přestože je matkami vnímána jako preferovaná forma pracovního uspořádání, využívá ji pouze 22 % z nich.(17) Obecně bývá umožněna především osobám s vyšším vzděláním (v 38,1 % takto pracují vysokoškolsky vzdělaní, ve 23 % lidé se středoškolským a v 18,3 % základním vzděláním).(18) Vyhrazena bývá primárně vedoucím a odborným duševním pracovníkům/icím, což jsou vzhledem k genderové struktuře pozic častěji muži.(19)

Také spíše menšině a především vysokoškolsky vzdělaným zaměstnavatelé umožňují práci z domova. Ve věkové kategorii 25-49 let z domova obvykle pracuje 2,5 % mužů a 4,2 % žen, alespoň příležitostně pak 6,3 % mužů a 5 % žen. V nabídce tohoto režimu slaďování práce a rodiny se ČR pohybuje u jednotlivých skupin o 1-3 % pod evropským průměrem.(20) Pro české matky je (po pružné a pevné pracovní době) práce z domova třetí nejžádanější variantou pracovního uspořádání, tento režim by upřednostňovalo až 15 % z nich.(21)

Pro většinu českých žen obnáší mateřství nutnost opustit na relativně dlouhou dobu pracovní trh, v důsledku čehož čelí ztrátě kontaktu s oborem, zastarání kvalifikace a zhoršení postavení na trhu práce. Byť se jedná o problém, jenž si vyžaduje řešení na komplexní úrovni, zaměstnavatelé mohou matkám, na nichž v českém prostředí dosud spočívá dominantní podíl péče o děti, situaci usnadnit několika způsoby. Mimo odstranění diskriminačních praktik se jeví jako účinný nástroj rozšíření nabídky alternativních pracovních režimů. Přínosem pro zaměstnavatele je zvýšená motivovanost těchto zaměstnaných, která se pozitivně odráží v míře jejich pracovního nasazení. Mají-li však flexibilní režimy přispět k vyrovnanějšímu podílu placené práce a péče uvnitř partnerských soužití, důležité je neomezovat jejich nabídku pouze na ženy. Podmínkou rovnosti je pak také jejich rozšíření mimo úzkou skupinu privilegovaných pracovních pozic.


1 Tomešová Bartáková, H. 2009. Cesta zpátky: Návrat žen po rodičovské dovolené na trh práce v České republice. Brno: Muni Press.

2 Kuchařová, V., S. Ettlerová, O. Nešporová, K. Svobodová. 2006. Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů. Praha: VÚPSV. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_195.pdf

3 Eurostat (Labour Force Survey, 2006). Údaje se vztahují k věkové kategorii 25-49 let. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/product_details/publication?p_product_code=KS-78-09-908

4 Průzkum společnosti Ipsos-Tambor pro Gender Studies, o.p.s. Více viz. Jachanová Doleželová, A. „Diskriminace při hledání práce: realita matek malých dětí." Peníze.cz (28.7.2009). Dostupné z: http://www.penize.cz/zamestnani/57067-diskriminace-pri-hledani-prace-realita-matek-malych-deti

5 Kuchařová, V., S. Ettlerová, O. Nešporová, K. Svobodová. 2006. Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů. Praha: VÚPSV. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_195.pdf

6 Dle Kuchařové a kol. (tamtéž) se jedná o cca 4% osob, nejčastěji zaměstnankyň větších firem. Höhne a kol. uvádí, že po krátkou dobu se zaměstnavateli spolupracuje 19,8 % žen, dlouhodoběji však pouze 8,4 % (Höhne, S., V. Kuchařová, K. Svobodová, A. Šťastná, L. Žáčková. 2010. Rodina a zaměstnání s ohledem na rodinný cyklus. VÚPSV. Praha. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_310.pdf.

7 Kuchařová, V., S. Ettlerová, O. Nešporová, K. Svobodová. 2006. Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů. Praha: VÚPSV. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_195.pdf

8 Tamtéž.

9 Průzkum společnosti Ipsos-Tambor pro Gender Studies, o.p.s. Více viz. Jachanová Doleželová, A. „Diskriminace při hledání práce: realita matek malých dětí." Peníze.cz (28.7.2009). Dostupné z: http://www.penize.cz/zamestnani/57067-diskriminace-pri-hledani-prace-realita-matek-malych-deti

10 Podle Höhne a kol. by zkrácený úvazek uvítala téměř třetina zaměstnaných matek malých dětí – viz. Höhne, S., V. Kuchařová, K. Svobodová, A. Šťastná, L. Žáčková. 2010. Rodina a zaměstnání s ohledem na rodinný cyklus. VÚPSV. Praha. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_310.pdf

Bartáková a Kulhavý hovoří až o 60 % - viz. Bartáková, H.; V. Kulhavý. 2007. Rodina a zaměstnání II. Mladé rodiny. VÚPSV: Praha. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_234.pdf

11 Bartáková, H.; V. Kulhavý. 2007. Rodina a zaměstnání II. Mladé rodiny. VÚPSV: Praha. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_234.pdf

Kuchařová, V., S. Ettlerová, O. Nešporová, K. Svobodová. 2006. Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů. Praha: VÚPSV. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_195.pdf

12 Eurostat. Persons employed part-time. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshTableAction.do;jsessionid=9ea7974b30e979029a1e8a3540a39baad45374292aad.
e34SbxiOchiKc40LbNmLahiKb3uRe0?tab=table&plugin=1&pcode=tps00159&language=en

13 Český statistický úřad. Podíl zaměstnaných na částečný úvazek na celkové zaměstnanosti žen a mužů podle nejvyššího dosaženého vzdělání, 2008 (převzato z Eurostatu). Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/E4003C2E12/$File/1413094428.pdf

14 Kuchařová, V., S. Ettlerová, O. Nešporová, K. Svobodová. 2006. Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů. Praha: VÚPSV. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_195.pdf
Eurostat. 2009. Reconciliation between work, private and family life in the European Union. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/product_
details/publication?p_product_code=KS-78-09-908

15 Viz údaje z následujících publikací:
Tomešová Bartáková, H. 2009. Cesta zpátky: Návrat žen po rodičovské dovolené na trh práce v České republice. Brno: Muni Press.
Kuchařová, V., S. Ettlerová, O. Nešporová, K. Svobodová. 2006. Zaměstnání a péče o malé děti z perspektivy rodičů a zaměstnavatelů. Praha: VÚPSV. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_195.pdf
Höhne, S., V. Kuchařová, K. Svobodová, A. Šťastná, L. Žáčková. 2010. Rodina a zaměstnání s ohledem na rodinný cyklus. VÚPSV. Praha. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_310.pdf

16 Vysoký podíl zkrácených úvazků zároveň automaticky neposiluje postavení žen na trhu práce. Zkrácené úvazky, zvláště jsou-li trvalejšího charakteru, s sebou přináší nižší mzdu, obtížnější kariérní postup a často také mnohá další znevýhodnění v pracovní sféře. Za situace, kdy se jedná o řešení nabízené především ženám, mohou i potenciálně konzervovat jejich pozici coby sekundárních pracovnic. Nemusejí být vždy také otázkou volby.

17 V šetření Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí ji takto označilo 37 % matek – viz. Höhne, S., V. Kuchařová, K. Svobodová, A. Šťastná, L. Žáčková. 2010. Rodina a zaměstnání s ohledem na rodinný cyklus. VÚPSV. Praha. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_310.pdf

18 Bartáková, H.; V. Kulhavý. 2007. Rodina a zaměstnání II. Mladé rodiny. Praha: VÚPSV. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_234.pdf. (Data pocházejí z roku 2006 a vztahují se k manželským párům ve věku 20-36 let, ¾ tvořily páry s dětmi ve věku 3-7 let, zbytek bezdětní.)

19 Křížková, A.; M. Vohlídalová. 2009. „Rodiče na trhu práce: mezi prací a péčí." Sociologický časopis 45 (1): 31-60. Dostupné z: http://sreview.soc.cas.cz/uploads/4250f4d7e678506ceff71acceed1d7e6caae95b8_513_KrizkovaVohlidalovaSC2009.pdf

20 Eurostat. 2009. Reconciliation between work, private and family life in the European Union. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/product_details/publication?p_product_code=KS-78-09-908

21 Höhne, S., V. Kuchařová, K. Svobodová, A. Šťastná, L. Žáčková. 2010. Rodina a zaměstnání s ohledem na rodinný cyklus. VÚPSV. Praha. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_310.pdf


Autorka:

Mgr. Jana Dvořáčková
Vystudovala sociologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. V současné době pokračuje na téže katedře v doktorském studiu. Spolupracuje se sdružením APERIO v oblasti provádění genderových auditů.


Projekt "Podpora slaďování pracovního a rodinného života" byl podpořen v rámci operačního programu, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem.
Projekt CZ.1.04/5.1.01/51.00027

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost     
(podrobné informace na www.esfcr.cz)

loga OP LZZ, ESF, EU

Objevte další články na téma:

Rychlé odkazy

Vydali jsme

Rodiče ve firmě
Praktický průvodce managementem mateřské
a rodičovské rodičovské dovolené pro firmy

Lidé jsou to nejcennější, co máte - obálka

Lidé jsou to nejcennější, co máte
Prorodinná opatření ve firmách

Lidé jsou to nejcennější, co máte - obálka

Oblíbené

Nebojujte se zákony - příručka nejen pro rodiče 2016
legislativa, myšlenkové mapy, příklady z praxe

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2016 - ke stažení ve formátu PDF, velikost 1 MB

* Příručka je zdarma a můžete si ji po dohodě vyzvednout v kanceláři.
* Příručku si můžete stáhnout ZDE (formát PDF, velikost 1 MB).
* Pokud si přeje příručku zaslat poštou, bude vás stát cenu poštovného nebo jednotlivé články objevte v Rady a informace.

Vzdělávání

Školení pro management a oddělení HR
Rodičovské kurzy pro vaše zaměstnance a zaměstnankyně
Přehled všech kurzů a seminářů pro rodiče najdete ZDE
Školení pro odborníky připravujeme na míru, kontaktujte nás.

Podpořte nás

Pomohlo vám APERIO? Pokud ano, prosíme přispějte darem na číslo účtu 333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333
Do zprávy pro příjemce označte platbu jako "dar."
Odkaz na platební bránu i další možnosti, jak nás podpořit, najdete na donorské stránce.
Děkujeme!

Máte nás rádi?
Nakupujte ve svých oblíbených internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z vaší útraty půjde na naši podporu.
Nestojí Vás to nic navíc!

Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Donoři

Obsah sekce HR point/PRO FIRMY byl podpořen v rámci projektů Rovné zacházení na pracovištích v Praze (OPPA) a Podpora slaďování pracovního a rodinného života (OP LZZ).

loga OPPA
Evropský sociální fond; Praha a EU:
Investujeme do vaší budoucnosti

loga OP LZZ